2025

Vážení zahrádkáři,

dostáváte do rukou publikaci, o jejímž vydání rozhodl Sněm ČZS v roce 2024. Dne 1. ledna. 2024 nabyla účinnosti novela stanov a 1. ledna 2025 novela jednacího a volebního řádu. V souvislosti s touto novou úpravou byly upraveny navazující vnitrosvazové předpisy, výklady a vzorové dokumenty.

V publikaci jsou uvedeny vybrané nejdůležitější základní vnitrosvazové předpisy a zahrádkářský zákon, aby všichni funkcionáři a členové svazu měli k dispozici pohromadě všechna nejdůležitější pravidla, která jsou pro činnost a fungování jednotlivých organizačních jednotek svazu potřebná. Ostatní vnitrosvazové předpisy jsou umístěny na webu svazu a jejich přehled je uveden v této publikaci, jakož i přehled souvisejících právních předpisů.

Velké poděkování patří členům právní komise Mgr. Josefu Komárkovi a JUDr. Karlu Bubeníkovi, jakož i konzultantovi právní komise JUDr. Karlu Láníkovi, kteří se podíleli na přípravě jednotlivých dokumentů.

JUDr. Jarmila Štroblová místopředsedkyně svazu pro právní záležitosti předsedkyně právní komise

OBSAH:

Stanovy                                                                                                                            3

Jednací a volební řád                                                                                               15

Statut fondů                                                                                                                25

Metodický pokyn k činnosti kontrolních komisí                                            28

Metodický pokyn pro rozhodování mimo zasedání (per rollam)             33

Metodický pokyn pro práci v informačním systému                                    35

Zahrádkářský zákon                                                                                                 38

Přehled vnitrosvazových a právních předpisů                                                40

Základní vnitrosvazové předpisy Českého zahrádkářského svazu, z.s. 2025

Vydal:                     Český zahrádkářský svaz, z.s., Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3, www.zahradkari.cz,

pro potřeby svých organizačních jednotek v roce 2025. Vydání třetí.

Autoři:                   JUDr. Jarmila Štroblová, JUDr. Karel Láník, Mgr. Josef Komárek,

JUDr. Karel Bubeník a JUDr. Ladislav Labuta

Redaktor:           Ing. Miloš Kožešník

Ilustrace:           Shutterstock

Výroba:               Typograf s.r.o.

STANOVY

Českého zahrádkářského svazu, z.s.

ve znění novely přijaté republikovou radou dne 22. října 2023

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Základní ustanovení

1. Český zahrádkářský svaz je společenství, sdružující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost, působící jako samosprávný spolek s názvem Český zahrádkářský svaz, z. s. (dále jen „svaz“).
2. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15. Svaz působí na území České republiky.
3. Svaz je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a obecně závaznými právními předpisy. Jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku, vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost
4. Organizační jednotka svazu (dále jen „organizační jednotka“) je a) Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (dále jen

„územní sdružení“) s názvem sídelního místa,

2. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“) s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení,
3. Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dle jen „základní organizace“) s pojmenováním a názvem místa působení.

jejíž vznik je podmíněn zápisem do veřejného rejstříku a je vedena v evidenci svazu. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu podává pouze svaz.

5. Organizační jednotka má postavení pobočného spolku svazu. Je samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních jednáních svým jménem a nese odpovědnost z těchto právních jednání vyplývající. Může nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a jinými právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost.
6. Z právních jednání organizační jednotky vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku je svaz oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku svaz za její dluhy neodpovídá ani neručí.

§ 2

Účel a předmět činnosti svazu a jeho organizačních jednotek

(1) Hlavním účelem svazu a jeho organizačních jednotek je

1. vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy
2. organizovat, popularizovat a podporovat ve veřejnosti odbornou zahrádkářskou činnost,
3. aktivně se podílet svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí a krajinného vzhledu,
4. hájit zájmy členů svazu, poskytovat jim organizační, právní a poradenskou pomoc.

2. Zahrádkářskou činností se pro potřebu těchto stanov rozumí zejména činnosti uvedené v odstavci 3 a 4 těchto stanov.
3. K hlavním činnostem svazu a jeho organizačních jednotek patří zejména

a) pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin

včetně jejich zpracování, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy, b) popularizovat výsledky vědy, odborné poznatky a praktické zkušenosti o přírodě o pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin a o jejich ochraně před škodlivými vlivy, c) pořádat pro členy svazu a veřejnost přednášky, semináře, praktické instruktáže, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze a další formy vzdělávací činnosti se zaměřením na poznávání přírody, na pěstitelskou činnost, zpracování, konzervaci a další formy využití ovoce, zeleniny a všech dalších výpěstků,

4. provádět poradenskou činnost o pěstování a ochraně rostlin, zřizovat k tomu účelu stálé poradny, provádět poradenskou činnost na výstavách a na webových stránkách svazu,
5. zakládat a provozovat zahrádkářské osady, usilovat o jejich stabilizaci a rozvoj,
6. zapojovat mládež do zahrádkářské činnosti, zřizovat a vést zájmové kroužky mladých zahrádkářů, organizovat pro mládež odborné vědomostní a dovednostní soutěže a jiné formy aktivní účasti,
7. spolupracovat s dalšími spolky a institucemi s obdobným odborným a zájmovým zaměřením,
8. spolupracovat se zahrádkářským sdružením národních svazů a obdobnými organizacemi v Evropě.

(4) Vedlejším předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

1. vydávat časopisy, odbornou a organizační literaturu a zřizovat své webové stránky,
2. budovat a provozovat zpracovatelská zařízení na ovoce (moštárny, sušárny, povidlárny, palírny) pro členy svazu a veřejnost,
3. organizovat služby a další hospodářskou činnost k podpoře zahrádkářské činnosti a k hospodárnému využití svazového majetku,
4. vytvářet finanční fondy na podporu činnosti organizačních

jednotek.

HLAVA II

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SVAZU, HLASOVÁNÍ

V ORGÁNECH SVAZU A SCHOPNOST USNÁŠET SE

§ 3

Orgány svazu a organizačních jednotek, další svazové instituce

(1) Orgány svazu a organizačních jednotek jsou

A. Orgány svazu

1. sněm Českého zahrádkářského svazu (dále jen „sněm“) – nejvyšší orgán svazu,
2. republiková rada – nejvyšší orgán svazu mezi konáním sněmů,
3. představenstvo svazu – kolektivní statutární orgán svazu,
4. kontrolní komise svazu,
5. rozhodčí komise svazu (dále jen „rozhodčí komise“).

B. Orgány organizačních jednotek

a) územní sdružení

1. konference územního sdružení Českého zahrádkářského svazu, (dále jen „územní konference“) – nejvyšší orgán územního sdružení,
2. rada územního sdružení – nejvyšší orgán územního sdružení mezi zasedáním územních konferencí,
3. představenstvo územního sdružení – kolektivní statutární orgán územního sdružení,
4. kontrolní komise územního sdružení.

b) základní organizace

1. členská schůze – nejvyšší orgán základní organizace,
2. výbor základní organizace (dále jen „výbor“) – kolektivní statutární orgán základní organizace; u základní organizace s počtem do 20 členů svazu může být statutární orgán individuální

(předseda základní organizace), 3. kontrolní komise základní organizace.

(2) Další svazové instituce

1. Ústředí svazu, 2. odborné komise a pracovní komise,

3. krajské koordinační rady.

§ 4

Úprava funkčnosti orgánů svazu a organizační jednotky

1. Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace.
2. Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky může být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu.
3. Funkční období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro všechny volené orgány svazu a organizačních jednotek. Postup při nezvolení volených orgánů svazu a organizačních jednotek upraví jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen „jednací a volební řád“).
4. V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy svazu do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.
5. Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, pečlivostí a péčí řádného hospodáře.
6. Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 může před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě prohlášení došlého příslušnému orgánu. Funkce zaniká uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem dohodnuto jinak.
7. Kontrolní a rozhodčí orgány svazu a organizačních jednotek jsou na ostatních orgánech daného stupně nezávislé a jsou odpovědné pouze orgánu, který je zvolil. Řídí se stanovami a svazovými předpisy, které upravují jejich činnost.
8. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na témže organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na nižším stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu.
9. Členem kontrolní komise nemůže být osoba blízká k členovi statutárního orgánu.
10. Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu vydávají v rámci této působnosti v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy.
11. Členové svazu se sdružují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů. Z důvodů zvláštního zřetele mohou být fyzické a právnické osoby členy i jiných složek svazu.
12. Základní organizace jsou podle potřeby sdruženy v územním sdružení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy.
13. Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a rozsahu, pokud není v rozporu s jinými právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyšších orgánů.
14. Termíny zasedání, způsob svolání a průběh zasedání orgánů svazu a organizačních jednotek upraví jednací a volební řád.

§ 5

Účast člena svazu na zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky, hlasování o usnesení a schopnost usnášet se

1. Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky v souladu s ust. § 10

odst. 1 písm. a).

2. Člen svazu může být zastoupen na zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci. Na zasedání členské schůze může být člen svazu na základě plné moci rovněž zastoupen osobou blízkou.
3. Každý člen svazu má jeden hlas.
4. Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace, rada územního sdružení a konference územního sdružení je schopna se usnášet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu, pokud ve stanovách není upraveno jinak.
5. K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů přítomných členů svazu v době usnášení, pokud ve stanovách není dále upraveno jinak.

§ 5a

Rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky (per rollam)

1. Orgán svazu nebo organizační jednotky může rozhodovat mimo zasedání (per rollam) v písemné formě nebo elektronicky prostřednictvím internetové sítě nebo služeb elektronických komunikací.
2. Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má člen orgánu svazu nebo organizační jednotky vyjádřit. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.
3. K platnosti hlasování mimo zasedání se vyžaduje vyjádření člena orgánu svazu nebo organizační jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, v písemné formě s vlastnoručním podpisem nebo zaslané elektronicky prostřednictvím internetové sítě nebo služeb elektronických komunikací.
4. Výsledek hlasování oznámí příslušný orgán členům orgánu svazu nebo organizační jednotky písemně nebo jiným vhodným způsobem, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení.
5. Při hlasování mimo zasedání je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví nadpoloviční většina všech členů orgánu svazu nebo organizační jednotky.
6. Při hlasování mimo zasedání o záležitostech uvedených v § 14 odst. 6 písm. q) a r) je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví dvě třetiny všech členů základní organizace.
7. Při hlasování mimo zasedání o záležitostech uvedených v § 16 odst. 4 písm. d) je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví dvě třetiny všech členů výboru základní organizace.
8. Při hlasování mimo zasedání o záležitostech uvedených v § 19 odst. 6 písm. m), n) a o) je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví dvě třetiny všech členů rady územního sdružení.
9. Při hlasování mimo zasedání o záležitostech uvedených v § 20 odst. 5 písm. d) je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví dvě třetiny všech členů představenstva územního sdružení.
10. Při hlasování mimo zasedání o záležitostech uvedených v § 22 odst. 5 písm. q) je rozhodnutí přijato, pokud se pro jeho přijetí vysloví dvě třetiny všech členů republikové rady.
11. Podrobnosti k hlasování mimo zasedání upraví svaz vnitřním svazovým předpisem.

HLAVA III

ČLENSTVÍ VE SVAZU

§ 6

Vznik členství ve svazu

1. Členem svazu se může stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami.
2. Členství ve svazu (dále jen „členství“) vzniká

1. při založení základní organizace zakládajícími členy,
2. přijetím fyzické osoby výborem na základě písemné nebo elektronické přihlášky,
3. přijetím fyzické nebo právnické osoby na základě písemné smlouvy uzavřené mezi touto osobou a statutárním orgánem svazu nebo organizační jednotky,
4. přechodem na právního nástupce člena svazu, jehož členství zaniklo, jestliže o členství právní nástupce projeví nepochybný zájem;

a zaplacením členského příspěvku.

3. Je-li přijetí za člena svazu výborem zamítnuto nebo o něm nebylo výborem rozhodnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.
4. Dokladem členství je zápis přijatého člena svazu do seznamu členů svazu, který je veden v listinné nebo elektronické podobě.
5. Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích.

§ 7

Zánik členství ve svazu

(1) Členství zaniká

1. vystoupením – členství zaniká dnem, ve kterém bylo oznámení člena svazu o vystoupení doručeno statutárnímu orgánu základní organizace,
2. zrušením členství, pokud člen svazu nezaplatí členské příspěvky, účelové příspěvky a další platby na náklady spojené s užíváním pozemků, společných staveb a dalších zařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky nebo nezaplatí nesporné nedoplatky po provedeném vyúčtování spotřeby vody, elektrické energie apod., ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl na tento následek prokazatelným způsobem upozorněn; pokud člen dlužnou částku v uvedené lhůtě neuhradí, zrušení členství ve svazu nastává prvním dnem po splatnosti dlužné částky,
3. vyloučením,
4. úmrtím.

(2) Člen svazu může být vyloučen

1. porušuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již prokazatelným způsobem vyzván příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
2. dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v základní organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu nebo organizační jednotky,
3. způsobil-li úmyslným porušením dobrých mravů svazu nebo organizační jednotce závažnou majetkovou nebo nemajetkovou újmu,
4. byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

3. O zrušení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor.
4. O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje členská schůze.
5. Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b) a c) má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doložit a uvést vše, co je v jeho prospěch.
6. Vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise.
7. Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruší na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v rozporu s jiným právním předpisem, stanovami nebo byly zjištěny jiné důvody hodné zvláštního zřetele.
8. Vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká.
9. Vyloučený člen svazu se může znovu ucházet o členství po uplynutí 1 roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení.
10. Zánik členství ve svazu nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k níž byly účelové prostředky použity.
11. Při pravomocném zániku členství ve svazu zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb azařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.

§ 8

Pořádková opatření

1. Jestliže člen svazu poruší jiné právní předpisy, stanovy aostatní vnitrosvazové normy může příslušný orgán svazu uložit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové opatření.
2. Návrh k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření.
3. Pořádková opatření jsou

1. napomenutí,
2. přerušení dodávky pitné a užitkové vody ze společných rozvodů ve vlastnictví nebo držbě základní organizace, odpojení podružného elektroměru na dodávku elektrické energie, omezení parkování soukromým vozidlem člena svazu na pozemcích ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu základní organizace, c) ukončení nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo pachtovní smlouvy na zemědělský pacht, či dohody o užívacím právu majetku ve vlastnictví a oprávněné držbě základní organizace,

d) odvolání z funkce člena orgánu svazu.

4. K přijetí rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na zasedání příslušného orgánu svazu.
5. Dopustí-li se člen svazu méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo příslušné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2.
6. Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2.
7. Dopustí-li se člen svazu závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru.
8. Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, nebo je-li při výkonu funkce bez důvodů hodných zřetele dlouhodobě nečinný, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2

1. na úrovni orgánů svazu sněm a podle § 22 odst. 1 těchto stanov republiková rada,
2. na úrovni územního sdružení územní konference a podle § 19 odst. 2 těchto stanov rada územního sdružení,
3. na úrovni základní organizace členská schůze.

9. O pořádkovém opatření může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uložení pořádkového opatření.
10. Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení, doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.
11. Člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky o uložení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky přezkoumala příslušná kontrolní komise nebo rozhodčí komise svazu.
12. Člen svazu, kterému bylo uloženo pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uložení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká.
13. Smluvní pokuta a úrok z prodlení není pořádkové opatření a lze je uložit pouze v souladu s občanským zákoníkem.

§ 9

Vedení seznamu členů svazu

1. Svaz a organizační jednotka vede seznam svých členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu s platnou právní úpravou, a to pouze pro účely správy a zajištění činnosti svazu a organizační jednotky. Seznam členů svazu vedený v listinné podobě nebo seznam členů svazu vedený v elektronické podobě dále jen „Centrální evidence členů svazu“ není veřejně přístupný.
2. Statutární orgán svazu nebo organizační jednotky zpracovává tyto osobní údaje

1. jméno, příjmení, titul,
2. datum narození,
3. adresu trvalého pobytu,
4. kontaktní spojení (telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, adresu datové schránky).

3. Seznam členů svazu vedený v elektronické podobě vedou příslušné základní́ organizace prostřednictvím Centrální́ evidence členů svazu. Pravidla pro přístup do Centrální evidence členů svazu, jaké údaje o členech svazu se budou v Centrální evidenci členů svazu vést a nakládání s nimi, stanoví svaz vnitřním svazovým předpisem.
4. V seznamu členů svazu vedeném v listinné podobě nebo v Centrální evidenci členů svazu se evidují pouze členové svazu.
5. Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu členů svazu. Při výmazu člena ze seznamu členů se mu vydá na jeho žádost a jeho náklady potvrzení o vymazání údajů.
6. Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejněny pouze s písemným souhlasem každého člena svazu, a to pouze ke konkrétním účelům.

§ 10

Práva a povinnosti člena svazu

(1) Člen svazu má právo zejména

1. účastnit se veškeré činnosti svazu a organizační jednotky, jejímž je členem,
2. předkládat dotazy, návrhy a podněty ke zlepšení činnosti svazu a organizační jednotky, s právem být informován o způsobu

jejich vyřízení,

3. podílet se stanoveným způsobem na rozhodování orgánů

svazu a organizační jednotky,

4. volit a být volen do orgánů svazu a organizační jednotky, splňuje-li podmínky uvedené v § 4 odst. 2 těchto stanov,
5. každoročně být seznámen s hospodařením základní organizace za předcházející kalendářní rok a s plánovanými výdaji na následující období,
6. nahlížet do všech podkladů týkajících se činnosti základní organizace, pořizovat si z nich výpisy a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, ale pouze z podkladů, které se týkají jeho osoby, g) obrátit se při sporných záležitostech na kontrolní komisi základní organizace, územního sdružení nebo svazu, případně na rozhodčí komisi s přihlédnutím k jejich působnosti,

h) požádat soud do 30 dnů, nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že je rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky v rozporu s jinými právními předpisy nebo odporuje stanovám, o jeho přezkoumání.

(2) Člen svazu je povinen zejména

1. dodržovat stanovy a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami,
2. plnit usnesení orgánů svazu a organizační jednotky, jejímž je členem, plnit jejich rozhodnutí přijatá podle stanov a smluvní závazky z nich vyplývající
3. účastnit se aktivně práce ve svazu a v organizační jednotce, jejímž je členem,
4. platit řádně členské a účelové příspěvky, a další platby na náklady spojené s užíváním pozemků, společných staveb a dalších zařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, včetně záloh stanovených výborem a plateb po provedeném vyúčtování spotřeby vody, elektrické energie apod.,
5. chránit majetek svazu a organizační jednotky a přispívat k účelnému hospodaření s ním,
6. zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a majetek organizační jednotky, dodržovat vůči ostatním členům svazu ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití; zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práv ostatních členů svazu a podstatně omezoval nebo neumožňoval výkon

jejich práv,

7. umožnit po předchozí výzvě vstup na pozemek v nájmu, v pachtu, ve výpůjčce nebo ve vlastnictví člena svazu osobám pověřeným kontrolou, prováděním oprav a úprav souvisejících s opravami společných částí a zařízení zahrádkářské osady; při nebezpečí z prodlení v případě vzniku havárie na zařízení apod. se oprava provede bez předchozí výzvy, člen svazu bude o vstupu na pozemek informován dodatečně,
8. odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na pozemcích, společných částech a zařízeních zahrádkářské osady způsobil sám nebo ti, kteří s ním pozemek užívají nebo nájemci či podnájemci, pachtýři a jejich rodinní příslušníci.

§ 11

Svazové ocenění

Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i dalším fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zasloužily o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY, SVAZ A DALŠÍ SVAZOVÉ

INSTITUCE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 12

Založení základní organizace

1. Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba může založit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost.
2. Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti může založit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základní organizace.
3. Založení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavci 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov.
4. Ustavující schůze zvolí funkcionáře podle ust. § 14 odst. 6 písm. b), přijme usnesení o založení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zašle zakladatel statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení, který zajistí registraci založené základní organizace jako organizační jednotky svazu ajejí zápis do veřejného rejstříku.
5. Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zrušení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vznikají po zápisu základní organizace do veřejného rejstříku.
6. Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své právní jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost.
7. Základní organizace může založit zájmový kroužek mladých zahrádkářů pro nezletilé (děti a mladistvé) zájemce o zahrádkářskou činnost a může pro ně pořádat odborné vědomostní a dovednostní soutěže. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídajících jejich věku.

§ 13

Zahrádkářská osada

1. V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně příslušná základní organizace jednu nebo více zahrádkářských osad.
2. Vnitřní režim a správu zahrádkářské osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro všechny její členy.
3. Základní organizace upraví písemnou smlouvou se členem svazu a s nečlenem svazu, kteří jsou vlastníky nebo nájemci pozemků v zahrádkářské osadě režim užívání movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví, nájmu nebo pachtu základní organizace (dále jen majetek“). Ve smlouvě základní organizace rovněž upraví způsob úhrady za užívání majetku, odpovědnost za způsobenou škodu na majetku a dodržování tzv. sousedských práv podle občanského zákoníku.
4. V zahrádkářské osadě není povoleno živnostenské podnikání s výjimkou živnosti volné pěstitelské pálení, dále moštování, sušení ovoce a vaření povidel.
5. Živnostenské podnikání lze v zahrádkářské osadě provozovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech určených výborem.

§ 14

Členská schůze

1. Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka.
2. Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace.
3. Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám.
4. Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, může svolat zasedání členské schůze představenstvo místně příslušného územního sdružení.
5. V základní organizaci s větším počtem členů svazu v jedné nebo více zahrádkářských osadách může být zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů. Z každé zahrádkářské osady je volen vždy jeden delegát. Každý další delegát ze zahrádkářské osady musí být volen přibližně stejným počtem hlasů podle klíče stanoveného členskou schůzí.
6. Do působnosti členské schůze náleží, zejména

1. plnit usnesení sněmu, republikové rady, konference územního sdružení a rady územního sdružení,

b) stanovit počet členů výboru, volit předsedu základní organizace a další členy výboru, stanovit počet členů kontrolní komise základní organizace, volit předsedu kontrolní komise a další členy kontrolní komise základní organizace; u základní organizace s počtem do 20 členů svazu volit nejméně předsedu základní organizace a revizora účtů; u základní organizace složené z více zahrádkářských osad schvaluje předsedu osadního výboru a další členy osadního výboru,

3. rozhodovat o odvolání předsedy základní organizace a dalších členů výboru, předsedy kontrolní komise a dalších členů kontrolní komise základní organizace, případně revizora účtu, d) volit z členů základní organizace delegáty na zasedání konference územního sdružení,

e) rozhodovat o konání doplňovací volby v případě, že na uvolněné místo člena výboru nebo člena kontrolní komise základní organizace výbor či kontrolní komise základní organizace neprovedly doplnění kooptací podle § 4 odst. 4 těchto stanov, f) schvalovat plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnášet se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,

7. projednat a schvalovat čerpání rozpočtu a jeho změny a účetní závěrku,
8. projednat zprávu výboru o činnosti a zprávu kontrolní komise základní organizace,
1. rozhodovat o návrzích předložených výborem, osadním výborem,

kontrolní komisí základní organizace a členy svazu,

10. stanovit výši účelového příspěvku a splatnost,
11. schvalovat osadní řád, smlouvy, dohody a jiné vnitřní akty upravující chod základní organizace,

50. rozhodovat o živnostenském podnikání v zahrádkářské osadě podle § 13 odst. 5 těchto stanov,

m)rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 30 000,- Kč,

14. rozhodovat o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 4 těchto stanov,
15. rozhodovat s konečnou platností o odvolání proti nepřijetí za člena svazu,
16. rozhodovat o prodeji nebo koupi nemovitosti za navrženou kupní cenu nebo za cenu obvyklou.
17. rozhodovat o dobrovolném zrušení základní organizace podle

§ 35 odst. 2 písm. a) těchto stanov,

18. rozhodovat o přeměně základní organizace podle § 33 odst. 2 těchto stanov,

7. K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. m), n), o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. q) a r) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů základní organizace.
8. Rozhodnutí podle odstavce 6 písm. m), n), o), p), q) a r) nepřísluší shromáždění delegátů.

§ 14a

Zasedání členské schůze v mimořádných případech

1. Není-li zasedání členské schůze po svém zahájení schopné se usnášet podle § 5 odst. 4 stanov, odloží se jeho průběh o 20 minut. Pokud ani po této době nebude zasedání členské schůze schopné se usnášet, je usnášení schopné za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů základní organizace.
2. Při postupu podle odstavce 1 může z programu zasedání schůze být rozhodováno pouze o záležitostech uvedených v § 14 odst. 6 písm. a), e), f), g), h), i), a písm. j) stanov.
3. Při hlasování o usnesení se postupuje podle § 5 odst. 5 stanov.
4. Postup dle tohoto ustanovení při zasedání členské schůze však nevylučuje postup podle § 15 stanov.
5. Tento postup lze uplatnit i při zasedání členské schůze konané formou shromáždění delegátů.

§ 15

Náhradní zasedání členské schůze

1. Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle § 5 odst. 4 a 5 těchto stanov usnášet se, může výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze.
2. Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 14 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze.
3. Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedání členské schůze svoláno.
4. Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o záležitostech zařazených v programu předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů základní organizace, nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů základní organizace.

§ 16

Výbor základní organizace

1. Výbor je statutárním orgánem základní organizace, který má nejméně 3 členy z nichž jeden je předseda základní organizace.
2. Výbor zajišťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalšími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá výbor členské schůzi.
3. Výbor se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením důvodů pro svolání zasedání výboru.
4. Do působnosti výboru náleží, zejména

1. projednat a předložit návrhy pro zasedání členské schůze,
2. připravit a projednat plán činnosti a rozpočet základní organizace pro zasedání členské schůze,
3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu základní organizace, v souladu s jinými právními předpisy,
4. rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě do 30 000,- Kč; k přijetí rozhodnutí je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů výboru základní organizace,
5. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti členské schůze; s rozhodnutím seznámit členskou schůzi na jejím nejbližším zasedání,
6. rozhodovat o doplnění výboru kooptací podle § 4 odst. 4 těchto

stanov,

7. rozhodovat o přijetí člena svazu,
8. rozhodovat o zrušení členství podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 těchto stanov a připravit návrh členské schůzi pro rozhodnutí o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) těchto stanov,
1. vybírat členské příspěvky a účelové příspěvky; jejich neuhrazení v termínu stanoveném členskou schůzí projednat s členem svazu, j) přidělovat zahrádkové dílce členům základní organizace na základě smlouvy o výpůjčce, držbě, nájmu nebo zemědělského pachtu do užívání, pokud je základní organizace vlastníkem, držitelem, nájemcem nebo pachtýřem,

11. zřizovat kroužky pro nezletilé a pověřovat odborně vyspělé členy svazu jejich vedením podle § 12 odst. 7 těchto stanov,
50. vést předepsané agendy podle vnitrosvazových norem, jiných právních předpisů a dle pokynů vyšších orgánů svazu, zejména seznam členů a evidence o majetku základní organizace,

m)připravit návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizovat a připravit k projednání na zasedání členské schůze, n) organizovat osobní, věcná a finanční plnění vyplývající ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení základní organizace,

o) zpracovat v souladu s vnitrosvazovými normami interní normativní akty upravující fungování základní organizace, zejména osadní řád, působnost funkcionářů orgánů základní organizace, podpisová práva, odpisový plán apod.

5. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi.
6. V případě, kdy je podle § 14 odst. 6 písm. b) těchto stanov volen u základní organizace do 20 členů pouze předseda základní organizace s revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu.

HLAVA II

ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ

§ 17

Založení územního sdružení a jeho úkoly

1. Územní sdružení zakládá svým rozhodnutím nejvyšší orgán svazu, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací (dále jen „člen územního sdružení“) v tomto území.
2. Hlavním posláním územního sdružení je koordinace činnosti členů územního sdružení.
3. Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících z jiných právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení orgánů svazu a vlastních usnesení.
4. Územní sdružení může založit zájmový kroužek mladých zahrádkářů pro nezletilé (děti a mladistvé) zájemce o zahrádkářskou činnost a může pro ně pořádat odborné vědomostní a dovednostní soutěže. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v územním sdružení stanovených představenstvem v přiměřeném rozsahu a odpovídajících jejich věku.
5. Územní sdružení prosazuje zabezpečení zájmů členů územního sdružení ve vztahu k dalším spolkům, k mimo svazovým institucím na daném území a k orgánům svazu.

§ 18

Konference územního sdružení

Do působnosti konference územního sdružení (dále jen „územní konference“) náleží, zejména

1. volit delegáty na sněm podle stanoveného klíče jednacím a volebním řádem,
2. připravit podklady pro delegáty na sněm, zejména projednáním připravovaných sněmovních dokumentů a jejich pověřením jednat k zásadním problémům svazu,
3. vyhodnotit činnost územního sdružení za uplynulé volební období a stanovit hlavní úkoly podle návrhu programové orientace na další období,
4. projednat výsledky hospodaření územního sdružení za uplynulé období a stanovit zásady činnosti v této oblasti,
5. hodnotit činnost orgánů územního sdružení a určovat její hlavní zaměření,
6. stanovit počet členů rady územního sdružení jako nejvyššího orgánu územního sdružení v době mezi konáním územní

konference,

7. volit a odvolávat členy rady územního sdružení,
8. stanovit složení a působnost členů představenstva územního sdružení jako statutárního orgánu územního sdružení, volit a odvolávat předsedu územního sdružení a další členy představenstva,
1. stanovit počet členů kontrolní komise územního sdružení, volit a odvolávat předsedu kontrolní komise a další členy,
10. rozhodovat o zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace.

§ 19

Rada územního sdružení

1. Rada územního sdružení je nejvyšším výkonným a řídícím orgánem územního sdružení mezi zasedáními územní konference. Je složena ze zástupců nejméně jedné třetiny členů územního sdružení zvolených územní konferencí.
2. Rada územního sdružení, v rámci svého postavení nejvyššího orgánu územního sdružení, realizuje působnost nejvyššího orgánu územního sdružení v mezidobí mezi zasedáními územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených orgány svazu.
3. Rada územního sdružení zasedá nejméně jedenkrát do roka.
4. Mimořádné zasedání rady územního sdružení musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů územního sdružení nebo předseda kontrolní komise.
5. Nesvolá-li představenstvo územního sdružení mimořádné zasedání rady územního sdružení do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 4, svolat zasedání rady územního sdružení na náklady rady územního sdružení sám.
6. Do působnosti rady územního sdružení náleží, zejména

1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených územní konferencí a sněmem,
2. usnášet se o návrzích a opatřeních organizačního a personálního charakteru v územním sdružení pro zasedání územní konference,
3. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem územního sdružení ve věcech náležejících do jeho působnosti a o opatřeních a závěrech kontrolní komise územního sdružení,
4. projednat a schvalovat operativní opatření v oblasti organizace, činnosti a hospodaření územního sdružení v návaznosti na řídící akty orgánů svazu,
5. rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolní komise územního sdružení,
6. jednat a usnášet se o návrzích a podnětech základních organizací; projednat návrhy a podněty základních organizací přednesené na zasedáních zástupců všech základních

organizací,

7. zřizovat odborné a pracovní komise územního sdružení a jednat o jejich závěrech,
8. rozhodovat o účasti územního sdružení v krajské koordinační radě, volit do ní své zástupce a hodnotit jejich činnost; rozhodovat o záležitostech k projednání v krajské koordinační radě,
1. přijímat právnické osoby za členy svazu a organizovat jejich

činnost v rámci svazu,

10. projednat a schvalovat rozpočet a hospodaření územního sdružení v jednotlivých letech svého funkčního období,
11. rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 50 000,- Kč,

50. kooptovat podle § 4 odst. 4 těchto stanov člena rady územního sdružení, představenstva územního sdružení a kontrolní komise územního sdružení,

m)rozhodovat o dobrovolném zrušení územního sdružení s likvidací nebo bez likvidace na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených,

n) rozhodovat v působnosti územního sdružení o zrušení základní organizace s likvidací podle § 35 odst. 3 těchto stanov,

• rozhodovat o zrušení základní organizace bez likvidace podle § 35 odst. 5 těchto stanov na návrh dvou třetin členů územního sdružení v něm sdružených.

7. K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. j), k) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdružení; k rozhodnutí podle odstavce 6 písm. m), n) a o) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů rady územního sdružení.
8. Není-li možné u územního sdružení, které má 20 a méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise územního sdružení radu územního sdružení s počtem delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územního sdružení se nevolí a její působnost vykonává představenstvo územního sdružení.

§ 20

Představenstvo územního sdružení

1. Představenstvo územního sdružení jako statutární orgán územního sdružení zastupuje územní sdružení navenek.
2. Předseda územního sdružení je představitelem územního sdružení, zastupuje územní sdružení navenek a jedná jeho jménem.
3. Místopředsedové územního sdružení zastupují na základě pověření předsedu územního sdružení při výkonu jeho pravomocí a územní sdružení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference.
4. Představenstvo územního sdružení se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně.
5. Do působnosti představenstva územního sdružení náleží, zejména

1. projednat a předložit návrhy pro zasedání rady územního sdružení,
2. připravit k projednání plán činnosti a rozpočet rady územního sdružení,
3. hospodařit s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu rady územního sdružení,
4. rozhodovat o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě do 50 000,- Kč s tím, že stanovený limit lze výjimečně překročit z důvodu vzniku mimořádné události a při vzniku dalších negativních jevů, událostí a činností, tedy vždy, když je ohrožen život, zdraví, majetek, nebo životní prostředí; k přijetí rozhodnutí je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů představenstva územního sdružení,
5. rozhodovat v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti rady územního sdružení; s rozhodnutím musí seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání, f) po předchozím projednání s příslušnými základními organizacemi navrhnout jejich členy radě územního sdružení jako zástupce základní organizace ke kooptaci do rady územního sdružení, g) zajistit prostřednictvím svazu, po doručení usnesení zakladatele o založení základní organizace, zápis základní organizace ve veřejném rejstříku; s usnesením zakladatele o založení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,

h) zajistit prostřednictvím svazu, po doručení rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace, výmaz základní organizace ve veřejném rejstříku; s rozhodnutím členské schůze o zrušení nebo rozdělení základní organizace seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,

(6) Nejsou-li v orgánech územního sdružení zastoupeny všechny základní organizace, svolá představenstvo územního sdružení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání rady územního sdružení zasedání zástupců všech základních organizací územního sdružení, kde je zejména informuje o

1. činnosti rady územního sdružení od posledního zasedání

zástupců všech základních organizací,

2. rozpočtu územního sdružení,
3. hospodaření územního sdružení,
4. způsobu projednání návrhů a podnětů základních organizací přednesených na zasedání zástupců všech základních organizací.

7. V případech, kdy podle § 19 odst. 8 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdružení, vykonává představenstvo územního sdružení její působnost.
8. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda územního sdružení, případně pověřený člen představenstva územního sdružení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.
9. Rozhodnutí představenstva územního sdružení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdružení závazná.

HLAVA III

SVAZ

§ 21

Sněm Českého zahrádkářského svazu

1. Sněm je shromáždění delegátů všech členů svazu volených na územní konferenci z delegátů územní konference zvolených na členské schůzi základní organizace.
2. Sněm rozhoduje o koncepčním a hlavním zaměření svazu.
3. Do působnosti sněmu zejména náleží

1. určit hlavní zaměření činnosti a programovou orientaci svazu pro příští volební období,
2. hodnotit činnost orgánů svazu a určovat hlavní zaměření jejich činnosti pro příští volební období,
3. stanovit složení orgánů svazu, volit a odvolávat jejich členy,
4. schvalovat výsledky hospodaření svazu za uplynulé volební období a stanovit zásady hospodaření pro příští volební období, e) schvalovat stanovy, jednací a volební řád a rozhodovat o jejich změnách,

f) rozhodovat o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně.

(4) K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. e) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných delegátů sněmu, k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. f) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech delegátů sněmu.

§ 22

Republiková rada

1. Republiková rada realizuje působnost nejvyššího orgánu svazu na svých zasedáních v mezidobí mezi zasedáními sněmu. Je složena ze zástupců všech územních sdružení zvolených sněmem.
2. Republiková rada zasedá nejméně jednou ročně.
3. Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů republikové rady nebo předseda kontrolní komise.
4. Nesvolá-li představenstvo mimořádné zasedání republikové rady do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 3, svolat zasedání republikové rady na náklady republikové rady sám.
5. Do působnosti republikové rady náleží, zejména

1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených sněmem,
2. stanovit počátek a konec funkčního období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek,
3. schvalovat v mezidobí mezi zasedáními sněmu změnu stanov, jednacího a volebního řádu,
4. projednat a schvalovat rozpočet orgánů svazu, účetní závěrku a zprávy o hospodaření v jednotlivých letech svého funkčního období,
5. projednat a schvalovat vnitřní svazové předpisy a operativní opatření svazu v oblasti organizace, činnosti a hospodaření svazu a jeho organizačních jednotek a jejich změny v návaznosti na změny v jiných právních předpisech,
6. zřizovat odborné a pracovní komise svazu,
7. jednat a usnášet se o návrzích územních orgánů svazu, odborných a pracovních komisí,
8. kooptovat podle § 4 odst. 4 těchto stanov člena republikové rady, představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise,
1. ednat a rozhodovat ve věcech vzniku, zániku a přeměny územních sdružení; při přeměně nebo zrušení územního sdružení rozhodnout o organizačním zařazení základních organizací v působností zanikajícího územního sdružení,
10. uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost,
11. projednat a schvalovat plán činnosti a zahraničních styků,
50. zřizovat svépomocný fond a další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,

m)zřizovat Ústředí svazu a schvalovat jeho statut,

14. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem ve věcech náležejících do jeho působnosti a schvalovat jeho neodkladná opatření činěná v rámci působnosti republikové rady,
15. rozhodovat o opatřeních kontrolní komise svazu s výjimkou věcí náležejících do výlučné působnosti sněmu,
16. stanovit výši, splatnost a distribuci členského příspěvku,
17. stanovit způsob rozdělování členského příspěvku mezi svaz a organizační jednotky,

(6) K rozhodnutí podle odstavce 5 písm. n), o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů republikové rady; k rozhodnutí podle odst. 5 písm. q) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů republikové rady.

§ 23

Představenstvo svazu

(1) Představenstvo svazu je statutárním orgánem svazu a je složeno z

1. předsedy svazu,
2. místopředsedů svazu v počtu stanoveném sněmem, z nichž jeden může být zvolen prvním místopředsedou,
3. případně dalších členů představenstva v počtu stanoveném sněmem.

2. Předseda svazu je představitelem svazu a jedná jeho jménem; navenek zastupuje svaz podle § 38 odst. 2 těchto stanov.
3. Místopředsedové svazu zastupují na základě pověření předsedu svazu při výkonu jeho pravomocí a svaz v oblastech své působnosti stanovené sněmem.
4. Představenstvo svazu koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila.
5. Představenstvo svazu se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát měsíčně. Za svou činnost odpovídá republikové radě v mezidobí mezi zasedáním sněmu.
6. Do působnosti představenstva svazu náleží, zejména

1. zastupovat svaz navenek a jednat jeho jménem,
2. svolat a organizovat zasedání sněmu a republikové rady a připravit podklady k jejich zasedání; připravit kandidátku pro volby do představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise svazu,
3. organizovat opatření k plnění úkolů uložených sněmem a republikovou radou při působnosti nejvyššího orgánu svazu v mezidobí konání sněmu,
4. připravit podklady k činnosti republikové rady při plnění její působnosti jako nejvyššího orgánu svazu mezi konáním sněmu, e) připravit rozpočet orgánů svazu a podklady pro jeho hodnocení,

6. připravit návrhy řídících aktů a vnitrosvazových norem celosvazového charakteru a zajistit jejich realizaci,
7. organizovat a řídit činnost odborných a pracovních komisí v oblastech vymezené působnosti a připravit realizaci jejich závěrů, rozhodovat o závěrech a doporučeních komisí v oblastech vymezené působnosti,
8. zajistit řízení Ústředí svazu a jeho činnost,
1. operativně řešit záležitosti náležející do působnosti republikové rady v období mezi jejími zasedáními, pokud nesnesou odkladu; tato řešení podléhají dodatečnému schválení republikovou radou, j) organizovat pravidelná oblastní shromáždění zástupců územních sdružení k řešení aktuálních problémů a zajištění informovanosti v mezidobí zasedání republikové rady,

k) schvalovat návrhy komise pro finance a ekonomiku na poskytnutí příspěvků z fondů svazu organizačním jednotkám podle zásad, schválených republikovou radou.

(7) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva svazu nebo republikové rady může řešit předseda nebo místopředsedové svazu. Přijatá opatření předkládají představenstvu svazu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

HLAVA IV

KONTROLNÍ A ROZHODČÍ KOMISE SVAZU

§ 24

Kontrolní komise

1. Činnost kontrolní komise ve svazu upravuje vnitřní svazový předpis, který je pro členy kontrolní komise závazný.
2. Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti orgánů svazu, organizačních jednotek a dalších svazových institucí řádně vedeny a je-li jejich činnost v souladu s jinými právními předpisy, stanovami a dalšími vnitřními svazovými předpisy a kontroluje plnění rozhodnutí nejvyšších orgánů svazu a organizačních jednotek na všech úrovních.
3. Kontrolní komise odpovídá za svou činnost nejvyššímu orgánu svazu nebo organizační jednotky, jímž předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.
4. Kontrolní komise řeší v rámci své působnosti sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov.
5. Členové kontrolní komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů orgánů svazu, organizačních jednotek a další svazových institucí a požadovat od jejich členů a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
6. Předseda kontrolní komise a členové kontrolní komise jsou oprávněni účastnit se zasedání orgánu svazu a organizačních jednotek s hlasem poradním; v rámci své působnosti mohou předkládat návrhy.

§ 25

Kontrolní komise základní organizace

1. Kontrolní komise základní organizace má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise.
2. Kontrolní komise základní organizace zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.
3. Do působnosti kontrolní komise základní organizace náleží, zejména

a) předkládat členské schůzi návrhy na opatření k odstranění příčin nedostatků zjištěných při provádění pravidelných kontrol, b) předkládat své závěry a návrhy na řešení nedostatků, zjištěných při své činnosti v období mezi konáním zasedání členské schůze, výboru jako statutárnímu orgánu základní organizace, c) provádět průběžně kontrolu hospodaření základní organizace a nejméně jednou za půl roku hodnotit činnost výboru v této

oblasti,

4. hodnotit účinnost a efektivitu opatření výboru při plnění úkolů v jeho působnosti,
5. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí,
6. přezkoumat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření,
7. provést šetření na základě žádosti, podnětu nebo stížnosti člena svazu o porušení stanov a jiných právních předpisů zvlášť závažným způsobem a upozornit členskou schůzi nebo výbor na nedostatky s návrhy na přijetí nezbytných opatření, h) spolupracovat s kontrolní komisí územního sdružení nebo svazu při šetření ve věcech konaných tímto orgánem.

4. Pokud není kontrolní komise základní organizace u základní organizace s počtem do 20 členů zřízena, přebírá její působnost (kromě kontroly účetnictví) podle § 26 odst. 3 písm. k) těchto stanov kontrolní komise územního sdružení.
5. V případě, kdy kontrolní komise základní organizace není u základní organizace s počtem do 20 členů zřízena, kontrolu účetnictví základní organizace provádí revizor účtů základní organizace, který má právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním.

§ 26

Kontrolní komise územního sdružení

1. Kontrolní komise územního sdružení má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise.
2. Kontrolní komise územního sdružení zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.
3. Do působnosti kontrolní komise územního sdružení náleží, zejména

1. předkládat územní konferenci a v mezidobí jejího zasedání radě územního sdružení návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole plnění přijatých závěrů územní konference,
2. provádět průběžně, nejméně však jedenkrát za půl roku, kontrolu hospodaření orgánů územního sdružení a hodnocení jejich činností v této oblasti,
3. hodnotit účinnost a efektivitu opatření orgánů územního sdružení při plnění úkolů v jejich působnosti,
4. předkládat v období mezi konáním územní konference své závěry a návrhy na řešení zjištěných nedostatků představenstvu územního sdružení,
5. přezkoumat na návrh dotčených orgánů nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi územním sdružením a základní organizací, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole,
6. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů územního sdružení a základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí,
7. přezkoumat rozhodnutí o zrušení základní organizace v územním sdružení,
8. přezkoumat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření, neučinila-li tak kontrolní komise základní organizace
1. spolupracovat s kontrolní komisí svazu při šetření ve věcech konaných tímto orgánem podle § 27 odst. 4 písm. g) až i) těchto stanov,
10. poskytovat pomoc kontrolní komisí základní organizace,
11. v případech, kdy kontrolní komise není podle § 25 odst. 4 těchto stanov u základní organizace zřízena, přebírá její působnost (kromě revize účtů); její opatření jsou pro činnost orgánů základních organizací závazná,
50. při nečinnosti kontrolního orgánu základní organizace, vykonává dle vlastního rozhodnutí nebo dle žádosti orgánů základní organizace a jejich členů kontrolní činnost Kontrolní komise územního sdružení může provádět revizi hospodaření základní organizace ve spolupráci s kontrolní komisí základní organizace nebo s revizorem účtů základní organizace.

§ 27

Kontrolní komise svazu

1. Kontrolní komise svazu je nejvyšším kontrolním orgánem svazu.
2. Kontrolní komise svazu má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda kontrolní komise svazu.
3. Kontrolní komise svazu zasedá dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.
4. Do působnosti kontrolní komise svazu náleží, zejména

1. předkládat sněmu a v období mezi konáním sněmu republikové radě návrhy na opatření k odstranění příčin nedostatků při určení hlavního zaměření na další funkční období,

b) provádět průběžně kontrolu hospodaření orgánů svazu a nejméně jednou za půl roku hodnotit jejich činnost v této oblasti, c) hodnotit účinnost a efektivitu opatření orgánů svazu při plnění úkolů v jejich působnosti,

4. předkládat v období mezi konáním sněmu své závěry a návrhy na řešení nedostatků, zjištěných při své činnosti, představenstvu svazu jako statutárnímu orgánu svazu a republikové radě jako nejvyššímu orgánu svazu mezi konáním sněmu,
5. metodicky usměrňovat a koordinovat činnost kontrolních komisí organizačních jednotek,
6. provést šetření na základě žádosti nebo podnětu orgánů svazu, organizačních jednotek svazu a stížností členů svazu o porušení stanov a jiných právních předpisů zvlášť závažným způsobem na příslušných organizačních stupních svazu; upozornit příslušné orgány svazu a organizační jednotky na nedostatky s návrhy na přijetí nezbytných opatření,
7. provádět kontrolu na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu ve věcech využívání dotací ze svazových fondů, ze státního rozpočtu a od jiných veřejných

institucí,

8. provádět kontrolu na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu ve věcech zrušení a zániku svazu, územního sdružení a základní organizace,
1. při nečinnosti kontrolních orgánů organizačních jednotek ve zvlášť závažných případech vykonávat dle vlastního rozhodnutí nebo žádosti územních orgánů svazu kontrolní činnost na této úrovni; její doporučení jsou pro činnost územních orgánů svazu závazná.

(5) Závěry kontrolních zjištění členů kontrolní komise svazu tvoří závazný podklad pro rozhodnutí příslušných orgánů svazu a organizačních jednotek k odstranění nedostatků a jejich příčin.

§ 28

Rozhodčí komise svazu

1. Činnost rozhodčí komise ve svazu upravuje zvláštní směrnice, která je pro členy rozhodčí komise závazná.
2. Členem rozhodčí komise, může být jen bezúhonná, zletilá a plně svéprávná osoba, která ve svazu nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise svazu.
3. Rozhodčí komise má alespoň 5 členů, z nichž jeden je předseda rozhodčí komise.
4. Rozhodčí komise zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
5. Do působnosti rozhodčí komise náleží, zejména

1. přezkoumat na návrh dotčených orgánů svazu nebo organizačních jednotek nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi orgány svazu a organizačních jednotek s účastí orgánů svazu, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole svazu a jeho organizačních jednotek,
2. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů svazu a odvolání jejich členů z funkcí,
3. přezkoumat rozhodnutí o zrušení organizační jednotky svazu,
4. přezkoumat rozhodnutí výboru ve sporu mezi členem svazu a základní organizací o placení členského příspěvku,
5. přezkoumat rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena ze svazu,
6. řešit v rámci své působnosti sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov.
7. rozhodovat ve věcech náležejících do její působnosti; jejich rozhodnutí jsou pro strany sporu a pro orgány svazu a organizačních jednotek příslušné činit opatření k realizaci rozhodnutí závazná.

6. Členové rozhodčí komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
7. Předseda rozhodčí komise a členové rozhodčí komise jsou v rámci své působnosti oprávněni účastnit se zasedání orgánu svazu a organizačních jednotek s hlasem poradním; v rámci své působnosti mohou předkládat návrhy.
8. Každá řešená sporná záležitost bude členy rozhodčí komise zpracována a publikována v anonymizované formě ve Zpravodaji svazu tak, aby byla vodítkem k předcházení obdobných sporů.

HLAVA V

DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE

§ 29

Ústředí svazu

1. Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.
2. Činnost Ústředí svazu se řídí Statutem, který schvaluje republiková rada.
3. Řízení a činnost Ústředí svazu zabezpečuje představenstvo svazu prostřednictvím určeného funkcionáře představenstva svazu nebo pověřeného pracovníka Ústředí svazu.

§ 30

Odborné komise a pracovní komise

1. Odborné a pracovní komise jsou poradními orgány svazu a organizačních jednotek.
2. Odborné a pracovní komise zřizují republiková rada, rada územního sdružení a výbor, kterým jsou odpovědny.
3. Odborné a pracovní komise jsou převážně složeny z členů rady územního sdružení, republikové rady a dalších odborníků.
4. Odborné a pracovní komise, zejména

1. navrhují vhodnou orientaci svazu v rámci svěřené problematiky,
2. zpracovávají vzorové postupy pro členy svazu,
3. zjišťují nedostatky v činnosti a navrhují nápravná opatření,
4. ve vymezených případech zastupují a hájí zájmy svazu navenek,
5. pořádají odborné akce a další akce.

(5) Jsou-li závěry odborných a pracovních komisí schváleny příslušnými statutárními orgány, jsou pro všechny orgány a instituce, jejichž činnosti se týkají, závazné.

§ 31

Krajská koordinační rada

1. Krajská koordinační rada není pobočným spolkem a nemá vlastní právní osobnost.
2. Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření radou územního sdružení k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi.
3. Krajská koordinační rada volí ze svých členů předsedu, který svolává zasedání, připravuje návrh činnosti a pořizuje zápisy ze zasedání.
4. Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby nebo požádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů.
5. Do působnosti Krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby územních sdružení a základních organizací v kraji navenek. Za tímto účelem vystupuje jménem územních sdružení a základních organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a dalšími institucemi v kraji a s kraji jako vyššími územními samosprávnými celky.
6. Na návrh Krajské koordinační rady vystupují jménem svazu navenek při konkrétních jednáních s krajskými orgány v rozsahu zmocnění statutárním orgánem svazu předseda Krajské koordinační rady spolu s dalším jejím členem.

ČÁST TŘETÍ

HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SVAZU A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK

§ 32

Hospodaření s majetkem

1. Svaz a organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem, který je v jejich vlastnictví, v souladu s jinými právními předpisy a podle zásad vydaných republikovou radou.
2. Majetek svazu a organizačních jednotek tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva.
3. Ve vlastnictví svazu je majetek, který svaz vlastní, nebo který získal jménem svazu pro potřeby svazu.
4. Ve vlastnictví organizačních jednotek je majetek vytvořený nebo získaný základní organizací nebo územním sdružením jejich jménem pro vlastní potřebu.
5. Základní organizace, územní sdružení a svaz jako celek hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní osobnosti a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.
6. Rozhodne-li

1. členská schůze základní organizace podle § 14 odst. 6 písm.

m) těchto stanov,

2. výbor základní organizace podle § 16 odst. 4 písm. d) těchto stanov,
3. rada územního sdružení podle § 19 odst. 6 písm. k) těchto stanov,
4. představenstvo územního sdružení podle § 20 odst. 5 písm.

d) těchto stanov;

o prodeji nemovitého nebo movitého majetku, může ho za navrženou kupní cenu nebo cenu obvyklou nabídnout svazu. Pokud svaz na nabídku v navrženém termínu nebude reagovat, prodá základní organizace nebo územní sdružení předmětný majetek jiné právnické nebo fyzické osobě.

7. Představenstvo svazu jako statutární orgán svazu spravuje finanční fondy svazu na základě „Statutu fondů“ svazu.
8. Zdrojem majetku základní organizace, územního sdružení a svazu je zejména

1. hmotný majetek a majetková práva,
2. podíl z členských příspěvků,
3. účelové příspěvky,
4. výnosy z akcí svazu a organizačních jednotek organizovaných v souladu s posláním svazu,
5. dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, územních samo-

správných celků a dalších organizací, f) výnosy z kapitálových vkladů a úroky,

g) vlastní příjmy.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEMĚNA SVAZU NEBO JEHO ORGANIZAČNÍCH

JEDNOTEK

§ 33

Přeměna

1. Svaz nebo jeho organizační jednotky mohou být zrušeny přeměnou rozhodnutím příslušného orgánu; při přeměně se organizace zrušuje bez likvidace dnem účinnosti přeměny.
2. Přeměnou základní organizace je

a) fúze

1. sloučení – nejméně jedna ze základních organizací zaniká; práva a povinnosti zanikajících základních organizací přecházejí na jedinou z nich jako na nástupnickou základní organizaci,
2. splynutí – zanikají všechny základní organizace a vzniká nová základní organizace, jako základní organizace nástupnická,

b) rozdělení

1. sloučením – při rozdělení sloučením uzavírají zúčastněné základní organizace smlouvu o rozdělení,
2. založením nových základních organizací – při rozdělení se založením nových základních organizací vyhotoví rozdělovaná základní organizace projekt rozdělení.

(3) Ustanovení o přeměně základní organizace se na územní sdružení a svaz použijí obdobně.

§ 34

Nakládání s majetkem při přeměně

1. Při fúzi základní organizace se současně se smlouvou o fúzi zpracovává výkaz majetku a závazků všech zúčastněných základních organizací, ne starší než 6 měsíců, k seznámení všech členů svazu ještě před zasedáním členské schůze, která bude smlouvu o fúzi schvalovat.
2. Při rozdělení sloučením obsahuje smlouva o rozdělení určení, jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.
3. Při rozdělení se založením nových základních organizací obsahuje projekt rozdělení určení, jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.

ČÁST PÁTÁ

ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK SVAZU NEBO JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK

§ 35

Zrušení

1. Svaz nebo jeho organizační jednotky se zrušují právním jednáním, rozhodnutím soudu nebo z dalších důvodů stanovených zákonem. Zrušením svazu se zrušují i organizační jednotky svazu a další svazové instituce.
2. Dobrovolným zrušením s likvidací může dojít ke zrušení

1. základní organizace rozhodnutím členské schůze,
2. územního sdružení rozhodnutím konference územního sdružení podle ust. § 18 písm. j) těchto stanov nebo rozhodnutím rady územního sdružení podle ust. § 19 odst. 2 těchto stanov,
3. svazu rozhodnutím sněmu.

(3) Rada územního sdružení může rozhodnout o zrušení základní organizace s likvidací, je-li základní organizace

1. nefunkční a po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou činnost,
2. nezapojuje-li se do činnosti územního sdružení, nebo
3. vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami nebo jinými právními předpisy.

4. Republiková rada může rozhodnout o zrušení územního sdružení s likvidací z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a) a c) nebo zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo.
5. Zrušení základní organizace, územního sdružení nebo svazu s likvidací podle odstavce 2, 3 a 4 se provede pouze v případě, že základní organizace, územní sdružení nebo svaz vlastní majetek. V případě, že základní organizace, územní sdružení nebo svaz nevlastní majetek, nemá žádné závazky ani pohledávky, se provede zrušení bez likvidace.

§ 36

Likvidace

1. Likvidace majetku svazu nebo organizačních jednotek se provádí vždy při zrušení svazu s likvidací. Svaz nebo organizační jednotka vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena. Vstup do likvidace a likvidátor se zapisují do veřejného rejstříku.
2. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušeného svazu nebo organizační jednotky, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek).
3. Likvidátora povolá statutární orgán zanikajícího svazu nebo organizační jednotky.
4. Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního orgánu. Neníli to možné, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého člena zanikajícího subjektu.
5. Likvidátor nabídne likvidační zůstatek základní organizace právním subjektům v tomto pořadí

1. členům svazu zrušené základní organizace v rozsahu jakým

se podíleli na pořízení majetku,

2. nástupnické základní organizaci,
3. územnímu sdružení,
4. svazu jako celku.

(6) Likvidátor nabídne likvidační zůstatek územního sdružení právním subjektům v tomto pořadí

1. základním organizacím, které jsou členy územního sdružení,
2. svazu jako celku.

(7) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle odstavce 5 a 6, nabídne likvidátor likvidační zůstatek

1. spolku s účelem obdobným, není-li to možné
2. obci, na jejímž teritoriu má organizační jednotka svazu sídlo; nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační

zůstatek kraj, na jehož teritoriu má organizační jednotka sídlo.

§ 37

Zánik

1. Základní organizace, územní sdružení nebo svaz zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.
2. Svaz nezanikne dříve, než zaniknou všechny jeho organizační jednotky.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 38

Zastupování svazu a jeho organizačních jednotek

1. Základní organizaci zastupují dva členové výboru společně, kteří jsou zapsáni ve spolkovém rejstříku. Základní organizace s počtem do 20 členů může mít místo kolektivního orgánu (výboru) individuální statutární orgán (předsedu), v takovém případě základní organizaci s počtem do 20 členů zastupuje předseda samostatně.
2. Územní sdružení zastupují dva členové představenstva společně, kteří jsou zapsáni ve spolkovém rejstříku. Svaz zastupují dva členové představenstva společně, kteří jsou zapsáni ve spolkovém rejstříku.
3. Je-li k platnosti právních jednání předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců svazu nebo organizační jednotky, pokud předseda základní organizace s počtem do 20 členů nevystupuje ve smyslu odstavce 1 jako statutární orgán samostatně.
4. Jednotlivé orgány svazu a organizačních jednotek mohou zmocnit k zastupování, na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v písemné plné moci, jiné členy svazu nebo organizační jednotky, pracovníky svazu nebo další fyzické nebo právnické osoby.

§ 39

Odpovědnost

1. Orgán svazu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě.
2. Hmotnou a právní odpovědnost za provedená právní jednání a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 38 odst. 1 a 2 těchto stanov.
3. Zástupce podle § 38 odst. 4 těchto stanov zodpovídá za provedená právní jednání v rozsahu svého zmocnění; za případnou škodu způsobenou právním jednáním zástupcem orgány svazu odpovídají, pokud třetí osoba nemohla vědět, že zástupce koná nad rámec svého zmocnění. Náhradu vzniklé škody orgány svazu uplatní vůči zástupci.
4. Zaměstnanci orgánů svazu a organizačních jednotek mají odpovědnost v rozsahu své funkční působnosti.

§ 40

Zrušovací ustanovení Zrušují se

1. Stanovy schválené republikovou radou dne 16. listopadu 2013, účinnost od 1. ledna 2014 ve znění pozdějších změn.
2. Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu

z. s. schválený republikovou radou dne 15. března 2014.

§ 41

Platnost a účinnost

1. Tyto stanovy nabývají platnosti schválením sněmem Českého zahrádkářského svazu, z.s. dne 24. listopadu 2019.
2. Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.
3. Novela schválená republikovou radou dne 22. října 2023, kterou se mění stanovy Českého zahrádkářského svazu, z.s. schválené sněmem dne 24. listopadu 2019 a účinné od 1. ledna 2020, nabývá účinnosti dne 1. ledna 2024.

Stanislav Kozlík	JUDr. Jarmila Štroblová
předseda svazu	místopředseda svazu

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD

orgánů Českého zahrádkářského svazu, z.s.

ve znění novely přijaté republikovou radou dne 23. listopadu 2024

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Hlava I

Základní ustanovení

Čl. 1

1. Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu

(dále jen „jednací a volební řád“) upravuje v souladu se stanovami Českého zahrádkářského svazu, z.s. (dále jen „stanovy“) přípravu, svolání, průběh, pravidla jednání, volby orgánů svazu a organizační jednotky a usnášení se, jakož i další záležitosti orgánů svazu a organizační jednotky uvedených v ust. § 3 stanov a činnosti s tím související.

2. Orgán svazu nebo organizační jednotky se může v případě nezbytné potřeby usnést nadpoloviční většinou přítomných členů svazu na podrobnějších pravidlech svého jednání. Tato úprava však nesmí být v rozporu se zvláštními právními předpisy, se stanovami a s tímto jednacím a volebním řádem.
3. Tento jednací a volební řád platí pro jednání všech orgánů svazu a organizační jednotky.

Hlava II

Složení statutárních orgánů svazu a organizační jednotky

Čl. 2

Výbor nebo předseda základní organizace

1. Výbor základní organizace (dále jen „výbor“), který je statutárním orgánem tvoří podle rozhodnutí členské schůze předseda základní organizace a vedle něho minimálně dva další členové výboru. Počet členů výboru je vždy lichý.
2. V základní organizaci s celkovým počtem do 20 členů svazu může být, v souladu se stanovami, zvolen individuální statutární orgán, kterým je předseda základní organizace.
3. Na prvním zasedání výboru, po jeho zvolení členskou schůzí, výbor pověří své členy řízením a organizováním jednotlivých činností výboru (zejména jde o místopředsedu, tajemníka, pokladní, účetní, hospodáře, event. o další funkce podle místních podmínek a potřeb).
4. Při pověření členů výboru činnostmi uvedenými v odstavci 3 je třeba přihlížet k tomu, aby byly členy výboru zajištěny zejména tyto činnosti

1. příprava podkladů pro zasedání výboru a členské schůze,

b) zpracování zápisů ze zasedání členské schůze a výboru v termínu uvedeném v čl. 22 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu,

3. vedení veškeré dokumentace základní organizace,

d) vedení pokladny a účetnictví,

5. kontrola plnění přijatých usnesení ze zasedání členské schůze a výboru, pokud nejsou v základní organizaci zvoleni členové kontrolní komise,
6. vyřizování a vedení evidence došlé pošty základní organizaci,
7. správa datové schránky a seznamu členů svazu vedeného

v elektronické podobě po jeho zavedení,

h) zajištění dalších činností definovaných ve stanovách svazu.

5. Výboru základní organizace jako kolektivnímu statutárnímu orgánu náleží působnost podle ust. § 16 stanov; stejná působnost náleží předsedovi základní organizace jako individuálnímu statutárnímu orgánu podle odstavce 2.
6. Členové statutárního orgánu zapsaní ve spolkovém rejstříku podle ust. § 1 odst. 4 písm. b) nebo c) stanov zastupují základní organizaci podle ust. § 38 stanov navenek v rozsahu a způsobem zapsaným v tomto rejstříku.
7. Předseda základní organizace řídí výbor základní organizace při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Další členové výboru organizují a zajišťují činnost organizace v oblastech a způsobem, který stanoví výbor při jejich zvolení, samostatně. O zásadních otázkách, nad stanovený rozsah působnosti jednotlivých členů, rozhoduje výbor většinou hlasů.
8. V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných záležitostech ve věcech působnosti výboru předseda samostatně; jeho rozhodnutí podléhají schválení výborem na nejbližší zasedání výboru.
9. Je-li v rámci základní organizace zřízeno více zahrádkářských osad, je jejich zastoupení ve výboru základní organizace upraveno v čl. 5 tohoto jednacího a volebního řádu.

Čl. 3

Představenstvo územního sdružení

1. Územní sdružení tvoří ve smyslu ust. § 17 stanov soubor základních organizací v daném území, které jsou jeho členy. V čele územního sdružení je rada územního sdružení (dále jen „územní rada“) složená ve stanoveném rozsahu ze zástupců těchto základních organizací. Statutárním orgánem územního sdružení je představenstvo územního sdružení (dále jen „představenstvo“).
2. Představenstvo jako jeho statutární orgán tvoří předseda územního sdružení a vedle něho podle rozhodnutí územní konference minimálně další dva členové představenstva. Počet členů představenstva je vždy lichý.
3. Na prvním zasedání představenstva, po jeho zvolení konferencí územního sdružení, představenstvo pověří své členy řízením a organizováním jednotlivých činností představenstva (zejména se jedná o funkci místopředsedy, tajemníka, pokladní, hospodáře, ekonoma, event. o další funkce podle místních podmínek a potřeb).
4. Při pověření členů představenstva činnostmi uvedenými v odstavci 3 je třeba přihlížet k tomu, aby byly členy představenstva zajištěny zejména tyto činnosti

1. příprava zasedání rady územního sdružení a představenstva,
2. zpracování zápisy ze zasedání rady územního sdružení a představenstva, v termínu uvedeném v čl. 22 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu,
3. správa datové schránky a seznamu členů svazu vedeného

v elektronické podobě po jeho zavedení,

d) kontrola plnění přijatých usnesení,

5. zajištění dalších činností definovaných ve stanovách svazu. (5) Představenstvu náleží působnost podle ust. § 20 stanov. Členové představenstva zapsaní ve spolkovém rejstříku podle ust. § 1 odst. 4 písm. a) stanov zastupují územní sdružení navenek podle § 38 stanov v rozsahu a způsobem zapsaným v tomto rejstříku.

6. Předseda územního sdružení řídí představenstvo při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Jednotliví členové představenstva organizují a řídí činnost územního sdružení v rozsahu a způsobem, který vyplývá z jejich funkce a který stanoví představenstvo při jejich zvolení. V zásadních otázkách nad rozsah působnosti jednotlivých členů představenstva rozhoduje představenstvo většinou hlasů.
7. V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných záležitostech ve věcech působnosti představenstva předseda územního sdružení samostatně; jeho rozhodnutí podléhají schválení na nejbližším zasedání představenstva.

Čl. 4

Představenstvo svazu

1. Představenstvo svazu (dále jen „představenstvo“) jako jeho statutární orgán tvoří předseda svazu, místopředsedové svazu a další členové představenstva v počtu stanoveném sněmem svazu. Počet členů představenstva je vždy lichý.
2. Představenstvo pověří jednotlivé místopředsedy svazu a ostatní členy představenstva řízením a organizováním jednotlivých činností svazu (zejména se jedná o oblast odborné činnosti, ekonomiky a financí, práce s mládeží, práva, správa datové schránky a seznamu členů svazu vedeného v elektronické podobě po jeho zavedení, organizační, propagace a tisku a další oblasti dle potřeb svazu).
3. Předseda svazu řídí představenstvo při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Jednotliví členové představenstva organizují a řídí činnost svazu v rozsahu a způsobem, který vyplývá z jejich funkce, jenž stanoví představenstvo při jejich zvolení. V zásadních otázkách nad rámec působnosti jednotlivých členů rozhoduje představenstvo většinou hlasů.
4. V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných záležitostech ve věcech působnosti představenstva předseda svazu samostatně; jeho rozhodnutí podléhají schválení na nejbližším zasedání představenstva.

Hlava III

Základní organizace s více zahrádkářskými osadami

Čl. 5

1. V případě, kdy v rámci základní organizace je zřízeno více zahrádkářských osad, by měly být ve výboru zastoupeny všechny zahrádkářské osady, neboť nejsou právnickou osobou s vlastní právní osobností. Dvě a více zahrádkářských osad s menším počtem členů svazu si mohou zvolit společného zástupce do výboru. Členové výboru zastupující zahrádkářské osady pak vždy jednají v rámci pověření členů svazu příslušné zahrádkářské osady.
2. Každá zahrádkářská osada má svůj vlastní osadní řád, který upravuje potřeby této zahrádkářské osady. Osadní řád připraví osadní výbor a schvalují ho členové svazu na zasedání zahrádkářské osady. Osadní řád zahrádkářské osady musí být v souladu s osadním řádem základní organizace.
3. Pro účast člena svazu na zasedání členů v zahrádkářské osadě, hlasování o usnesení a schopnost usnášet se platí ust. § 5 stanov.
4. Při rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky (per rollam) v zahrádkářské osadě postupuje osadní výbor podle § 5a stanov svazu, metodického pokynu svazu pro rozhodování per rollam a tohoto jednacího a volebního řádu.
5. V souladu s ust. § 14 odst. 5 stanov může být v základní organizaci s větším počtem členů svazu v jedné nebo více zahrádkářských osadách konáno zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů.
6. Při volbě delegátů se postupuje podle věty druhé a třetí ust. § 14 odst. 5 stanov.
7. Výbor základní organizace zašle program zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů s dostatečným časovým předstihem tak, aby ho zvolení delegáti mohli projednat se členy svazu v zahrádkářské osadě a jejich schválené stanovisko formou usnesení mohli projednat na zasedání shromáždění delegátů.
8. Pro delegáty ze zahrádkářské osady je, projednané a schválené stanovisko členy svazu v zahrádkářské osadě formulované v usnesení k jednotlivým bodům programu zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů, závazné.
9. Pro účast delegáta na zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů, hlasování o usnesení a schopnost usnášet se platí ust. § 5 stanov.

Hlava IV

Jednání jménem orgánů svazu a organizační jednotky

Čl. 6

Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu nebo organizační jednotky dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.

Čl. 7

1. Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu nebo organizační jednotky podle čl. 2, 3 a 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
2. V souladu s ust. § 38 odst. 4 stanov může jménem orgánů svazu nebo organizační jednotky jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn (dále jen „zmocněnec“) příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky na základě zástupčího oprávnění, uvedeném v udělené plné moci, vymezující rozsah a dobu zmocnění.
3. Zmocní-li zástupci orgánu svazu nebo organizační jednotky, uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění, uvedeném v udělené písemné plné moci, zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím členy orgánu svazu nebo organizační jednotky na nejbližším zasedání.
4. Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat o průběhu jednání orgán svazu nebo organizační jednotky, kterým byl k jednání zmocněn.
5. Kde to stanoví jiný právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.

Čl. 8

Jménem orgánu svazu nebo organizační jednotky mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánu svazu nebo organizační jednotky uvedení v ust. § 38 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen svazu pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky.

Čl. 9

Výkonem některých činností, spadajících do působnosti statutárního orgánu svazu nebo organizační jednotky, lze smluvně pověřit člena svazu nebo organizační jednotky, eventuálně jinou fyzickou nebo právnickou osobu (např. pokladní, účetní, práce s mládeží apod.).

Hlava V

Náležitosti písemností a jejich doručování

Čl. 10

1. Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu nebo organizační jednotky, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu nebo organizační jednotky. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu nebo organizační jednotky (pokud razítko vlastní) a datem podpisu.
2. Běžnou korespondenci, určenou pro vnitřní potřebu orgánů svazu nebo organizační jednotky, podepisují členové orgánu svazu nebo organizační jednotky uvedení v čl. 2, 3 a 4 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu, organizační jednotky nebo pověřený zaměstnanec.
3. Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu nebo organizační jednotky, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu nebo organizační jednotky (pokud razítko vlastní) a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.
4. Písemnosti lze doručovat osobně zpracovatelem písemnosti, jiným členem svazu, prostřednictvím pošty, doručovatelské služby, datové schránky a elektronickou poštou.
5. Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu nebo organizační jednotky evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu s jinými právními předpisy ¹⁾.
6. Písemnost, zaslaná členům svazu, se považuje za doručenou dnem, kdy

1. pošta nebo doručovatelská služba písemnost zaslanou doporučeným dopisem adresátovi doručí,
2. adresát písemnost nepřevezme, protože nebyl zastižen, ta se uloží na poště nebo u doručovatelské služby na 10 dní; za den doručení písemnosti se považuje 10. den po uložení s tím, že den uložení se do těchto 10 dnů nepočítá,
3. pošta nebo doručovatelská služba vrátí písemnost příslušnému orgánu svazu nebo organizační jednotky jako nedoručitelnou,
4. adresát, komu je písemnost určena, její převzetí odmítne,
5. písemnost odeslaná prostřednictvím pošty nebo doručovatelské služby došla adresátovi třetí pracovní den po jejím odeslání,
6. byla dodána do datové schránky a kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti,
7. se do datové schránky nepřihlásí osoba podle písmena e) ve lhůtě do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky,
8. je e-mail bezprostředně po jeho odeslání doručen do e-mailové schránky adresáta a adresát si může e-mail poprvé zobrazit a přečíst.

(7) Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce orgánu svazu nebo organizační jednotky, členem svazu nebo zaměstnancem svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy ten, komu je určena její převzetí písemně potvrdí nebo její převzetí odmítne. Zástupce orgánu svazu nebo organizační jednotky, člen svazu nebo zaměstnanec svazu, který písemnost doručuje, na písemnosti vyznačí svůj podpis a datum, kdy ten, komu byla písemnost určena, odmítl převzetí písemnosti.

ČÁST DRUHÁ

ZASEDÁNÍ ORGÁNŮ SVAZU A ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY

Hlava I

Svolání zasedání orgánů svazu a organizační jednotky

Čl. 11

1. Orgán svazu nebo organizační jednotky se schází v termínu určeném stanovami a dále dle potřeby.
2. Zasedání orgánů svazu nebo organizační jednotky (dále jen „zasedání“) se svolává písemným oznámením, doručeným účastníkům zasedání nebo jeho zveřejněním na informační desce nebo na jiném obvyklém místě, případně na webových stránkách orgánu svazu nebo organizační jednotky, nejpozději v termínu

1. orgány svazu

1.21 dnů před dnem jeho konání – republiková rada, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise svazu,

2.7 dnů před dnem jeho konání – představenstvo svazu,

b) organizační jednotky

1.14 dnů před dnem jeho konání – rada územního sdružení, kontrolní komise územního sdružení a členská schůze základní organizace,

2.7 dnů před dnem jeho konání – představenstvo, výbor základní organizace a kontrolní komise základní organizace;

písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání

a program zasedání.

3. Zasedání republikové rady a rady územního sdružení svolává představenstvo. Zasedání představenstva těchto orgánů a zasedání výboru základní organizace svolává předseda, případně pověřený člen orgánu svazu nebo organizační jednotky.
4. Zasedání kontrolní komise svolává předseda nebo pověřený člen kontrolní komise, v mimořádných případech předseda kontrolní komise vyššího stupně. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a jinými právními předpisy ²⁾.
5. Zasedání rozhodčí komise svazu svolává předseda nebo pověřený člen rozhodčí komise. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a jinými právními předpisy ³⁾.
6. Zasedání krajské koordinační rady svolává její předseda nejméně 14 dnů pře jeho konáním.
7. Nelze-li svolat zasedání podle odstavce 2 až 5, při

1. zrušení, přeměně a zániku svazu a jeho organizačních jednotek,

b) likvidaci majetku svazu a jeho organizačních jednotek,

3. nesvolání zasedání členské chůze podle ust. § 14 odst. 1 a 3 stanov;

může mimořádně svolat zasedání vyšší orgán svazu nebo organizační jednotky.

8. Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem jednání (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).
9. Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být svoláni všichni členové orgánu svazu nebo organizační jednotky v případech, kdy předmětem jednání bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí a k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin všech hlasů jeho členů svazu v době usnášení (kvalifikovaná většina).

Čl. 12

1. Republiková rada, rada územního sdružení a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to alespoň jedna třetina jejich členů nebo předseda kontrolní komise.
2. V případě, že zasedání členské schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů svazu podle stanov, musí být uvedeny v programu zasedání členské schůze jako samostatný bod.

Hlava II

Příprava a účast na zasedání orgánu svazu a organizační jednotky

Čl. 13

1. Zasedání a návrh usnesení připraví předseda orgánu svazu nebo organizační jednotky případně člen orgánu svazu nebo organizační jednotky pověřený řízením zasedání.
2. Program zasedání výboru základní organizace připraví předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru; program zasedání členské schůze připraví výbor základní organizace.
3. Program zasedání představenstva rady územního sdružení a republikové rady připraví předseda územního sdružení, resp. předseda svazu nebo pověřený člen představenstva.
4. Program sněmu, územní konference, zasedání rady územního sdružení a republikové rady připraví představenstvo.
5. Program zasedání kontrolní komise připraví její předseda nebo pověřený člen kontrolní komise.
6. Program zasedání rozhodčí komise svazu připraví její předseda nebo pověřený člen rozhodčí komise.
7. Program zasedání krajské koordinační rady připraví předseda krajské koordinační rady nebo pověřený člen krajské koordinační rady.
8. Při svolání zasedání podle čl. 11 odst. 7 tohoto jednacího a volebního řádu připraví program zasedání vyšší orgán svazu, který zasedání svolal.
9. Organizátor zasedání, zejména

1. stanoví dobu a místo zasedání,

b) navrhne program zasedání,

3. stanoví odpovědnost konkrétních osob za zpracování a předložení podkladových materiálů (dále jen „materiál“) k jednotlivým navrženým bodům programu zasedání.

(10) Materiály pro zasedání obsahují, zejména

1. název materiálu, jeho předkladatele a zpracovatele,
2. návrh usnesení k materiálu,
3. důvodovou zprávu obsahující, zejména zhodnocení dosavadního stavu, výsledky projednání materiálu s dotčenými subjekty, upozornění na případná rizika,
4. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich finanční náklady a další náležitosti, především stanoví-li tak platné právní předpisy.

11. Materiály se předkládají organizátoru zasedání písemně, a to jak v listinné (za účelem archivace materiálu), tak v elektronické formě, nejpozději 14 dnů přede dnem zasedání.
12. Ve výjimečném případě může být ze závažných důvodů materiál předložen i ústně; v tomto případě předkladatel materiálu jeho předložení na zasedání odůvodní.
13. Pro zasedání členské schůze základní organizace, rady územního sdružení a republikové rady připraví dle potřeby výbor základní organizace a představenstvo návrhy na složení mandátové, návrhové a případně volební komise.

Čl. 14

1. Členové orgánu svazu jsou povinni se zúčastňovat zasedání. Je-li členem svazu nezletilá osoba, zúčastňuje se zasedání společně s ní její zákonný zástupce, který má právní povinnost a oprávnění jednat jménem nezletilé osoby.
2. Pokud členovi orgánu svazu brání vážné důvody zúčastnit se zasedání, je povinen se před zasedáním orgánu svazu písemně, e-mailem nebo ústně omluvit u organizátora zasedání. Ve výjimečných případech tak lze učinit před zahájením zasedání předsedajícímu zasedání. Ústně se omlouvá předsedajícímu zasedání zpravidla pozdní příchod, nebo předčasný odchod ze zasedání.
3. Účast na zasedání stvrzuje člen svazu podpisem do listiny přítomných.
4. Zasedání má právo se zúčastnit s hlasem poradním člen orgánu svazu vyššího stupně a přizvané fyzické nebo právnické osoby.

Hlava III

Řízení, průběh zasedání a hlasování na zasedání orgánu svazu a organizační jednotky

Čl. 15

1. Zasedání řídí předsedající, kterým je předseda nebo pověřený člen představenstva nebo výboru; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.
2. Při zasedání se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, podepsanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze zasedání. Součásti zápisu jsou rovněž udělené písemné plné moci k zastupování člena svazu podle ust. § 5 odst. 2 stanov.
3. Po zahájení zasedání a zjištění prezence předloží předsedající ke schválení program zasedání. O záležitosti, která nebyla zařazena do programu zasedání při jeho svolání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů orgánu svazu nebo organizační jednotky oprávněných o ní hlasovat podle ust. § 5 odst. 4 a 5 stanov.
4. Po zahájení zasedání volí přítomní členové svazu dle potřeby

1. členy mandátová komise,
2. členy návrhová komise,
3. členy volební komise,
4. zapisovatele, případně ověřovatele zápisu.

5. Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů svazu, delegátů a hostů a podává zprávu o splnění požadavků, stanovených stanovami a tímto jednacím a volebním řádem, k platnému jednání a usnášení se.
6. Návrhová komise připraví a přednese návrh usnesení, který obsahuje, zejména

1. schválení zprávy o činnosti orgánu svazu nebo organizační

jednotky, včetně zprávy o hospodaření,

b) schválení zprávy kontrolní komise,

3. schválení zprávy rozhodčí komise svazu,

d) schválení plánu činnosti podložený rozpočtem orgánu svazu

nebo organizační jednotky,

e) případně další návrhy předkládané ke schválení,

6. uložené úkoly orgánům svazu, organizační jednotky a členům svazu.

7. Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit nebo ji nezřizovat.
8. Program zasedání členské schůze základní organizace uvedený v pozvánce na zasedání členské schůze nemůže být

doplněn o následující záležitosti

1. odvolání člena svazu proti nepřijetí za člena svazu,

b) znovupřijetí vyloučeného člena svazu,

3. vyloučení člena svazu,

d) rozhodování o zrušení, přeměně a zániku základní organi-

zace.

Čl. 16

1. Na každém zasedání se schvalují opatření provedená orgány svazu nebo organizační jednotky a jejich zástupci, uvedených v čl. 2, 3 a 4 tohoto jednacího a volebního řádu, v neodkladných záležitostech podle ust. § 4 odst. 4, § 16 odst. 4 písm. d) a odst. 5, § 20 odst. 5 písm. d), f a g) a odst. 8 a § 23 odst. 6 písm. i) a odst. 7 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření učiněná zmocněncem, uvedeném v čl. 7 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.
2. Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem zasedání členské schůze základní organizace nebo rady územního sdružení následující kalendářní rok po ukončení ročního účetního období.
3. Jednání o opatřeních a záležitostech, pro jejichž schválení je stanovena kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem zasedání, které na taková opatření či záležitosti bezprostředně navazuje, nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.

Čl. 17

Řádně svolané zasedání jedná za přítomnosti členů orgánu svazu nebo organizační jednotky uvedených v ust. § 5 odst. 4 stanov a usnáší se podle ust. § 5 odst. 5 stanov, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.

Čl. 18

1. Na zasedání má každý člen svazu (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.
2. Člen svazu, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové svazu přítomni na zasedání rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena svazu mohou členové svazu přítomni na zasedání rozhodnout o časovém limitu jednotlivých projevů.

Čl. 19

1. O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí orgánu svazu nebo organizační jednotky nebo členů svazu zúčastněných na zasedání.
2. Vyžaduje-li se, aby se o některých bodech usnesení hlasovalo zvlášť, stanoví jejich pořadí pro postupné hlasování předsedající zasedání.
3. Pokud byly uplatněny pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o navržených změnách a poté o ostatních částech návrhu. Pozměňovacím návrhem je částečně pozměňovací návrh, doplňující návrh nebo protinávrh.
4. Je-li návrh usnesení předložen nebo jeho některá část předložena v několika variantách, hlasuje se o nich v pořadí, jak byly navrženy. Schválením jedné varianty se ostatní varianty považují za neschválené a nehlasuje se o nich.
5. Orgán svazu nebo organizační jednotky může rozhodnout o odděleném hlasování u jednotlivých částí návrhu usnesení. Po odděleném hlasování se hlasuje na závěr o návrhu usnesení jako celku.
6. Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
7. Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.
8. Člen svazu v případě omluvené nepřítomnosti a neudělení plné moci jinému členovi svazu nebo osobě blízké může svůj hlas pro i proti při hlasování o usnesení oznámit nejpozději do doby hlasování písemně, e-mailem nebo jiným způsobem. Oznámení jeho hlasu se považuje za účast při hlasování.

Čl. 20

Projednání určité věci odročuje a zasedání ukončuje předsedající. Každý člen svazu s hlasovacím právem může žádat, aby zasedání rozhodlo, má-li se v jeho jednání pokračovat.

Čl. 21

1. Na následujícím zasedání se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z posledního zasedání, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci zasedání dostali jeho opis, nebo usnese-li se zasedání, aby od čtení zápisu bylo upuštěno.
2. Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina přítomných členů svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu s uvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění.
3. Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.

Hlava IV

Dokumentace ze zasedání

Čl. 22

1. O průběhu zasedání se vždy pořizuje zápis, který musí být vyhotoven do 30 dnů od jeho ukončení.
2. Ze zápisu musí být patrné

1. kdo zasedání svolal a jak,

b) kdy se konalo,

3. kdo ho zahájil,

d) kdo mu předsedal,

e) jaké byly pro zasedání navrženy komise podle čl. 15 odst. 4 tohoto jednacího a volebního řádu a uvedení členů svazu, kteří byli do nich zvoleni,

6. jaké byly přijaty závěry nebo usnesení,
7. kdy byl zápis vyhotoven, kdo ho vyhotovil, ověřovatelé zápisu byli-li zvoleni a předsedající.

3. Závěry nebo usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o různých návrzích je nutno uvést počet členů svazu, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.
4. Každý bod závěru nebo usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.
5. Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů svazu podle ust. § 14 odst. 7, § 19 odst. 7, § 21 odst. 4 a § 22 odst. 6 stanov, vždy se v zápise uvede počet přítomných členů svazu v době hlasování.
6. Zápis z průběhu zasedání pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu nebo organizační jednotky pořádající zasedání, a to buď pro konkrétní zasedání, nebo pro určité časové období. Zapisovatel se při pořizování zápisu v průběhu zasedání řídí pokyny předsedajícího.
7. V případě potřeby mohou být na zasedání zvoleni ověřovatelé zápisu.
8. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatel zápisu.

Čl. 23

1. Zápisy se řadí časově za sebou, případně se opatří pořadovými čísly, s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných písemností, vztahujících se k zasedání.
2. Za zápis a jeho úplnost ze zasedání

1. rady územního sdružení a republikové rady,
2. představenstva,
3. rozhodčí komise svazu,
4. kontrolní komise,
5. krajské koordinační rady,
6. členské schůze,
7. výboru základní organizace;

odpovídá člen orgánu svazu nebo organizační jednotky pověřený

řízením zasedání.

3. Veškeré zápisy ze zasedání se ukládají v souladu se jinými právním předpisem 1).
4. V základní organizaci odpovídá za ukládání zápisů člen výboru, který byl tímto pověřen na prvním zasedání výboru po jeho zvolení členskou schůzí.
5. Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu podle ust. § 10 odst. 1 písm. f) stanov. V případě zveřejnění zápisu ze zasedání výboru nebo ze zasedání členské schůze na informační tabuli nebo na jiném místě obvyklém v zahrádkářské osadě je třeba postupovat v souladu Metodickým pokynem č. 1/2018 ČZS, který stanoví pravidla k nakládání a zpracování osobních údajů a s předpisem upravující nakládání s osobními údaji.
6. Zápis ze zasedání, s výjimkou členské schůze, se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky, a předsedovi kontrolní komise a předsedovi rozhodčí komise. Zápis z jednání zasedání rady územního sdružení se zasílá Ústředí svazu v případě, že na zasedání byly vzneseny náměty nebo připomínky pro orgány svazu.

Hlava V

Zakončení zasedání

Čl. 24

1. Jsou-li projednány všechny body programu zasedání, předsedající zasedání ukončí.
2. Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů, přednesených na zasedání, zodpovídá představenstvo, nebo předseda základní organizace, pokud nebylo závěry nebo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li závěry nebo usnesení ze zasedání jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.

Hlava VI

Rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky (per rollam)

Čl. 25

(1) Dokumentaci z rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky (per rollam) tvoří

1. usnesení statutárního orgánu svazu nebo organizační jednotky o rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky (per rollam), (dále jen „rozhodování mimo zasedání“) s uvedením témat, o kterých má být rozhodnuto a termín, kdy se bude konat,
2. podklady potřebné pro posouzení témat o kterých se

rozhoduje mimo zasedání,

3. vyhodnocení doručených usnesení od členů svazu,
4. závěrečné usnesení obsahující výsledky hlasování členů svazu o tématech, které byly předmětem rozhodování mimo zasedání.

2. Veškerá dokumentace z rozhodování mimo zasedání se ukládá v souladu s jiným právním předpisem ¹⁾.
3. V základní organizaci odpovídá za ukládání dokumentace z rozhodování mimo zasedání člen výboru, který byl tímto pověřen na prvním zasedání výboru po jeho zvolení členskou schůzí.

ČÁST TŘETÍ

VOLBY

Hlava I

Svolání zasedání sněmu, územní konference a členské schůze

Čl. 26

(1) Sněm

1. svolává se jedenkrát za 5 let,
2. delegáty sněmu volí zprostředkovaně cestou územní konference všichni členové svazu na členské schůzi základní organizace formou volby delegátů na územní konferenci, z níž jsou voleni delegáti na sněm,
3. stanovený klíč pro počet delegátů sněmu – na každých započatých 2000 členů svazu územního sdružení jeden delegát.

(2) Územní konference

1. svolává se jedenkrát za 5 let v dostatečném předstihu před konáním sněmu,
2. delegáty územní konference volí členské schůze všech základních organizací příslušného územního sdružení,
3. stanovený klíč pro počet delegátů územní konference – na každých započatých 200 členů svazu základní organizace jeden delegát; pokud pro volbu orgánů územního sdružení je nutné zvýšit počet delegátů, volí se na návrh představenstva územního sdružení jejich další potřebný počet.
4. územní sdružení, vzniklé v jiném časovém úseku, podřídí

své volební období vyhlášenému pětiletému období,

(3) Členská schůze

1. svolává se nejméně jedenkrát za kalendářní rok,

b) volební členská schůze se svolává jedenkrát za 5 let v období stanoveném republikovou radou a volí funkcionáře základní organizace podle ust. § 14 odst. 6 písm. b) stanov a delegáty územní konference v dostatečném časovém předstihu před konáním územní konference,

3. základní organizace, vzniklá v jiném časovém úseku, podřídí

své volební období vyhlášenému pětiletému období.

Hlava II

Způsob, zásady a druhy voleb

Čl. 27

Způsob voleb

1. Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu nebo organizační jednotky veřejně (aklamací) nebo tajně.
2. Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení členů svazu do orgánů svazu nebo organizační jednotky se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.
3. Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, případně jiným označením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánů svazu nebo organizační jednotky. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené.

ČI. 28

Zásady voleb

(1) V návaznosti na obecné zásady volebního práva platí v podmínkách Českého zahrádkářského svazu tyto základní zásady a) volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky jsou všeobecné – každý člen svazu má právo volit (právo aktivní) a právo být volen (právo pasivní) do orgánů svazu nebo organizační jednotky, splňuje-li stanovené podmínky, k tomu 1.právo volit a být volen do orgánů svazu nebo organizační jednotky platí pro fyzické a právnické osoby, které jsou členy svazu,

2.pokud je členem svazu fyzická osoba mladší 15 let, platí pro ni aktivní volební právo; právo být volen do orgánů svazu nebo organizační jednotky má fyzická osoba starší 18 let,

3.je-li členem svazu právnická osoba, při volbách ji zastupuje její statutární orgán, ledaže právnická osoba určí jiného zástupce,

4.pro zastupování člena svazu při volbách platí ust. § 5 stanov,

2. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky jsou rovné – každý hlas člena svazu má stejnou váhu, každý člen svazu má jeden hlas, k tomu

1.člen svazu vykonává své volební právo osobně,

2.pro zastupování člena svazu při volbách platí ust. § 5 odst. 2 stanov o hlasování na základě plné moci, zastupování manželem nebo zákonným zástupcem,

3.hlasování ve volbách lze také oznámit do doby zahájení voleb jiným způsobem podle čl. 19 odst. 8 tohoto jednacího a volebního řádu,

3. volby do orgánů základní organizace jsou zpravidla přímé, volby do orgánů vyšších organizačních stupňů jsou nepřímé

– prostřednictvím zvolených delegátů – volitelů, k tomu

1.volba orgánů základní organizace se provádí přímo hlasováním všech oprávněných voličů – členů základní organizace,

2.oprávněnými voliči jsou všichni členové základní organizace,

3.volba orgánů základní organizace nepřímou formou se koná prostřednictvím zvolených delegátů základní organizace v případě, kdy je zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů podle ust. § 14 odst. 5 stanov,

4.volby orgánů územního sdružení, krajské koordinační rady a orgánů svazu podle ust. § 18 a § 21 stanov se koná nepřímou formou prostřednictvím zvolených delegátů,

4. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky se provádí podle rozhodnutí příslušných nejvyšších orgánů svazu nebo organizační jednotky veřejně (aklamací) nebo tajným hlasováním

1.volba členů orgánů svazu nebo organizační jednotky aklamací se provádí veřejným hlasováním všech oprávněných voličů přítomných na zasedání nebo zastoupených podle písmena b), kteří prokazatelně projeví souhlas či nesouhlas se zvolením kandidáta nebo se zdrží hlasování,

2.tajným hlasováním se rozumí forma volby, při níž volič nemusí zveřejnit, komu odevzdá svůj hlas; způsob tajného hlasování určí orgán svazu nebo organizační jednotky v jehož působnosti hlasování probíhá,

3.o formě hlasování (veřejné či tajné) rozhode před hlasováním většinou hlasů zpravidla nejvyšší orgán, v jehož působnosti se volba provádí (členská schůze, rada územního sdružení, územní konference, republiková rada, sněm),

5. volba členů orgánů svazu nebo organizační jednotky se provádí podle kandidátky, kterou připraví předem, po projednání s kandidáty, statutární orgán, který volby připravuje (výbor základní organizace, představenstvo), k platnosti volby do všech orgánů svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů oprávněných voličů přítomných v době usnášení, stejně jako k platnosti odvolání členů orgánů svazu a organizační jednotky, vždy při usnášení schopném zasedání příslušného orgánu svazu a organizační jednotky 1.při volbách do orgánů svazu a organizační jednotky je nutné, aby volební zasedání (členská schůze, územní konference, sněm) bylo usnášení schopné, tedy aby při volbách byli přítomni nebo zastoupeni podle písmena b) členové svazu nebo volitelé při nepřímé volbě (delegáti územní konference či sněmu) podle ust. § 5 odst. 5 stanov,

2.stejné zásady platí pro odvolání členů volených orgánů svazu nebo organizační jednotky z funkcí,

6. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky se konají na dobu pěti let ve lhůtách nepřesahujících volební období stanovené nejvyšším orgánem svazu,
7. zvolené orgány svazu nebo organizační jednotky a jejich členové nabývají své působnosti, práv a povinností podle stanov svazu dnem zvolení, kdy zároveň zaniká působnost dosavadních orgánů svazu a organizační jednotky a jejich členů.

2. Pokud proti výsledkům voleb je v termínu stanoveném tímto jednacím a volebním řádem vznesena námitka, působnost orgánů svazu nebo organizační jednotky a jejich členů nastává po vyřízení této námitky příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky.
3. Zánik působnosti dosavadních orgánů svazu nebo organizační jednotky nemá vliv na jejich odpovědnost podle ust. § 39 stanov za právní jednání učiněná v průběhu výkonu jejich funkcí.
4. Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, založených u vybraných funkcí na základě volby, se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce, eventuálně občanského zákoníku.
5. Důvodem zániku svazu, územního sdružení a základní organizace není nezvolení členů kontrolní komise a rozhodčí komise svazu ve stanoveném termínu.

Čl. 29

Volby do orgánů základní organizace

1. Členská schůze základní organizace volí ze svých členů předsedu základní organizace a členy výboru v počtu stanoveném rozhodnutím členské schůze (nejméně dva členy svazu), předsedu kontrolní komise a členy kontrolní komise v počtu stanoveném rozhodnutím členské schůze (nejméně dva členy svazu).
2. U základní organizace s počtem do 20 členů svazu volí nejméně předsedu základní organizace a revizora účtů. Kontrolní komise se v základních organizacích do 20 členů svazu nevolí.
3. Předseda základní organizace a předseda kontrolní komise se volí přímo na členské schůzi. Volbu do jednotlivých funkcí ve výboru provádí členové nově zvoleného výboru na své první schůzi podle čl. 2 odst. 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
4. Vedle uvedených funkcionářů volí členská schůze na témže volebním zasedání delegáta na územní konferenci územního sdružení.
5. Pro volbu funkcionářů, uvedených v odstavci 1 až 4, připraví stávající výbor kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení předsedy základní organizace a dalších členů výborů, předsedy kontrolní komise, členů kontrolní komise a delegátů na územní konferenci. Na kandidátce se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží navržený kandidát většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.
6. Úvodem jednání členské schůze se volí, podle návrhu stávajícího výboru, volební komise o lichém počtu členů svazu, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Není-li určen předchozím rozhodnutím členské schůze způsob a forma voleb, navrhne ji předseda volební komise členské schůzi k rozhodnutí.
7. Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kandidátkou a zjistí, zda z řad členů svazu vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování.
8. Předseda volební komise řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznámí s ním členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.
9. Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
10. Pokud není volební členská schůze usnášení schopná, nebo pokud na této členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy základní organizace, členů výboru, předsedy kontrolní komise, členů kontrolní komise nebo delegáta na územní konferenci, uloží členská schůze volební komisi připravit na náhradní členskou schůzi nové volby do funkcí, kde nebyli členové orgánů zvoleni, včetně souhlasu navržených kandidátů s volbou tak, aby se volby mohly opakovat. Pro jednání této náhradní členské schůze platí ust. § 15 stanov. Do doby zvolení nových orgánů vykonávají jejich působnost dosavadní členové.
11. Dosavadní předseda základní organizace a členové výboru vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy základní organizace a členů výboru nebo do dne, kdy členská schůze v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení základní organizace s likvidací nebo o zrušení základní organizace bez likvidace. O zvolení předsedy základní organizace a členů výboru nebo o zrušení základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

Čl. 30

Volby do orgánů územního sdružení

(1) Územní konference rozhodne na svém zasedání na návrh představenstva rady územního sdružení o

1. složení rady územního sdružení v počtu delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací sdružených v územním sdružení,
2. počtu a působnosti členů představenstva jako jeho statutárního orgánu, nejméně však ve složení podle čl. 3 tohoto jednacího a volebního řádu,
3. počtu členů kontrolní komise ve složení

1.předseda kontrolní komise,

2.nejméně dalších dvou členů kontrolní komise.

(2) V rozsahu stanoveného počtu členů orgánů územního sdružení podle ust. § 18 písm. g), h) a i) stanov územní konference z řad delegátů, zvolených základními organizacemi sdruženými v územním sdružení, volí

a) členy rady územního sdružení podle odstavce 1 písm. a),

d) členy představenstva podle odstavce 1 písm. b),

5. členy kontrolní komise podle odstavce 1 písm. c).

3. Předseda územního sdružení a předseda kontrolní komise se volí přímo na územní konferenci.
4. V rozsahu stanoveného počtu, podle klíče jeden delegát na každých započatých dva tisíce členů základních organizací územního sdružení, volí územní konference z řad delegátů zvolených základními organizacemi sdruženými v rámci územního sdružení delegáty na sněm.
5. Pro volby do orgánů územního sdružení připraví stávající představenstvo kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 2 a 3, z řad delegátů zvolených základními organizacemi na územní konferenci. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.
6. Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedeni kandidáti na funkce členů rady územního sdružení, předsedy územního sdružení, na členy představenstva, předsedy kontrolní komise a na členy kontrolní komise územního sdružení a na delegáta na sněm. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí ve vzájemném kontrolním vztahu a neslučitelností funkcí ve statutárním a kontrolním orgánu, nemohou být členové kontrolní komise voleni současně do funkcí členů rady územního sdružení a do funkcí představenstva. Členové představenstva mohou být zvoleni pouze za předpokladu členství v radě územního sdružení.
7. Představenstvo připraví návrh na způsob a formu voleb podle čl. 28 odst. 1 písm. c) bod 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
8. Úvodem zasedání územní konference se volí, podle návrhu stávajícího představenstva, volební komise o lichém počtu členů svazu, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu volby, který předseda volební komise předloží před započetím voleb územní konferenci ke schválení. O způsobu a formě hlasování rozhodne územní konference většinou hlasů přítomných delegátů.
9. Předseda volební komise seznámí delegáty s termínem, do kdy mohou delegáti podávat případné návrhy na doplnění kandidátky. Pokud byly delegáty podány návrhy na doplnění kandidátky, vyzve předseda volební komise před zahájením volby delegáty, aby si doplnili přednesené návrhy do obdržené kandidátky a hlasovacíhoo lístku.
10. Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce způsobem, který stanoví předem územní konference kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi.
11. Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním kandidáti do funkcí podle kandidátky, které předseda vyhlašuje v pořadí uvedeném v kandidátce.
12. Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje způsobem, který předem stanovila územní konference výsledek voleb, seznámí s ním delegáty a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.
13. Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterém se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
14. Dosavadní předseda územního sdružení, místopředsedové územního sdružení a další členové územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a dalších členů územního sdružení nebo do dne, kdy územní konference v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a dalších členů územního sdružení nebo o zrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

Čl. 31

Volba do orgánů svazu

1. Orgány svazu jsou voleny na sněmu svazu delegáty sněmu zvolenými, podle stanoveného klíče jeden delegát na každých počínajících 2000 členů základních organizací územního sdružení, na územních konferencích před konáním sněmu.
2. Sněm rozhodne před zahájením voleb na návrh stávajícího představenstva po předcházejícím projednání republikovou radou o

1. složení a počtu představenstva podle ust. § 23 stanov,

b) počtu členů kontrolní komise svazu podle ust. § 27 stanov,

3. počtu členů rozhodčí komise svazu podle ust. § 28 stanov,
4. způsobu a formě voleb do orgánů svazu (tajné hlasování nebo volba aklamací, způsob vyznačování hlasů v kandidátce při tajné volbě, způsob odevzdání hlasů atp.)

(3) V rozsahu určeném stanovami a dle rozhodnutí podle odst. 2 volí delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím z řad delegátů zvolených územními konferencemi

1. členy republikové rady ve složení 1 člen republikové rady z každého územního sdružení,

b) předsedu svazu a další členy představenstva z řad členů

republikové rady,

3. předsedu a další členy kontrolní komise,
4. předsedu a další členy rozhodčí komise.

4. Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v republikové radě (neslučitelnost funkcí ve vzájemném kontrolním vztahu), ve statutárním orgánu svazu (představenstvu) a v rozhodčí komisi (neslučitelnost ze zákona). Členství v rozhodčí komisi není z obdobných důvodů slučitelné s členstvím v republikové radě a statutárním orgánu (představenstvu).
5. Pro volby do orgánů svazu připraví stávající představenstvo v dostatečném časovém předstihu, nejméně však 1 měsíc před konáním sněmu, návrh kandidátky, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 3 z řad delegátů sněmu zvolených územními konferencemi. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce. Kandidatura do jednotlivých funkcí musí být předem projednána s delegáty navrženými do těchto funkcí.
6. Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedení kandidáti do funkcí

1. členů republikové rady,

b) předsedy svazu,

3. dalších členů představenstva (dle čl. 3 tohoto jednacího

a volebního řádu),

d) předsedy kontrolní komise,

e) dalších členů kontrolní komise,

6. předsedy rozhodčí komise,
7. dalších členů rozhodčí komise.

7. Zároveň představenstvo připraví návrh na způsob a formu voleb podle čl. 28 odst. 1 písm. c) bod 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
8. Úvodem zasedání sněmu se volí podle návrhu stávajícího představenstva volební komise o lichém počtu členů svazu, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu voleb, které předseda volební komise předloží před započetím voleb sněmu ke schválení.
9. Předseda volební komise seznámí delegáty s termínem, do kdy mohou delegáti podávat případné návrhy na doplnění kandidátky. Pokud byly delegáty podány návrhy na doplnění kandidátky, vyzve předseda volební komise před zahájením volby delegáty, aby si doplnili přednesené návrhy do obdržené kandidátky a hlasovacího lístku.
10. Volí se způsobem a ve formě schválené delegáty sněmu. Hlasovací právo mají delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím. Každý tento delegát má jeden hlas.
11. Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce dohodnutým způsobem kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi. Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním do funkcí podle kandidátky, které předseda volební komise vyhlašuje v pořadí uvedeném v kandidátce.
12. Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje výsledky voleb způsobem, který předem stanovil sněm, seznámí s nimi delegáty a předá je návrhové komisi, která je zapracuje do usnesení sněmu.
13. Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem, scházejícím do naplnění kandidátky.
14. Nedojde-li ani při opakovaném hlasování ke zvolení kandidátů alespoň nejnižšího počtu členů svazu podle stanov, jednání sněmu se přeruší a stávající statutární orgán navrhne sněmu další postup, Do doby jeho naplnění vykonávají své funkce členové stávajících orgánů svazu. Stejně se postupuje v případech námitek do voleb orgánů svazu.
15. Dosavadní předseda svazu a místopředsedové svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy svazu a místopředsedů svazu nebo do dne, kdy sněm v případě jejich nezvolení rozhodl o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení předsedy svazu a místopředsedů svazu nebo o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

Hlava III

Dokumentace z voleb do orgánů svazu a organizační jednotky

Čl. 32

1. Volební komise orgánu svazu nebo organizační jednotky vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zaznamenají.
2. Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje:

1. místo a termín konání voleb a název zasedání, v jehož rámci

byly volby konány,

2. počet delegátů nebo členů svazu oprávněných volit,
3. počet přítomných oprávněných voličů,
4. počet platných hlasů pro jednotlivé delegáty nebo členy orgánů svazu, kteří byli zvoleni,
5. seznam delegátů nebo členů orgánů svazu, kteří nebyli

zvoleni včetně počtu hlasů, které obdrželi,

6. údaje o charakteru voleb,
7. stručný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k těmto námitkám přijala včetně jejich zdůvodnění.

(3) Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání.

Čl. 33

Nejpozději do 15 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány svazu nebo organizační jednotky provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do 14 dnů, zajistí předseda příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.

Hlava IV

Doplňující volby a kooptace

Čl. 34

(1) Podle ust. § 4 odst. 4 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu nebo organizační jednotky kooptovat.

(^[1]) O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze.

(^[2]) Doplnění a změny ve složení představenstva případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání rady územního sdružení nebo republikové rady.

Hlava V

Námitka proti průběhu voleb

Čl. 35

1. Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.
2. O námitce rozhodne příslušný orgán svazu nebo organizační jednotky.
3. Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu nebo organizační jednotky.
4. Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována.
5. Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu svazu nebo organizační jednotky pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami.

ČÁST ČTVRTÁ

PODÁNÍ ODVOLANÍ A ODVOLACÍ ŘÍZENÍ

Čl. 36

1. Každý člen svazu se může obrátit při sporných záležitostech na příslušný orgán svazu nebo organizační jednotky podle ust. § 10 odst. 1 písm. g) stanov.
2. Orgán svazu nebo organizační jednotky, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodněním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.
3. Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu svazu nebo organizační jednotky, který rozhodnutí vydal.
4. Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.
5. Orgán svazu nebo organizační jednotky, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.
6. Neshledá-li orgán svazu nebo organizační jednotky, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů k posouzení a vyřízení vyššímu orgánu svazu nebo organizační jednotky.
7. V souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. h) stanov může člen svazu požádat soud o přezkoumání rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

Čl. 37

1. Tento jednací a volební řád orgánů svazu nabývá platnosti schválením sněmem Českého zahrádkářského svazu, z.s. dne 24. listopadu 2019.
2. Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
3. Novela schválená republikovou radou dne 23. listopadu 2024, kterou se mění Jednací a volební řád Českého zahrádkářského svazu, z.s. schválený sněmem dne 24. listopadu 2019 a účinný od 1. ledna 2020, nabývá účinnosti dne 1. ledna 2025.

Stanislav Kozlík	JUDr. Jarmila Štroblová
předseda svazu	místopředseda svazu

1) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů.

STATUT FONDŮ

Českého zahrádkářského svazu, z.s.

ve znění novely přijaté republikovou radou dne 23. listopadu 2024

Český zahrádkářský svaz, z.s. (dále jen „ČZS“), v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění a prováděcí vyhláškou č. 504/2002 Sb., v aktuálním znění, podle českých účetních standardů, zejména č. 413 a podle Stanov ČZS, zřizuje pro potřeby zajišťování a rozvoje činnosti ČZS dále uvedené fondy:

ČÁST I.

FOND ROZVOJE ČZS (dále jen „FR ČZS“)

Článek 1

Účel fondu

FR ČZS se zřizuje na podporu rozvoje činnosti ČZS:

na akce pořádané republikovou radou ČZS (dále jen „RR ČZS“) pro pobočné spolky ČZS, na výstavbu, rekonstrukce, údržbu, vybavení objektů v majetku ČZS a jeho pobočných spolků, kanceláří, zpracoven ovoce, prodejen zahrádkářských přebytků, na mzdové výdaje územního sdružení (dále jen „ÚS“) v rámci oblastního školení, na občerstvení při soutěžích, které nelze hradit z dotace ze státního rozpočtu, na mimořádné události ČZS a jeho pobočných spolků, na přechodné krytí nedostatku finančních prostředků ČZS a jeho pobočných spolků, pokud nemají dostatek vlastních prostředků na účtech, na pokrytí nákladů na zahraniční návštěvy a mezinárodní propagaci ČZS, na pokrytí ztráty hospodaření ústředí RR ČZS, pokud byla způsobena činnostmi pro pobočné spolky ČZS.

Článek 2

Prostředky FR ČZS

Prostředky FR ČZS tvoří schválená částka podílu ze zaplacených členských známek ČZS pro příslušný kalendářní rok, případně přerozdělená část zisku ČZS po zdanění a schválení RR ČZS.

Článek 3

Čerpání prostředků z FR ČZS

1. prostředky z FR ČZS může čerpat ČZS a jeho pobočné spolky (dále jen „žadatel“) v souladu se „Statutem fondů ČZS“ a při dodržení „ZÁSAD pro finanční pomoc z Fondu rozvoje ČZS“
2. čerpání prostředků z FR ČZS se provádí na základě písemné žádosti žadatele (v případě základní organizace (dále jen „ZO ČZS“) je nutné doporučení ÚS ČZS). Žádost je přezkoumána a vyhodnocena na nejbližším zasedání hospodářsko-finanční komise ČZS (dále jen „HFK“) s přihlédnutím k účelnosti a efektivnosti vynaložených prostředků. Po projednání v HFK je žádost předložena představenstvu ČZS s doporučením ke schválení či zamítnutí.
3. z FR ČZS se, na základě usnesení představenstva ČZS, poskytují účelově určené příspěvky, které jsou nevratné a tvoří dodatečné přerozdělení prostředků z členského příspěvku ve prospěch žadatelů o příspěvky.
4. z FR ČZS může být poskytnuta bezúročná zápůjčka na přechodné krytí nedostatku finančních prostředků žadatele na dobu 1 roku, výjimečně nejvýše do 2 let. Zápůjčka může být poskytnuta do maximální výše 50 000,- Kč. Výjimku z tohoto ustanovení může, ze závažných důvodů, schválit představenstvo ČZS.
5. po schválení žádosti o bezúročnou zápůjčku, zašle ekonomické oddělení ústředí ČZS (dále jen „EO“) žadateli návrh smlouvy a teprve po vrácení podepsaného výtisku smlouvy, zašle žadateli finanční částku na jeho účet.
6. Příspěvky jsou zasílány výhradně na bankovní účty vedeny na jméno žadatele.
7. Žadatel musí poskytnutý příspěvek využít výlučně na úhradu nákladů na splnění účelu příspěvku uvedeného v žádosti o příspěvek z FR ČZS.
8. Nevyčerpanou část poskytnutého příspěvku je žadatel povinen vrátit do 1 roku od připsání příspěvku na účet.
1. Žadatel je povinen, nejpozději do 1 roku od připsání příspěvku na účet, doložit splnění účelu čerpání, včetně kopií dokladů dokládajících skutečné čerpání, minimálně ve výši poskytnutého příspěvku. V případě, že žadatel nebude schopen doložit čerpání příspěvku nebo byl příspěvek použit pro jiný účel, než bylo uvedeno v žádosti, je povinen vrátit neprodleně (max. do 30 dnů od obdržení výzvy) celý příspěvek na účet ČZS, ze kterého byl příspěvek odeslán.
10. Lhůta vázanosti příspěvku na požadovaný účel trvá 5 let od připsání příspěvku na účet žadatele. V případě, že tato lhůta nebude dodržena, je žadatel povinen vrátit neprodleně (max. do 30 dnů) celý příspěvek na účet ČZS. Lhůtou vázanosti příspěvku se rozumí např. vlastnictví nemovitosti, strojů nebo vybavení po dobu 5 let od obdržení příspěvku na účet žadatele. V této lhůtě nelze zrušit žadatele do vypořádání závazku vůči ČZS.
11. Na poskytnutí příspěvku z FR ČZS není právní nárok.
50. Poskytnutí příspěvku je vázáno na zveřejnění účetních závěrek žadatele ve Sbírce listin u MS v Praze. Minimálně za posledních 5 let.
1000. V případě nevyčerpání zůstatku FR ČZS v daném roce, může představenstvo ČZS na návrh HFK rozhodnout o převedení části nebo celého zůstatku do Fondu aktivity ÚS.

ČÁST II.

RIZIKOVÝ FOND ČZS

Článek 1

Účel fondu

Rizikový fond se zřizuje na pomoc k odstraňování škod na majetku ČZS a jeho pobočných spolků, které vznikly následkem zejména přírodních živlů a živelných pohrom.

Článek 2

Prostředky fondu

Základní vklad byl vytvořen z účetních zůstatků z povodňové známky r. 2002 a příspěvků organizací na povodeň v r. 2006. Každoročně jsou prostředky fondu navyšovány o schválený podíl ze zaplacené členské známky v příslušném kalendářním roce. V případě živelné pohromy znač–ného rozsahu (povodně, tornáda apod.) může představenstvo ČZS vyhlásit sbírku pomocí mimořádného příspěvku do Rizikového fondu.

Článek 3 Čerpání prostředků z fondu

1. Prostředky z Rizikového fondu může čerpat ČZS a jeho pobočné spolky (dále jen „žadatel“) na základě písemné žádosti (u ZO ČZS prostřednictvím ÚS) s vyčíslením výše škody na společném majetku ČZS, po schválení v představenstvu ČZS
2. Žadatel je povinen, nejpozději do 1 roku od připsání příspěvku na účet, doložit splnění účelu čerpání, včetně kopií dokladů dokládajících skutečné čerpání, minimálně ve výši poskytnutého příspěvku. V případě, že žadatel nebude schopen doložit čerpání příspěvku nebo byl příspěvek použit pro jiný účel, než bylo uvedeno v žádosti, je povinen vrátit neprodleně (max. do 30 dnů od obdržení výzvy) celý příspěvek na účet ČZS, ze kterého byl příspěvek odeslán.
3. V případě živelné pohromy značného rozsahu, který vyvolá sbírku na pomoc postiženým oblastem pomocí mimořádného příspěvku do Rizikového fondu, má představenstvo ČZS pravomoc postupovat odlišně od ustanovení části II., čl. 3, odst.

a) a b) tohoto Statutu fondů. V rámci rychlé pomoci k zabránění dalších škod může představenstvo ČZS rozhodnout o okamžitém vyplacení schváleného příspěvku. Následně HFK (hospodářsko – finanční komise ČZS) zjistí celkový rozsah poškození majetku ČZS a jeho pobočných spolků na území zasažených živelnou katastrofou. Po zjištění stavu prostředků získaných pomocí mimořádných příspěvků do Rizikového fondu a celkovém stavu prostředků na Rizikovém fondu navrhne představenstvu ČZS způsob vyplacení odškodnění. V případě, že prostředky získané pomocí mimořádných příspěvků na konkrétní živelnou pohromu přesáhnou škody na majetku ČZS a jeho pobočných spolků, bude tento zůstatek na návrh HFK rozdělen a po schválení představenstvem ČZS zaslán na účet dotčených pobočných spolků ČZS. Pobočné spolky ČZS mohou tyto prostředky použít k finanční pomoci svým členům, kterým vznikla škoda následkem živelné pohromy. (V tomto případě neplatí ustanovení Statutu fondů ČZS v části IV., čl. 1, odst. a) a b)). Pro HFK platí povinnost po vyplacení odškodnění informovat RR ČZS a údaje následně zveřejnit ve Zpravodaji ČZS. Příjemci odškodnění z mimořádných příspěvků z Rizikového fondu ČZS mají povinnost do 1 roku po obdržení prostředků zpracovat a zaslat představenstvu ČZS závěrečnou zprávu. Zpráva bude obsahovat popis využití obdržených prostředků včetně té části prostředků, která měla sloužit pro odškodnění členů jejich organizací.

ČÁST III.

FONDAKTIVITY ÚS ČZS (dále jen „FAÚS“)

Článek 1

Účel FAÚS

FAÚS se zřizuje za účelem podpory rozvoje aktivity územních sdružení (dále jen ÚS). Prostředky sdružené v tomto fondu mohou čerpat výhradně ÚS na základě zaslaných Přehledů o činnosti s hodnotícím formulářem aktivit.

Článek 2

Prostředky FAÚS

Schválená částka podílu ze zaplacených členských známek ČZS pro příslušný kalendářní rok, popř. částka převedená ze zůstatku Fondu rozvoje ČZS.

Článek 3

Vyplácení podílů z FAÚS

1. Podíly za členské příspěvky mohou čerpat výhradně ÚS na základě zaslaného Přehledu činnosti s hodnotícím formulářem aktivit za předchozí rok v termínu do 31. 3. daného roku
2. Vyhodnocení aktivit ÚS provede HFK a předloží představenstvu ČZS ke schválení. Pro zachování maximální objektivity se vyhodnocování zúčastní až tři členové Kontrolní komise
3. Na základě vyhodnocení hodnotícího formuláře se získá hodnota podílu na jednotlivého člena v působnosti ÚS. Následně bude hodnota podílu vynásobena počtem zaplacených členských známek v působnosti ÚS. Tím bude určena celková hodnota podílu pro každé ÚS zvlášť.
4. V případě vzniku nároku na vyplacení podílu z FAÚS budou tyto podíly vyplaceny v terminu: do 30.6.
5. Příspěvky vyplacené z tohoto fondu mají povahu podílu ze zaplaceného členského příspěvku a takto budou v rozpočtu ÚS zaúčtovány.

Článek 4

Okruhy činností a kritéria hodnocení ÚS

I. Vnitrosvazová činnost

1. Splnění termínů splatnosti úhrad členských známek      5 bodů 75 % do 31. 5. 100 % do 31. 10.

včetně zaslání přehledu o prodaných známkách podle jednotlivých ZO k 31. 5. a k 31. 10., případně změny k 31. 12. příslušného roku

2. Splnění ostatních termínů podle Harmonogramu hlášení 5 bodů •              zaslání účetní závěrky ÚS do 30.6. na ústředí ČZS

• uveřejnění min. 60 % úč. závěrek ZO v průměru za posledních 5 let

• zaslání přehledu o činnosti ÚS do 31.3. za předešlý rok

2. Vzdělávací činnost a práce s mládeží             10 bodů

• Zajištění chodu oblastních školicích středisek

• Organizování teoretických či praktických školení jako semináře, přednášky, kurzy apod.

• Organizování exkurzí či tematických zájezdů

• Organizování základních kol Floristické soutěže

• Organizování základních kol např. Mladého zahrádkáře. Mladého pěstitele apod.

• Celoroční práce s mládeží (vedení kroužků mládeže při ÚS)

• Organizování jiných vědomostních akcí pro děti (Den dětí, zábavná odpoledne atd.)

• Účast ve finále soutěží ČZS

Toto kritérium je splněno za podmínky, že je provedena alespoň jedna z výše uvedených činností. Podmínkou pro uznání tohoto kritéria je doložení realizace činnosti. K hodnotícímu formuláři je nutné přiložit např. pozvánku, prezenční listinu, fotografie apod.

3. Výstavní a prezentační činnost        10 bodů

• Organizování výstav v působnosti ÚS

• Spoluúčast na regionálních výstavách koordinovaných KKR

• Spoluúčast na celostátních výstavách pořádaných ústředím ČZS

• • Účast na regionálních akcích pořádaných jinými subjekty např. (krajské dožínky, folklorní slavnosti, volnočasové aktivity atd.)

• Zajišťování odborných poraden na těchto akcích

Toto kritérium je splněno za podmínky, že je provedena alespoň jedna z výše uvedených činností. Podmínkou pro uznání tohoto kritéria je doložení realizace činnosti. K hodnotícímu formuláři je nutné přiložit např. pozvánku, prezenční listinu, fotografie apod.

Článek 5

Vyhodnocení aktivit a stanovení výše podílu pro ÚS

Na základě zaslaného hodnotícího formuláře provede HFK vyhodnocení aktivity každého ÚS. Stanovení nároku na příslušný podíl bude vyhodnoceno podle následujícího klíče, kde jeden (1) bod

má hodnotu jedné (1) Kč.
Kritérium:           I.a.	5 bodů
I.b.	5 bodů
II.	10 bodů
III.	10 bodů

Maximální bodový zisk je 30 bodů. Dosažený počet bodů se vynásobí počtem zaplacených členských známek v příslušném ÚS a tím se získá částka podílu pro příslušné ÚS.

Článek 6

Přerozdělení zůstatku FAÚS

Základní podmínkou pro vznik FAÚS bylo vyčerpání všech prostředků fondu získaných v daném roce na podporu zvýšení aktivity ÚS. V případě, že z důvodu nízké aktivity některých ÚS nedojde k vyčerpání celého podílu, bude zůstatek FAÚS ČZS použit na krytí nákladů akcí pořádaných ústředím ČZS ve spolupráci s ÚS, SZO nebo ZO s celostátním nebo regionálním charakterem, které byly zařazeny do dotace Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“), ale vlivem dotačních podmínek mohou dostat proplaceno pouze část nákladů. Zůstatek FAÚS bude použit k dorovnání nákladů jednotlivých aktivit v tomto pořadí:

1. Dorovnání nákladů na oblastní školicí střediska zahrnuté do dotace MZe, do výše až 100 % nákladů, maximálně však

30.000,- Kč.

2. Dorovnání nákladů akcí pořádaných ústředím ČZS ve spolupráci s ÚS, SZO nebo ZO s celostátním nebo regionálním charakterem, které byly zařazeny do dotace MZe. Dorovnání pro ústředí ČZS bude určeno rozdílem mezi úhradou pro ÚS, SZO a ZO a intenzitou podpory v dotaci MZe.
3. Dorovnání bude stanoveno jako procentuální podíl z hodnoty zůstatku FAÚS ČZS, maximálně však do výše 100 % nákladů na jednotlivé akce v rámci dotace z MZe.
4. Dorovnání ostatních aktivit ÚS, které nebylo možné zahrnout do dotace MZe. Proplaceny budou náklady uznatelné dle jiných vnitřních předpisů ČZS a pokynů HFK. Dorovnání bude stanoveno jako procentuální podíl z hodnoty zůstatku FAÚS ČZS, maximálně však do výše 50 %.
5. Pokud i po dorovnání všech aktivit ÚS v daném roce zůstanou na FAÚS finanční prostředky, budou po schválení v PČZS převedeny do FAÚS pro čerpání v roce následujícím.
6. V případě nedostatečné výše zůstatku FAÚS je možné ve prospěch navýšení zůstatku FAÚS převést finanční prostředky z nevyčerpaného zůstatku Fondu rozvoje ČZS po schválení představenstvem ČZS.

Článek 7

Sankční ujednání

Vyplnění hodnotícího formuláře ze strany ÚS je prvkem důvěry mezi ČZS a ÚS. Pokud však bude v zaslaném hodnotícím formuláři zjištěno uvedení nepravdivých údajů, vyhrazuje si HFK možnost úpravy bodového hodnocení. PČZS na návrh HFK vyzve příslušné ÚS k vrácení celé neoprávněně vyplacené částky. Žadatel je povinen v takovém případě neprodleně (nejpozději do 30 dnů od obdržení výzvy) zaslat celý příspěvek na účet ČZS číslo účtu: 6032011/ 0100. Pokud by po takové výzvě došlo k prodlení s vracením neoprávněně vyplacené částky na účet ČZS, bylo by takovému ÚS zamítnuto vyplatit podíl v následujících obdobích, do vyřešení celé záležitosti.

ČÁST IV.

SPOLEČNÁAZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Určení prostředků z Fondů ČZS

1. Žadatelem o příspěvky z Fondů ČZS může být výhradně ČZS a jeho pobočné spolky.
2. Prostředky z Fondu rozvoje a Rizikového fondu ČZS mohou být použity výhradně na nemovitý či movitý majetek ve vlastnictví ČZS a jeho pobočných spolků.
3. Prostředky z Fondu aktivity ÚS ČZS jsou poskytovány na aktivní činnost a čerpat je mohou výhradně ÚS ČZS. Nevyčerpaný zůstatek Fondu aktivity ÚS ČZS slouží na krytí nákladů akcí pořádaných ČZS ve spolupráci s pobočnými spolky, zařazených do dotace MZe, popřípadě akcí mimo dotaci MZe pořádaných přímo ÚS ČZS.

Článek 2

Správa fondů

Fondy ČZS spravuje HFK zřízená RR ČZS. O použití prostředků fondů rozhoduje na návrh HFK představenstvo ČZS. Za správu Fondů jsou stanoveni k podpisu předseda ČZS a předseda HFK. Agendu fondů vede EO ústředí ČZS.

Článek 2

Evidence hospodaření fondů

Evidence Fondů ČZS je součástí účetnictví RR ČZS, které vede EO ústředí ČZS. Na konci kalendářního roku je vypracován přehled o hospodaření fondů jako součást zprávy o hospodaření ústředí ČZS. Výsledky hospodaření Fondů ČZS jsou předkládány Kontrolní komisi RR ČZS, k projednání v představenstvu ČZS a ke schválení RR ČZS.

Článek 3

Závěrečná ustanovení

1. Pro finanční operace všech Fondů ČZS je používán běžný účet ústředí RR ČZS – bankovní spojení: Komerční banka Praha 1.

č. účtu 6032011/0100. Mimořádné příspěvky do Rizikového fondu ČZS mají přidělen variabilní symbol, pod kterým jsou vedeny odděleně v účetnictví RR ČZS. Případné změny bankovního spojení oznámí HFK v nejbližším Zpravodaji ČZS.

2. Ruší se Statut Fondů ČZS schválený RR ČZS dne 12.6.2022
3. Tento Statut Fondů ČZS byl schválen na zasedání RR ČZS dne

22. 10. 2023 a tímto dnem nabývá na platnosti i účinnosti.

4. Novela schválená republikovou radou dne 23. listopadu 2024, kterou se mění Statut fondů ČZS schválený republikovou radou dne 22. 10. 2023, nabývá účinnosti 1. ledna 2025.

Stanislav Kozlík	Marcela Urbanová
předseda svazu	místopředseda svazu

METODICKÝ POKYN

k činnosti kontrolních komisí v Českém zahrádkářském svazu, z.s.

Úvodní ustanovení

Kontrolní činnost v Českém zahrádkářském svazu, z. s. (dále jen „svaz“) je nedílnou součástí řízení všech činností ve svazu. Nedílnou součástí kontrolní činnosti je finanční kontrola, která je součástí finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s prostředky svazu, tj. s majetkem i s finančními prostředky orgánu svazu, organizační jednotky svazu a další svazové instituce.

ČÁST PRVNÍ

Čl. I

Legislativní rámec

Kontrolní činnost ve svazu upravují následující předpisy

1. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
2. zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
3. vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví,
4. vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného

účetnictví,

5. stanovy svazu (dále jen „stanovy“), výklad stanov,
6. jednací řád a volební řád svazu (dále jen „JVŘ“), výklad JVŘ.

Čl. II

Postavení a působnost kontrolní komise

1. Kontrolní komise jsou zřízeny v ČZS na všech jeho organizačních stupních řízení. Na ostatních orgánech daného stupně jsou nezávislé a jsou odpovědné pouze orgánu, který je zvolil.
2. Kontrolní komise jsou voleny nejvyššími orgány jim příslušných stupňů řízení, výlučně jim jsou odpovědny a jsou oprávněny a povinny všechny orgány daného stupně kontrolovat, zda svou činnost vykonávají v souladu jinými právními předpisy, stanovami a ostatními vnitřními normami svazu, včetně rozhodnutí nejvyšších orgánů svazu a organizačních jednotek.
3. Kontrolní komise na jednotlivých organizačních stupních dohlíží, jsou-li záležitosti svazu řádně vedeny a vykonávají-li orgány svazu, organizační jednotky a další svazové instituce svou činnost v rámci jejich místní a věcné příslušnosti v souladu s jinými právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými normami.
4. Řeší také sporné záležitosti, o jejichž řešení je požádá člen svazu podle § 10 odst.1 písm. g) stanov.
5. Působnost kontrolních komisí na jednotlivých organizačních stupních je samostatně upravena v Hlavě IV stanov v § 24 až

§ 27

● § 24 – obecná ustanovení o kontrolních komisích,

● § 25 – kontrolní komise základní organizace a revizor účtů (volí členská schůze),

● § 26 – kontrolní komise územního sdružení (volí „Konference ÚS“),

● § 27 – kontrolní komise svazu (volí „Sněm ČZS“).

Tato ustanovení upravují běžnou působnost kontrolních komisí na úrovni základních organizací, územních sdružení a republikových orgánů.

Oproti předchozím stanovám je stanovena vedle běžných kontrolních činností specifická působnost z práv a povinností odvolacího charakteru proti rozhodnutí ostatních orgánů (dříve patřící do působnosti rozhodčí komise):

● u základních organizací do působnosti kontrolních komisí náleží přezkoumávat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření,

● u územních sdružení do působnosti kontrolních komisí náleží přezkoumávat rozhodnutí výboru o uložení pořádkového opatření, neučinila-li tak kontrolní komise základní organizace viz ust. § 26 odst. 3 písm. h) stanov.

6. Přípravu zasedání, jeho svolání, průběh, pravidla jednání, usnášení se, jakož i další záležitosti kontrolní komise upravuje JVŘ, zejména v ustanoveních části druhé v čl. 10, 12, 13, 14, 21 a 22.
7. Ostatní orgány svazu, organizační jednotky svazu a další svazové instituce jsou povinny v rámci své místní a věcné příslušnosti s kontrolními orgány spolupracovat a poskytovat jim potřebnou součinnost. V odborných záležitostech spolupracují kontrolní komise s Ústředím svazu, s odbornými a pracovními komisemi svazu.

ČI. III Soustava kontrolních orgánů

1. Soustavu kontrolních orgánů svazu tvoří
   1. kontrolní komise základní organizace, revizor účtů u ZO do

20 členů

b) kontrolní komise územního sdružení,

1. 3. kontrolní komise svazu,

d) revizor účtu.

2. Kontrolní komise základní organizace se zřizuje v základní organizaci, která má více jak 20 členů. Při základní organizaci s nižším počtem než 20 členů, nemusí být členové kontrolní komise voleni a lze volit pouze revizora účtů, který provádí kontrolu hospodaření základní organizace. Kontrolní činnost zajišťuje kontrolní komise příslušného územního sdružení.

ČÁST DRUHÁ

Čl. IV

Postup členů kontrolní komise při kontrolní činnosti

1. Kontrolní komise na začátku kalendářního roku sestavuje roční plán práce, ve kterém by měly být zohledněny periodické kontroly a pravidelné porady. Určitá periodičnost má i preventivní charakter.
2. Kontrolní komise při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaný orgán svazu nebo organizační jednotky plní povinnosti, které mu vyplývají z jiných právních předpisů, stanov, ostatních vnitrosvazových norem nebo které mu byly uloženy na základě těchto předpisů.
3. Činnosti, k nimž je kontrolní komise kompetentní dle své věcné příslušnosti podle stanov, projednává v termínech stanovených stanovami; ostatní činnosti, zejména projednávání sporných záležitostí, řeší podle potřeby, eventuálně dle rozhodnutí příslušných orgánů svazu nebo organizační jednotky.
4. Členové kontrolní komise jsou v souvislosti s výkonem kontroly oprávněni
   1. požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly,
   2. požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky; v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady,
   3. pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
   4. v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky; a to po předchozím projednání s kontrolovaným orgánem svazu nebo organizační jednotky,
   5. vyžadovat od kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky a povinné osoby kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.
5. Členové kontrolní komise jsou v souvislosti s výkonem kontroly povinni
   1. zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady,
   2. šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby orgánu svazu nebo organizační jednotky, případně další osoby podléhající kontrole,
   3. vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit,
   4. umožnit kontrolované osobě orgánu svazu nebo organizační jednotky účastnit se kontrolních úkonů při výkonu kontroly na místě i podávat již v průběhu šetření vysvětlivky ke zjištěním kontroly, nebrání-li to splnění účelu nebo provedení kontroly,
   5. vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě orgánu svazu nebo organizační jednotky,
   6. zachovat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech do doby přijetí závěrů, a to vždy tak, aby to nenarušilo činnost orgánu svazu nebo organizační jednotky. Současně akceptovat zákonnou ochranu osobních údajů účastníků kontroly.
6. Kontrolovaný orgán svazu nebo organizační jednotky a kontrolovaná osoba orgánu svazu nebo organizační jednotky jsou povinny
   1. poskytnout členům kontrolní komise součinnost potřebnou

k výkonu kontroly,

6. 2. vytvořit podmínky pro výkon kontroly,
   3. podat ve lhůtě určené členy kontrolní komise písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá.
7. Kontrolovaný orgán svazu nebo organizační jednotky a kontrolovaná osoba orgánu svazu nebo organizační jednotky jsou oprávněny
   1. namítat podjatost členů kontrolní komise nebo přizvané

osoby,

7. 2. seznámit se s obsahem protokolu o kontrole,
   3. podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole.
8. O výsledku kontroly předá předseda kontrolní komise do 30 dnů od skončené kontroly příslušnému nejvyššímu orgánu svazu, územního sdružení nebo základní organizace a v mezidobí mezi zasedáním nejvyššího orgánu předsedovi statutárního orgánu (představenstvo svazu, představenstvo územního sdružení, výbor základní organizace) protokol z kontroly, do jejichž působnosti náleží rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolních komisí.

Následně na nejbližším zasedání nejvyššího orgánu svazu nebo organizační jednotky podá předseda kontrolní komise zprávu o činnosti kontrolní komise se stručným výčtem kontrolovaných oblastí, zjištěných nedostatcích, jmény osob, které za ně nesou odpovědnost a o navržených opatřeních k jejich odstranění nebo informaci o provedené nápravě.

9. Podrobná úprava činnosti kontrolní komise při finanční kontrole orgánu svazu, organizační jednotky svazu a další svazové instituce je upravena v příloze č. 1 k tomuto metodickému pokynu.

Čl. V

Protokol o kontrole, námitky a vyřizování námitek

Protokol o kontrole

1. Protokol o kontrole obsahuje skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole. Vždy však obsahuje alespoň
   1. označení kontrolního orgánu svazu nebo organizační jednotky se jmenovitým uvedením jeho členů podílejících se na provedené kontrole,

b) označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání,

1. 3. označení kontrolovaného orgánu svazu nebo organizační jednotky a kontrolované osoby orgánu svazu nebo organizační jednotky,

d) označení předmětu kontroly,

e) kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden,

1. 6. poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden,
   7. kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí,

h) poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají,

1. 1. datum vyhotovení,

1. 10. podpis kontrolujícího,
   11. součástí protokolu o kontrole jsou i dílčí protokoly uvedené v příloze č. 2 k tomuto metodickému pokynu, pokud skutečnosti v nich uvedené byly předmětem provedené kontroly.
2. Protokol o kontrole se vyhotoví ve lhůtě do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů.
3. Stejnopis protokolu o kontrole doručí kontrolní orgán kontrolovanému orgánu svazu nebo organizační jednotky nebo kontrolované osobě orgánu svazu nebo organizační jednotky.

Námitky

1. Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaný orgán svazu nebo organizační jednotky nebo kontrolovaná osoba orgánu svazu nebo organizační jednotky podat předsedovi kontrolní komise ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
2. Námitky se podávají písemně, musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním.

Vyřizování námitek

1. Nevyhoví-li námitkám předseda kontrolní komise ve lhůtě do 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je nejvyšší orgánu (svazu, územního sdružení nebo základní organizace) a v mezidobí mezi zasedáním nejvyššího orgánu svazu nebo organizační jednotky statutární orgán ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Ve zvlášť složitém případu se lhůta pro vyřízení námitek prodlužuje o 30 dnů. O tomto prodloužení lhůty se kontrolovaný orgán svazu nebo organizační jednotky nebo kontrolovaná osoba orgánu svazu nebo organizační jednotky předem vyrozumí.
2. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, se zamítnou jako nedůvodné. Rovněž se také zamítnou námitky podané opožděně nebo neoprávněnou osobou.

ČÁST TŘETÍ

Postup členů kontrolní komise při řešení žádostí, podnětů nebo stížnosti člena svazu

Čl. VI

Podání

1. Podání je úkon, který směřuje vůči orgánu svazu nebo organizační jednotky. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
2. Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Člen svazu uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.
3. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě.
4. Podání se činí u věcně a místně příslušné kontrolní komise. Podání je učiněno dnem, kdy kontrolní komisi došlo.
5. Vzor podání je uveden v příloze č. 8. k tomuto metodickému pokynu.

Čl. VII

Postup členů kontrolní komise

1. Kontrolní komise při prošetřování žádosti, podnětu nebo stížnosti člena stavu ověřuje všechny skutečnosti uváděné členem svazu v písemném podání, zda jsou v souladu se stanovami, vnitřními směrnicemi svazu a s platnými právními předpisy.
2. Kontrolní komise při prošetřování žádosti, podnětu nebo stížnosti člena stavu postupuje přiměřeně podle čl. IV odst. 4, 5 a 6 tohoto metodického pokynu.
3. O výsledku prošetření podání vydá kontrolní komise závěrečnou zprávu, která obsahuje označení účastníků řízení, výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků řízení.
   1. v označení účastníků řízení se člen svazu, jako navrhovatel označí údaji umožňujícími jeho identifikaci (titul, jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, případně kontaktní telefonní a e-mailové spojení). Orgán svazu nebo organizační jednotky, vůči němuž podání směřuje, se označí jeho názvem a sídlem, případně kontaktním telefonním a e-mailovým spojením.
   2. ve výrokové části se uvede skutečný zjištění stav, který je předmětem podání, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění.
   3. v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků v závěrečné zprávě, podklady pro její vydání, úvahy, kterými se členové kontrolní komise řídili při jejich hodnocení a při výkladu stanov, vnitřních směrnic svazu a dalších platných právních předpisů, a informace o tom, jak se členové kontrolní komise vypořádali s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům závěrečné zprávy. Odůvodnění v závěrečné zprávě není třeba, jestliže členové kontrolní komise všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.
   4. v poučení se uvede, na koho se, v souladu se stanovami, může účastník řízení obrátit, pokud s výrokem kontrolní komise nesouhlasí.
   5. vzor závěrečné zprávy je uveden v příloze č. 9 tohoto

metodického pokynu.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VIII

Společná ustanovení

Zásada instančního postupu

1. Zásadním způsobem je třeba vykládat tzv. instanční postup při vyřizování záležitostí v kontrolní působnosti kontrolních komisí jednotlivých stupňů. Jde o zásadu, že eventuální podněty přísluší k řešení kontrolní komisi na tom stupni, kde ke kontrolované události došlo, s výjimkou, kdy půjde o podnět týkající se přímo činnosti kontrolní komise na daném stupni, nebo pokud je kontrolní komise na příslušném stupni nečinná. Potom přísluší ve věci jednat kontrolní komisi vyššího stupně.

Záležitosti:

1. 1. základní organizace řeší výbor základní organizace a členská schůze,

b) územního sdružení řeší rada územního sdružení a představenstvo územního sdružení,

1. 3. republikového charakteru řeší republiková rada a představenstvo svazu.
2. Při postoupení věci řeší tyto záležitosti kontrolní komise vyššího orgánu (kontrolní komise územního sdružení nebo kontrolní komise svazu), pokud řešení v rámci své organizační jednotky nebylo účinné.
3. Pokud kontrolní komise vyššího orgánu svazu obdrží podnět, který nepřísluší do její místní a věcné příslušnosti postoupí jej k řešení kompetentní kontrolní komisi, která postupuje podle předchozích ustanovení tohoto metodického pokynu.
4. Tímto metodickým pokynem se ruší Metodický pokyn č. 1/2016 k činnosti kontrolních komisí v Českém zahrádkářském svazu.
5. Tento metodický pokyn byl schválen usnesením Republikové rady ČZS dne 30. 11. 2020 a nabývá účinnosti dnem 01. 12. 2020

Stanislav Kozlík	Ing. Marta Pawlicová
předseda svazu	tajemník svazu

Finanční kontrola

Příloha č. 1

Cílem finanční kontroly je kontrola účetnictví a hospodaření orgánu svazu, organizační jednotky a další svazové instituce.

A. Doporučuje se, aby kontrolní komise prováděla ve stanovených intervalech následující kontroly:

1. čtvrtletně:

● inventura pokladny, stav na účtech u peněžních ústavů a porovnání s účetními zápisy.

2. pololetně:

● kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků, včetně převodu na nadřízený orgán,

● čerpání rozpočtu a rozbor položek, u nichž došlo k překročení, současně navrhnout opatření na případné doplnění nebo změnu rozpočtu,

• • kontrola plnění povinností k orgánům státní správy, to znamená, zda hospodář nebo jiný člen statutárního orgánu odvedl daně tam, kde má tuto povinnost, zda byla provedena daňová registrace a zda bylo provedeno zúčtování se sociálním a zdravotním pojištěním, opět tam, kde tato povinnost vznikla,

● kontrola v zařízeních provozovaných organizační jednotkou nebo orgánem svazu jako jsou palírny, moštárny atd.

3. ročně:

● kontrolu čerpání rozpočtu a příprava výroční zprávy ve vztahu k celoročnímu hospodaření orgánu svazu nebo organizační jednotky,

● účast při inventarizaci majetku,

● kontrola ročního zúčtování daňových povinností,

● kontrola dokumentů a směrnic organizace a jejich dodržování.

Poznámka: Termíny pro kontroly jsou doporučené, záleží na vnitřních předpisech a na možnostech příslušné kontrolní komise.

B. Technika provádění kontroly – doporučené postupy

1. Kontrola účetnictví

Kontrolní komise kontroluje, v jakém rozsahu a jak je vedeno účetnictví. Zdali jsou dodrženy veškeré postupy v souladu se zákonem, příslušnou vyhláškou, popřípadě v souladu s opatřeními vydanými MF ČR.

2. Inventura pokladny

Kontrole je vždy přítomen hospodář nebo osoba, která má pokladnu na starost. Pokud se inventura provádí v nepřítomnosti zodpovědné osoby, je vždy přítomen další člen statutárního orgánu.

Jedná-li se o předání pokladny, například z důvodu nemoci hospodáře, jiné osobě, je tato osoba vždy přítomna. Za přítomnosti všech se otevře pokladna a přepočítá se hotovost. Zjištěná skutečnost se porovná se zápisem v peněžním deníku. V případě inventárního schodku se tato skutečnost poznamená do protokolu se zdůvodněním a návrhem na opatření.

3. Kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků Kontrola se provádí zjištěním z peněžního deníku, a to v příjmové části 100 % přijatých členských příspěvků a v části výdajové příslušná částka podle stanov, statutu či usnesení nadřízeného orgánu. Pokud jsou členské příspěvky vybírány prostřednictvím třetích osob, je nutné postupovat obdobně. V případech zjištění, že nebyl uskutečněn převod na příslušný účet organizace, je třeba požadovat okamžitou nápravu s přesným udáním termínu provedení převodu a opakovanou kontrolou zajistit, zdali byla náprava zjednána.
4. Čerpání rozpočtu

Kontrola se provádí porovnáním rozpočtu s údaji z peněžního deníku, popřípadě z účetnictví. Kontrolní komise sleduje čerpání podle jednotlivých položek.

5. Kontrola v zařízeních provozovaných organizační jednotkou svazu, a to včetně inventury

Jedná-li se o zařízení (moštárny, palírny, povidlárny a jiné), které organizační jednotka svazu sama provozuje, je nutné pravidelně provádět kontrolu i tohoto zařízení (z hlediska bezpečnosti práce, hygieny atd.) a to jak prováděním inventur, tak kontrolou účetnictví a dokladů týkajících se tohoto zařízení. Případně inventurní rozdíly je třeba zapsat do protokolu, který podepíše kontrolní komise a osoba, která má zařízení na starost. Protokol také musí obsahovat doporučení k řešení případných inventárních schodků.

6. Roční kontrola čerpání rozpočtu

Během roční kontroly čerpání rozpočtu se porovnává rozpočet schválený nejvyšším orgánem se skutečným čerpáním za uvedené období. Vedle hodnocení jednotlivých položek se také sleduje pohyb v jednotlivých položkách tak, aby další rozpočet mohl být sestaven podle dané reality. To znamená například, jeli přečerpán rozpočet v položce mzdové náklady, že by bylo nutno čerpat značnou část rozpočtové rezervy, je nutné zvážit a doporučit ponížení jednotlivých plnění nebo navrhnout jiná úsporná opatření. Zde kontrolní komise zpracováván stanovisko pro nejvyšší orgán.

Vzory dílčích protokolů, zprávy a zápisy z provedených kontrol

Příloha č. 2

Vzor č. 1 - Protokol z kontroly pokladny

Vzor č. 2 - Protokol z kontroly členských příspěvků

Vzor č. 3 - Protokol o vedení účetnictví

Vzor č. 4 - Protokol z kontroly provedené v zařízení organizační jednotky svazu

Vzor č. 5 - Protokol podpisových vzorů členů statutárních orgánů

Vzor č. 6 - Kontrola právní dokumentace k majetku – protokol (pouze pro ty ZO, které vlastní pozemky, budovy)

Vzor č. 7 - Zpráva z průběžné (čtvrtletní, pololetní, roční) kontroly hospodaření

Vzor č. 8 - Podání člena svazu vůči orgánu svazu nebo organizační jednotky

Vzor č. 9 - Zpráva kontrolní komise ZO ČZS ………………. o prošetření žádosti člena svazu

Vzor č. 1

Protokol z kontroly pokladny

Pokladna v místě ………………………………………………….

Odpovědná osoba ………………. hmotná odpovědnost: ANO – NE Datum a hodina kontroly ……………. pokladní limit ……………. Kč Stav v peněžním deníku …………………………………… Inventární rozdíl …………………………………………….

Důvod rozdílu ………………………………………………

Pokladní doklady (č. posledního pokladního dokladu) ……………

Kontrola pokladní knihy statutárním orgánem provedena …………

Navržená opatření ……………………………………………………

Podpisy členů kontrolní komise: ………………

Podpis odpovědné osoby ………………………

Poznámka: Pokud ještě někde v pokladnách se nachází 0, 50 Kč je vhodné prostřednictvím výdajového dokladu vytvořit tzv. haléřové vyrovnání.

Vzor č. 2

Protokol z kontroly členských příspěvků

Kontrolní komise ve složení …………………………………………. Datum kontroly …………………………………….

Příjem do pokladny / na účet dne: ………… ve výši ……………… Odvod na účet ústředí ČZS (nebo ÚS ČZS)

dne: ……………………. ve výši …………………………………… Zjištěné nedostatky ………………………………………………….

Návrh opatření ………………………………………………………

Termín opakované kontroly ………………………………………...

Podpisy členů kontrolní komise: ………………………

Podpis odpovědné osoby ………………………

Poznámka: Kontrolu úhrad a odvod za členské známky doporučujeme provádět 2x do roka. Kontrola je vždy odvislá od platební morálky jednotlivých členů ZO ČZS.

Vzor č. 3

Protokol o vedení účetnictví

Účetnictví vede …………………………………………….…………

Kontrolní komise ve složení ……………………………………………

Účetnictví jednoduché:

(v souladu s § 9 a § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů)

KONTROLA

Peněžní deník ……………………………………………….……… Kniha závazků a pohledávek …………………………………………

Pomocné knihy o ostatních složkách majetku o:

1. Dlouhodobém nehmotném majetku,
2. Dlouhodobém hmotném majetku,
3. Finančním majetku,
4. Oceňovacích rozdílů k nabytému majetku,
5. Případně dalších složek majetku.

Vnitřní předpisy jsou v organizaci ANO – NE

Zásady hospodaření ZO ČZS ANO – NE

Účetní směrnice ANO – NE

Doklady jsou řazeny a uspořádány ……………………………………

Evidence a archivace dokladů ………………………………………

Účetní směrnice: ANO – NE

Inventarizace a inventura provedena dne ……………………………

Datum: …………………………

Podpisy KK: ………………………………………………

Podpisy za statutární orgán …………………………………………

Vzor č. 4

Protokol z kontroly provedené v zařízení organizační jednotky svazu

Kontrolní komise ve složení …………………………………………

Datum kontroly ………………………

Kontrolované zařízení ………………………………………………

Způsob provozu (nájem, vlastní ………………………………)

Zaměření kontroly:

- Úhrada nájemného (v případě, že se jedná o nájem), zjištěno podle účetních dokladů

- Zjištění skutečného stavu zařízení (zjištění nutných investic pro provozování činnosti)

- Provedení inventury majetku

Nájemné plněno – neplněno

Návrh opatření v případě neplnění nájemného ………………………. Inventura materiálu: ………………………………………………….. Inventura zásob: ………………………………………………………

Stav před zahájením sezóny a doporučená opatření ……………… Podpisy členů kontrolní komise: …………………………………….

Podpis odpovědného pracovníka (nebo nájemce)………………… Poznámka: Součástí tohoto protokolu jsou jednotlivé inventury jako příloha.

Vzor č. 5

Protokol podpisových vzorů statutárních orgánů Vzor číslo Příjmení a jméno funkce podpis

1…………………………	předseda                   ……………………
2…………………………	místopředseda……………………
3…………………………	tajemník                    ……………………
4…………………………	pokladní                    ……………………
5…………………………	účetní                        ……………………
Rozsah oprávnění:	čísla vzorů:

Schvalování hospodářských operací …………………….. 1,2

(pokladní a účetní doklady, cesťáky)

Nakládání s pokladní hotovostí …………………………….              4 Provádění účetních záznamů ……………………………….           5 V ………………………. Dne: ……………………………….

Za správnost: dva podpisy statutárního orgánu ………………………

Vzor č. 6

Kontrola právní dokumentace k majetku – protokol

Listina k ověření vlastnického práva (elektronická) ANO – NE

Zapsána v katastru nemovitosti dne: ……………………………….

Kopie katastrální mapy (elektronická) ………………………………

Inventární karty aktualizované dne …………………………………… Inventární technická karta budovy ze dne …………………….……

Za organizaci …………………… za kontrolní komisi ………………

Poznámka: Výpisy lze pořídit na internetu bez nutnosti úhrady za výpis z katastru nemovitosti, kde je požadován správní poplatek.

Vzor č. 7

Zpráva z průběžné (čtvrtletní, pololetní, roční) kontroly hospodaření č. Org. …………… název ………………………………………………

Kontrolu provedli členové kontrolní komise ………………………… Kontroly se zúčastnil za statutární orgán ……………………………

Kontrolované období ……………………………………………………

Poslední kontrola provedena ………………………………………… Kontrolou bylo zjištěno …………………………………………………

Plnění přijatých opatření z posledních kontrol ………………………

Statutární orgán informován o výsledku kontroly dne ……………… Kontrolou dokladů za kontrolované období nebyly zjištěny nedostatky (viz. Protokoly z kontroly)

Byly zjištěny nedostatky (viz protokoly z kontroly) …………………… Závěrem kontrolní komise doporučuje ………………………………

Schválení odměny hospodáře: ANO – NE

Dne: …………

Podpisy členů kontrolní komise ……………………………………… Podpisy za statutární orgán ………………………………………….

Vzor č. 8

Podání člena svazu vůči orgánu svazu

Jan Novák, nar. ………, trvalý pobyt ………………… PSČ ………,

člen ZO ČZS Lhota

Dne …………………….

Kontrolní komise ZO ČZS 123 45 Lhota 123

Žádost o prošetření správnosti postupu statutárního orgánu při podání informace o hospodaření základní organizace na zasedání členské schůze

Dne ………… jsem se jako člen ZO ČZS Lhota zúčastnil zasedání členské schůze konané v zasedací místnosti svazového domu. Při projednávání hospodaření základní organizace za předchozí rok byla uváděna jen rámcová čísla. Můj požadavek na detailnější informace nebyl akceptován, což považuji za nesprávné. Jinými přítomnými členy ZO ČZS jsem nebyl podpořen, přestože jsme se o hospodaření mnoho nedozvěděli. Zápis z této schůze nemám.

Domnívám se, že došlo k porušení mých práv a žádám kontrolní komisi ZO ČZS Lhota o vyjádření, zda došlo k porušení stanov orgánem svazu, či nikoliv.

Lhota dne ……………………….                                                Jan Novák

Vzor č. 9

Zpráva kontrolní komise o prošetření podání člena svazu

Zpráva kontrolní komise o prošetření podání člena svazu

Kontrolní komise ZO ČZS

398 69 Lhota 123

Dne …………………………

Účastníci řízení:

Jan Novák, nar. …………, trvalý pobyt …………… PSČ …………,

člen ZO ČZS Lhota – navrhovatel a

Výbor ZO ČZS Lhota, Lhota 123 PSČ 123 45

Kontrolní komise Základní organizace ČZS Lhota jako věcně a místně příslušný orgán organizační jednotky konstatuje, že člen svazu má v souladu s ust. §10 odst. 1 písm. g) stanov právo obrátit se při sporných záležitostech na kontrolní komisi, a proto ve dnech ……………. provedla místní šetření k podanému podnětu, kdy navrhovatel uvádí, že při projednávání hospodaření základní organizace za předchozí rok byla uváděna jen rámcová čísla a jeho požadavek na detailnější informace nebyl akceptován, což považuje za nesprávné.

Po provedeném místním šetření členy kontrolní komise s navrhovatelem a členy výboru základní organizace došli členové kontrolní komise k tomuto závěru:

podání člena svazu vůči postupu výboru základní organizace ČZS Lhota na členské schůzi je oprávněné a žádá předsedu i ostatní členy statutárního orgánu ZO ČZS Lhota projednávat hospodářské výsledky způsobem, který nebude vyvolávat pochybnosti členů svazu a poskytne jim hodnověrné informace. Janu Novákovi dodatečně poskytne informace, o něž žádal na zasedání členské schůze.

Zprávu o provedení nápravy předloží statutární orgán základní organizace kontrolní komisi do 30 dnů ode dne obdržení této zprávy.

Odůvodnění:

Zápis ze zasedání členské schůze i písemná zpráva o hospodaření uvádí pouze rámcová čísla.

Členská schůze má podle ust. § 14 odst. 6 písm. f) a g) stanov schvalovat rozpočet, jeho změny, projednávat a schvalovat čerpání rozpočtu a účetní závěrku.

V případě nesouhlasu s výsledkem šetření podání je možno požádat o přezkoumání závěrů kontrolní komise Základní organizace Lhota kontrolní komisi Územního sdružení Vesec.

Dne……………………………

…………………….……………	……………………………
předseda kontrolní komise ZO ČZS	člen kontrolní komise ZO ČZS

Doručuje se žadateli + předsedovi základní organizace.

METODICKÝ POKYN

pro rozhodování mimo zasedání

orgánu svazu nebo organizační jednotky

(per rollam)

Článek 1

Úvodní ustanovení

(1) O možnosti rozhodovat mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky rozhoduje statutární orgán organizace (u základní organizace je to výbor, u územního sdružení představenstvo a u republikové rady představenstvo).

(2 ) Rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky je možné v případě, kdy je nutnost bezodkladně rozhodnout o určité záležitosti a není dán prostor k tomu, aby předmětná záležitost byla projednána na řádném zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky.

3. Návrh na rozhodnutí usnesením mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky podle § 5a stanov svazu musí obsahovat název statutárního orgánu, který návrh usnesení předkládá, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má člen orgánu svazu nebo organizační jednotky vyjádřit. Tato lhůta k vyjádření nesmí být kratší než 10 pracovních dnů.
4. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech členů orgánu svazu nebo organizační jednotky podle § 5a odst. 5 stanov svazu, pokud není nutná kvalifikovaná většina uvedená v § 5a odst. 6 až odst. 10 stanov svazu.
5. V případě, že člen orgánu svazu nebo organizační jednotky neodevzdá své rozhodnutí ve stanovené lhůtě, má se za to, že s návrhem rozhodnutí nesouhlasí.
6. Rozhodnutí na zaslaném návrhu usnesení musí být ve stanovené lhůtě doručeno oprávněné osobě, neboť se jedná o lhůtu hmotně právní, u níž nestačí, bude-li zásilka s rozhodnutím odevzdána na poště v den, kdy lhůta končí.
7. S usnesením o výsledku hlasování budou členové orgánu svazu nebo organizační jednotky seznámeni bez zbytečného odkladu emailem nebo poštou, popř. zveřejněním na zřízené úřední desce nebo webové stránce orgánu svazu nebo organizační jednotky.

Článek 2

Vzor

Rozhodování mimo zasedání orgánu svazu nebo organizační jednotky

(per rollam)

1. Vzor je nastaven pro rozhodování mimo zasedání členské schůze základní organizace; ostatní orgány svazu nebo organizační jednotky si tento vzor musí přizpůsobit podle svých potřeb obsahem a terminologicky na svoji organizační strukturu.
2. Vzor rozhodování mimo zasedání členské schůze základní organizace:

Adresáti: Všichni členové základní organizace

Výbor   Základní   organizace   Českého    zahrádkářského    svazu

… … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ,

IČ: … … … … … … ,

v souladu s ustanovením § 5a stanov svazu rozhodl dne … … … … o možnosti rozhodovat mimo zasedání členské schůze, tj. hlasovat formou per rollam.

Výbor předkládá tímto členům organizace k přijetí tyto navrhovaná usnesení:

1. „Členská schůze schvaluje zprávu o hospodaření za rok … … … .“

Zpráva o hospodaření byla zaslána s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

2. „Členská schůze schvaluje rozpočet na rok … … ....“

Rozpočet byl zaslán s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

3. „Členská schůze schvaluje účelové příspěvky na rok … … … v celkové výši … … … Kč se splatností do … … … .“

Podklad k výši jednotlivých účelových příspěvků a splatnosti byl zaslán s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

4. „Členská schůze schvaluje nutné opravy a investice podle soupisu.“

Soupis nutných oprav a investicí byl zaslán s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

5. „Členská schůze schvaluje … … … … … … … … … … .“

Metodický pokyn pro rozhodování mimo zasedání

 

Podklady k tomuto bodu byly zaslány s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

6. „Členská schůze bere na vědomí rezignaci

pana/paní … … … … … … … … … … … … … … … … … … “

Podklady k tomuto bodu byly zaslány s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

7. „Členská schůze zvolila pana/paní … … … … … … … … … … … … … do funkce … … … … … … … … … … … … ..“

Podklady k tomuto bodu byly zaslány s návrhem na rozhodnutí mimo zasedání.

Hlasování – křížkem označte pouze jednu možnost, jinak je Vaše hlasování neplatné!

PRO	PROTI	ZDRŽEL SE

ÚDAJE O HLASUJÍCÍM ČLENOVI:

Jméno a příjmení:

Datum:                     Podpis:

INSTRUKCE K HLASOVÁNÍ:

Hlasujte tak, že vyplněný formulář zašlete

emailem na adresu:

… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..,

nebo podepsaný odešlete poštou na adresu:

… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..,

nebo podepsaný předejte předsedovi panu

… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..,

nebo podepsaný vhoďte do schránky na adrese:

… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..… … … … ..,

nejpozději do … … …

Děkujeme za Vaši účast na tomto hlasování.

Datum:

Za výbor

jméno a příjmení	jméno a příjmení
předseda	člen výboru

Článek 3

Platnost a účinnost

1. Tento metodický pokyn nabývá platnosti schválením představenstvem Českého zahrádkářského svazu, z.s. dne 18. ledna 2024.

Metodický pokyn pro rozhodování mimo zasedání

2. Tento metodický pokyn nabývá účinnost dne 1. února 2024.

Stanislav Kozlík	JUDr. Jarmila Štroblová
předseda svazu	místopředsedkyně svazu

 

METODICKÝ POKYN pro práci v informačním systému Českého zahrádkářského svazu, z.s.

Článek 1

Informační systém

1. Český zahrádkářský svaz, z. s. (dále jen „svaz“) má uzavřenou smlouvu se společností Paysy s.r.o. (dále jen „správce“) o využívání softwaru a s ním souvisejících služeb. Správce se smlouvou zavázal pro svaz zavést a provozovat správu členských příspěvků a databázi členů včetně dohodnutého rozsahu služeb ve vedení databáze (dále jen „informační systém“).
2. Protože informační systém využívají také organizační jednotky svazu, stanovuje představenstvo svazu v souladu se stanovami tato pravidla pro práci v informačním systému, zejména pravidla pro přístup do informačního systému, evidenci údajů o členech svazu a nakládání s nimi.
3. Informační systém umožňuje vést databázi členů svazu v elektronické podobě pro účely správy a zajištění činnosti svazu a jeho organizačních jednotek. Informační systém není veřejně přístupný.
4. Informační systém obsahuje data členů svazu a členů orgánů organizačních jednotek svazu. Data se shromažďují za účelem evidence členů svazu, organizačních jednotek svazu, členů statutárního orgánu organizačních jednotek svazu, členů kontrolního orgánu organizačních jednotek svazu, zpracování statistik, analýz, organizace akcí, archivnictví, administrace dotačních titulů a příspěvků, nebo komunikace se členy svazu a organizačními jednotkami svazu.
5. V informačním systému se v souladu se stanovami svazu zpracovávají tyto osobní údaje členů: jméno, příjmení, titul, datum narození, adresu trvalého pobytu, kontaktní spojení zejména telefonní číslo, emailová adresa nebo adresa datové schránky, datum vzniku členství, datum zániku členství a další údaje potřebné pro činnost svazu a jeho organizačních jednotek. Při zániku členství ve svazu informační systém dál uchovává uvedené údaje pro případ nutnosti analýzy historických dat.
6. K evidenci a zpracování osobních údajů dal člen svazu souhlas svým projevem vůle stát se členem svazu na základě podané přihlášky, čímž souhlasil s dodržováním stanov svazu, které stanoví, jaké osobní údaje člena se zpracovávají v centrální evidenci členů svazu. Centrální evidence členů svazu je součástí informačního systému.
7. Osoby, které mají přístup do informačního systému jsou uživatelé. Uživatelem informačního systému je administrátor a prohlížitel na všech úrovních organizační struktury svazu. Svaz má jednoho hlavního administrátora. Každá organizační jednotka svazu má pouze jednoho administrátora. Počet prohlížitelů na své úrovni stanoví statutární orgán svazu nebo organizační jednotky svazu. Struktura uživatelů informačního systému je popsána v příloze č. 1.

Článek 2

Hlavní administrátor a prohlížitel svazu

1. Představenstvo svazu na celorepublikové úrovni určí osobu zodpovědnou za vytváření přístupu a za zapisování do celého informačního systému (dále jen „hlavní administrátor svazu“) a osoby oprávněné s přístupem pro čtení v celém informačním systému (dále jen „prohlížitel svazu“).
2. Hlavní administrátor svazu má nejvyšší oprávnění, pracuje se všemi daty v informačním systému a může je editovat. Vytváří přístupy do informačního systému na celorepublikové úrovni. Je povinen o vytvořených přístupech vést evidenci. Hlavní administrátor akceptuje žádost o přístupové údaje zaslanou výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy organizační jednotky svazu uvedené v registračním listě.
3. Prohlížitel svazu může nahlížet na všechny data v celém informačním systému, nemá možnost editace, ale může generovat tiskové sestavy. Přístup a oprávnění pro prohlížitele svazu vytvoří hlavní administrátor svazu bez zbytečného odkladu na základě žádosti představenstva svazu zaslané hlavnímu administrátorovi výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy svazu.

Článek 3

Administrátor a prohlížitel územního sdružení

1. Představenstvo územního sdružení na úrovni územního sdružení určí osobu zodpovědnou za vytváření přístupu a zapisování do informačního systému (dále jen „administrátor ÚS“) a osoby oprávněné s přístupem pro čtení v informačním systému (dále jen „prohlížitel ÚS“).
2. Administrátor ÚS vytváří pro základní organizace spadající pod jeho územní sdružení přístupy do informačního systému pro administrátory základních organizací a na úrovni územního sdružení vytváří přístupy pro prohlížitele ÚS. Administrátor ÚS může v informačním systému nahlížet do členské základny základních organizací spadajících pod jeho územní sdružení, nastavovat informace u územního sdružení, přehledy k základním organizacím v územním sdružení, a další údaje pro účely správy a zajištění činnosti územního sdružení. V termínech stanovených představenstvem svazu aktualizuje údaje v informačním systému za územní sdružení. Přístup a oprávnění pro administrátora ÚS vytvoří hlavní administrátor svazu bez zbytečného odkladu na základě žádosti představenstva územního sdružení zaslané hlavnímu administrátorovi výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy územního sdružení uvedené v registračním listě.
3. Prohlížitel ÚS může nahlížet na všechna data svého územního sdružení a základních organizací spadajících pod územní sdružení v rozsahu stanoveném představenstvem územního sdružení. Data územního sdružení ani základní organizace nemůže editovat, ale může si generovat tiskové sestavy. Přístup a oprávnění pro prohlížitele ÚS vytvoří administrátor ÚS svazu bez zbytečného odkladu na základě žádosti představenstva územního sdružení zaslané administrátorovi ÚS výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy územního sdružení uvedené v registračním listě.

Metodický pokyn pro práci v informačním systému

4. Pokud územní sdružení vede dětský zahrádkářský kroužek, tak představenstvo územního sdružení může určit vedoucího kroužku zodpovědného za zapisování údajů o kroužku a jeho členů do informačního systému (dále jen „administrátor kroužku ÚS“). Přístup a oprávnění pro administrátora kroužku ÚS vytvoří administrátor ÚS bez zbytečného odkladu na základě žádosti představenstva územního sdružení zaslané administrátorovi ÚS výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy územního sdružení uvedené v registračním listě.

Článek 4

Administrátor a prohlížitel základní organizace

1. Výbor základní organizace na úrovni základní organizace určí osobu zodpovědnou za vytváření přístupu a zapisování do informačního systému (dále jen „administrátor ZO“) a osoby oprávněné s přístupem pro čtení v informačním systému (dále jen „prohlížitel ZO“).
2. Administrátor ZO vytváří přístupy do informačního systému pro prohlížitele ZO, vkládá do informačního systému údaje a může editovat vše za svou základní organizaci. Vede seznam členů základní organizace, statistiky k úhradě členských a účelových příspěvků a další údaje pro účely správy a zajištění činnosti základní organizace. V termínech stanovených představenstvem svazu aktualizuje údaje v informačním systému za základní organizaci. Přístup a oprávnění pro administrátora ZO vytvoří administrátor ÚS, pod které základní organizace spadá, bez zbytečného odkladu na základě žádosti výboru základní organizace zaslané administrátorovi ÚS výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy základní organizace uvedené v registračním listě.
3. Prohlížitel ZO může nahlížet na všechna data své základní organizace v informačním systému. Data základní organizace nemůže editovat, ale může si generovat tiskové sestavy. Přístup a oprávnění pro prohlížitele ZO vytvoří administrátor ZO bez zbytečného odkladu na základě žádosti výboru základní organizace výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy základní organizace uvedené v registračním listě.
4. Pokud základní organizace vede dětský zahrádkářský kroužek, tak výbor základní organizace může určit vedoucího kroužku zodpovědného za zapisování údajů o kroužku a jeho členů do informačního systému (dále jen „administrátor kroužku ZO“). Přístup a oprávnění pro administrátora kroužku ZO vytvoří administrátor ZO bez zbytečného odkladu na základě žádosti výboru základní organizace výhradně prostřednictvím oficiální emailové adresy základní organizace uvedené v registračním listě.

Článek 5

Společná ustanovení

1. Správce informačního systému zajišťuje bezpečné uložení dat a jejich zálohování.
2. Právo přidělovat přístupová oprávnění má administrátor na své úrovni, případně hlavní administrátor svazu. Každý administrátor je povinen o vytvořených přístupech vést evidenci a nově vytvořený přístup předat oprávněnému uživateli na emailovou adresu uvedenou v žádosti zaslanou z oficiálního emailu organizační jednotky svazu uvedenou v registračním listě.
3. Přístup do informačního systému přes webové rozhraní je chráněn individuálním heslem uživatele. V případě, že uživatel přeruší práci s informačním systémem nebo práci ukončí, je povinen se z informačního systému odhlásit.
4. Uživatel informačního systému je povinen nesdělovat přidělené přístupové jméno a heslo jiné osobě.
5. Administrátor ZO, ÚS a svazu je povinen zajistit a udržovat aktuálnost přístupových účtů do informačního systému na své úrovni.
6. Všichni oprávnění administrátoři a prohlížitelé mohou v informačním systému nahlížet do zpřístupněných kontaktních údajů osob ve funkcích organizačních jednotek svazu.
7. Všichni uživatelé informačního systému jsou povinni nakládat s osobními údaji potřebnými pro činnost svazu a jeho organizačních jednotek pouze za účelem plnění svých povinností nebo při výkonu své funkce v souladu s právními předpisy, vnitrosvazovými předpisy, tímto vnitřním předpisem, rozhodnutími nadřízených orgánů svazu a jeho organizačních jednotek, v případě zaměstnanců v souladu s pokyny zaměstnavatele.
8. Uživatelé informačního systému jsou povinni chránit data před změnou, zničením, ztrátou, neoprávněnými přenosy, jinými neoprávněnými zpracováními, jakož i jiným zneužitím osobních údajů. Jsou povinni sdělovat a hlásit svému nadřízenému administrátorovi, který jim udělil přístup do informačního systému, informace o všech skutečnostech, které mají vliv na zabezpečení, funkčnost a aktuálnost evidence a zpracovávaných údajů.
9. Je zakázáno osobní údaje zpřístupňovat třetím osobám.

Ve výjimečných případech je možné postoupit vybraná data Policii ČR, státnímu zástupci, soudu, případně dalším oprávněným státním a správní orgánům. Příslušný administrátor nebo prohlížitel o poskytnutí osobních údajů z informačního systému provede o tomto záznam v dokumentaci, kde uvede kdy, komu a za jakým účelem byly osobní údaje poskytnuty.

10. V případě ukončení funkce v orgánu svazu nebo organizační jednotky svazu nebo při zániku členství ve svazu nebo při ukončení pracovního poměru pověřeného zaměstnance je povinností odpovědného administrátora zajistit zrušení jeho účtu a hesla bez zbytečného odkladu na základě podnětu statutárního orgánu příslušné organizační jednotky svazu nebo svazu.
11. Přístupová práva uživatelů informačního systému organizační jednotky svazu, která byla vymazána ze spolkového rejstříku, zruší hlavní administrátor svazu.

Článek 6

Platnost a účinnost

1. Tento metodický pokyn nabývá platnosti schválením představenstvem Českého zahrádkářského svazu, z.s. dne 18. dubna 2024.
2. Tento metodický pokyn nabývá účinnost dne 1. května 2024.

Stanislav Kozlík	JUDr. Jarmila Štroblová
předseda svazu	místopředsedkyně svazu

Metodický pokyn pro práci v informačním systému

P íloha . 1

Struktura uživatel informa ního systému svazu

SPRÁVCE

 

Prohlížitelé ZO                                               Administrátor kroužku ZO

!   "

#

Sbírka zákonů 221 / 2021

ZÁKON

ze dne 25. května 2021

o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře.

§ 2

Zahrádkářská činnost

Zahrádkářskou činností se rozumí veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Zahrádkářská činnost se podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

§ 3

Veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti

Zahrádkářským spolkem je veřejně prospěšný spolek¹⁾, který vykonává zahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů zpravidla v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami a přispívá svou činností k dosahování obecného blaha (dále jen "spolek"). Tím není dotčeno ustanovení § 146 občanského zákoníku.

§ 4

Kulturní hodnoty zahrádkářské činnosti a jejich zachování

Tradiční pěstování v České republice nepůvodních rostlinných druhů, specifikovaných v § 2 a 3, je součástí životního stylu pěstitelů a má nesporný celospolečenský význam. Vytvořené kolekce rostlin patří mezi kulturní hodnoty vytvořené na území České republiky ze soukromých zdrojů, které je potřeba chránit pro budoucí generace. Existuje nadnárodní celospolečenský zájem na zachování genetických zdrojů. Pěstování rostlin tohoto charakteru je společensky odůvodněné. Rostliny nepůvodních rostlinných druhů jsou vždy považovány za kulturní, uměle pěstované rostliny bez nutnosti prokazovat v České republice jejich původ.

§ 5

Zahrádkářská osada

Zahrádkářskou osadou je pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku.

§ 6

Smlouva o pachtu nebo nájmu pozemku pro zahrádkářskou činnost

1. Na pacht pozemku pro zahrádkářskou činnost se použijí ustanovení občanského zákoníku o pachtu, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak. Ustanovení občanského zákoníku o zemědělském pachtu se nepoužijí.
2. Pachtovní smlouva vyžaduje písemnou formu a obsahuje

1. uvedení předmětu a účelu pachtu, kterým je

zahrádkářská činnost,

2. sjednání výše a splatnosti pachtovného,
3. uvedení doby, na kterou se pacht sjednává.

3. Spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 2 let. Je-li propachtovatelem obec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu 10 let.
4. Je-li smlouva uzavřena v rozporu s odstavcem 3, platí za ujednanou doba trvání pachtu uvedená v odstavci 3.
5. Uplynutím ujednané doby pacht nezanikne, pokud propachtovatel nebo pachtýř nejméně 3 měsíce před uplynutím ujednané doby trvání pachtu druhé straně nesdělí, že nemá zájem na jeho dalším trvání. Nezanikne-li pacht a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byl ujednán.
6. Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.
7. Pacht lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem kalendářního roku. To neplatí, má-li strana podle občanského zákoníku právo vypovědět pacht bez výpovědní doby.
8. Přestane-li spolek využívat pozemek pro zahrádkářskou činnost, oznámí to bez zbytečného odkladu propachtovateli. Propachtovatel může pacht z tohoto důvodu vypovědět v tříměsíční výpovědní době.
9. V případě skončení pachtu se vyrovná propachtovatel se spolkem, jestliže spolek se souhlasem propachtovatele provedl na jemu propachtovaném pozemku terénní úpravy nebo stavbu podle jiného právního předpisu²⁾. Má se za to, že trvalé porosty vysazené se souhlasem propachtovatele pozemek zhodnocují. Vysazené trvalé porosty se při ukončení pachtu považují za zhodnocení propachtovaného pozemku.

(^[3]0) Ustanovení odstavců 1 až 9 se vztahují na nájem pozemku pro zahrádkářskou činnost spolku obdobně.

§ 7

Zakázaná ujednání

K ujednání, které se odchyluje od tohoto zákona v neprospěch spolku, se nepřihlíží.

§ 8

Působnost orgánů veřejné správy při podpoře zahrádkářské činnosti

1. Ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti podporuje zahrádkářskou činnost a zastupuje zájmy zahrádkářských spolků při projednávání dotčené problematiky v rámci České republiky a Evropské unie.
2. Obec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnosti tím, že

1. vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování^[4]), přitom může vymezit plochy k zahrádkářské činnosti v územně plánovací dokumentacii dle jiného právního předpisu²⁾,
2. umožňuje v rozsahu a způsobem stanoveným jiným právním předpisem^[5]) přenechat spolku do užívání nebo požívání vhodný pozemek, a to i dočasně nevyužívaný, k zahrádkářské činnosti,
3. spolupracuje se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody^[6]) a zmírnění klimatických změn.

3. Státní pozemkový úřad podporuje zahrádkářskou činnost zejména tím, že podle jiného právního předpisu^[7]) přenechává spolku k užívání nebo požívání pozemek pro zahrádkářskou činnost.
4. Obec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání výše pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti.

§ 9

Přechodná ustanovení

1. Zahrádkové a zahrádkářské osady zřízené před účinností tohoto zákona se považují za zahrádkářské osady podle tohoto zákona.
2. Ustanovení § 6 odst. 7 až 9 tohoto zákona se použije i na nájem a pacht pozemku pro zahrádkářskou činnost vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik nájmu nebo pachtu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 10

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.