Srpen na zahradě
Co zasít v srpnu? Nenechte záhony zahálet, mohou plodit až do zimy
· Srpen je měsíc hojnosti. Dozrává ovoce, sklízíme spoustu šťavnaté zeleniny. A stále ještě můžeme do země vložit semínka pro podzimní úrodu, a také založit sklizeň jarní.
· Když na uvolněné záhony v srpnu vysejeme salát, budeme mít zásobu křehkých listů až do zimy. Kadeřavé saláty určené k řezu listů můžeme sklízet již za měsíc od výsevu. Otužilý kozlíček polníček dává sklizeň až do prvních mrazíků, a často ho můžeme sklízet i v zimě. Do pařeniště můžeme koncem měsíce vysít zimní salát (Humil nebo Altenburský), který přezimuje, a poskytne velmi časnou jarní sklizeň. Dále můžeme vysít špenát, šruchu zelnou, roketu, kopr, ředkve a rané ředkvičky, ozimou cibuli a kapustu pro sklizeň v příštím roce. V druhé polovině srpna se vysévá rovněž méně známá, ale velmi chutná a zajímavá zelenina černý kořen, Scorzonera čili hadí mord španělský. I zeleninový fenykl ještě stihne dorůst, pokud bude babí léto přívětivé.
· · Otužilý salát polníček
· Stejně jako u další zeleniny, vyplatí se mezi řádky položit mulč, který chrání půdu a potlačuje plevel - trávu, slámu, listí.
· Drobné listy polníčku jsou někdy k dostání v obchodech a malá vanička stojí nemalé peníze. Vypěstovat si ho přitom můžeme snadno, stačí slunný záhon s kyprou půdou. Semena vyséváme do rýh 1 cm hluboko, s rozestupy mezi řádky 25 cm. Vzrostlé sazeničky vyjednotíme na 15 cm od sebe. Během několika prvních týdnů po výsevu půdu dobře zaléváme a odstraňujeme plevel mezi řádky. Za velmi chladného počasí polníček zakryjeme bílou netkanou textilií. Svědčí mu organická hnojiva – půda obohacená kompostem a v průběhu růstu jednou týdně zálivka obohacená výluhem z kopřiv nebo zkvašeným drůbežím trusem.
· Lahodný mladý špenát
· Čerstvé, mladé lístky špenátu jsou kulinářským pokladem a také velkým přínosem pro zdraví. Přínosný je vysoký obsah kyseliny listové, dále řady vitamínů, minerálů a chlorofylu. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů. Můžeme jej zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíme mladé listy. Svědčí mu kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, při vzcházení důkladně zaléváme, pokud to za nás neučiní déšť.·
· Štavnatá šrucha zelná
Tato pohledná jihoevropská plazivá rostlina s dužnatými lístky má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Je také velmi zdravá - obsahuje mimo jiné více omega–3 mastných kyselin než jakákoli jiná listová zelenina, dále vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů pak hořčík, vápník, draslík a železo.
Semena vyséváme do sponu 20–25x4 cm, aby měly rozkladité „keříky“ dostatek místa. Šrucha má hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není příliš náročná na vláhu. Zato po sklizení by měla putovat na talíř co nejrychleji, protože brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost.
Exotický černý kořen
Pochází ze Španělska a daří se mu i na našich zahradách. Svrchu černý a uvnitř bílý, křehký kořen má jemnou, nasládlou chuť. Syrový je výtečný do salátů, uvařený připomíná chřest. Díky vysokému obsahu inulinu prospívá diabetikům, je prospěšný při dně a revmatických chorobách, uplatní se při redukční dietě.
Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm, do hloubky 3-4 cm. Půda by měla být kyprá, propustná. Rostlinám svědčí spíše polostín než přímé slunce.
V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen. Druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Teprve v této době se vyplatí kořen sbírat, i když ochutnat ho můžeme již tento podzim.
Zelené hnojení. Dopřejte záhonům výživnou dovolenou
Po výkonu, který vaše zeleninové záhony letos odvedly, si zaslouží prázdniny. Dopřejte jim zelené hnojení. Do půdy se dostanou živiny a vy nebudete muset do konce sezony plít.
Zelené hnojení slaví velký comeback na zahradní scéně. Ve chvíli, kdy sklidíte poslední salát nebo cibuli, jsou záhony prázdné, a to nechcete. Na místě, kde nic neroste, začne velmi rychle rašit plevel, který půdu znovu a znovu vyčerpává a umořuje. Nedejte mu šanci a pěstujte na vyprázdněných záhonech plodiny, které zemině prospějí!
Tajuplné zelené hnojení
Unavenou půdu potěší zelené hnojení v mnoha ohledech. Patří mezi organické hnojení, díky němuž se do půdy dostává biomasa rostlin, ta se rozkládá, a tím začíná přirozený koloběh. Cílem je obohatit půdu o organickou hmotu i živiny, a tím zvýšit půdní úrodnost.
Zní vám zelené hnojení jako zázrak? Svým způsobem je. Nejenže vám ušetří hodiny strávené vytrháváním bodláků a kopřiv, ale kromě živin půdu ochrání před vysoušením sluncem, erozí větru a vymývání živin deštěm.
Rostliny pěstované jako zelené hnojení navíc půdu nakypří, oživí a zlepší její strukturu. To prospívá půdním mikroorganismům, které jsou pro úrodnost půdy důležité. Kromě toho, některé druhy zeleného hnojení potěší i včely, čmeláky nebo motýly. (Jak léčit píchnutí od včely?)
Foto: Sunny_Smile, Shutterstock.com
Zelené hnojení pořídíte jednotlivě nebo se prodávají jako směsi
Kdy vysévat
Rostliny spadající do kategorie zeleného hnojení můžete vysévat od jara až do podzimu. Zelené hnojení se zpravidla vysévá po sklizni. Do pozdního podzimu jsou tak záhony pokryté a plevel nemá šanci. V době podzimního rytí můžete zelené části rostlin i jejich kořeny jednoduše do půdy zarýt. Rozloží se a zeminu obohatí o živiny.
Pokud ale rostliny včas zarýt nestihnete, nic se neděje. Půda bude alespoň přes zimu chráněná před mrazem. Vše můžete napravit hned zjara, jakmile počasí dovolí zahradnické práce.
Malé, nebo velké?
Zelené hnojení můžete nechat vyrůst do různých velikostí. Menší rostliny se lépe zarývají. Větší rostliny zase můžete nechat vykvést, z toho bude mít radost hmyz. Statné rostliny bude lepší vytrhat, nasekat na menší části a přidat třeba do kompostu. A co si vysadit?
Druhy zeleného hnojení
Možná budete překvapeni, co vše mezi zelené hnojení patří. Je to například hrachor, jetel, měsíček lékařský, hořčice, hrách, vlčí bob, žito nebo ozimou vikev. Mnoho z nich byste očekávali spíš na poli, ale skvěle poslouží i na vaší zahradě. A co od jednotlivých druhů čekat?
Hořčice
Hořčice je oblíbeným druhem zeleného hnojení, protože je nenáročná na kvalitu půdy i na klima. Snese přízemní mrazíky. Potřebuje ale dostatek závlahy.
Hrách
Hrách patří mezi vikvovité rostliny, o nichž je známé, že do půdy vrátí dusík, tedy prvek, který většina zeleniny potřebuje pro svůj růst. Má hlubší kořenový systém, a tak zeminu i načechrá. Snáší chladnější počasí.
Na hrachu si stihnete i pochutnat
Vlčí bob
Také vlčí bob pomůže do půdy vpravit dusík a zlepšit její kvalitu. V zahradnictví ho najdete i pod názvem lupina. Kvete modře, bíle a růžově a záhony tak umí proměnit v barevnou záplavu. Dusík pomůže do půdy vpravit i hrachor nebo jetel.
Svazenka
Tato nenáročná plodina rychle roste, zvládne i lehké a sušší půdy. Zeminu dobře zastíní a zabraňuje vypařování vody. Zlepšuje strukturu půdy a je skvělá i jako medonosná plodina – včely ji milují.
Měsíček lékařský
Kvete žlutými a oranžovými květy. Tato léčivá bylina pomáhá půdu zbavit háďátek, které škodí různým druhým zeleniny. Květy si můžete nasušit na bylinkový čaj. Nezapomeňte některé nechat dozrát a sebrat si semínka na příští rok.
Z měsíčku lékařského můžete udělat mast, která rychleji hojí popáleniny a je skvělá na klouby, v případě menstruačních křečí uleví čaj.