Angrešt - Ribes uva crispa L.
Jako ovocný druh je angrešt pěstován od 16. století. Jeho první kulturní formy vznikly výběrem z přírodních ekotypů z vlhčích oblastí západní Evropy.
Velké Britanie, uvedena už v roce 1802. Mezi všemi odrůdami angreštu dosáhla největšího rozšíření. Důkazem jejího rozšíření je velký počet synonym a cizích názvů. U nás je známa od poloviny minulého století..
Původ odrůdy není přesně znám. .
Registrována 1963, je udržována na ŠS Velké Losiny..
Angrešt s bělavě zelenými plody střední velikosti se sladkokyselou slabě aromatickou chutí, které mají široké použití. Velmi stará odrůda se středně raným rašením, květem i sklizňovou zralostí. Pěstitelsky nenáročný bez zvláštních nároků na stanoviště, se stabilně vyššími výnosy. Střední až nižší odolnost vůči americkému padlí angreštovému i antraknóze.
Vlastnosti:
- Skupina: bílé a zelené,
- Keř (korunka): větší, Stromkový tvar na meruzalce zlaté má středně velké a středně husté koruny polokulovitého tvaru. V tomto tvaru se u nás také nejčastěji pěstuje. Ve tvaru pravokořenného keře je růst i hustota vyšší, habitus je kulovitý. Výhony rostou polovzpřímeně. Jako pravokořenný keř nebo pravokořenný stromek s nízkým kmínkem (do 30 cm) se pěstuje v zahraničí.
- Trnitost: slabě trnité, je střední, převládají trny jednoduché. Mladý výhon má slabé antokyanové zabarvení, list je silně lesklý.
- Rašení a kvetení: polorané, samosprašný. Květní stopka nese jeden květ.
- Plodnost a úrodnost: střední, až vyšší a pravidelná.
- Bobule: střední, kulatého i krátce elipsovitého tvaru. V botanické (konzumní) zralosti mají středně tlustou, bělavě zelenou slupku, na osluněné straně často se světle červenohnědým líčkem. Povrch slupky je jemně ochmýřený (plstnatý), ale bez žláznatých chlupů, žilkování je výrazné. Středně tuhá dužnina je barvy bělavě zelené a chuti sladkokyselé, slabě aromatické s vyšším podílem pektinů.
- Zrání: střední, Plody mají široké použití v domácnostech, vhodné pro přímý konzum. Sklízené v konzervárenské zralosti, jsou dobrou surovinou k výrobě pektinu a kompotů ve zpracovatelském průmyslu. Délka plodného období je dlouhá.
- Odolnost padlí: střední, až nižší odolnost vůči americkému padlí angreštovému i antraknóze.
- Zrání: [VII-1 až VII-3]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
- Pěstitelsky nenáročná úrodná odrůda.
- Odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí. Bez zvláštních nároků na stanoviště, dobře snáší i dočasný přísušek.
- Neuškodí ji ani krátkodobé nízké teploty při květu.
- Na vlhčích hlinitých i hlinitopísčitých půdách, s neutrální půdní reakcí se ji daří nejlépe.
- Má dobrou životnost s nižšími nároky na řez.
Použité zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- SEMPRA a.s. - www.sempra.cz
- Drobné ovoce a skořápkoviny - Nesrsta, Jan, Hanc
248
ANGREŠT
Ve srovnání s červeným a bílým rybízem má vyšší nároky na půdy. Vyhovují mu půdy hlinité nebo hlinopísčité, vápenité a přiměřeně vlhké, nejlépe na otevřených stanovištích s mírným průvanem. Na vláhu je náročnější než rybíz. Její nedostatek působí růstové a vývojové poruchy. Plody zůstávají drobné, nevyvíjejí se a listy opadávají.
Podmínky pro pěstování nejsou vhodné na těžkých, jílovitých, kyselých a dlouhodobě zamořených půdách. V takových podmínkách obrůstá lišejníky a brzy odumírá.
Dobře roste a plodí také v polostínu. Naopak na silné osluněných stanovištích jsou zralé plody často poškozovány slunečním svitem, na osluněné straně plodu dochází k úžehu, bělavým skvrnám na slupce a zhoršené chuti dužniny.
K nízkým teplotám v době květu je odolnější než černý rybíz. Ačkoliv mají odrůdy angreštu vysoký stupeň samosprašnosti, doporučuje se vysazovat spolu alespoň dvě současně kvetoucí. Bylo dokázáno, že při vynuceném opylení pouze vlastním pylem, byly plody výrazně menší.
U nás se angrešt tradičně pěstuje v stromkovém tvaru, roubovaný na meruzalku zlatou. Po výsadbě se zapěstuje pět až šest kosterních větví a v dalších letech se provádí kombinace prosvětlovacího a zkracovacího řezu. V tomto tvaru nastupuje do plné plodnosti ve třetím roce po výsadbě.
Do konzumní zralosti plody dozrávají v červenci. Odrůdové rozdíly ve zralosti jsou u tohoto druhu malé, činí asi 10 dnů mezi velmi raně zrající a pozdní odrůdou. Plně vyzrálé plody jsou především atraktivním stolním ovocem. Pro výrobu kompotů a také pro výkup pro účely potravinářského průmyslu, na zpracování na pektin, se plody sklízejí v zeleném stavu. V této zralosti (konzervárenské) jsou ještě tvrdé a malé. Kalendářně je to přibližně o měsíc dříve než v konzumní zralosti.
Většina novějších odrůd českého původu má vyšší stupeň odolnosti k antraknóze listů Pseudopeziza ribis, a v poslední době i k hnědému (dříve americkému) padlí angreštovému Sphaerothaca uvae, které se již běžně vyskytuje ve všech oblastech, proto se odolnost proti padlí stala jedním z důležitých parametrů při výběru odrůdy. Málo odolné odrůdy se s ohledem na nutnou chemickou ochranu nevyplácí pěstovat. Padlí napadá plody a jednoleté přírůstky a na zahrádce proti padlí pomůže odstraňování vrcholových částí přírůstků obrostu již brzy po sklizni - nejpozději v předjaří před rašením, a to i u odolnějších odrůd. Nové odrůdy odolné k hnědému padlí angreštovému již mají větší plody, slabší slupku a velmi dobré chuťové vlastnosti.