1.                  Nejčasnější jarní zeleninu vypěstujete v pařeništi. Jak na to?

Zatímco záhony jsou ještě zmrzlé, v pařeništi můžete začít s pěstováním křehké jarní zeleniny. Potřebujete jen pár prken nebo cihel, polykarbonát nebo staré okno. A porci kvalitního hnoje na vytápění.

Na slunném místě zahrady vyhloubíme nejméně půl metru hlubokou jámu. Za slunných dní k vytápění přispívají i sluneční paprsky, ale tu hlavní práci odvádí poctivý hnůj. Do jámy napěchujeme alespoň 30 cm silnou vrstvu čerstvého hnoje, nejlépe koňského, kozího či ovčího, a lehce zalijeme. Drobné chovy se naštěstí vracejí, kvalitní hnůj lze získat za odvoz a třeba ochutnávku budoucí úrody.

Na tuto vyhřívací vrstvu nasypeme 15 cm silnou vrstvu směsi zahradní zeminy a vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj vytváří množství tepla. Ovšem sazeničky by spálil – jen prohřívá vrstvu zeminy, ve které koření rostliny. Příští rok, až hnůj uzraje, bude prvotřídním hnojivem.

Jak ho postavit?

Rám pařeniště mohou tvořit silná prkna i cihlová zídka. Měl by být zapuštěn až na dno jámy, nebo musí stát na jejích okrajích stabilně. Dno od okolní půdy neoddělujeme, aby mohly do pařeniště volně putovat užitečné mikroorganismy i žížaly – můžeme na něj však jako izolaci nasypat vrstvu listí nebo slámy a případně ho vyložit pletivem proti hrabošům.

     Pařeništní okno by mělo k rámu dobře přiléhat. Můžeme zakoupit již hotová okna pro pařeniště (i s automatickým větráním), nebo si vyrobit vlastní. Nejlépe izoluje polykarbonát (který si necháme nařezat na míru), ovšem dobře poslouží i stará vyřazená okna, pokud je v noci přikrýváme dodatečnou izolační vrstvou. Za teplého, slunného dne je třeba důkladně větrat – kvůli výměně vzduchu i možnému přehřívání. V noci naopak teplota klesá a pařeniště je třeba zavřít a nejlépe ještě překrýt – slaměnou rohoží, starým kobercem či dekou, vyřazenou peřinou. Z boku jej můžeme obložit slámou či listím.

Pěstování v pařeništi

       Pařeniště je ideální pro časné pěstování rychle rostoucí zeleniny – salátu k řezu listů i hlávkového, ředkviček, rokety, ale i pomalejších kedluben, mrkve, brokolice, květáku. Při výsevu a výsadbě můžeme zkombinovat rychleji a pomaleji rostoucí druhy i zeleniny s různými nároky na prostor tak, aby pařeniště poskytlo co největší úrodu. Osvědčené jsou řádky ředkviček mezi saláty, kopr a roketa mezi mrkví. Kopr pěstovaný mezi salátem může vylepšit jeho chuť.

Než do pařeniště zasejeme nebo vysadíme první zeleninu, počkáme pár dní, než se zemina nad hnojem prohřeje. Pokud není slunné počasí, celé pařeniště navíc překryjeme - světlo uvnitř zatím není potřeba.

Sklizeň uspíšíme, pokud si sazeničky brokolice, květáku, kedluben i listové zeleniny předpěstujete doma za oknem. Stačí je v teple uchovávat do prvního přesazení, tedy do doby, než se objeví dva pravé, neděložní lístky. Především jde o klíčení semen, které bude při nižší teplotě trvat i týdny, zatímco při teplotě 25°C jen pár dní. Poté, co semenáčky jen trochu vzrostou, je snížení teploty naopak žádoucí – a přesazení do pařeniště ideální. Kořenovou zeleninu není vhodné předpěstovávat. Ředkvičky, mrkev či kedlubny proto sejeme buď přímo do pařeniště, nebo je semena necháme doma pouze naklíčit. Po první sklizni můžeme uvolněný prostor osadit salátovými okurkami nebo nízkými odrůdami paprik.

2.                  Ředkvičky a salát můžete do skleníku vysít již v únoru

Pochutnat si už v březnu na křehkém listovém salátu a křupavých ředkvičkách z vlastní sklizně? Pokud semínka svěříte půdě již v únoru, může se to podařit.

   Rané odrůdy ředkviček můžete do skleníku nebo hnojem či kompostem vyhřívaného pařeništěvysít již v únoru - sklízet je pak budete v druhé polovině března. Pokud přijdou mrazy, ochrání je dodatečné zateplení netkanou bílou textilií, kterou položíte přímo na výsev, či bublinkovou fólií, která přikryje pařeniště. Aby byly bulvičky šťavnaté a jen mírně štiplavé, potřebují pravidelnou zálivku.

Také salát pro časnou sklizeň můžete již zasít. V únoru se vysévají buď odrůdy určené k řezu listů, které poskytnou brzkou úrodu mladých lístků, nebo velmi rané hlávkové saláty a odrůdy určené pro rychlení ve studeném skleníku. Stejně jako ředkvičky, i saláty dobře klíčí v chladu.

        První výsevy na venkovní záhony

Koncem února můžeme, pokud počasí dovolí, vysévat rané otužilé ředkvičky, raný salát k řezu listů, kozlíček polníček, roketu a špenát přímo na venkovní záhony. Teplotu půdy, která je pro úspěšné klíčení zásadní, mírně zvýšíme pomocí černé folie. Přesnou teplotu změříme půdním teploměrem - když ukazuje více než 5°C, začneme vysévat. Venkovní záhony se vyplatí chránit - starodávné skleněné poklopy dnes nahrazuje netkaná bílá textilie.

 Pěstování brambor: Nechejte naklíčit hlízy

Jestliže v únoru předpěstujeme sadbu, budeme brambory sklízet dříve. Jakou vybrat odrůdu, jak připravit půdu a jak a kdy brambory vysazovat?

Jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby.

             Nakličování sadby brambor

Nejlépe během února až začátkem března hlízy naskládáme do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru, lísky postavíme do světlé místnosti s teplotami 12–15 °C a až do doby výsadby necháme hlízy klíčit; měly by vytvořit silné klíčky dlouhé maximálně 2 cm. Nikdy však nesmíme dát předkličované hlízy do tmy! Klíčky by se pak vytahovaly a sadba by ztratila na kvalitě.

Pokud chceme sklízet co nejdříve, můžeme sadbu nechat zakořenit, to znamená, že asi deset dní před výsadbou hlízy v lískách prosypeme kompostem, aby do něj zapustily kořínky. Tím po výsadbě na záhon získají určitý náskok.

           Půda a hnojení

Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité, kypré, naproti tomu příliš utužené půdy snižují výnosy. U nás můžeme brambory na zahrádkách pěstovat ve všech klimatických regionech. Bramborám vyhovují chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou jen těžké zamokřené půdy. Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim, kdy pozemek důkladně zryjeme a do půdy zapravíme chlévský hnůj, případně kompost. Na jaře, kdy pozemek po zimě kypříme a vláčíme, můžeme využít průmyslová hnojiva, a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 40 a 50 g na jeden čtvereční metr.

             Výsadba

Brambory vysazujeme podle průběhu počasí v polovině dubna do mělkých brázd vzdálených od sebe asi 70 cm, hlízy pokládáme přibližně po třiceti centimetrech a nad brázdami vytvoříme hrůbky.  

Zahradničení ve čtvrtém únorovém týdnu:                     přípravy na jaro

Končí čas vhodný k předpěstování paprik a petúnií, nastává doba zakládání pařeniště, setí rajčat, salátu, ředkviček i mrkví. Prořezávky jabloní, hrušní, rybízů i malin jsou v plném proudu.

Zatímco zimou sevřená zahrada zatím růstu zeleniny nepřeje, do skleníku a vyhřátého pařeniště ji můžete sít i sázet předpěstované sazeničky.

Výsevy a výsadby do skleníku a pařeniště

          Ředkvička

Ředkvičky můžete sklízet již měsíc od výsevu, časné setí se vyplatí. Jsou otužilé, v noci však pařeniště izolujte dekou, slámou či rohoží a výsevy ve skleníku překryjte netkanou textilií a bublinkovou fólií. Semena nejrychleji klíčí při 20 °C, do dvou týdnů vyklíčí i při 10 °C. Pokud chcete růst ředkviček uspíšit, vysejte v teple naklíčená semena – nejprve je na den namočte do vlažné vody, poté nechejte naklíčit a vlhké buničině nebo utěrce. Po výsevu, kdy je zasypete přibližně centimetrovou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout.

          Mrkev

Předpěstování a přesazování se nevyplatí ani u mrkve, s jejím dlouhým kůlovým kořínkem citlivým na poškození. Stejně jako u ředkviček můžete vysít již naklíčená semena, vyklíčí však i v dobře založeném pařeništi. Při teplotě 10 °C jim to bude trvat přibližně tři týdny, při 15 °C jen dva. Do týdne vyklíčí v teple, při 20 °C. Od výsevu doroste mrkev do plné velikosti až za 3-4 měsíce, ovšem mladé mrkvičky můžete sklízet již drive – nejlépe probírkou, aby měly zbylé kořeny dostatek místa pro růst.

          Salát   

Odrůdy salátu určené k řezu listů poskytnou velmi časnou sklizeň – mladé listy můžete seřezávat již do měsíce od výsevu. Na výběr jsou saláty svěže zelené i červené, se zkadeřenými listy, se kterými v kuchyni vykouzlíte pokrmy nejen zdravé, ale i lákavě vyhlížející. Listy otužilého kozlíčku polníčku, napěchované vitamíny, lze sklízet již za dva měsíce. Hlávkový salát vytvoří křehké, zavinuté hlávky do tří měsíců. Semena vyklíčí i v pařeništi – při teplotě nad 5 °C přibližně za dva týdny, při 10 °C za týden. Dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu. Sazeničky můžete také předpěstovat doma. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za dva dny, poté jim však vyhovuje teplota nižší.

               Brokolice

Do pařeniště a skleníku se vyplatí vysadit již předpěstované sazeničky. Semena nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení však sazeničky jim postačí teplota 10 °C, proto je můžete z teplého pokoje přestěhovat na zahradu.

                Květák

I teplomilnější květák můžete vysazovat do dobře založeného pařeniště nebo skleníku, kde teplota ani v noci neklesá pod nulu. Pro klíčení semen potřebuje květák nejlépe 20-25 °C. Poté by měla teplota klesnout na 12-15 °C.

              Kedlubna

Semena kedluben ochotně klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté pěstujeme při teplotě 12-16 °C. Do pařeniště a skleníku se proto touto dobou vyplatí přesazovat doma předpěstované sazenice spíše, nežli přímo sít. Vysévat lze doma, pro předpěstování sadby v teple.

Vysévat lze také rychle rostoucí aromatické bylinky, jako je pažitka, kopr, roketa i trochu pomalejší, ale rovněž otužilou naťovou petrželku.

           Výsevy na záhony

Koncem února lze v teplejších oblastech a za příznivého počasí otužilou zeleninu vysévat přímo ven. Poroste pomaleji, nežli ve skleníku nebo pařeništi, ale i tak bude mít náskok před jarními setbami. Připravený záhon můžete za slunného počasí nejprve na pár dní zakrýt černou fólií, půda se tak rychleji prohřeje. Výsevy poté ochrání netkaná bílá textilie – před nočním chladem i vysycháním.

Koncem února lze ven vysévat ředkvičky, saláty, roketu, kopr, mrkve, cibuli a vysazovat cibuli sazečku a česnek.

Leden na zahradě.

Zahrádku po teplotně většinou velmi proměnlivém prosinci zpravidla ovládne mrazivá paní Zima. Mrazivý a bílý leden také nejvíce zahrádce prospívá. Nejlépe je nám v teple „u kamen“ s dobrou knihou a hrnkem čaje nebo grogu.

    Je více času na prolistování katalogů, pročtení zahrádkářských časopisů, odborných knih, článků a diskusí na internetu. Na zahrádce se také určitě nějaká práce najde, abychom se nadýchali čerstvého vzduchu a trochu se protáhli.

Co na leden říkají lidové pranostiky?

·         Lednové mlhy věští mokré jaro.

·         V lednu-li hřímá, tuhá je zima.

·         Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.

·         Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.

·         Suchý leden, mokrý červen.

·         Na svatého Hygina (11. 1.) pravá zima začíná.

Co nás čeká na zahrádce?

·         Během ledna musíme pravidelně kontrolovat uskladněnou zeleninu, brambory a ovoce. Jakmile se objeví nějaké skládkové choroby, musíme hned jejich zdroj odstranit, aby se nešířily dále. Šíření předcházíme ukládáním zdravých plodů a vytvářením optimálních podmínek. Všechny přepravky by měly být před naskladněním umyté nejlépe hypermanganovým roztokem.

·         Ovoce ukládáme nejlépe do jedné vrstvy stopkou dolů. Kolem stopky je totiž plod nejpevnější.

·         Sklep pravidelně větráme, především ve dnech, kdy teplota vystoupá nad nulu.

·         Rychlíme petržel, pažitku, cibuli a vyséváme na vatu řeřichu.

·         Jako milou dekoraci rychlíme cibule šafránů, nízkých tulipánů, drobných narcisů apod.

·         Kontrolujeme uskladněné cibule a hlízy okrasných květin.

·         Kontrolujeme přezimovávané pelargónie, fuchsie, durmany a další rostliny.

·         Uděláme si revizi v osivech. U starších osiv se vyplatí udělat zkoušku klíčivosti.

·         Rozmyslíme si, co budeme v této sezoně vysévat a obstaráme si osiva.

·         Překontrolujeme také přípravky na ochranu rostlin a hnojiva a případně některé doplníme.

·         Dáme si do pořádku nářadí a zahradní techniku. Nabrousíme nože a zahradní nůžky.

·         Při obchůzce zahradou kontrolujeme oplocení, aby se nám do zahrady nedostala volně žijící zvěř (srnčí, zajíci apod.), která by okousala stromky, poškodila přezimující zeleninu atd.

·         Kontrolujeme opory a úvazky u mladých výsadeb. Pokud někde mráz povytáhl nově vysazené rostliny, přišlápneme je zpět.

·         Je-li více mokrého sněhu, nebo tvoří-li se na větvích námraza, odlehčíme větvím, aby se nepolámaly.

·         Ještě stále můžeme pruhem juty lehce stáhnout túje a jalovce, aby je sníh nezdeformoval.

·         Jestli se chceme trochu protáhnout, je vhodná doba pro zpracování kompostu. Vše, co bylo na povrchu a na stranách přemístíme dovnitř figury a naopak. Kompost by měl být vysoký kolem metru.

·         Hnojůvku nebo močůvku můžeme právě nyní přidat na hromadu kompostu.

·         Do kompostu můžeme také přidat popel ze dřeva.

·         Pokud se oteplí, zalijeme stálezelené listnáče a jehličnany. Tyto rostliny i v zimě odpařují vodu, a pokud ji nemohou přijímat, uschnou. Mnozí si pak na jaře myslí, že zmrzly.

·         V době, kdy je vše pod sněhem, dáváme ptákům do krmítka potravu. Krmíme olejnatými semeny, vločkami a nesoleným lojem. Nikdy do krmítka nedáváme solené a kynuté pečivo a slaný lůj!

·         Pokud nemrzne a záhony nejsou pod sněhem, můžeme vysévat mrkev a kořenovou petržel.

·         Průběžně sklízíme kadeřávek, růžičkovou kapustu a pór.

·         Odstraníme přestárlé a nemocné stromy, odřežeme zlomené větve, odstraníme kořenové výmladky a uděláme průklest.

·         Pokud nemrzne, můžeme zmlazovat jádroviny.

·         Již v lednu se musíme postarat o ochranu kmenů proti přehřátí během slunečného dne a následného poškození nočním mrazem. Kmeny natíráme vápenným mlékem, obalujeme vhodným materiálem nebo stačí jen opřít prkno na jižní stranu kmenu.

·         Z pokojových rostlin v zimním období kvetou ještě vánoční hvězdy, rozkvétají orchideje (nejčastěji se pěstuje Phalenopsis – můrovec), kamélie, gardénie, hvězdníky.

·         Kontrolujeme případný výskyt škůdců pokojových rostlin, a pokud se objeví svilušky, molice nebo červci, hned zasáhneme. Mnohdy stačí listy očistit vatou namočenou v lihu a postříkat přípravkem na bázi minerálního oleje.