Rybíz bílý a červený

S rybízem červeným i bílým se setkáváme na zahradách i větších provozních výsadbách středního a severního mírného pásma Evropy, méně už v severní Americe. Pěstuje se až po 70 ° severní šířky. Nejlépe roste a plodí na písčitohlinitých a hlinitých půdách s dobrou zásobou vláhy.

HEINEMANNŮV POZDNÍ

Odrůda je německého původu,.
na trh uvedena v roce 1943; .
u nás registrována v r. 1969, udržována ŠS Velké Losiny..

Červený rybíz s velmi dlouhými hrozny hustě osazenými bobulemi s pevnou slupkou, kyselé chuti. Výnosy jsou vysoké a stálé, velmi dobře se češe a bobule neopadávají. Zraje velmi pozdně jako poslední odrůda v sortimentu. Rašení pupenů je pozdní, vhodný pro pěstování ve všech oblastech vhodných pro rybíz, ne do mrazových kotlin a aridních oblastí. Odolný k antraknóze.

Vlastnosti:

  • Skupina: červený,
  • Keř (korunka): střední, ve tvaru keře silný, keř je mohutný, polorozložitý a středně hustý. Korunky na meruzalce zlaté jsou středně velké. Kosterní větve má silnější. Potřebuje půdy dobře zásobené živinami a vláhou. Na klima zvláštní nároky nemá.
  • Rašení a kvetení: pozdní, Pupen je silně ojíněn a rašící list má výrazné sytě vínově červené, antokyanové zbarvení (jako 'Blanka'). Odrůda je samosprašná.
  • Plodnost a úrodnost: vyšší, a stálá. Velmi dobře se češe. Bobule neopadávají, ani v přezrálém stavu.
  • Hrozen: velmi dlouhý, hustě osazený bobulemi. Třapina i stopka jsou tlusté a dlouhé, s vínově červeným zbarvením.
  • Bobule: střední, sytější červené barvy, ploše kulovitého i kulovitého tvaru, s pevnou slupkou. Chuť je kyselá, použití pro zpracování na šťávy a džemy.
  • Zrání: pozdní, Zraje velmi pozdně, dosud jako poslední odrůda sortimentu červenoplodých i běloplodých odrůd.
  • Odolnost chorobám: střední, je odolnější k antraknóze, náchylnější k okrajové spále listů. Padlím a rzí netrpí.

Termíny:
  • Sklizeň: [VIII-2 až VIII-3]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                                               
Zraje velmi pozdně, dosud jako poslední odrůda sortimentu červenoplodých i běloplodých odrůd.

  • Osvědčila se ve všech oblastech vhodných pro rybíz bílý a červený (v nížinách, středních i vyšších polohách), nevhodné jsou aridní oblasti, kde trpí za přísušku v letních měsících okrajovou spálou listů a předčasným opadem listů. 
  • Jako většina odrůd rybízu není vhodná do mrazových kotlin. 
  • Předpokladem vysokých výnosů a kvality je výsadbový materiál prostý zvratu černého rybízu. Tuto odrůdu nelze množit dřevitými ani polodřevitými řízky.

Použité zdroje


226  

zavřít

Většina odrůd pro dobré opylení květu, oplození a další vývoj plodu potřebuje vyšší vlhkost vzdušnou, která je v našich podmínkách ve středních a vyšších polohách. Obecně platí, že požadavky odrůdy na stanovištní podmínky pěstování jsou závislé na příslušnosti odrůdy k botanické skupině. Proto staré odrůdy 'Holandský červený' a 'Vierlandenský', ale i nové odrůdy 'Vitan', 'Losan' a běloplodá odrůda 'Orion', které mají v původu také rybíz skalní Ribes petraeum Wulf., dobře rostou, odkvétají a plodí ve vyšších, humidních oblastech s vyšší vlhkostí vzdušnou. Odrůdy původem z rybízu mnohokvětého R. multiflorum Kittel., kterých je mezi registrovanými odrůdami většina, už tak vyhraněné požadavky na podmínky pěstování nemají. Některé se uplatňují ve všech oblastech pěstování rybízu, tudíž i v teplejších, sušších a nízkých polohách. Tyto odrůdy jsou plastické. V sortimentu registrovaných odrůd je to 'Detvan', 'Rubigo', 'Rondom', 'Heinemannův pozdní', málo rozšířená odrůda 'Hron', z běloplodých 'Blanka' a 'Viktoria'. 

Podle současných poznatků mají odrůdy červeného i bílého rybízu vysoký stupeň samosprašnosti (autofertility). Nejčastěji se pěstují v keřovém tvaru s 6 - 8 základními kosterními větvemi, méně jako stromkový tvar na podnoži meruzalky zlaté. Doporučuje se vysazovat na podzim. Protože rybíz červený a bílý je mělce kořenící je třeba sázet keřové i stromkové tvary o 5 až 8 cm hlouběji než rostly ve školce. Na jaře se upravují řezem. Většina odrůd v tvaru pravokořenného keře nastupuje do plné plodnosti ve čtvrtém roce po výsadbě (u stromového tvaru o rok dříve). Obvykle v šestém roce po výsadbě je třeba začít provádět zmlazovací řez. 

Sklizňové období rybízu červeného a bílého je poměrně dlouhé. Raně zrající odrůdy dozrávají v teplejších a nižších polohách už ve 3. dekádě června, většina odrůd v průběhu července. Sklizňová zralost velmi pozdně zrající odrůdy 'Heinemannův pozdní' je až ve 3. dekádě srpna. V obsahu vitamínu jsou u rybízu červeného a bílého značné odrůdové rozdíly. Nejvyšší obsah vitamínu C, v průměru ročníků a stanovení 44 mg%, měla běloplodá odrůda 'Jantar'. Vysoký je obsah ovocných kyselin, cukrů, minerálních látek a pektinu. Za hospodářsky významnou chorobu se považuje antraknóza listů Pseudopeziza ribis, vůči které má většina odrůd střední nebo značný stupeň odolnosti.