Broskvoň - Prunus persica (L.) Batsch
Broskvoň je peckovina s velkými nároky na stanovištní podmínky, která se pěstitelsky u nás hodí pouze do vinorodých oblastí.
USA, vyšlechtěna pravděpodobně J. Burbankem..
Registrace 1970, udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a pan Miroslav Kostiha, Valtice..
Pozdní žlutomasá broskev s velkými šťavnatými dobrými plody s hůře loupatelnou slupkou, vhodné pro stolní použití i zpracování. Bujné stromy, velká plodnost a menší odolnost proti mrazu v květu. Vysazovat do teplejších oblastí s vlhkými půdami. Malá odolnost kadeřavosti.
Vlastnosti:
- Skupina: broskve,
- Zralost: pozdní, pozdní žlutomasá odrůda. Zraje 10 až 12 dnů po odrůdě Redhaven.
- Strom: vzrůst vyšší, bujný, vytváří větší vzpřímené koruny, které se široce rozkládají. Plodnost je velká až velmi velká. V příznivých podmínkách pravidelná zhruba od 4. roku po výsadbě. Nároky na stanovištní podmínky jsou větší. Hodí se do teplejších oblastí naší republiky a je náročná na vodu. Vhodným tvarem je zákrsek s dutou (kotlovitou) korunou. Z podnoží se osvědčil broskvoňový semenáč řady B-VA-1 až 4 nebo Lesiberian, do sušších vápenitých půd i broskvomandloň BM-VA-1 nebo BM-VA-2. Odolnost vůči kadeřavosti je malá.
- Květ: zvonkovitý - uzavřený, velký, zvonkovité, korunní plátky tmavě růžové. Je citlivá na poškození pozdně jarními mrazíky v době kvetení.
- Plod: větší, je středně velký až větší, nesouměrně kulovitý. Břišní šev je mělký, málo výrazný, hlubší a širší pouze ve vrcholové části plodu. Čnělková část je v proláklince. Pecka je malá, podlouhlá, s hlubokými brázdami na povrchu, Plody jsou vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování.
- Slupka: jemně plstnatá, žlutavě oranžová, překrytá karmínovou červení. Na osluněné straně jsou dlouhé, úzké, rozmyté pruhy s hustými červenými tečkami. Slupka je středně silná, hůře loupatelná.
- Dužnina: žlutá až oranžová, kolem pecky načervenalá, jemně rozplývavá, šťavnatá, dobrá. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.
- Zralost: [VIII-2 až VIII-2]
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
  |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
Použité zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Atlas odrůd peckovin 2. - Sus a kol.
186
Vzhledem k tomu, že broskvoň ve srovnání s ostatními peckovinami koření velmi mělce, projevuje se u tohoto ovocného druhu ještě větší citlivost na těžké, ba dokonce jílovité půdy a na zamokření. Kvůli mělkému kořenění si klade rovněž vysoké nároky na vlastní kvalitu půdy, je ale citlivá na vyšší obsah uhličitanu vápenatého (nad 5 %), který se projevuje žloutenkou listů. Nejdůležitějším a limitujícím faktorem, určujícím vhodnost pěstování broskvoní u nás ale zůstává teplota, zvláště suma teplot za vegetaci, na které je broskvoň jako teplomilný druh velmi náročná. Některé odrůdy - jako např. Favorita Moretiny 3, Fairhaven je možné pěstovat i v okrajových oblastech, podmínky úspěšného pěstování v mikroklimatu platí jako u meruněk.
Většina odrůd je samosprašná a vyžaduje opylení včelami. Broskve se rozdělují pomologicky na broskve pravé, lysé nektarinky a tvrdky (cling). V případě stanovišť s kyselejší, těžší a méně propustnou půdou je možné podmínky pěstování zlepšit m.j. použitím slivoňové podnože, u které je ale nebezpečí šíření viróz.