Meruňka - Prunus armeniaca L.
Meruňka je teplomilná peckovina, jejíž pěstitelské nároky a nároky na stanoviště určuje především její původ. Pochází z podmínek vnitrozemského klimatu střední Asie s krátkými a suchými zimami a rychlým přechodem ze zimy do jara. Velmi důležitou charakteristikou v domovině meruňky jsou rovněž stabilní teploty bez značnějších výkyvů. To vše určilo charakter krátkého zimního odpočinku meruňky. V našich podmínkách při průběhu dlouhé zimy zůstává meruňka po proběhnutí hlubokého klidu ve vynuceném klidu, který je přirozeně podmíněný chladem. Proto je možné u nás meruňku úspěšně pěstovat pouze v oblastech jižní Moravy, teplých míst Polabí, či odpovídajících podmínek mikroklimatu relativně vyšších poloh.
Šlechtitelská stanice ve Valticích,
křížením odrůdy 'KLOBOUCKÁ' a 'VELKOPAVLOVICKÁ' ,
registrace 1981, udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a p. M.Kostiha, Valtice.
Velmi raná odrůda s pěkně vybarvenými a velmi dobrými plody, vhodnými pro stolní použití. Dužnina je pevná, slupka je méně otlačitelná. Nemá speciální požadavky na agrotechniku. Při přeplození jsou plody drobné; za silných dešťů mohou praskat. Odrůda je samosprašná s vyšší odolností proti mrazu.
Vlastnosti:
- zralost: raná, velmi raná. Zraje 14 dnů před odrůdou Velkopavlovická.
- Strom: vzrůst střední, tvoří řidší až středně husté vznosné koruny. Postranní větve se mírně rozkládají do stran a při násadě jsou převislé dolů. Jednoleté výhony mají kratší internodia a jsou středně silné.
Odolnost proti mrazu ve dřevě a v pupenech je střední až vyšší, má větší odolnost vůči úhynu vlivem teplotních výkyvů v jarních měsících. Ke gnomonióze (hnědnutí listů) je stejně náchylná jako 'Velkopavlovická'.
Nemá speciální požadavky na agrotechniku, náročnost na stanoviště je střední.
Ve školce vytváří rovné kmínky. Vhodným tvarem zákrsek nebo nižší čtvrtkmen, jako podnože se osvědčily vyselektované semenáče řady M-VA-1 až 4 a MLE-1. - Plodnost - úrodnost: vysoká, s časným nástupem do plodnosti, která je na ranou odrůdu relativně vysoká i když poněkud menší než u odrůdy Velkopavlovická. Při přeplození jsou plody drobné a v dalším roce se může projevit střídavá (alternující) plodnost.
Plody jsou vhodné pro stolní použití. - Plod: střední, mírně vejčitý až oválný, nesouměrný. Břišní šev je mělký, úzký, stopečná jamka je středně hluboká, úzká. Slupka se málo otlačuje.
- Barva plodu: oranžová s tmavším líčkem, z větší části krytá oranžovou s karmínově červeným líčkem. Slupka je středně silná, téměř hladká, málo se otlačuje.
- Dužnina: tuhá, Dužnina je oranžová, pevná, nevláknitá, šťavnatá, velmi dobrá. Pecka je menší, tmavěji hnědá, s ostrým povrchem, žebra jsou poměrně ostrá.
Pecka je dobře odlučitelná od dužniny. - Květ a opylení: samosprašná, Odolnost proti mrazu je vysoká.
- Odolnost monilióze: střední, až větší - poněkud méně trpí moniliózou.
Za silných dešťů plody praskají. - Odolnost šarce: --
- Zralost: [VII-1 až VII-1]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
Použitá literatura a další zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Atlas odrůd peckovin 2. - Sus a kol.
POROVNAT170