O nás

Specializovaná základní organizace sdružuje zájemce
o pěstování klatovských karafiátů

Již téměř 200 let pěstují klatovští zahrádkáři a zahradníci květinu, jíž dal švédský botanik K. Linné honosný název: božská květina (Dianthos). S pěstováním započali již po napoleonských válkách, když roku 1813 vrátil se do svého rodného města Klatov rytmistr baron Volšanský, který přivezl z francouzského města Nancy semeno drobnokvětého karafiátu a trávil tu zbytek svého života pěstováním a zušlechťováním této milé rostlinky.

Brzy vzbudil zájem o tuto květinu i u svých sousedů a do dějin klatovských karafiátů zapsali se jako první pěstitelé cvočkář Jan Pirner, mlynář Josef Formánek a majitel zahrady v lázni u Klatovky Matěj Stránský. Hlavní zásluhu o vypěstování klatovských karafiátů má však hostinských a pomolog Michael Bullmann, který s Janem Pirnerem zabýval se umělým sprašováním a výběrem rostlin. V roce 1831 zasílá již Michael Bullmann karafiáty do Itálie, Německa, Švédska a Anglie.

Tak po léta rodila se tu odrůda klatovského karafiátu vytrvalá, mrazuvzdorná s pevným stonkem, 50-60 cm vysokým, se žaludovým nepukavým kalichem, s celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátků, s pravidelnou stavbou květů o průměru 7-8 cm, a hlavně Od zahrádkářů převzali později karafiáty klatovští zahradníci Matěj Spora, Antonín Sícha, František Celerýn, Josef Walter a Vojtěch Svoboda, kteří získali klatovským karafiátům světovou slávu na světových výstavách zahradnických (Vídeň 1892, Brusel 1893, Antverpy 1894, Amsterodam 1895, Lyon, Hamburk atd.).s nádhernými odstíny kreseb a barev až na barvu modrou, které dosud dosaženo nebylo.

Že klatovské karafiáty přečkaly první světovou válku, dlužno plným právem přiřknout zahradníku Matěji Pintíři, od něhož se po první světové válce opět rozšiřují hlavně zásluhou prof. dr. Františka Švece, který napsal jejich dějiny a jejich pěstování. Rozmach v pěstování vrcholí výstavou celostátního formátu v Klatovech v roce 1931.

I okupace byla velikou překážkou v pěstování a jen opravdoví milovníci zachovali jejich sortiment. Obnovený zahrádkářský spolek shromáždil pěstitele v kroužku pěstitelů klatovských karafiátů a organizuje místní výstavy Zapojuje se i sektor socialistický (v zahradnictví Komunálních služeb města Klatov a Čs. plemenářského statku Veselí zahradnictví v Klatovech).

Výstava klatovských karafiátů v roce 1957 v Karlových Varech ve dnech X. mezinárodního filmového festivalu ČSR splnila svůj úkol. Opět se rozběhla pověst o jejich kráse do naší vlasti a cizích států. Okruh pěstitelů se množí a zájem stále vzrůstá. Organizuje se plánovaný postup v jejich množení a pokusnictví k dosažení nových odrůd. Pěstování bylo zaměřeno na uspokojení zájemců a na přípravu největší výstavy klatovských karafiátů v roce 1960 v Klatovech, kdy město oslavilo 700 let svého založení.

Roku 1958 zúčastnili jsme se svojí výstavou v Karlových Varech oslav 600. jubilea založení lázní Karlových Varů a 60 let trvání československého filmu, které vyvrcholilo XI. mezinárodním filmovým festivalem Československa v Karlových Varech.

Z každoročních výstav v Klatovech rozsahem, významem i návštěvností vynikly dvě výstavy V roce 1960 při oslavách 700 let trvání města Klatov v souběhu s průmyslovou výstavou. Druhá v r. 1963 - jubilejní výstava u příležitosti 150. výročí pěstování klatovských karafiátů v našem městě.

K lepšímu uspořádání výstav karafiátů vybudovali v těch letech členové svazu brigádnickou pomocí nový zděný pavilón v muzejní zahradě, který pak byl využíván při různých jiných výstavách. V dalších letech byla získána do trvalého užívání od městského národního výboru výstavní zahrada v Hostašově ulici, kde se každoročně konají v první polovině měsíce července výstavy klatovských karafiátů na záhonech i v květináčích, které se těší pozornosti zahrádkářů z celé ČR i návštěvníků ze zahraničí.

Celkem:
Dnes:
On line:
1829
1
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Klatovské karafiáty
č.zo: 304030
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.