Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Zahrádkové osady jsou součástí rozsáhlé sítě městské zelené infrastruktury, zlepšují kvalitu prostředí a mají pozitivní vliv na mikroklima, na tepelnou a vlhkostní regulaci města, na snižování prašnosti a hlučnosti prostředí, zabraňují vodní erozi, podílejí se na retenci srážkové vody a přispívají k zachování druhů ovocných dřevin, okrasných a užitkových rostlin.

Zahrádkové osady jsou významným prvkem aktivní městské rekreace a trávení volného času, umožňují celoroční rekreační zázemí města pro volnočasové aktivity a věkově nelimitované rekreační využití. Přispívají k trvale udržitelnému rozvoji a dodávají prostředí města pestrost a mohou příznivě proměňovat zanedbané lokality.

Zelené plochy zahrádkových osad mohou zvyšovat ekonomickou hodnotu sousedních lokalit a také finančně přispívat do rozpočtu města z nájemného.

Zahrádkové osady je proto nutno chápat jako samozřejmou součást standardní vybavenosti měst, jako plnohodnotnou součást zelené infrastruktury města a jako příležitost pro rozvíjení komunitního života městských částí.

---

Níže jsou zveřejněny výsledky Aktualizace generelu zahrádkových osad 2018 ve formě katalogových listů.

Pokud budete mít ke zveřejněnému dokumentu připomínky nebo návrhy na doplnění, obraťte se prosím na Odbor ochrany prostředí MHMP nebo přímo na Českou zemědělskou univerzitu v Praze.

Na základě zadání Odboru ochrany prostředí MHMP Aktualizaci vypracoval kolektiv České zemědělské univerzity v Praze pod vedením Ing. Lucie Miovské, Ph.D.

• katalogové listy (pdf, vel. 67 Mbyte)
• souhrnná tabulka (pdf, 830 kbyte)

---

Aktualizace generelu zahrádkových osad v Praze - shrnutí:

Celkový počet osad na území hl. m. Prahy je 199.

Z toho 119 tvoří funkční členské osady ČZS - Českého zahrádkářského svazu.

Zbylých 80 osad není členem ČZS a některé z nich nejsou plně funkční.

Do analýzy stavu osad v návrhu Metropolitního plánu byly zahrnuty pouze funkční svazové osady, celkem tedy 119 osad.

•           Návrh MPP přiznává kategorii plochy „Zahrádková osada, rekreační zahrada“ celkem 64 % funkčních svazových osad a dalším 11% ji přiznává v menší než současné rozloze. S téměř čtvrtinou (22%) funkčních svazových osad návrh plánu nepočítá a navrhuje zde jiné využití.

 

•           Problematickým se jeví zařazení většiny zachovávaných osad do tzv. zastavitelného území. V platném územním plánu se 80 % plochy funkčních svazových osad nachází v nezastavitelném území. V návrhu MPP je to pouze 20%.

Textová část aktualizovaného Generelu zahrádkových osad v Praze poukazuje především na vzrůstající poptávku po městském zahrádkaření a nastiňuje srovnání s evropskými trendy vývoje. Definuje hlavní přínosy zahrádkových osad pro město, a to v rovině sociální, environmentální a urbanistické. Součástí jsou i závěry z dotazníkového průzkumu mezi zahrádkáři.

Na základě zjištěných údajů a analýzy dat generel formuluje závěry a doporučení pro MHMP a městské části.

• Počet zahrádek stále klesá, zájem o ně stále vzrůstá.
• Nosné jsou ty osady, které jsou funkční, ve vlastnictví MHMP a v českém zahrádkářském svazu.
• Převod do soukromého vlastnictví není vhodný.
• Zahrádkové osady přispívají do rozpočtu MHMP částkou za nájemné, náklady vynaložené s jejich údržbou jsou 0,
• Řešit situaci osad v návrhu MPP, zahrnout je do kategorie nezastavitelných území.
• Uzavírat s nájemci zahrádek dlouhodobé nájemní smlouvy.
• Vytipovat pro město nejzásadnější osady a vhodná místa pro zakládání nových osad.
• Zřídit a vést čekací listy zájemců o zahrádky.
• Nastavit motivační politiku a metodiku hodnocení zahrádkových osad.
• Etablovat zahrádkové osady jako regulérní součást městské vybavenosti.
• Zpracovat komplexní dokument Strategie rozvoje osad na území hl. m. Prahy.
• Ustavit na MHMP odpovědného odborníka/úředníka/koordinátora správy a rozvoje  zahrádkových osad.