Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

  (1) Český zahrádkářský svaz je společenství sdružující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost, působící jako samosprávný spolek s názvem Český zahrádkářský svaz, z. s. (dále jen „svaz“).

  (2) Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15. Svaz působí na území České republiky.

  (3) Svaz je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a obecně závaznými právními předpisy. Jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku, vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Má vlastní majetek a sa­mos­tatnou majetkovou odpovědnost.

  (4) Organizační jednotka svazu (dále jen „organizační jednotka“) je

1. Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (dále jen „územní sdružení“) s názvem sídelního místa,
2. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“) s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení,
3. Specializovaná základní organizace Českého zahrád­kář­ského svazu (dle jen „základní organizace“) s pojmenováním a názvem místa působení. 

jejíž vznik je podmíněn zápisem do veřejného rejstříku a je vedena v evidenci svazu. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu podává pouze svaz.

  (5) Organizační jednotka má postavení pobočného spolku svazu. Je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Může nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a jinými právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpo­vědnost.

  (6) Z právních jednání organizační jednotky vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku je svaz oprávněn a za­vázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku ručí svaz za dluhy organizační jednotky pouze do výše hodnoty likvidačního zůstatku organizační jednotky. 

 

  (1) Hlavním účelem svazu a jeho organizačních jednotek je

1. vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy,
2. organizovat, popularizovat a podporovat ve veřejnosti odbornou zahrádkářskou činnost, 
3. aktivně se podílet svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí a krajinného vzhledu,
4. hájit zájmy členů svazu, poskytovat jim organizační, právní a poradenskou pomoc.

  (2) Zahrádkářskou činností se pro potřebu těchto stanov rozumí zejména činnosti uvedené v odstavci 3 a 4 těchto stanov.

  (3) K hlavním činnostem svazu a jeho organizačních jednotek patří zejména 

1. pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy,
2. popularizovat výsledky vědy, odborné poznatky a praktické zkušenosti o přírodě o pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin a o jejich ochraně před škodlivými vlivy,
3. pořádat pro členy svazu a veřejnost přednášky, semináře, praktické instruktáže, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze a dal­ší formy vzdělávací činnosti se zaměřením na poznávání přírody, na pěstitelskou činnost, zpracování, konzervaci a další formy využití ovoce, zeleniny a všech dalších výpěstků,
4. provádět poradenskou činnost o pěstování a ochraně rostlin, zřizovat k tomu účelu stálé poradny, provádět poradenskou činnost na výstavách a na webových stránkách svazu,
5. zakládat a provozovat zahrádkové osady, usilovat o jejich stabilizaci a rozvoj,
6. zapojovat mládež do zahrádkářské činnosti, organizovat pro ni odborné soutěže a jiné formy aktivní účasti v této oblasti,
7. spolupracovat s dalšími spolky a institucemi s obdobným odborným a zájmovým zaměřením,
8. spolupracovat se zahrádkářským sdružením národních svazů a obdobnými organizacemi v Evropě.

  (4) Vedlejším předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

1. vydávat časopisy, odbornou a organizační literaturu a zřizovat své webové stránky,
2. budovat a provozovat zpracovatelská zařízení na ovoce (moštárny, sušárny, povidlárny, palírny) pro členy svazu a veřejnost,
3. organizovat služby a další hospodářskou činnost k podpoře zahrádkářské činnosti a k hospodárnému využití svazového majetku,
4. vytvářet finanční fondy na podporu činnosti organizačních jednotek.

 

 

  (1) Orgány svazu a organizačních jednotek jsou 

  A. Orgány svazu 

1. sněm Českého zahrádkářského svazu (dále jen „sněm“) – nejvyšší orgán svazu, 
2. republiková rada – nejvyšší orgán svazu mezi konáním sněmů, 
3. představenstvo svazu – kolektivní statutární orgán svazu, 
4. kontrolní komise svazu,
5. rozhodčí komise svazu (dále jen „rozhodčí komise“). 

B. Orgány organizačních jednotek 

1. územní sdružení 
   1. konference územního sdružení Českého zahrádkářského svazu, (dále jen „územní konference“) – nejvyšší orgán územního sdružení,
   2. rada územního sdružení – nejvyšší orgán územního sdružení mezi zasedáním územních konferencí, 
   3. představenstvo územního sdružení – kolektivní statutární orgán územního sdružení,
   4. kontrolní komise územního sdružení. 
2. základní organizace
   1. členská schůze – nejvyšší orgán základní organizace,
   2. výbor základní organizace (dále jen „výbor“) – kolektivní statutární orgán základní organizace; u základní organizace s počtem do 20 členů svazu může být statutární orgán individuální (předseda základní organizace),
   3. kontrolní komise základní organizace.

  (2) Další svazové instituce

1. Ústředí svazu,
2. odborné komise a pracovní komise,
3. krajské koordinační rady.

 

  (1) Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace.

  (2) Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky může být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu.

  (3) Funkční období členů volených orgánů svazu a orga­nizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro všechny volené orgány svazu a organizačních jednotek. Postup při nezvolení volených orgánů svazu a orga­nizačních jednotek upraví jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen „jednací a volební řád“).

  (4) V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy svazu do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.

  (5) Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, pečlivostí a péčí řádného hospodáře.

  (6) Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 může před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě prohlášení došlého příslušnému orgánu.  Funkce zaniká uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem dohodnuto jinak.

  (7) Kontrolní a rozhodčí orgány svazu a organizačních jednotek jsou na ostatních orgánech daného stupně nezávislé a jsou odpovědné pouze orgánu, který je zvolil. Řídí se stanovami a sva­zovými předpisy, které upravují jejich činnost.

  (8) Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na témže organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na nižším stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu.

  (9) Členem kontrolní komise nemůže být osoba blízká k členovi statutárního orgánu.

  (10) Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami.

K tomu vydávají v rámci této působnosti v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy. 

 

  (11) Členové svazu se sdružují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů. Z důvodů zvláštního zřetele mohou být fyzické a právnické osoby členy i jiných složek svazu.

  (12) Základní organizace jsou podle potřeby sdruženy v územ­ním sdružení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy.

  (13) Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a rozsahu, pokud není v rozporu s jinými právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyšších orgánů.

  (14) Termíny zasedání, způsob svolání a průběh zasedání orgánů svazu a organizačních jednotek upraví jednací a volební řád.
 

 

  (1) Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. a). 

  (2) Člen svazu může být zastoupen na zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci. Na zasedání členské schůze může být člen svazu na základě plné moci rovněž zastoupen osobou blízkou. 

  (3) Každý člen svazu má jeden hlas. 

  (4) Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace je schopna se usnášet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu vedených v seznamu členů základní organizace, pokud ve sta­novách není upraveno jinak.(5)K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů přítomných členů svazu v době usnášení, pokud ve stanovách není dále upraveno jinak.

HLAVA III

 

§ 6

  (1) Členem svazu se může stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami.

  (2) Členství ve svazu (dále jen „členství“) vzniká

1. při založení základní organizace zakládajícími členy,
2. přijetím fyzické osoby výborem na základě písemné nebo elektronické přihlášky,
3. přijetím fyzické nebo právnické osoby na základě písemné smlouvy uzavřené mezi touto osobou a statutárním orgánem svazu nebo organizační jednotky,
4. přechodem na právního nástupce člena svazu, jehož členství zaniklo, jestliže o členství právní nástupce projeví nepochybný zájem;

a zaplacením členského příspěvku.

 

  (4) Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu svazu předá statutární orgán základní organizace.

  (5) Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích. Pokud je člen svazu uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem základní organizace, při níž je zahrádková osada zřízena. Je-li uživatelem pozemku ve více zahrádkových osadách, je místo členství závislé na jeho dohodě s příslušnou základní organizací.

 

 

  (1) Členství zaniká

1. vystoupením – členství zaniká dnem, ve kterém bylo oznámení člena svazu o vystoupení doručeno statutárnímu orgánu základní organizace,
2. zrušením členství pro neplacení členských nebo účelových příspěvků, pokud člen svazu nezaplatí členský nebo účelový příspěvek ani v přiměřené lhůtě dodatečně určené výborem, přestože byl předem na tento následek prokazatelným způsobem upozorněn; členství zaniká k poslednímu dnu v mě­síci, ve kterém skončila lhůta dodatečně určená výborem k uhrazení členského nebo účelového příspěvku, 
3. vyloučením,
4. úmrtím.

  (2) Člen svazu může být vyloučen

1. porušuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již prokazatelným způsobem vyzván příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
2. dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v základní organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu nebo organizační jednotky,
3. způsobil-li úmyslným porušením dobrých mravů svazu nebo organizační jednotce závažnou majetkovou nebo nemajetkovou újmu,
4. byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

  (3) O zrušení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor. 

  (4) O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje člen­ská schůze.

  (5) Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b) a c) má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doložit a uvést vše, co je v jeho prospěch.

 

  (6) Vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení roz­hodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise.

 

  (7) Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruší na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v roz­poru s jiným právním předpisem, stanovami nebo byly zjištěny jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

 

  (8) Vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká.

 

  (9) Vyloučený člen svazu se může znovu ucházet o členství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení.

 

  (10) Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k níž byly účelové prostředky použity.

 

  (11) Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v drž­bě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.

 

§ 8

  (1) Jestliže člen svazu poruší jiné právní předpisy, stanovy a ostatní vnitrosvazové normy může příslušný orgán svazu uložit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové opatření.

  (2) Návrh k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření.

  (3) Pořádková opatření jsou

1. napomenutí,
2. přerušení dodávky pitné a užitkové vody ze společných rozvodů ve vlastnictví nebo držbě základní organizace, odpojení podružného elektroměru na dodávku elektrické energie, omezení parkování soukromým vozidlem člena svazu na pozemcích ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu základní organizace,
3. ukončení nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo pach­tovní smlouvy na zemědělský pacht, či dohody o užívacím právu majetku ve vlastnictví a oprávněné držbě základní organizace,
4. odvolání z funkce člena orgánu svazu.

  (4) K přijetí rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na zasedání příslušného orgánu svazu.

  (5) Dopustí-li se člen svazu méně závažného porušení povin­ností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo příslušné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2.

  (6) Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2.

  (7) Dopustí-li se člen svazu závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru.

  (8) Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, nebo je-li při výkonu funkce bez důvodů hodných zřetele dlouhodobě nečinný, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2 

1. na úrovni orgánů svazu sněm a podle § 22 odst. 1 těchto stanov republiková rada,
2. na úrovni územního sdružení územní konference a podle § 19 odst. 2 těchto stanov rada územního sdružení,
3. na úrovni základní organizace členská schůze.

  (9) O pořádkovém opatření může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uložení pořádkového opatření.

  (10) Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení, doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.

  (11) Člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí pří­slušného orgánu svazu nebo organizační jednotky o uložení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky přezkoumala příslušná kontrolní komise nebo rozhodčí komise svazu.

  (12) Člen svazu, kterému bylo uloženo pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uložení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká.

  (13) Smluvní pokuta a úrok z prodlení není pořádkové opatření a lze je uložit pouze v souladu s občanským zákoníkem. 
 

  (1) Svaz a organizační jednotka vede seznam členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu s platnou právní úpravou, a to pouze pro účely správy a zajištění činnosti svazu a organizační jednotky.

  (2) Statutární orgán zpracovává tyto osobní údaje

1. jméno, příjmení, titul,
2. datum narození,
3. adresu trvalého pobytu,
4. kontaktní spojení (telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, adresu datové schránky).

  (3) V seznamu členů svazu se vedou pouze členové svazu. 

 

  (4) Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu členů svazu. Při výmazu člena ze seznamu členů se mu vydá na jeho žádost a jeho náklady potvrzení o vymazání údajů.

 

  (5) Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejněny pouze se souhlasem každého člena svazu, a to pouze ke konkrétním účelům.

 

§ 10

  (1) Člen svazu má právo zejména

1. účastnit se veškeré činnosti svazu a organizační jednotky, jejímž je členem,
2. předkládat dotazy, návrhy a podněty ke zlepšení činnosti svazu a organizační jednotky, s právem být informován o způ­sobu jejich vyřízení,
3. podílet se stanoveným způsobem na rozhodování orgánů svazu a organizační jednotky, 
4. volit a být volen do orgánů svazu a organizační jednotky, splňuje-li podmínky uvedené v § 4 odst. 2 těchto stanov, 
5. každoročně být seznámen s hospodařením základní orga­nizace za předcházející kalendářní rok a s plánovanými výdaji na následující období, 
6. nahlížet do všech podkladů týkajících se činnosti základní organizace, pořizovat si z nich výpisy a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, ale pouze z podkladů, které se týkají jeho osoby,
7. obrátit se při sporných záležitostech na kontrolní komisi základní organizace, územního sdružení nebo svazu, pří­padně na rozhodčí komisi s přihlédnutím k jejich působ­nosti,
8. požádat soud do 30 dnů, nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že je rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky v rozporu s jinými právními předpisy nebo odporuje stanovám, o jeho přezkoumání. 

  (2) Člen svazu je povinen zejména

1. dodržovat stanovy a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami, 
2. plnit usnesení orgánů svazu a organizační jednotky, jejímž je členem, plnit jejich rozhodnutí přijatá podle stanov a smluv­ní závazky z nich vyplývající
3. účastnit se aktivně práce ve svazu a v organizační jednotce, jejímž je členem,
4. platit řádně členské a účelové příspěvky,
5. chránit majetek svazu a organizační jednotky a přispívat k účelnému hospodaření s ním,
6. zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a majetek organizační jednotky, dodržovat vůči os­tat­ním členům svazu ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití; zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práv ostatních členů svazu a podstatně omezoval nebo ne­umožňoval výkon jejich práv,
7. umožnit po předchozí výzvě vstup na pozemek v nájmu, v pachtu, ve výpůjčce nebo ve vlastnictví člena svazu oso­bám pověřeným kontrolou, prováděním oprav a úprav sou­visejících s opravami společných částí a zařízení zahrád­kové osady,
8. odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na pozemcích, společných částech a zařízeních zahrádkové osady způsobil sám nebo ti, kteří s ním pozemek užívají nebo nájemci či podnájemci, pachtýři a jejich rodinní příslušníci.

§ 11

  Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i dalším fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zasloužily o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

 

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY, SVAZ A DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE
HLAVA IZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 12

  (1) Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba může založit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost.

  (2) Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se spe­cializovanými obory zahrádkářské činnosti může založit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základní organizace.

  (3) Založení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavci 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov.

  (4) Ustavující schůze zvolí funkcionáře podle ust. § 14 odst. 6 písm. b), přijme usnesení o založení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zašle zakladatel statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení, který zajistí registraci založené základní organizace jako organizační jednotky svazu a její zápis do veřejného rejstříku.

  (5) Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zrušení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vznikají po zápisu základní organizace do veřejného rejstříku.

  (6) Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své právní jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost.

  (7) Základní organizace může založit zájmový kroužek pro nezletilé (děti a mladistvé) zájemce o zahrádkářskou činnost. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídajících jejich věku.

 

§ 13

  (1) V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně příslušná základní organizace jednu nebo více zahrádkových osad.

  (2) Vnitřní režim a správu zahrádkové osady upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro všechny její členy.

  (3) Základní organizace upraví písemnou smlouvou se členem svazu a s nečlenem svazu, kteří jsou vlastníky nebo nájemci pozemků v zahrádkové osadě, režim užívání movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví, nájmu nebo pachtu základní organizace (dále jen majetek“). Ve smlouvě základní organizace rovněž upraví způsob úhrady za užívání majetku, odpovědnost za způsobenou škodu na majetku a dodržování tzv. sousedských práv dle občanského zákoníku.

  (4) V zahrádkové osadě není povoleno živnostenské podnikání s výjimkou živnosti volné pěstitelské pálení, dále moštování, sušení ovoce a vaření povidel.

  (5) Živnostenské podnikání lze v zahrádkové osadě provozovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech určených výborem.

 

§ 14

  (1) Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka.

  (2) Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace.

  (3) Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám.

  (4) Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, může svolat zasedání členské schůze představenstvo územního sdružení.

  (5) V základní organizaci s větším počtem členů svazu v jedné nebo více zahrádkových osadách může být zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů. Z každé zahrádkové osady je volen vždy jeden delegát. Každý další delegát ze zahrádkové osady musí být volen přibližně stejným počtem hlasů podle klíče stanoveného členskou schůzí.

  (6) Do působnosti členské schůze náleží zejména

1. plnit usnesení sněmu, republikové rady, konference územního sdružení a rady územního sdružení,
2. stanovit počet členů výboru, volit předsedu základní orga­nizace a další členy výboru, stanovit počet členů kontrolní komise základní organizace, volit předsedu kontrolní komise a další členy kontrolní komise základní organizace; u zá­kladní organizace s počtem do 20 členů svazu volit nejméně předsedu základní organizace a revizora účtů; u základní organizace složené z více zahrádkových osad schvaluje předsedu osadního výboru a další členy osadního výboru,
3. rozhodovat o odvolání předsedy základní organizace a dalších členů výboru, předsedy kontrolní komise a dalších členů kontrolní komise základní organizace, případně revizora účtu,
4. volit z členů základní organizace delegáty na zasedání konference územního sdružení, 
5. rozhodovat o konání doplňovací volby v případě, že na uvolněné místo člena výboru nebo člena kontrolní komise základní organizace výbor či kontrolní komise základní organizace neprovedly doplnění kooptací podle § 4 odst. 4 těchto stanov,
6. schvalovat plán činnosti a rozpočet základní organizace a us­nášet se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,
7. projednat a schvalovat čerpání rozpočtu a jeho změny a účetní závěrku, 
8. projednat zprávu výboru o činnosti a zprávu kontrolní komise základní organizace,
9. rozhodovat o návrzích předložených výborem, osadním výborem, kontrolní komisí základní organizace a členy svazu,
10. stanovit výši účelového příspěvku a splatnost,
11. schvalovat osadní řád, smlouvy, dohody a jiné vnitřní akty upravující chod základní organizace,
12. rozhodovat o živnostenském podnikání v zahrádkové osadě podle § 13 odst. 5 těchto stanov,
13. rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 30 000 Kč,
14. rozhodovat o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 4 těchto stanov,
15. rozhodovat s konečnou platností o odvolání proti nepřijetí za člena svazu, 
16. rozhodovat o prodeji nebo koupi nemovitosti za navrženou kupní cenu nebo za cenu obvyklou.
17. rozhodovat o dobrovolném zrušení základní organizace podle § 35 odst. 2 písm. a) těchto stanov,
18. rozhodovat o přeměně základní organizace podle § 33 odst. 2 těchto stanov,

  (7) K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. n), o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. q) a r) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů základní organizace.

  (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. m), n), o), p), q) a r) nepřísluší shromáždění delegátů.

 

 

  (1)Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle § 5 odst. 4 a 5 těchto stanov usnášet se, může výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze.

  (2)Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze.

  (3)Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedání členské schůze svoláno.

  (4)Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o záležitostech zařazených v programu předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů základní organizace, nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů základní organizace.

 

  (1) Výbor je statutárním orgánem základní organizace, který má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda základní organizace.

  (2) Výbor zajišťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalšími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá výbor členské schůzi.

 
  (3) Výbor se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením důvodů pro svolání zasedání výboru.

  (4) Do působnosti výboru náleží zejména

1. projednat a předložit návrhy pro zasedání členské schůze,
2. připravit a projednat plán činnosti a rozpočet základní organizace pro zasedání členské schůze,
3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu základní organizace, v souladu s jinými právními předpisy,
4. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti členské schůze; s rozhodnutím seznámit členskou schůzi na jejím nejbližším zasedání,
5. rozhodovat o doplnění výboru kooptací podle § 4 odst. 4 těchto stanov,
6. rozhodovat o přijetí člena svazu, 
7. rozhodovat o zrušení členství podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 těchto stanov a připravit návrh členské schůzi pro rozhodnutí o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) těchto stanov,
8. vybírat členské příspěvky a účelové příspěvky; jejich neuhrazení v termínu stanoveném členskou schůzí projednat s členem svazu,
9. přidělovat zahrádkové dílce členům základní organizace na základě smlouvy o výpůjčce, držbě, nájmu nebo zemědělského pachtu do užívání, pokud je základní organizace vlastníkem, držitelem, nájemcem nebo pachtýřem,
10. zřizovat kroužky pro nezletilé a pověřovat odborně vyspělé členy svazu jejich vedením podle § 12 odst. 7 těchto stanov, 
11. vést předepsané agendy podle vnitrosvazových norem, jiných právních předpisů a dle pokynů vyšších orgánů svazu, zejména seznam členů a evidence o majetku základní organizace,
12. připravit návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizovat a připravit k projednání na zasedání členské schůze,
13.  organizovat osobní, věcná a finanční plnění vyplývající ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení základní organizace, 
14. zpracovat v souladu s vnitrosvazovými normami interní normativní akty upravující fungování základní organizace, zejména osadní řád, působnost funkcionářů orgánů základní organizace, podpisová práva, odpisový plán apod. 

  (5) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi.

  (6) V případě, kdy je podle § 14 odst. 6 písm. b) těchto stanov volen u základní organizace do 20 členů pouze předseda základní organizace s revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu.

 

 

  (1) Územní sdružení zakládá svým rozhodnutím nejvyšší orgán svazu, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací (dále jen „člen územního sdružení“) v tomto území.

  (2) Hlavním posláním územního sdružení je koordinace činnosti členů územního sdružení.

  (3) Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících z jiných právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení orgánů svazu a vlastních usnesení.
  (4) Územní sdružení prosazuje zabezpečení zájmů členů územního sdružení ve vztahu k dalším spolkům, k mimo svazovým institucím na daném území a k orgánům svazu.

 

  Do působnosti konference územního sdružení (dále jen „územní konference“) náleží zejména

1. volit delegáty na sněm podle stanoveného klíče jednacím a volebním řádem,
2. připravit podklady pro delegáty na sněm, zejména projed­náním připravovaných sněmovních dokumentů a jejich pověřením jednat k zásadním problémům svazu,
3. vyhodnotit činnost územního sdružení za uplynulé volební období a stanovit hlavní úkoly podle návrhu programové orientace na další období,
4. projednat výsledky hospodaření územního sdružení za uply­nulé období a stanovit zásady činnosti v této oblasti,
5. hodnotit činnost orgánů územního sdružení a určovat její hlavní zaměření,
6. stanovit počet členů rady územního sdružení jako nejvyššího orgánu územního sdružení v době mezi konáním územní konference, 
7. volit a odvolávat členy rady územního sdružení,
8. stanovit složení a působnost členů představenstva územního sdružení jako statutárního orgánu územního sdružení, volit a odvolávat předsedu územního sdružení a další členy představenstva,
9. stanovit počet členů kontrolní komise územního sdružení, volit a odvolávat předsedu kontrolní komise a další členy,
10. rozhodovat o zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace.

 

 

  (1) Rada územního sdružení je nejvyšším výkonným a řídícím orgánem územního sdružení mezi zasedáními územní konference. Je složena ze zástupců nejméně jedné třetiny členů územního sdružení zvolených územní konferencí.

  (2) Rada územního sdružení, v rámci svého postavení nejvyššího orgánu územního sdružení, realizuje působnost nejvyššího orgánu územního sdružení v mezidobí mezi zasedáními územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených orgány svazu.

  (3) Rada územního sdružení zasedá nejméně jedenkrát do roka.

  (4) Mimořádné zasedání rady územního sdružení musí být svo­láno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů územního sdružení nebo předseda kontrolní komise.

  (5) Nesvolá-li představenstvo územního sdružení mimořádné zasedání rady územního sdružení do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 4, svolat zasedání rady územního sdružení na náklady rady územního sdružení sám.

  (6) Do působnosti rady územního sdružení náleží zejména

1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených územní konferencí a sněmem,
2. usnášet se o návrzích a opatřeních organizačního a personálního charakteru v územním sdružení pro zasedání územní konference,
3. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem územního sdružení ve věcech náležejících do jeho působnosti a o opatřeních a závěrech kontrolní komise územního sdružení,
4. projednat a schvalovat operativní opatření v oblasti organizace, činnosti a hospodaření územního sdružení v návaznosti na řídící akty orgánů svazu, 
5. rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolní komise územního sdružení,
6. jednat a usnášet se o návrzích a podnětech základních organizací; projednat návrhy a podněty základních organizací přednesené na zasedáních zástupců všech základních organizací,
7. zřizovat odborné a pracovní komise územního sdružení a jed­nat o jejich závěrech,
8. rozhodovat o účasti územního sdružení v krajské koordinační radě, volit do ní své zástupce a hodnotit jejich činnost; rozhodovat o záležitostech k projednání v krajské koordinační radě,
9. přijímat právnické osoby za členy svazu a organizovat jejich činnost v rámci svazu,
10. projednat a schvalovat rozpočet a hospodaření územního sdružení v jednotlivých letech svého funkčního období,
11. kooptovat podle § 4 odst. 4 těchto stanov člena rady územního sdružení, představenstva územního sdružení a kontrolní komise územního sdružení,
12. rozhodovat o dobrovolném zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených,
13. rozhodovat v působnosti územního sdružení o zrušení základní organizace s likvidací podle § 35 odst. 3 těchto stanov, 
14. rozhodovat o zrušení základní organizace bez likvidace podle § 35 odst. 5 těchto stanov na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených.

  (7) K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. j) a k) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdružení; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. l), m) a n) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů rady územního sdružení.

  (8) Není-li možné u územního sdružení, které má 20 a méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise územního sdružení radu územního sdružení s počtem delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územního sdružení se nevolí a její působnost vykonává představenstvo územního sdružení.

 

 

  (1) Představenstvo územního sdružení jako statutární orgán územního sdružení zastupuje územní sdružení navenek.

  (2) Předseda územního sdružení je představitelem územního sdružení, zastupuje územní sdružení navenek a jedná jeho jménem.

  (3) Místopředsedové územního sdružení zastupují na základě pověření předsedu územního sdružení při výkonu jeho pravomocí a územní sdružení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference.

  (4) Představenstvo územního sdružení se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně.

  (5) Do působnosti představenstva územního sdružení náleží zejména

1. projednat a předložit návrhy pro zasedání rady územního sdružení,
2. připravit k projednání plán činnosti a rozpočet rady územního sdružení, 
3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu rady územního sdružení, 
4. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti rady územního sdružení; s rozhodnutím musí seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,
5. po předchozím projednání s příslušnými základními orga­nizacemi navrhnout jejich členy radě územního sdružení jako zástupce základní organizace ke kooptaci do rady územního sdružení,
6. zajistit prostřednictvím svazu, po doručení usnesení zakladatele o založení základní organizace, zápis základní organizace ve veřejném rejstříku; s usnesením zakladatele o založení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání, 
7. zajistit prostřednictvím svazu, po doručení rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace, výmaz základní organizace ve veřejném rejstříku; s rozhodnutím členské schůze o zrušení nebo rozdělení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání.

  (6) Nejsou-li v orgánech územního sdružení zastoupeny všechny základní organizace, svolá představenstvo územního sdružení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání rady územního sdružení zasedání zástupců všech základních organizací územního sdružení, kde je zejména informuje o

1. činnosti rady územního sdružení od posledního zasedání zástupců všech základních organizací,
2. rozpočtu územního sdružení,
3. hospodaření územního sdružení,
4. způsobu projednání návrhů a podnětů základních organizací přednesených na zasedání zástupců všech základních organizací.

  (7) V případech, kdy podle § 19 odst. 8 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdružení, vykonává představenstvo územního sdružení její působnost.

  (8) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda územního sdružení, případně pověřený člen představenstva územního sdružení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

  (9) Rozhodnutí představenstva územního sdružení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdružení závazná.