Nacházíme se na kopci kousek od metra Palmovka, hned vedle tramvajového přemostění směrem na Krejcárek, v těsné blízkosti hokejbalového hřiště, ve stínu stříbrné kopule plynojemu.

Malá, přátelská, zahrádkářská osada. 

Václav Cílek, z knihy: Co se děje se světem?

(úryvek)

V půdě a životě rostlin, popásajících se stádech a bzukotu včel je něco věčného. Je to svět, kde se vše s každým novým jarem a létem opakuje, a to člověku dodává pocit jistoty. Pečuje o pole a zahrady, a tím se stará o svět. Ve městě se tato starost o svět projevuje náhražkami, jako je třeba sledování televizních zpráv. Neznám člověka, který by vstal od televizního zpravodajství a cítil se šťastnější, ale na poli nebo na zahrádce se to děje dost často.

Tento esej je o tom, jak si lidé v Čechách a na Moravě opatřují vlastní potravu – ale zároveň s tím se děje ještě něco dalšího. Kontakt s půdou a rostlinami přináší radost a útěchu. Práce učí trpělivosti, člověk se při ní pohybuje stejně rychle a přiměřeně jako plyne čas, zatímco v současném světě se něco porouchalo mezi časem člověka a časem světa. Na poli musíte hrát podle pravidel semen, oblaků a vody, ...