Vyjádření správce toku Mlýnský náhon
Dne 23.6.2024 jsme obdrželi oficiální vyjádření správce toku Mlýnský náhon. V současné době nevydávají kladné stanovisko k novým povolením odběru povrchové vody zvlášťním technickým zařízením. I nadále je povolen ruční odběr, který povolení nepodléhá. Celé vyjádření bude k nahlédnutí na uřední desce od 8.7.2024.
Kdo s námi žije na zahrádkách.
Martináč hruškový.
V tomto ročním období můžete najít na své zahrádce největšího nočního motýla. Na obrázku je vidět jak je velký s porovnání s lidskou dlaní.
Pavel Koranda číst dále
Kutilka asijská.
Určitě jste našli v chatce za oknem nebo dveřmi hliněné válečky s dirkou. Z nich se vylíhly kutilky asijské.
Pavel Koranda číst dále
Zlatohlávek zlatý.
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) je brouk z čeledi vrubounovitých, v Česku je nejhojnějším druhem zlatohlávka. Barevně je velmi proměnlivý, krovky mívá kovově zelené, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové.
Pavel Koranda číst dále
Užovka hladká.
V naší osadě můžete v teplých dnech potkat jak užovku obojkovou kterou dobře známe, tak i užovku hladkou.
Pavel Koranda číst dále
Lejsek bělokrký.
Další vracející se ze zimovišť a pravidelně hnízdící ptáček na naší osadě.
Pavel Koranda číst dále
Zvonohlík zahradní.
Sameček je velmi vytrvalý zpěvák. Při zpěvu se stále nakrucuje doprava a doleva, takže připomíná nataženou dětskou hračku. Za svatebního letu, při kterém se vznáší v obloucích s nepravidelným pozvolným máváním křídel, připomíná let netopýra.
Pavel Koranda číst dále
Ježek obecný.
Ježek západní (Erinaceus europaeus), je spolu s ježkem východním jediní zástupci čeledi ježkovitých (Erinaceidae) v ČR. Vyskytuje se v podstatě na celém území České republiky. Obývá území od nížin až po 800 m n. m., výjimečně jej můžeme spatřit až 1100 m vysoko. Žije na okrajích lesů, na pasekách, v křovinatém terénu, v parcích a zahradách nebo ve městech.
Pavel Koranda číst dále
Krutihlav obecný
Další navrátilec ze zimovišť který pravidelně hnízdí na naší osadě. Není divu že ho neznáte. Je dokonale maskovaný.
Pavel Koranda číst dále
Skokan skřehotavý.
Ještě nebylo svatého Jiří kdy vylézají hadi a štíři ale na zahrádce již v těchto dnech, můžete zahlédnout skokana skřehotavého.
Pavel Koranda číst dále
Ropucha obecná.
Ropucha obecná, také ji můžete potkat. Jejím úhlavním nepřítelem je člověk, ať už se jedná o automobilisty či znečišťování přírody nebezpečnými látkami. Za dosavadní hojnost tohoto užitečného tvora, který zkonzumuje značné množství škodlivých živočichů, vděčíme především jeho nenáročnosti a přizpůsobivosti.
Pavel Koranda číst dále
Čmelák skalní.
První obyvatelé hmyzích domečků jsou Čmeláci skalní. Je to hojný druh čmeláka. V České republice patří mezi chráněné druhy.
Pavel Koranda číst dále
Rehek domácí.
Rehek domácí má několik lidových názvů. Například v Jižních Čechách mu říkají čermáček, na Jižní Moravě kominíček.
Pavel Koranda číst dále
Drvodělka fialová.
Protože s námi na zahrádce nežijí jen ptáci, začínají se s oteplováním objevovat i jiné druhy živočichů. Včera jsem pozoroval jak si Drvodělka hledá místo na kladení vajíček. Mnoho lidí si jí pletou s druhem čmeláka. Je to druh včely - samotářky. Pamatuji si jak před 10-12 roky entomologové jásali že u obce Pouzdřany, Popice a Vranovice je nejsevernější výskyt této včely-samotářky. Uběhlo pár let a tato včela je u nás naprosto běžná.
Pavel Koranda číst dále
Konipas horský.
Včera jem pozoroval u mlýnského náhonu, který obtéká naší osadu námluvy Konipase horského. V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.
Pavel Koranda číst dále
Holub hřivnáč.
Jedním z prvních větších ptáků kteří se vracejí ze zimovišť je Holub hřivnáč. Kolem naší osady hnízdí velmi hojně.
Pavel Koranda číst dále
Hrdlička zahradní.
Tohoto ptáka zná kažký. Ale málokdo ví, že hrdlička se u nás objevila teprve před 79 roky.
První výskyt byl zaznamenán v roce 1942 v Brně, do roku 1955 obsadila území celé republiky.
V České republice je běžná, hnízdí zde v počtu 200 000–400 000 párů. U jejího populačního trendu byl přitom v minulých letech zaznamenán mírný vzestup.
Pavel Koranda číst dále
Špaček obecný
I když jsou ještě venkovní teploty nízké a jaro moc nepřipomínají, špačkové se pomalu vracejí na svá oblíbené hnízdiště. Na naší osadě jsou to stromy za zahrádkami paní Tomkové a paní Samsonové.
Pavel Koranda číst dále
Čížek lesní
V posledních dnech se mi na krmítku objevují drobní nenápadní ptáci - Čížci lesní.
Pavel Koranda číst dále
Jestřáb lesní
V těchto dnech, kdy všichni živožichové mají nouzi o potravu se ovjevuje nad naší osadou spolu s Krahujcem obecným i Jestřáb lesní.
Pavel Koranda číst dále
Kos černý
Výte proč hynou kosi?
Kos černý býval v některých regionech nejrozšířenějším ptákem zahrad, ale po loňsku ho razantně ubylo. Například v Praze a ve středních Čechách skoro vymizel. Hromadný úhyn způsobil vir Usutu, který může nakazit i člověka. Ve většině případů sice nezpůsobuje významnější potíže, ale u osob s oslabenou imunitou mohou vyvolat vážné zdravotní komplikace, známé jsou například infekce centrálního nervového systému.
Pavel Koranda číst dále
Strakapoud velký
Strakapoud velký (Dendrocopos major) je široce rozšířený šplhavec. Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními. U pohlaví je přitom vyvinut nápadný pohlavní dimorfismus, samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.
Pavel Koranda číst dále
Sýkora modřinka.
Druhá nejběžnější sýkorka u nás. Menší než sýkora koňadra, s malou kulatou hlavou vmáčklou mezi ramena (působí dojmem, jako by neměla krk). Nejvýraznějšími znaky, kterými se liší od všech ostatních středoevropských druhů sýkor, jsou modré temeno a černý proužek přes oko.
Pavel Koranda číst dále
Sýkora babka.
Poslední ze třech druhů, nečastěji se pohybujících se sýkor na naší osadě je Sýkora babka. Hnízdí převážně v nížinách, v některých oblastech však vystupuje až po 1 300 m n. m. Vyhledává přitom převážně vlhké listnaté lesy, často doubravy nebo bučiny, ačkoli se vyskytuje také ve vlhkých olšinách, na březích řek, v parcích, zahradách a sadech.
Pavel Koranda číst dále
Stehlík obecný.
Asi mi dáte za pravdu že jedním z nejhezčích našich ptáků je Stehlík.
Původně pták světlých okrajů smíšeného a listnatého lesa a rozvolněných lesních porostů. Dnes žije převážně v kulturní otevřené krajině, vesměs v blízkosti vesnic a měst, v parcích, alejích, sadech, zahradách, na hřbitovech. Obývá také příbřežní porosty stromů a keřů tekoucích i stojatých vod i řídké listnaté a smíšené lesy. Oblíbil si parkovitou krajinu s dostatkem stromů. Mimo období hnízdění je vidět na polích, loukách, opuštěných a zarostlých pozemcích, kde vyhledává potravu. Na podzim a v zimě se většinou seskupuje do hejnek, někdy i do početných hejn.
Pavel Koranda číst dále
Zvonek zelený
Při příznivém počasí začínají samečkové zpívat již v lednu nebo počátkem února. Většinou to není zpěv úplný, spíše počátky zpěvu, ale během března se rozezpívají všichni a zpívají naplno. Živí se především semeny (má rád např. bukvice, semena slunečnice), která obratně drtí v silném zobáku, a bobulemi; požírá také pupeny a poupata, vybírá ze šípků zrníčka. Zejména v zimě přilétá na krmítka, přičemž preferuje slunečnicová semena nebo arašídy.
Pavel Koranda číst dále
Brkoslav severní.
I tohoto ptáka můžete pouze v zimně zahlédnout v Břeclavi. Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Velký jako špaček s hustým opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka. Živí se převážně hmyzem, ale s oblibou ozobává ovoce (bobule), zvláště v zimě. Je to jeden z mála ptáků který požírá jmelí bílé, ochmet evropský a kalinu obecnou. Dožívá se průměrně pěti let.
Pavel Koranda číst dále
Mlynařík dlouhoocasý
Naší osadou se toulá početné hejno drobného, ne příliš hlučného ptáka s nápadně dlouhým ocasem - Mlynaříka dlouhoocasého. Často se ozývá, nejčastěji vysokým „sri-sri-sri“ nebo „sirr-sirr-sirr“. Zpěv je tichý, nevýrazný.
Pavel Koranda číst dále
Kalous ušatý.
S přicházejícím soumrakem odcházíme z naší osady domů. Ale tam život pokračuje. Jedním s pravidelných návštěvníků je větší sova, u nás dosti hojná - Kalous ušatý.
Kalous ušatý se občas stává kořistí velkých dravců, jako jsou např. jestřábi. Pro vejce a mláďata v hnízdě pak představují největší hrozbu kočka domácí, sojky, vrány a straky.
Pavel Koranda číst dále
Střízlík obecný
Možná že jste zaslechli na své zahrádce výrazný zpěv ptáčka ale nemohli jste ho zahlédnout. Ten zpěv patří našemu nejmenšímu ptáku který u nás žije - Střízlíkovi obecnému.
Největší hrozbu pro něj představuje kočka domácí, liška obecná, kuna, krahujec obecný, jestřáb lesní.
Pavel Koranda číst dále
Krahujec obecný
Kolem krmítek kde se sdružuje mnoho drobných ptáků a toho využívá menší dravec - Krahujec obecný. Naší osadu navštěvuje velmi často. Jeho přítomnost vám ohlásí sami ptáci na krmítku - výstražný zpěv - prudký odlet do bezpečí a klid v úkrytu.
Pavel Koranda číst dále
Pěnkava jikavec
Dalším ptákem který může v tomto období navštívit vaše krmítko je Pěnkava jikavec. Na území České republiky nehnízdí, ale pravidelně tu zimuje v počtu 200 000–400 000 jedinců, ovšem stavy viditelně kolísají. Zdržuje se tu od září do dubna.
Pavel Koranda číst dále
Dlask tlustozobý
V zimním období se na vašich krmítkách pro drobné ptactvo může objevit větší, nápadně zbarvený pták - Dlask tlustozobý.
Pavel Koranda číst dále