Meruňka - Prunus armeniaca L.
Meruňka je teplomilná peckovina, jejíž pěstitelské nároky a nároky na stanoviště určuje především její původ. Pochází z podmínek vnitrozemského klimatu střední Asie s krátkými a suchými zimami a rychlým přechodem ze zimy do jara. Velmi důležitou charakteristikou v domovině meruňky jsou rovněž stabilní teploty bez značnějších výkyvů. To vše určilo charakter krátkého zimního odpočinku meruňky. V našich podmínkách při průběhu dlouhé zimy zůstává meruňka po proběhnutí hlubokého klidu ve vynuceném klidu, který je přirozeně podmíněný chladem. Proto je možné u nás meruňku úspěšně pěstovat pouze v oblastech jižní Moravy, teplých míst Polabí, či odpovídajících podmínek mikroklimatu relativně vyšších poloh.
Šlechtitel K. Jašík Šlechtitelská stanice ve Valticích 1961,
vznik výběrem a selekcí volně rostoucího semenáče neznámého původu.
Registrace 1991, udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a p. M.Kostiha, Valtice.
Pozdní odrůda s oranžově žlutými pěknými a dobrými plody, vhodnými pro stolní použití i zpracování s dobře odlučitelnou peckou. Vhodná do všech oblastí pěstování meruněk, má vyšší nároky na výběr stanoviště. Plodnost je velká, je samosprašná s vyšší odolností proti mrazu. Mrazuvzdornost ve dřevě i pupenech dobrá, méně trpí monilií plodů.
Vlastnosti:
- zralost: pozdní, Zraje 5 dnů po odrůdě Velkopavlovická.
- Strom: vzrůst střední, vytvářejí mírně rozložité, středně husté až řidší koruny.
Letorosty jsou středně silné, rovné, s krátkými internodii. Listy jsou středně velké, kulovitě protáhlé až srdčité, s nápadnou špičkou. Okraje listů jsou jemně a pravidelně zoubkované, barva je tmavě zelená, povrch pololesklý.
Vzhledem ke svému spurtypovému růstu je méně náročná na řez.
Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká.
Náročnost na stanoviště je velká, ale jinak vhodná do všech oblastí vhodných pro meruňky.
Vhodná pro kmenné tvary na podnožích M-VA-1 až M-VA-4, M-LE-1. V poslední době je používána i podnož St. Julien A. - Plodnost - úrodnost: vysoká, a celkem pravidelná.
Plody jsou . - Plod: střední, téměř vejčitý, poloviny plodu jsou většinou nesouměmé. Břišní šev je středně hluboký, znatelný a končí v hlubší stopečné jamce.
Plody vhodné vhodné pro stolní použití i zpracování. - Barva plodu: oranžová s tmavším líčkem, oranžově žlutá, z větší části překrytou zářivou červení. Slupka je pevná, středně silná, jemně plstnatá.
- Dužnina: měkká rozplývavá, oranžová, šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, dobrá. Pecka je středně velká, téměř vejčitá, zdrsnělá, dobře odlučitelná od dužniny.
- Květ a opylení: samosprašná, Květ je středně velký až větší, korunní plátky jsou oválné až opakvejčité, světle růžové.
Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká. - Odolnost monilióze: větší, trpí jí jen méně.
- Odolnost šarce: --
- Zralost: [VII-3 až VIII-1]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
Použitá literatura a další zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Atlas odrůd peckovin 2. - Sus a kol.
POROVNAT171