Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

  Podrobnější popis hnojiv i jejich použití zpracoval člen naší ZO Ing. Ivan Dvořák.

Dusíkaté vápno (Perlka)

Perlka je granulované hnojivo vyrobené z přírodních zdrojů. Obsahuje 20 % dusíku a 22 % rozpustného vápníku. Uvolňování prvků je postupné, po dobu 6 až 8 týdnů. Podporuje zdravý a vyvážený růst, redukuje slimáky a další škůdce, bojuje proti houbovým chorobám, zvyšuje biologickou aktivitu půdy. Před sezonou dezinfikuje půdu. Vynikající je na hnojení zeleniny, jahod, malin, rybízu, angreštu a josty. Lze použít na pozemcích, kde pěstujeme brambory. 

Cererit (Yaramila)

Cererit YARAMILA patří ke špičce hnojiv (dodává dusík, fosfor, draslík, stopové prvky), použít se dá na jaře cca 3 týdny před výsevy, výsadbou (aby se v půdě rozpustil a rostliny ho mohly přijmout). Lze s ním přihnojovat i během vegetace.

 

Draselná sůl (Kamex)

Kamex je hořečnato - draselné hnojivo, obsahující chlór. Dobře se rozpouští. U rostlin, které snášejí chlór, se s ním dá hnojit i na list. Koncentrace stejné jako u močoviny. Dobrý je k hnojení jehličnanů, které často nedostatkem draslíku a hořčíku trpí. Protože draslík a hořčík nejsou v půdě tolik pohyblivé a je dobře zbavit se chlóru aplikuje se na podzim.

 

Ledek (LAD 21)

LAD, ledek amonný s dolomitem, upravuje půdní reakci pH směrem nahoru – na zásaditou. Dolomit (vápenec) se přidává i z důvodu menší reaktivnost. LAD je vhodný na přihnojení během vegetace do země, díky vápenci se nerozpustí a „nešpiní hnojené rostliny“. Nevhodný pro rododendrony, vřesovištní rostliny, begonie, kanadské borůvky, brusinky, klikvu.

 

Močovina

Močovina je skvělá na přihnojení během vegetace, do země, ale hlavně přes list. Je přes list přijímána rychle, rostlina brzy reaguje změnou barvy. Dokonale a rychle se rozpouští – na litr vody se dává 4-8 (10 g). Vyšší koncentrace se dává při výrazném nedostatku dusíku, při opakované aplikaci je koncentrace nižší. Nižší koncentraci můžeme použít na ošetření ráno, za rosy, ne za větru, vyšší spíše až po západu slunce – za slunečného a větrného dne by mohla listy popálit.

 

 Síran amonný (Spolsan)

Síran amonný je dusíkaté hnojivo vhodné pro rododendrony, vřesovištní rostliny, begonie, kanadské borůvky, brusinky, klikvu. Okyseluje půdu. Zejména při zálivce vodou z Kozského potoka je to třeba. Vhodný je i ke košťálovinám. Protože již jsou elektrárny a naše teplárna odsířené, začíná v půdě síra chybět. Hnojí se jím časně na jaře, v průběhu první poloviny sezony. Mimo jmenované rostliny se s ním obyčejně hnojí na zásaditých a neutrálních a jen mírně kyselých půdách, bohatých na humus. Tam pH tolik nesníží a dodá síru. Ledková forma je lépe přijatelná za vlhka, amonná za sucha. Hnojením lze ovlivnit i kvalitu brambor. Při vyšším příjmu amonného dusíku se brambory stávají rozsýpavými, rychleji se rozváří, ledkový dusík dává základ pevnější, lojovitější bramoře. 

Síran draselný

Síran draselný je velmi kvalitní draselné hnojivo. Pro svůj minimální obsah chlóru je vhodný zejména rostliny na chlór citlivé, hodí se ale i pro ostatní typy rostlin. Nejvíce se využívá ke hnojení ovocných dřevin a zeleniny, zvláště brambor, košťálovin, cibulové zeleniny. Nejvhodnější dobou pro použití je časné jaro a pozdní podzim (zásobní hnojení), hodí se i pro předseťovou a předsadbovou přípravu půdy, tedy pro hnojení několik dnů před setím, výsadbou, na přihnojení během vegetace. Podrobnosti zde.

 

Superfosfát (Fosmag)

Superfosfát je fosforečné hnojivo používané pro zásobní hnojení. Fosfor se z něj uvolňuje postupně, jen část je ve vodě rozpustná, další se uvolňuje postupně působením půdních kyselin a biologickou činností. Hnojí se jím se na podzim, nikoli během roku, kdy se hnojí vápencem.

 Vápenec dolomitický

Dolomitický vápenec dodá zemi vápník a hořčík, obyčejně se aplikuje 1x za čtyři roky. Zarývá se na podzim, samostatně, bez dalšího hnojení. Do trávníků se dává podle potřeby. Do čerstvě založeného kompostu se nedává, zakládaný kompost se neprosýpá žádnou vápenatou hmotou – zpomaluje se tím rozklad. Jedině do hotového kompostu se může při prosívání nebo posledním přehazování přimíchat.

 Rašelina

Rašelina upravuje půdní reakci (PH) na kyselou. Zlepšuje hospodaření s vodou, snižuje erozi, váže živiny. Jednou možností je přímé zarýpání, druhou pak kompostování (nejlépe s hnojem, popřípadě drny). Zarýpaná se rychleji rozkládá, musí se však doplnit i živiny. Důvodem je okamžité množení bakterií, které živiny spotřebovávají. Tyto živiny pak začnou chybět rostlinám. Kompostovaná rašelina do sebe váže živiny z kompostovaných hmot (dobré je občasné zalití močůvkou nebo rozpustným hnojivem obsahujícím NPK a stopové prvky). Živiny se v ní drží a pak se v zemi, kde je zarytá podle potřeb rostlin uvolňují. Kompostováním se upraví i pH rašeliny.

 

 

Některé zásady hnojení

Při hnojení je třeba počítat s tím, že sypká hnojiva nějakou dobu putují ke kořenům a při velkém nedostatku je lepší hnojit zálivkou, ale spíše i na list.

 

Stromy při hnojení do země potřebují živiny ne na povrch, ale cca 30 – 40 cm pod povrch, zejména pokud jsou v trávníku. Hnojiva se dodávají do obvodu koruny stromů i keřů, ne ke kmeni. Tam jemné kořínky přijímající živiny a vodu nejsou. Stromy, které mají trvale „lavor“ okolo kmene a jsou do něj zalévané a hnojené tam však kořeny mají. Je třeba hnojit včas, živiny se musí dostat ke kořenům ještě před opadem listů, aby se dostaly na místo určení a mohly posloužit ještě v dané sezoně.

 

 

 

Ing. Ivan Dvořák

Odborné oddělení ČZS z.s.

Rokycanova 318/15

130 00 Praha 3