Rybíz bílý a červený
S rybízem červeným i bílým se setkáváme na zahradách i větších provozních výsadbách středního a severního mírného pásma Evropy, méně už v severní Americe. Pěstuje se až po 70 ° severní šířky. Nejlépe roste a plodí na písčitohlinitých a hlinitých půdách s dobrou zásobou vláhy.
Vyšlechtěna v USA (Minnesota) a uvedena v roce 1933, k nám byla dovezena v 60. letech..
U nás povolena 1976,v udržována ŠS Velké Losiny..
Růžový poloraný rybíz se sladšími aromatickými bobulemi pro přímý konzum. Vhodné pro odkvět jsou teplejší podmínky s vyšší relativní vlhkostí. Dává průměrný až nižší výnos. Jedná se o ustupující odrůdu s náchylností k antraknóze jako velkou nevýhodou.
Vlastnosti:
- Skupina: růžový,
- Keř (korunka): střední, je polovzpřímeného habitu, řidší a středně dlouhý obrost.
- Rašení a kvetení: polorané, Pupen je menší, hnědý, slabě ojíněný. Rašící listy jsou tmavě zelené, antokyanové zbarvení okraje listu má střední intenzitu slabě zbarvené. Osvědčila se v teplejších podmínkách příznivých pro odkvět, s vyšší relativní vlhkostí vzdušnou. Odrůda samosprašná.
- Plodnost a úrodnost: střední, až nižší.
- Hrozen: dlouhý, řídce osazený velkými bobulemi, stopka i třapina jsou středně dlouhé. Třapina je středně zelená, tlustší.
- Bobule: střední, kulovité, světlejší jasně červené barvy. Chuť je sladší, aromatická s použitím především pro stolní účely.
- Zrání: rané, Zraje raně, 3 dny po odrůdě 'Jonkheer van Tets'.
- Odolnost chorobám: nižší, je dost náchylná k antraknóze a okrajové spále listů. Padlím a rzí netrpí.
- Sklizeň: [VII-1 až VII-1]
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
  |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
- Ustupující odrůda nahraditelná téměř současně zrající, plastičtější a plodnější odrůdou 'Rubigo'.
- Vyhovují jí teplejší oblasti a hlubší hlinité půdy dobře zásobené živinami a vláhou.
- Nevýhodou je náchylnost k antraknóze, kdy vlivem včasného a silného napadení velmi brzy, už na počátku léta, opadávají listy. Tím je omezena tvorba a ukládání asimilátů, jako zásobních látek, pro další rok.
- Nutný pravidelný zmlazovací řez a postřik proti antraknóze.
- Dobře se množí dřevitými i polodřevitými řízky.
Použité zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Sempra - www.sempra.cz
233
Většina odrůd pro dobré opylení květu, oplození a další vývoj plodu potřebuje vyšší vlhkost vzdušnou, která je v našich podmínkách ve středních a vyšších polohách. Obecně platí, že požadavky odrůdy na stanovištní podmínky pěstování jsou závislé na příslušnosti odrůdy k botanické skupině. Proto staré odrůdy 'Holandský červený' a 'Vierlandenský', ale i nové odrůdy 'Vitan', 'Losan' a běloplodá odrůda 'Orion', které mají v původu také rybíz skalní Ribes petraeum Wulf., dobře rostou, odkvétají a plodí ve vyšších, humidních oblastech s vyšší vlhkostí vzdušnou. Odrůdy původem z rybízu mnohokvětého R. multiflorum Kittel., kterých je mezi registrovanými odrůdami většina, už tak vyhraněné požadavky na podmínky pěstování nemají. Některé se uplatňují ve všech oblastech pěstování rybízu, tudíž i v teplejších, sušších a nízkých polohách. Tyto odrůdy jsou plastické. V sortimentu registrovaných odrůd je to 'Detvan', 'Rubigo', 'Rondom', 'Heinemannův pozdní', málo rozšířená odrůda 'Hron', z běloplodých 'Blanka' a 'Viktoria'.
Podle současných poznatků mají odrůdy červeného i bílého rybízu vysoký stupeň samosprašnosti (autofertility). Nejčastěji se pěstují v keřovém tvaru s 6 - 8 základními kosterními větvemi, méně jako stromkový tvar na podnoži meruzalky zlaté. Doporučuje se vysazovat na podzim. Protože rybíz červený a bílý je mělce kořenící je třeba sázet keřové i stromkové tvary o 5 až 8 cm hlouběji než rostly ve školce. Na jaře se upravují řezem. Většina odrůd v tvaru pravokořenného keře nastupuje do plné plodnosti ve čtvrtém roce po výsadbě (u stromového tvaru o rok dříve). Obvykle v šestém roce po výsadbě je třeba začít provádět zmlazovací řez.
Sklizňové období rybízu červeného a bílého je poměrně dlouhé. Raně zrající odrůdy dozrávají v teplejších a nižších polohách už ve 3. dekádě června, většina odrůd v průběhu července. Sklizňová zralost velmi pozdně zrající odrůdy 'Heinemannův pozdní' je až ve 3. dekádě srpna. V obsahu vitamínu jsou u rybízu červeného a bílého značné odrůdové rozdíly. Nejvyšší obsah vitamínu C, v průměru ročníků a stanovení 44 mg%, měla běloplodá odrůda 'Jantar'. Vysoký je obsah ovocných kyselin, cukrů, minerálních látek a pektinu. Za hospodářsky významnou chorobu se považuje antraknóza listů Pseudopeziza ribis, vůči které má většina odrůd střední nebo značný stupeň odolnosti.