Višeň - Prunus cerasus L.
Višně jsou červené peckoviny, které ve srovnání s třešněmi jsou na pěstování méně náročné. Mimo vyloženě těžkých a zamokřených půd snesou pěstování téměř na jakékoli půdě a při pěstování na podnožové mahalebce snesou i velké sucho. Ke klimatickým podmínkám je višeň jako druh velice tolerantní, hlavně kvůli relativně vysoké mrazuvzdornosti proti namrznutí v květech a ve dřevě, a snese i stanoviště nepříznivá, podmínky inverze a větrů a některé extrémní svahy. Nejlepší půdy jsou však ty, které vyhovují k pěstování třešní.
Vyšlechtěna v Dánsku po 2. světové válce,
z volného sprášení semenáče, který byl údajně křížencem odrůdy 'OSTHEIMSKÁ' a rané třešně 'RYCHLÍCE'
registrována od r. 1975, udržovateli jsou Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc.
Pozdní kyselka, plody šťavnaté navinulé až kyselé vhodné pro stolní použití i zpracování. Odrůda slabšího růstu s velkou plodností, stromy i květy odolné mrazu. Samosprašná a dobrý opylovač. Pěstování možné i ve vyšších polohách na teplejších stanovištích, ale v drsnějších polohách trpí chorobami dřeva. Je citlivá k moniliovému úžehu a skvrnitosti listů, méně trpí hnilobou plodů.
Vlastnosti:
- Skupina: kyselka, pozdní kyselka.
- Období zrání: 5. týden, Zraje v 5. až 6. třešňovém týdnu přibližně uprostřed sklizňové sezóny višní.
- Strom: vzrůst slabší, zpočátku roste středně bujně, v době plodnosti slabě. Koruny tvoří široce pyramidální až kulovité, převislé a hustší. Větve se snadno lámou.
Stromy mají menší sklon k vyholování než 'Morela pozdní'. V mládí koruna zahušťuje, a proto vyžaduje častější průklest.
Stromy jsou i květy jsou dosti odolné proti mrazům.
Pěstování je možné i ve vyšších polohách na teplejších stanovištích, ale drsnějších polohách trpí chorobami dřeva. Na sušších půdách a při špatném ošetřování jsou plody menší.
Nejvhodnějším tvarem je čtvrtkmen na ptáčnici nebo na mahalebce. - Plodnost - úrodnost: vysoká, raná a pravidelná. Plody jsou vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování.
- Plod: větší, je středně velký, kulovitý až vejčitý (kolem 5,1g). Brázda na na zadní straně je mělká, široká, málo výrazná. Šev na břišní straně je téměř neznatelný, leží v mělké, širší brázdě. Čnělečná jizva je umístěna buď v mělké jamce nebo je na povrchu plodu.
Slupka je pevná, hladká, lesklá a tmavě hnědočervená se světlými tečkami.
Stopka je středně dlouhá, středně tlustá. Jen středně dobře se odděluje od plodu. - Dužnina červená: tmavá silně barvící, je měkká, středně pevná, tmavě červená, šťavnatá, barvu má červenou se světlým žilkováním. Chuť má navinulou, slabě aromaticky natrpklou, navinulou až kyselou.
- Květ a opylení: samosprašná, kvete středně raně, nepotřebuje opylení a je vhodným opylovačem pro ostatní odrůdy.
Květy jsou velké, po 3 až 5 v květenství. Korunní plátky jsou zaokrouhlené, miskovitě prohloubené, bílé. Květy jsou proti mrazu velmi až velmi mnoho odolné. Spolehlivě samosprašná odrůda. - Odolnost monilióze: nízká, Jsou citlivé k moniliovému úžehu i ke skvrnitostí listů. Naproti tomu méně trpí hnilobou plodů.
Pro svou citlivost k chorobám není vhodná do drsnějších poloh.
- Zralost: [VI-4 až VII-1]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- Spolehlivě samosprašná odrůda.
- Jsou citlivé ke skvrnitostí listů.
- Pro svou citlivost k chorobám není vhodná do drsnějších poloh.
Použitá literatura a další zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Obrazový atlas peckovin 1. - Sus a kol.
POROVNAT164