Stará lipová alej na Vinici

Zahrádkáři zachraňují památné stromy obce Loděnice

     Městys Loděnice je historickou obcí na důležité spojnici Prahy a Plzně. V minulosti byla významnou zastávkou na solné stezce z Rakouska a důležitou přepřahovací stanicí veřejné dopravy z let nedalekých.
     Pravdou je, že její význam dnes připomínají pouze názvy některých míst. Mnohé významné události ale mohou ještě dnes dosvědčit staleté stromy, které byly kdysi pro jejich slávu vysazeny.
     Nejstaršími je skupina lip doprovázející kostel a faru přímo na návsi. Tito velikáni sice nepamatují dobu, kdy kolem posvátné kaple bylo starověké sídliště, ale určitě si vzpomenou na dobu funkčního hřbitova, který zde byl do roku 1901.  O něco mladší, ale určitě v souladu se slovanským mýtem, jsou vysazeny lípy u dnešní školky, dříve školy, které obklopují místní národní památník, Husův balvan. Lípy dříve vroubily celou poslední cestu zemřelých z kostela až na hřbitov. Dnes z nich stojí jen některé. Na starobylém trojmostí strážily sochu svatého Jana Nepomuckého (kde je jí konec?) a stíní i prostranství před hřbitovem. Do roku 2011 vroubily i cestu na hřbitově až k márnici. Zde byly bohužel necitlivě vykáceny.
     Lípovou alejí přivedl zahradník návštěvníky až do zámečku Vinice /dnes pravoslavný monastýr/. Teprve v překrásné zahradě smísil slovanské lípy s germánským dubem, jakoby chtěl vyjádřit snahu po sblížení v té době nesmiřitelného.

Aby nemusely skončit takto

     Přišly nové stromy, ze zámeckých parků a alejí /Lány/, možná k úctě panu Masarykovi, byly na návsi vysázeny kaštany po jedné straně náměstí a akáty po druhé. Zůstal jeden starý kaštan, ostatní podlehly nevhodným podmínkám výsadby.
     Stromy mohou doprovázet minulost člověka v každé době. Jsou stejně tajemné a vypovídající jako staré stavby. Jsou pochopitelně předností venkova, ale i nová sídliště jsou příležitostí pro výsadbu takových pamětníků. Bohužel u nás často až velmi druhotnou záležitostí. Nejen pro nedostatek smýšlení a financí, ale pro vandalství a pohodlnost člověka.
     Zahrádkáři v Loděnici si uvědomili význam stromů v obci, ve spolupráci s dendrologem provedli inventuru stromů, které doprovázejí významné stavby v obci, a navrhli opatření nutná k tomu, aby stromy vyprávěly ještě dalším pokolením. Celá práce zatím zapadá prachem. Přesto si myslím, že podobná péče o místní přírodu je dobrým námětem pro činnost zahrádkářů.
     V roce 1870 byla vydána útlá knížečka Tři habry, která popisuje jednu místní událost. Zajímavé je, že lidé a místa tam jsou popsány autenticky, skutečnými jmény a názvy. Mladík v ní hovoří ke třem „starým kmetům“, habrům, které stínily tajemnou studánku a podle nichž se místo jmenuje. Jak stará musí být pověst, když se traduje dodnes? Jak dlouho vydrží lipka na návsi, vysazená k počátku století s dvojkou na začátku? Porostou další rodové a historické stromy?

Příspěvek zaslala přesedkyně ZO ČZS Loděnice
Ing. Alena Heinrichová

 

 

Další novinky - - - >