Předseda ČZS Stanislav Kozlík brání víkendový tarif elektřiny.

Předseda ČZS: O víkendový tarif elektřiny budeme bojovat

Návrh nové tarifní struktury pro ceny elektřiny byl hlavní tématem čtvrtečního diskusního pořadu „Máte slovo“ Michaely Jílkové. Zájmy českých zahrádkářů, ale i chatařů, chalupářů a seniorů obhajoval z publika předseda ČZS Stanislav Kozlík.

Nová tarifní struktura klade v současném návrhu větší důraz na velikost jističe.  Samotná spotřeba elektřiny má mít naopak na výslednou cenu menší vliv. Zejména u odběratelů, kteří mají nižší spotřebu a vyšší jistič, se tak může prudce zvýšit cena za distribuci elektřiny. To by mohlo mít negativní dopad zejména na sociálně slabší skupiny obyvatel, ale i ty, kteří potřebují vyšší jistič či speciální tarif pro svá víkendová hobby. Zdražení může dosahovat několika tisíc korun ročně.

Zachová se výhodný víkendový tarif pro zahrádkáře a chataře?

Současný víkendový tarif D61d speciálně vytvořený pro chataře a chalupáře by podle současného návrhu měl zcela zaniknout. Nahradit by jej měla nová jednotarifní sazba, případně dvoutarifní sazba s neblokovanou spotřebou elektřiny (D2Bd). A právě této změny se týkal dotaz předsedy ČZS Stanislava Kozlíka směřovaný k autorům těchto změn. „ V návrhu doporučujete sazbu D2Bd, která ale v té kalkulačce (pozn: simulace rozdílu starých a nových tarifů) vůbec není… Jak se vůbec dozvíme, co nás čeká?,“ dotázal se předseda ČZS. Podle spoluautora nové tarifní struktury Jiřího Procházky se nejedná o žádnou tajnou sazbu. „Distribučně bude ta sazba stejná jako jednotarif, ale umožní to obchodníkům nabízet vám (zahrádkářům) levnější elektřinu o víkendu,“ konstatoval. Podle předsedy ČZS jde však nová tarifní struktura proti těm, kteří mají malou spotřebu a potřebují jednou za čas například nařezat dříví na zimu a mít tedy vyšší jistič.

Názor předsedy ČZS Stanislava Kozlíka podpořila i předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, která byla hlavním hostem diskusního pořadu. „Jsme národem zahrádkářů a chatařů a nepřipustíme, abychom si zvyklosti, které máme pro trávení volného času, narušili. Poplatek za tarif bude upraven tak, aby neměl dopad na koncového spotřebitele z řad domácností," slíbila Vitásková.

Nepřipustíme, aby nové tarify narušily zvyklosti Čechů, tvrdí šéfka ERÚ Vitásková

Nepodléhejte výzvám ke snížení jističů

Vitásková zároveň varovala před neuváženým snižováním jističů ve snaze ušetřit. „Hovoří se o tom, že se mají jističe snižovat. Proč ale budete na chalupách snižovat jistič, abyste ušetřili? Za tři roky budeme jezdit na chalupu elektromobilem a zase tam ten jistič budeme potřebovat,“ uvedla na příkladu. „Začít měnit jističe jenom z tohoto titulu je nesmysl,“ zdůraznila Vitásková, která návrh nové tarifní struktury v říjnu loňského roku neodsouhlasila právě s poukazem na ochranu zájmů spotřebitelů. „Rozhodla jsem o veřejném konzultačním procesu tak, aby tato tarifní struktura skutečně byla nastavena a aby nepoškozovala konečné spotřebitele z řad nejen chráněných, ale i zranitelných zákazníků,“ připomněla.

Snížení jističů a souběžné uvolnění rezervovaných kapacit sítě, je přitom jedním z cílů návrhu. Zároveň tento postup autoři doporučují zákazníkům jako jednu z možností, jak se vyhnout prudkému zvýšení cen. Tento postup však ukrývá několik úskalí. Zatímco za zvýšení jističe lidé platí při třífázovém jističi 500 Kč za ampér, při snížení peníze zpět nedostanou. Naopak by si měli nechat vyhotovit revizi zařízení, což není levná záležitost. Nižší jistič navíc může při současném zapojení více spotřebičů „vyhazovat pojistky“. Ani případný návrat k původnímu, vyššímu jističi by nebyl vůbec jednoduchý. V návrhu nových tarifů je mj. uvedeno, že o změnu je možné požádat nejdříve 12 měsíců po poslední změně. Navíc návrat na původní hodnotu jističe by byl opět zpoplatněn. Například přechod jističe 3x20 A na 3x25 A v současnosti stojí 2500 Kč, k tomu je třeba přičíst i náklady na opětovnou revizi a práci elektromontéra.

Proč se vůbec mění tarify dodávek elektřiny?

Důvodem změn v tarifní struktuře je podle Vitáskové změna systému výroby elektřiny, kdy za posledních 6 – 8 let vzniklo nových 30.000 zdrojů a síť se stala decentralizovanou. Výroba elektřiny probíhá i na straně zákazníka (poznámka: např. fotovoltaické elektrárny). „To má zásah do stability sítě, jak do distribuční, tak přenosové sítě, a to vyvolává investice, které je nutné zajistit, aby každý z nás měl skutečně bezpečnou dodávku energií,“ zdůvodnila šéfka ERÚ.

Zdeňka Jankovičová

Vystoupení předsedy ČZS Stanislav Kozlíka najdete v závěru pořadu.