Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

TERMÍNY

DOMÁCÍ VELKOPLODÁ

Syn: typ. Dolanka, Kouřimská, Kostelecká, Muškátová aj.

Asie, při stěhování národů ji slovanské národy přinesly s sebou do střední Evropy
pěstuje se řada typů; vznikly výběrem lokálních klonů pravých švestek, které se pěstovaly na území České republiky již od středověku
registrována 1954, udržovatelem je Sempra Praha, a.s.

Pozdní švestka, plody větší modré a výborné - což závisí na typu, podmínkách i péči. Kvalitní vysoká plodnost v teplých oblastech. Pecka dobře odlučitelná, švestky pro stolní použití a další univerzální použití. Je samosprašná, odolnost mrazu je vysoká, odolnost vůči šarce malá, proti moniliové hnilobě plodů je větší.

Vlastnosti:

• Skupina: švestka (pravá), u nás nejrozšířenější pěstovaná švestka.
• Zralost: pozdní, Zraje podle typu a stanoviště ve 2. a 3. dekádě září.
• Strom: vzrůst bujný, později středně bujný. Pyramidální koruna se později mění na vysoce kulovitou, hustší. Zpočátku bývají příliš husté. S postupným prosýcháním stárnoucího obrostu se aktivní plodonosný obrost přesouvá na obvod prořídlé koruny. Proto stromy vyžadují průklest a včasné zmlazování.
  Vysoká odolnost mrazu.
  Náročnost na stanoviště je střední, ale vhodné jsou teplé oblasti - v chladných plody často nedozrají.
  Vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na myrobalánu nebo na St. Julien.
  Je nutno vysazovat jen spolehlivě bezvirózní materiál. Nemůže být vysazována do blízkosti stromů napadených Šárkou.
• Plodnost - úrodnost: vysoká, až velmi vysoká, většinou středně pozdní, pravidelná a často velmi vysoká.
  Dobře plodí a plody jsou velmi kvalitní hlavně v teplejších oblastech a na vhodných stanovištích. Ve vyšších a příliš chladných polohách plody špatně vyzrávají, bývají často příliš drobné a horší kvality.
• Plod: střední, až větší, což závisí na pěstovaném typu, stanovištních podmínkách i ošetřovatelské péči.
  Plody jsou protáhlé, oválné, k oběma koncům zúžené, typicky švestkovitě protáhlé - horní část plodu je nejčastěji tupě zakončena. Některé typy mají ostřejší špičku. Stopka je středně dlouhá.
  Jsou vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování.
• Barva plodu: modrá, červeně modrá až tmavě fialově modrá se světle modrým ojíněním.
  Slupka je pevná, hladká, světle modře ojíněná, někdy místy rzivá, nakyslá až natrpklá.
• Dužnina: navinulá, sladce navinulá, zlatožlutá, pevná, středně šťavnatá, aromatická, výborná. Opět se liší dle stanoviště i typu odrůdy, při přeplození a nedostatečném vyzrání plodů je chuť méně uspokojivá. Pecka je menší, k oběma koncům protáhle zašpičatělá, od dužniny dobře odlučitelná.
• Květ a opylení: samosprašná, kvete pozdně.
  Stromy jsou středně citlivé na zimní mrazy, jsou však odolnější v době květu vůči pozdním jarním mrazíkům.
• Odolnost monilióze: odolná, odolnost proti moniliové hnilobě plodů je větší.
• Odolnost šarce: citlivá, jen malá, jsou velmi citlivé.
  Nedoporučuje se tradiční rozmnožování odkopky, které bývají téměř vždy touto chorobou napadeny.

Termíny:

• Sklizeň: [IX-2 až IX-3]

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Zraje podle typu a stanoviště ve 2. a 3. dekádě září, ve vyšších polohách až v 1. polovině října. Plody je možné sklízet i mechanizovaně.

• Často bývají silněji napadávány puklicí švestkovou a roztočem.

Použitá literatura a další zdroje

• Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
• Atlas odrůd peckovin 1. - Sus a kol.

    POROVNAT131