AKTUALITY
Muškáty neboli pelargonie patří již mnoho let k nejoblíbenějším balkonovým květinám. Patří mezi víceleté rostliny, které se dají úspěšně zazimovat tak, abychom se z jejich krásy mohli těšit i následující sezónu. Nejen že ušetříte za nákup nových muškátů, víceleté rostliny navíc bohatěji kvetou. Jak tedy úspěšně zazimovat muškáty vám poradíme v následujícím článku.
Příprava na zazimování muškátů
Již koncem léta, kolem poloviny září, je vhodné muškátům mírně omezit zálivku a přestat s jejich přihnojováním. Tvorba nových výhonů a květů pro zazimování není žádoucí, rostlině bychom měli umožnit plnohodnotné vyzrání výhonů, které napomůže k úspěšnému přezimování rostliny. To můžeme podpořit použitím speciálního hnojiva pro vyzrávání rostlinných pletiv s vyšším obsahem draslíku. Toto hnojivo stačí používat jednou za čtrnáct dní do druhé poloviny října. Rostliny můžete také preventivně ošetřit přípravkem proti plísním a škůdcům, přesto je vhodné rostliny během zimy kontrolovat.
Zazimování muškátů
Muškáty je nejvhodnější zazimovat ještě před příchodem prvních mrazů, které by rostliny spálily. Muškáty jsou však velmi odolné a první, mírné mrazíky jim zpravidla neublíží. Zásadní pro úspěšné zazimování muškátů je výběr správného stanoviště. To by mělo být světlé, vzdušné a teplota by se měla pohybovat ideálně mezi 7 a 12 °C. Ideálním místem je například dílna, garáž, chodba, zimní zahrada, skleník nebo prostor mezi špaletovými okny. Všechna stanoviště by však měla mít dostatek přirozeného světla a měly by být chladné. Muškáty pravidelně zaléváme jednou za dva až tři týdny, substrát však nesmí být přemokřený. Čím je nižší teplota, tím méně zaléváme. Zjara – začátkem března rostlinám vyměníme substrát za nový, začneme s jejich přihnojováním speciálním hnojivem pro muškáty a rostliny začneme častěji zalévat. Muškáty umístíme zpět na venkovní stanoviště až po odeznění prvních mrazů, zpravidla po první polovině května.
Převislé muškáty (Pelargonium peltatum), které tvoří dlouhé převisy zkrátíme před zazimováním o polovinu, rostliny se přes zimu nebudou zbytečně vysilovat. Krátké a nové výhony není třeba zkracovat. Z odřezaných výhonů si můžeme nařízkovat rostliny nové. Koncem února až začátkem března výhony opět zkrátíme, a to přibližně o jednu třetinu.
Výhony vzpřímených muškátů (Pelargonium zonale), nazývané také jako muškáty páskaté před zazimováním nezkracujeme, odstraníme pouze suché listy a květy, nebo poškozené a slabé výhony. Řez provedeme až koncem února.
Na rozdíl od předešlých druhů muškátů můžeme velkokvěté, neboli anglické muškáty (Pelargonium grandiflorum) zazimovat na teplejším stanovišti, které by mělo mít ideálně 10 – 15 °C. Před zazimováním pouze odstraníme suché listy a výhony jen mírně zkrátíme. Na jaře dávejte pozor na přízemní mrazíky, které by velkokvětým muškátům, na rozdíl od převislých a vzpřímených, mohly značně uškodit.
Zazimování muškátů ve tmě, v bytě a ve sklepě
Mnoho z nás nemá k dispozici světlé a chladné místo, kam bychom mohli muškáty přes zimu uložit. Jak tedy zazimovat muškáty v bytě? Rostliny vyndáme z nádob a kořeny očistíme od všech zbytků zeminy. Zabalíme je do novin a svážeme provázkem. Takto zabalené rostliny buďto zavěsíme hlavou dolů, nebo je umístíme hlavou dolů do krabice. Takto připravené muškáty můžeme přezimovat například ve sklepě nebo v chladnější komoře. Na jaře rostliny opatrně vybalíme, mírně zkrátíme kořeny a výhony, a namočíme je na den do vody. Poté je vysadíme do květináčů s novým substrátem pro muškáty a začneme s jejich pravidelným přihnojováním a zálivkou.
Odkaz na původní článek: https://www.modernizahrada.com/jak-zazimovat-muskaty-aby-v-dalsi-sezone-opet-krasne-kvetly/
17. 10. 2023 - zpět na zprávy
Ořechy si vzít
nenecháme
Označit muflona,
kamzíka, pstruha duhového, "ořech", "kaštan", či řepu
cukrovku za invazní druhy, které je třeba z české krajiny vymýtit, je úřední
výmysl, kterému je třeba zabránit.
Zástupci zájmových
svazů reprezentující dohromady 600 tisíc českých myslivců, lesníků, rybářů,
zahrádkářů, zemědělců a včelařů zasednou v úterý 25. října 2016 ke kulatému
stolu. Ke společné iniciativě je donutilo rozhodnutí Ministerstva životního
prostředí, připravit do konce roku 2016 novelu zákona o ochraně přírody a
rozšířit tak seznam invazních nepůvodních druhů, který má být mnohem
"papežštější" a obsahovat až 6x více druhů živočichů a rostlin nad
rámec nového nařízení EU. Připravovaný český "černý seznam" zahrnuje
nejen přírodě a člověku opravdu škodlivé druhy, s jejichž omezením bezvýhradně
souhlasíme, ale bohužel i hospodářsky významné druhy zvěře, stromů a ryb, které
se již před řadou desetiletí až staletí staly běžnou součástí české krajiny a
přírody.
Na navrhovaných
"seznamech smrti", které počítají s likvidací, usmrcením či zamezením
rozmnožování, se ocitli například muflon, kamzík horský, koza bezoárová, z
rostlin pak ořešák královský (lidově "ořech"), jírovec maďal (lidově
"kaštan"), řepa obecná cukrovka, akát, topinambur, borovice černá,
borovice vejmutovka, dub červený, a z ryb, pstruh duhový, amur bílý,
tolstolobik bílý, siven americký.
Ministerstvo životního
prostředí připravuje regulaci nepůvodních invazních druhů už delší dobu
víceméně v tichosti bez účasti skupin hospodařících v krajině, tedy bez
myslivců, rybářů, lesníků, zahrádkářů, včelařů, ale například i bez chovatelů
exotických druhů. Je pro nás principiálně nepřijatelné, abychom se k této
legislativě mohli vyjadřovat možná až někdy v rámci meziresortního
připomínkového řízení. Naše zkušenosti minulých legislativních procesů totiž
ukazují, že až dostane Ministerstvo zemědělství od Ministerstva životního
prostředí návrh na stůl, zpravidla zbývá pak jen velmi malý časový prostor na
naše kvalifikované připomínky.
Jsme přesvědčení, že
tato mimořádně kontroverzní a složitá legislativa nemá vznikat "o nás bez
nás", bez celospolečenské a široké odborné diskuze, a už vůbec ne bez
účasti těch, kterých se to nejvíce týká, a kteří v praxi regulaci nepůvodních
druhů již dávno vykonávají a budou vykonávat. V rámci kulatého stolu si chtějí
české zájmové svazy vyjasnit postoje k tomuto procesu i názory na relevantnost
návrhů jednotlivých živočichů a rostlin uvedených na seznamu. Budou rovněž
hovořit o společném postupu při jednáních na Ministerstvu životního prostředí.
Věcná a konstruktivní diskuse by následně měla vyústit do přijetí společného
prohlášení.
TZ ČMMJ