Arboretum MAKČU PIKČU a hrad Sovinec 5.7.2024
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Adrenalin... výlet na Makču Pikču
S předsedkyní Gabkou jsme se rozhodly zúčastit zájezdu, který pořádalo ÚS ČZS Ostrava
Naplánovaný výlet do arboreta Makču Pikču a neplánovaně na Sovinec, se díky řidiči autobusu může stát docela velkým dobrodružstvím.
Skupinka 28 lidiček se dnes malým busem vydala na plánovaný výlet do arboreta a na hrad Sovinec. Cesta probíhala zprvu bez zádrhelů, než se řidič nechal ukecat navigací na nejkratší trasu. Nejkratší, neznamená nejvhodnější a nejrychlejší pro bus. Úzké cesty třetí třídy plné výmolů po vlastech Českých, kde jsme nepotkali ani cyklistu. Místy to bylo o zrcátko. Hurá, ideál pro malý bus 
Adrenalin i pro auto. Cestou, kdy už jsme začali být mírně nervózní, že dnešní den strávíme hledáním správné cesty kam bus vejde (díky za malý bus, velkým bychom byli v háji a na cestě asi ještě teď) bylo dalším překvapením, že řidič úplně nezná ovládací prvky autobusu. Když už se čelní sklo dost mlžilo a přes boční skla nebylo vůbec vidět, teprve tehdy začal řidič hledat klimatizaci a foukání na čelní sklo. Kde najít ostřikovače a stěrače byla další výzva, kterou nakonec dal. Ale jeho řazení byla kapitola sama o sobě. Aby řidič busu špatně do kopce podřazoval takovým způsobem, že v polovině kopce je nucen zastavit a vy se modlíte, aby se znovu rozjel a nezačal couvat, to jsem ještě nezažila. Cestu, která měla trvat cca 1h30min, jsme jeli 2h10min.
Adrenalin i pro auto. Cestou, kdy už jsme začali být mírně nervózní, že dnešní den strávíme hledáním správné cesty kam bus vejde (díky za malý bus, velkým bychom byli v háji a na cestě asi ještě teď) bylo dalším překvapením, že řidič úplně nezná ovládací prvky autobusu. Když už se čelní sklo dost mlžilo a přes boční skla nebylo vůbec vidět, teprve tehdy začal řidič hledat klimatizaci a foukání na čelní sklo. Kde najít ostřikovače a stěrače byla další výzva, kterou nakonec dal. Ale jeho řazení byla kapitola sama o sobě. Aby řidič busu špatně do kopce podřazoval takovým způsobem, že v polovině kopce je nucen zastavit a vy se modlíte, aby se znovu rozjel a nezačal couvat, to jsem ještě nezažila. Cestu, která měla trvat cca 1h30min, jsme jeli 2h10min. Do Paseky k arboretu jsme po takové cestě přijeli vyklepaní jako Startka bez filtru. "Natřesení" jsme s povděkem protáhli své kosti po arboretu. Umístění v lomu, styl polodivoká příroda se zákoutími k odpočinku a krásným výhledem do okolí. Uličky vysypané drceným čedičem, spousta krásných, zajímavých a nevšedních rostlin. Balzám pro zahradnickou duši.
Za kulturou jsme zajeli na nedaleký Sovinec, kde dnes byla akce "Sovinský šperk." Mrkli jsme na šperky, zašli si na prohlídku hradu s fajn průvodcem a hlavně....hlavně se najedli. S plným žaludkem bylo hned vše veselejší.
Cesta zpět už probíhala normálně. Takže nuda. Díky za to. 
Sláva nazdar výletu, nezabloudili jsme, už jsme tu. Už jsme tady. Uffff.....