Historie
Málokteré město se dočkalo takové proslulosti jako Slavkov u Brna. První zmínka o Slavkově je z roku 1237, kdy český král Václav I. podepsal 12. května listinu, která upravovala majetkové poměry řádu německých rytířů. Tehdejší název Slavkova zněl Novosedlice (Nausedlitz / Austerlitz / Slavkov).
Dalším významným datem je rok 1416, kdy Slavkov získal městská práva.
Největšího rozkvětu dosáhl Slavkov za vlády šlechtického rodu Kouniců. Počátkem 16. století slavkovské panství koupil Oldřich z Kounic. Další významnou osobností byl Václav Antonín Kounic (1711-1794). Na místě řádové tvrze byl v letech 1690-1752 postaven mohutný barokní zámek - sídlo Kouniců.
Slavkov se trvale zapsal do dějin Evropy 2. prosince 1805. V jeho blízkém okolí v "Bitvě tří císařů" Napoleon porazil silnou rusko-rakouskou armádu.
To vše je důvodem k tomu, aby se Slavkovu říkalo „Malé město velkých dějin".
Také zemědělství má ve Slavkově svou historii, jak dokazují zápisy v kronikách. Dobré klimatické podmínky, říčka Litava a soustava rybníků dávaly záruky vysoké úrody různých plodin. Svahy nad městem byly vhodné pro pěstování vinné révy. Proto se vinaři, sadaři a zahradníci začali sdružovat v cechovních spolcích.
V roce 1933 se ve Slavkově sešlo několik přátel přírody a založili Spolek okrašlovací, zahrádkářů a přátel přírody a začali hned s nadšením pracovat. Prvním předsedou byl zvolen pan Emil Strach. Záznamy o činnosti spolku jsou do roku 1949. Po té spolek přešel do Zemského ovocnického spolku a následně do Ovocnického družstva. V roce 1953 záznamy o činnosti těchto spolků končí. Když byl v roce 1957 založen Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů, reagovali na toto místní majitelé zahrad a sadů a založili v roce 1963 Základní organizaci.
Zájem o členství byl velký a činnost organizace se zaměřila na zajišťování hnojiv, ovocných stromků a bramborové sadby. Pro zájemce byl prováděn postřik ovocných stromů proti škůdcům a pro výmlat obilí byla zakoupena mlátička obilí. Další činnost byla zaměřena na přednášky, besedy, instruktáže a zájezdy na zahrádkářské a kulturní akce. Na výstavách hodnotili svoje výpěstky.
Část členů ZO měla zájem na neobdělaných svazích v trati Pod Urbanem vybudovat zahrádkovou osadu. Pro neshody se organizace rozdělila a v roce 1974 byla založena Zahrádková osada. Postupně bylo vybudováno a přiděleno až 789 zahrádek. Byly zde zpevněny vozovky a provedeny elektrické rozvody. Pro potřeby členů byla vybudována moštárna ovoce.
Po roce 1989, kdy zahrádky přecházely do trvalého vlastnictví majitelů, docházelo k úbytku členské základny, jak v základní organizaci, tak i v zahrádkové osadě. Proto v roce 2003 došlo k opětovnému sloučení organizací a tím ke zkvalitnění činnosti.
Podrobné informace o činnosti jsou popsány v kronice zahrádkářů a v knize „Zahrádkářské paměti z minulého století ve Slavkově u Brna“, kterou je možno zakoupit v ZO.