Vodu nemůžeme spoutat, můžeme se s ní ale naučit hospodařit

Povodně a sucho - dva extrémy počasí, které ve stále kratších intervalech postihují nejen Českou republiku. Před lety jsme draze spoutali břehy a vodu „poslali“ dál v dobré víře, že problém velké vody je vyřešen. Loňským suchem jako by voda ukázala, kdo je tady skutečným pánem. Podle předsedy ČZS Stanislava Kozlíka spočívá obrana před stále častějšími výkyvy počasí především ve zlepšení půdních vlastností. „Je třeba zastavit degradaci české půdy a co nejrychleji se ji pokusit ozdravit,“ oznámil loni v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové. V publiku se setkal i předsedou spolku Vodnář ing. Petrem Vítem, který se dlouhodobě problémem vody v krajině zabývá. „Řešením není se vody rychle zbavit, ale umět s ní správně hospodařit,“ shodli se oba předsedové.

S blížícím se létem je proto na čase aktivity tohoto spolku představit a zeptat se předsedy tohoto spolku přímo na to, co všechno mohou zahrádkáři udělat pro zlepšení vodních poměrů ve svém okolí. 

Pane předsedo, představte Váš spolek našim zahrádkářům.

Z toho mám radost, protože hlavní snahou nás Vodnářů - členů naší organizace, je navazovat spolupráce, které se týkají zlepšení stavu našich vod. Jinak také řečeno pro zlepšení vodních poměrů, hydrologie ČR. 

Spolek jsme založili v Děčíně z potřeby něco dělat pro zlepšení uvedené problematiky Vycházeli jsme z prvních úvah o neutěšených vodních stavech v Labi, což jako většinou bývalí i současní profesní plavci-šífáci a pracovníci vodní dopravy, sledujeme dlouhé roky.  Vlastně úplně první představy jsem před několika lety skládal v Hamburku, kde jsem sloužil, coby správce českého území, v našich tamních přístavech. 

Tedy lodičky, romantika na vodě ...

Té romantiky už hodně ubylo, ale jistě, lodě i nákladní mají své kouzlo. Ale k té vodě v krajině - s výskytem zpráv v médiích o povodních, zatopených částech měst a obcí, jsem si to spojil s tím, jak se projevuje kolísavost Labe. Dlouhé týdny i měsíce čekáme na vodu. Ta se pak objeví a stane se, že v takové přemíře, že nejen že plavbě po řece není k užitku, ale navíc ještě ohrožuje. Další moje úvaha spojila problém vody v Labi se stavem krajiny, která její výskyt, rychlost a projevy umožňuje. Když jsme se s mojí ženou vrátili do Čech, několik příštích "Vodnářů" jsem měl již oslovených, abychom zformulovali cíle, činnost a stanovy naší organizace. A také první spolupráce. Tu úplně první jsem "vyemailoval" ještě z Hamburku s panem Ing. Bouškou z Výzkumného ústavu vodohospodářského. To bylo kolem Vánoc 2013. A na jaře 2014 jsme už "u nich" v Podbabě dávali dohromady cenné informace pro činnost Vodnářů. 

Vím, že dnes problematiku vody posuzujete ale mnohem šířeji, než pro lodě.

Ano, právě s prvními spolupracemi jsme začali přicházet na to, jak je tato problematika provázaná. A že lodní doprava je jednou z dalších mnoha činností, které vodu potřebují. To je ale naštěstí moc dobře. Problematiku vody chápeme komplexně, vlastně do dnes neustále roste řada subjektů, na které přicházíme a které mohou pro lepší vodní poměry u nás spolupracovat. 

Prý hvězdné znamení Vodnář má mezi svými vlastnostmi také - potřebu spojovat. Když mluvíte o té komplexnosti, souvisí to s touto vodnářskou vlastností?

Tak hvězdní nejsme, spíš vodou zaujatí a snad dost pilní, ale pro zlepšení stavu našich vod se opravdu snažíme spojovat. To ano Postupem doby se z toho stala asi naše najvětší charakteristika. Už na odborných konferencích a seminářích jsme poznali, jak nutné je, aby vodohospodářští, hydro, ekologičtí a další odborníci, měli zpětnou vazbu, aby neovlivňovali jen "přesvědčení přesvědčené". Nepřítomnost politiků na těchto akcích, nepatrná účast komunálních zástupců (omlouvám se těm několika uvědomělým), to dodnes převládá. A proto, vedle osvěty veřejnosti, cíleně spojujeme 3 zásadní společenské kategorie pro spolupráci při zlepšení hydrologie - vodních poměrů ČR: odborníky, politiky, širší veřejnost.  

Vnímáte i potřebu zlepšení kvality vody?

Toto vnímáme, ale není to primárním předmětem naší činnosti. Vysvětlím. Problematika výskytu a působení vody v místě a v čase - tedy vodních poměrů, je podle nás Vodnářů tou pro vodu základní. A vlastně pro vše následné, co voda představuje. Tedy základ života i jeho další vývoj, rozvoj - biodiverzitu. Ve společenské sféře má přímou souvislost s bezpečností občanů i majetku, s národním hospodářstvím, sociálními jistotami a když kruh uzavřu, opět s životním prostředím. 

Jak mohou zahrádkáři přispět zlepšení vodních poměrů - jak Vy říkáte?

Jsem za Vodnáře velice rád, že se v pořadu Máte slovo (listopad 2015 – ČT, téma Sucho) tehdy na činnost Českého zahrádkářského svazu upozornilo. Zde jen zopakuji, že kypření a celková starost o půdu je pozitivní, že zejména uvnitř jinak zaasfaltovaných a zabetonovaných částech měst a obcí je vaše (zahrádkářská) činnost, pro zadržování a zpomalování chodu srážkové vody velmi důležitá. A jak víme, jsme národem zahrádkářů, tedy celoplošně to má velký význam. 

Někdy je vody málo, jindy moc. Řešení by ale vždy mělo nastat tam, kde voda spadne.

Snad pomáhají programy na podporu zadržování vody? V poslední době se např. mluví o programu "Modrá úsporám?" Ministerstva životního prostředí.

Vím, že pan ministr Brabec má velký zájem na zadržování vody v krajině. Z podstaty své působnosti a oboru (ŽP) má na mysli především zlepšení pomocí přírodě blízkých opatření. Zde bych viděl to vodnářské spojování a také potřebu rychlosti nápravy - přidal bych nasazení všech známých opatření, tedy i technických. Vždy však řádně projednaných a odsouhlasených pracovní skupinou odborníků i zástupců uživatelů. Programů na podpory v dané oblasti je stále více, má je i MZe (zemědělství). Zdá se, že největší "brzdou" je setrvačná bláhovost veřejnosti a také neochota vlastníků půdy, kdy např. Pozemkové úpravy, které mezi dalšími cíly, nemohou dost efektivně napravovat schopnost krajiny zadržovat vodu, právě pro nezájem veřejný i soukromý cokoli měnit a napravovat. 

Jinak pokud chceme myslet na zahrádkáře, význam "Modré úsporám" je v těchto počátečních fázích (běží to cca 1 rok) zatím nevýrazný. Zahrádkáři (a domkáři, chataři, chalupáři) jsou již dávno zvyklí zachytávat dešťovou vodu do sudů, van či jiných nádrží, pro zalévání. Tedy v předstihu toho, co schématicky naznačuje zmíněný program. Ten je trochu širší, myslí i na využívání, pomocí recyklace, splaškové vody. V něm je pro zahrádkáře zatím paradoxní rozhodnutí MŽP, kdy např. použitá voda se má zbavit napřed  dusíku a fosforu a pak s ní lze zalévat. Abychom ta hnojiva dalším nákupem a věnováním času a práce opět rostlinám dodali. 

Ale chápu, že projekt má nějaký vývoj a pokud vím, sami tvůrci vyzývají veřejnost, aby si další funkce či oblasti podpory v případě chytrého hospodaření s vodou, vyjednala. 

Pane předsedo, na spolupráci nás ČZS a Vaší organizací, jsme se již před časem dohodli. Věřím, že pro zahrádkáře a nejen pro ně, to přinese pozitivní důsledky.

Ano, také to tak vidím. Jestli mohu našemu "zahrádkářskému národu", lidem, které zdravím, zatím něco sdělit, tedy aby zlepšení schopnosti krajiny zadržovat vodu vyžadovali po svých komunálních i politických zástupcích, aby v celospolečenských prioritách povýšili význam vody. To je ta zpětná vazba odborníkům a velká pomoc jejich úsilí. Navíc tato veřejná vůle, pokud bude zjevná, může sjednocovat a urychlit plány a záměry, které jsou již víceméně známé.  

Za Spolek Aquarius-Vodnář, SAV odpovídal jeho předseda Ing. Petr Vít