Rybíz bílý a červený

S rybízem červeným i bílým se setkáváme na zahradách i větších provozních výsadbách středního a severního mírného pásma Evropy, méně už v severní Americe. Pěstuje se až po 70 ° severní šířky. Nejlépe roste a plodí na písčitohlinitých a hlinitých půdách s dobrou zásobou vláhy.

TATRAN

Slovenského původu, vyšlechtěna ve VÚOOD v Bojnicích. Je právně chráněna, majitelem šlechtitelského osvědčení je VÚOOD Bojnice,.
pochází z křížení odrůd 'RED LAKE' x 'GÖPPERTŮV ČERVENÝ' . .
Registrována 1985, v ČR je udržována ŠS Velké Losiny, zástupcem je Sempra Praha a.s..

Červený rybíz s velmi dlouhým hroznem, hustě osazeným pevnými aromatickými a sladkokyselými bobulemi. Vysoký keř s pozdním zráním určený do vlhčích podmínek řepařského, obilnářského a bramborářského typu - v chladnějších podmínkách namrzá ve dřevě. Není náchylný k antraknóze ani okrajové spále listů, problémem je vlnovník rybízový.

Vlastnosti:

  • Skupina: červený,
  • Keř (korunka): vyšší, je vysoký, středně hustý, polorozložitého habitu. Kosterní větve má středně silné a pružné. Obrost je středně četný, kratší. Růst ve školce i po výsadbě bujný, později střední. Korunky na meruzalce zlaté středně velké.
  • Rašení a kvetení: rané, Pupen je velký, silně ojíněný. Rašící list je barvy středně zelené, na okraji s antokyanovým zbarvením střední intenzity. Převážně samosprašný.
  • Plodnost a úrodnost: vysoká, a pravidelná. Vysoké výnosy (plný, nesprchlý hrozen) poskytuje v podmínkách příznivých pro odkvět, kde je vyšší relativní vlhkost vzdušná.
  • Hrozen: velmi dlouhý, nejdelší mezi našimi červenoplodými odrůdami. Je hustě osazen bobulemi. V rámci sortimentu evropských odrůd má 'Tatran' nejvyšší počet bobulí v hroznu. Třapina i stopka jsou středně tlusté a dlouhé.
  • Bobule: střední, jsou v průměru středně velké (od velkých, až po menší ve vrcholové části hroznu), ploše kulovité, sytější červené barvy, mají pevnou slupku a tužší konzistenci dužniny (použitelnost na mražení, kompoty a stolní účely). Chuť je sladkokyselá, aromatická.
  • Zrání: pozdní, Zraje pozdně, jako 'Holandský červený'.
  • Odolnost chorobám: vyšší, Je odolnější všem houbovým chorobám. Není náchylná k antraknóze ani okrajové spále listů. Má vyšší náchylnost k vlnovníku rybízovému.

Termíny:
  • Sklizeň: [VII-3 až VII-4]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                                               
Zraje pozdně, jako 'Holandský červený'.

  • Potřebuje půdy hlubší, hlinité s dostatečnou zásobou vláhy. 
  • Osvědčila se ve vlhčích podmínkách řepařského, obilnářského a bramborářského typu. V chladnějších podmínkách pícninářského typu je v zimním období často poškozována nízkými teplotami ve dřevě. 
  • Nesnáší hluboký řez, neboť silně obrůstá dlouhými a křehkými jednoletými výhony, které se snadno vylamují.
  • Řízky se množí dobře.

Použité zdroje


237  

zavřít

Většina odrůd pro dobré opylení květu, oplození a další vývoj plodu potřebuje vyšší vlhkost vzdušnou, která je v našich podmínkách ve středních a vyšších polohách. Obecně platí, že požadavky odrůdy na stanovištní podmínky pěstování jsou závislé na příslušnosti odrůdy k botanické skupině. Proto staré odrůdy 'Holandský červený' a 'Vierlandenský', ale i nové odrůdy 'Vitan', 'Losan' a běloplodá odrůda 'Orion', které mají v původu také rybíz skalní Ribes petraeum Wulf., dobře rostou, odkvétají a plodí ve vyšších, humidních oblastech s vyšší vlhkostí vzdušnou. Odrůdy původem z rybízu mnohokvětého R. multiflorum Kittel., kterých je mezi registrovanými odrůdami většina, už tak vyhraněné požadavky na podmínky pěstování nemají. Některé se uplatňují ve všech oblastech pěstování rybízu, tudíž i v teplejších, sušších a nízkých polohách. Tyto odrůdy jsou plastické. V sortimentu registrovaných odrůd je to 'Detvan', 'Rubigo', 'Rondom', 'Heinemannův pozdní', málo rozšířená odrůda 'Hron', z běloplodých 'Blanka' a 'Viktoria'. 

Podle současných poznatků mají odrůdy červeného i bílého rybízu vysoký stupeň samosprašnosti (autofertility). Nejčastěji se pěstují v keřovém tvaru s 6 - 8 základními kosterními větvemi, méně jako stromkový tvar na podnoži meruzalky zlaté. Doporučuje se vysazovat na podzim. Protože rybíz červený a bílý je mělce kořenící je třeba sázet keřové i stromkové tvary o 5 až 8 cm hlouběji než rostly ve školce. Na jaře se upravují řezem. Většina odrůd v tvaru pravokořenného keře nastupuje do plné plodnosti ve čtvrtém roce po výsadbě (u stromového tvaru o rok dříve). Obvykle v šestém roce po výsadbě je třeba začít provádět zmlazovací řez. 

Sklizňové období rybízu červeného a bílého je poměrně dlouhé. Raně zrající odrůdy dozrávají v teplejších a nižších polohách už ve 3. dekádě června, většina odrůd v průběhu července. Sklizňová zralost velmi pozdně zrající odrůdy 'Heinemannův pozdní' je až ve 3. dekádě srpna. V obsahu vitamínu jsou u rybízu červeného a bílého značné odrůdové rozdíly. Nejvyšší obsah vitamínu C, v průměru ročníků a stanovení 44 mg%, měla běloplodá odrůda 'Jantar'. Vysoký je obsah ovocných kyselin, cukrů, minerálních látek a pektinu. Za hospodářsky významnou chorobu se považuje antraknóza listů Pseudopeziza ribis, vůči které má většina odrůd střední nebo značný stupeň odolnosti.