První setkání nového předsedy s 9 novináři z celostátních deníků a magazínů

Nový předseda ČZS se setkal s novináři

Zahrádkářský zákon a budoucnost Českého zahrádkářského svazu byly hlavními tématy první schůzky nového předsedy ČZS Stanislava Kozlíka se zástupci médií. Redaktorům ČTK, celostátních deníků, týdeníků i tematických magazínů předseda představil novou vizi českých zahrádkářů, která vzešla z listopadového volebního sněmu ČZS.  

„Pozici v čele svazu beru jako velkou výzvu pro to, abych svaz někam posunul a vrátil mu prestiž, která je běžná v celé západní Evropě,“ řekl úvodem nový předseda.  Jak dále uvedl, zahrádkaření bylo v minulých letech degradováno na jakousi soukromou výdělečnou činnost. "To je samozřejmě zcela mylná představa. Zahrádkáři umí udělat hodně prospěšné práce – výstav, seminářů, akcí pro děti, ale bohužel příliš se o tom neví,“ doplnil.

Za jednu z priorit označil Kozlík získávání dalších zdrojů pro financování celospolečensky prospěšných aktivit zahrádkářů. Samozřejmě s tím, jak počet členů ubývá, klesají i členské příspěvky na zahrádkářskou činnost. „Musíme se naučit hledat v různých fondech, získávat evropské peníze a žádat o granty," poznamenal.

Velkým tématem úvodní schůzky byl i připravovaný zahrádkářský zákon, o který zahrádkáři usilují již více než 12 let a který by je měl ochránit před vlivem mocnějších, zejména developerských skupin (viz Otázky a odpovědi k zahrádkářskému zákonu). „Jsme toho názoru, že zahrádkové osady do měst patří. Dokladem toho jsou zahrádky v západních státech, kde je nelikvidují, ale naopak zde dochází k jejich renesanci,“ připomněl Kozlík.

Zahrádkářský zákon je v tuto chvíli opět aktuální. Podpořil ho při listopadové návštěvě sněmu ČZS i premiér Bohuslav Sobotka a svaz začal jednat o jeho opětovném předložení Parlamentu. Předchozí snaha zahrádkářů skončila v roce 2010 na vetu tehdejšího prezidenta Václava Klause. Zákon by měl zahrádkářům dát jistotu, že pokud obec například před stávající zahrádkovou osadou upřednostní komerční nebo bytovou výstavbu, měla by v rámci svých možností nabídnout zahrádkářům náhradní pozemky. V současné době osada zaniká bez náhrady. Podle předsedy existuje přitom řada obecních nebo státních pozemků, které leží ladem a nikdo je neobdělává.

Paradoxně právě kvůli místům, ze kterých jsou zahrádkáři vyháněni, čelí svaz mnohdy kritice kvůli neudržovaným chatkám a pozemkům. „Málokdo bude investovat do pozemku, na který mu vlastník nabízí třeba jen roční nájem,“ objasnil Kozlík a připomněl, že v Evropě jsou běžné pronájmy v řádu desítek let.

Setkání se účastnila rovněž členka představenstva ČZS Marta Pawlicová, která popsala situaci v Praze. „Většina pozemků zde patří magistrátu. Smlouvy jsou sice na dobu neurčitou, ale výpověď z této smlouvy může dát magistrát ke konci příslušného roku. Zahrádkáři tak nevědí, zda tam příští rok budou,“ doplnila s tím, že svaz nyní jedná s magistrátem o úpravě těchto smluv, které by daly zahrádkářům větší jistotu.

V započaté myšlence setkání s novináři chce Český zahrádkářský svaz pokračovat. Rádi proto přivítáme návrhy na možná témata těchto rozhovorů i přímo od členů ČZS. 

-zj-