Broskvoň - Prunus persica (L.) Batsch
Broskvoň je peckovina s velkými nároky na stanovištní podmínky, která se pěstitelsky u nás hodí pouze do vinorodých oblastí.
USA,.
získána křížením mezi odrůdami J.H.Halle a South Haven v roce 1924; .
registrace 1970,udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a pan Miroslav Kostiha, Valtice..
Pozdní žlutomasá odrůda s velkými plody dobré aromatické chuti pro stolní použití i zpracování. Slupka loupatelná, pecka dobře odlučitelná. Bujné stromy, velká plodnost, vhodné výsadby v teplých oblastech. Odolnost mrazu je vysoká, kadeřavosti střední.
Vlastnosti:
- Skupina: broskve,
- Zralost: pozdní, pozdní žlutomasá odrůda. Zraje 20 dnů po odrůdě Redhaven.
- Strom: vzrůst vyšší, bujný, tvoří mohutné, rozložité koruny s velkým množstvím plodného obrostu. Plodnost je velká až velmi velká. Je vhodná především pro výsadby v teplých oblastech určených pro pěstování broskvoní. Odolnost vůči kadeřavosti je střední.
- Květ: zvonkovitý - uzavřený, velký, korunní plátky tmavě růžové. Odolnost proti mrazu je vysoká.
- Plod: větší, kulovitý, mírně nepravidelný. Břišní šev mělký, neznatelný, protažený přes čnělkovou proláklinku. Stopečná jamka úzká, hluboká. Pecka středně velká, na povrchu mírně načervenalá s dlouhými brázdami a důlky. Plody pro stolní použití i prům. zpracování.
- Slupka: jemně plstnatá, tenká, loupatelná. Téměř celá je překryta souvislým, tmavě červeným líčkem s rozmytým hnědavým žíháním a tmavšími tečkami.
- Dužnina: žlutá až oranžová, zlatožlutá, jemná, slabě vláknitá, s velmi dobrou aromatickou chutí. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.
- Zralost: [VIII-3 až VIII-3]
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
  |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
Použité zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
199
Vzhledem k tomu, že broskvoň ve srovnání s ostatními peckovinami koření velmi mělce, projevuje se u tohoto ovocného druhu ještě větší citlivost na těžké, ba dokonce jílovité půdy a na zamokření. Kvůli mělkému kořenění si klade rovněž vysoké nároky na vlastní kvalitu půdy, je ale citlivá na vyšší obsah uhličitanu vápenatého (nad 5 %), který se projevuje žloutenkou listů. Nejdůležitějším a limitujícím faktorem, určujícím vhodnost pěstování broskvoní u nás ale zůstává teplota, zvláště suma teplot za vegetaci, na které je broskvoň jako teplomilný druh velmi náročná. Některé odrůdy - jako např. Favorita Moretiny 3, Fairhaven je možné pěstovat i v okrajových oblastech, podmínky úspěšného pěstování v mikroklimatu platí jako u meruněk.
Většina odrůd je samosprašná a vyžaduje opylení včelami. Broskve se rozdělují pomologicky na broskve pravé, lysé nektarinky a tvrdky (cling). V případě stanovišť s kyselejší, těžší a méně propustnou půdou je možné podmínky pěstování zlepšit m.j. použitím slivoňové podnože, u které je ale nebezpečí šíření viróz.