Stanislav Kozlík se stal nejmladším předsedou v historii svazu

V čele ČZS stanul Stanislav Kozlík

Novým předsedou Českého zahrádkářského svazu pro období 2014 - 2019 se stal Stanislav Kozlík (41) ze ZO Skalka v okrese Hodonín. Zvolili jej delegáti I. sněmu ČZS, který se uskutečnil ve dnech 28. - 29. listopadu v Hradci Králové. Nové vedení představilo zároveň programovou orientaci svazu pro další období. Dosavadní místopředseda Stanislav Kozlík neměl ve volbě protikandidáta. V tajné volbě získal 81 hlasů z platných 95.

Nový předseda před svým zvolením pracoval jako manažer v oblasti nákladní automobilové dopravy a působil jako místopředseda svazu pro propagaci. Ve svém volném čase se věnuje zejména vinařství. Za hlavní priority ve vedení svazu považuje mj. stabilizaci členské základny, zvýšení prestiže svazu ve společnosti a hledání nových zdrojů financování svazu. V ČZS nastoupilna plný úvazek, v roli předsedy svazu a zároveň ředitele ústředí. Doposud byly obě funkce oddělené.

V úvodní řeči po svém zvolení poděkoval Stanislav Kozlík dosavadnímu vedení v čele s předsedou Ing. Janem Hinterholzingerem a představil svou vizi. „Chceme vytvořit moderní, dynamický zájmový spolek, schopný pokrýt měnící se potřeby a zájmy lidí s ohledem na hlavní poslání svazu – trvalý rozvoj zahrádkářského hnutí, jako veřejně prospěšné činnosti,“ nastínil Kozlík své priority. Zahrádkáři by se podle něj neměli uzavírat do sebe, ale naopak otevřít se veřejnosti, být partnerem ostatních spolků a institucí. Od tohoto záměru by neměly svaz odradit ani neustále se měnící a komplikovanější legislativní podmínky pro činnost zájmových spolků. I nadále chce svaz podporovat kvalitní regionální výstavy i výjimečné akce místního významu.

Delegáty sněmu navštívili předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka a náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla, kteří ocenili dlouholeté členy svazu i zástupce spolků z Polska, Slovenska a Německa, kteří se svazem dlouhodobě spolupracují a sněmu se zúčastnili jako hosté spolu se zástupci odborných svazů ČR. Premiér v následné diskusi podpořil připravovaný zahrádkářský zákon. Ten by měl ochránit zahrádkáře především před vlivem mocnějších skupin, které je v jejich činnosti ohrožují.

Činnost dlouholetých zahrádkářů a hostů ocenil premiér Bohuslav Sobotka a náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla.

Sněm zvolil také nové představenstvo a rozhodl o složení kontrolních a rozhodčích komisí. Delegáti také potvrdili novou republikovou radu, v níž zasedne 74 zástupců regionů a jeden zástupce specializovaných základních organizací.

Český zahrádkářský svaz patří mezi největší zájmové organizace v ČR. Ve 2700 základních organizacích sdružuje přibližně 150.000 členů. Řada z nich pracuje ve specializovaných organizacích, které se zaměřují na pěstování vybraných druhů, či specifickou činnost.

I v dnešní době existují v sektoru zemědělství některé komodity, kde mají zahrádkáři dominantní postavení. Týká se to například ořechů či drobného ovoce, zejména angreštů. V minulosti „zachraňovali“ zahrádkáři český trh například dodávkami česneku. Největší oblibě u zahrádkářů se však nadále těší ovocné stromy, zvláště jabloně, které pěstuje přes 80 procent z nich.  Dominantou zahrádek jsou také keře drobného ovoce. Více než 70 procent malých pěstitelů má na své zahrádce rybíz a jahody. Přibližně polovina členů svazu se těší z úrody třešní a třetina díky své zahrádce nebo zahrádkové osadě sklízí vlastní ořechy. Oblíbené jsou mezi zahrádkáři jahody, které podle průzkumu pěstují tři ze čtyř zahrádkářů. Zhruba na každé druhé zahrádce se najdou rajčata a mrkev, stále oblíbené jsou i okurky a domácí brambory. Spektrum je však velmi široké a zahrádkáři obecně velice rádi zkouší nové odrůdy a podílejí se na jejich šlechtění.

Zahrádkaření má hluboké kořeny nejen v České republice. Řada evropských zemí má ochranu této činnosti přímo vymezenou v zákonech a zahrádkaření označuje za veřejně prospěšnou činnost. Vzhledem ke stárnutí populace se dá přitom očekávat, že začne rychle přibývat zájemců o tuto smysluplnou aktivitu. Bylo by tedy chybou, kdyby jim stát k tomu nevytvořil podmínky, případně se podílel na likvidaci zahrádkových osad. O podporu zahrádkářské činnosti se bude ČZS v nejbližší době snažit prostřednictvím navrhovaného zahrádkářského zákona. O jeho přijetí usiluje již více než 10 let.

Český zahrádkářský svaz vznikl v roce 1957 na základech předchozí organizace "Jednota zahrádkářů" nejprve pod názvem Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů. Svaz hájí zájmy svých členů, vytváří podmínky pro zahrádkaření a smysluplné využití volného času. Svým členům zajišťuje odborné poradny, právní pomoc, podílí se na jejich vzdělávání včetně mládeže, vydává publikace, pořádá přednášky, školení, instruktáže, výstavy, zájezdy, dětské soutěže a mnohé další.

-zj-