AKTUALITY

předchozí následující
Řez ovocných stromů

Řez na klik.

Existuje mnoho metod řezu ovocných stromů.

Řez na „klik“ je nejmladší a nejvíce populární.

Na západě je velmi ceněn pro jabloňové a hrušňové sady.

 

Dále uvedená metoda řezu je především určená pro slabě rostoucí podnože v intenzivních sadech. Při respektování podmínek v malých sadech je plně využitelná rovněž u zahrádkářů. Hlavní zásady můžeme shrnout do deseti bodů.

1.zásada

Omezit na minimum vyholování výhonů nově vysazených stromků. Vysazovat stromky zdravé, silné, s velkým počtem bočního obrostu. Přihnojování dusíkem rozdělit na více menších dávek v průběhu celého roku. Řez omezíme na odstranění konkurenčního výhonu terminálu a zkrácení příliš dlouhých bočních výhonů na délku 50-60 cm. Terminál nezkracujeme, ale v případě poškození mrazem ano. Můžeme provést jarní postřik mladých listů giberelinem, které se tím zpevní a omezí opadávání.

2.zásada

Zásada se týká počtu hlavních kosterních větví prvního patra (stolu) v počtu 5 až 6, kterých u kvalitních výsadeb je větší množství. Ty postupně odstraňujeme do 4-5. roku. Pokud tyto boční výhony odstraňujeme, pak postupujeme od výše položených. Tyto výhony spolu s terminálem budou tvořit základ, kostru porostlou plodným obrostem. Kosterní větve jakož i terminál tvoří základ plodícího dřeva a nelze je nahradit mladším obrostem po celou dobu života stromu. Ponechání na starším stromku příliš mnoha větví v prvním patře (stolu) způsobuje větší zastínění a zmenšuje kvalitu ovoce spojenou s nedostatečným rozmístěním světla nutného pro pravidelnou tvorbu květních pupenů i vybarvení plodů.

3.zásada

Další zásada se týká terminálu i výše uvedeného klikání. Řez vrcholu touto metodou je poměrně jednoduchý. Zásadně řežeme terminál teprve tehdy, když přesáhne výšku horní podpěry. Při prvním řezu odstraňujeme 1/3 jednoletého výhonu, v dalším roce získáme silnou reakci na růst: tři, čtyři letorosty, z kterých jeden musíme odstranit na „klik“, tzn. na jednoletém dřevě, vždy za listovým pupenem, což představuje 10 cm jednoletého přírůstku. Pod těmito silnými výhony na starším dřevě, vyrůstají z terminálu výhony pod tupými úhly ukončené květními pupeny, na kterých nám záleží. V dalších letech postupujeme stejně jako v druhém roce řezu. Samozřejmě, když ponecháme každým rokem 10 cm výhonu, můžeme si spočítat, že po 6-7 letech bude stromek poněkud vyšší a vyvstane dotaz, jak dále postupovat. Především řez terminálu bychom měli oddalovat co možno nejdéle. Můžeme to provést, když vybereme pro klikání silnější výhony, které jsou šikmé, v tom ponechání 10 cm výhonu způsobí, že výška stromu bude vyšší o 5 cm, díky kterému, bude možno terminál zkrátit o několik let později. Při zkracování výšky výsadby je nejvhodnější doba těsně po ukončení vegetace. Zimní řez způsobuje silný vzrůst a tvorbu větví v podobě vytváření metel. Nejvhodnější doba na řez staršího dřeva je doba pozdního jara, třeba i v době po odkvětu. Na uklidnění růstu je nutno počkat i několik let.

4.zásada

Je velmi jednoduchá a spočívá na odstranění z koruny stromu všech výhonů ukončených listovým pupenem. Většinou tyto výhony rostou silněji a v zimě na jejich vrcholcích se nacházejí lístky. Ponechané v koruně tyto výhony zakončené listovým pupenem rostou silněji, zastiňují značnou část stromu, po případě se roztahují do meziřádku a stěžují práce v sadě. Květní poupata na koncích jednoletých výhonů jsou obvykle tlusté, kryté bronzovými šupinami. V druhém roce jsou charakteristické slabým vzrůstem a ukončeny opět květními poupaty.

5.zásada

Obdobně jako v případě terminálu, hlavní větve v patře „stolu“ nelze řezat ve starším dřevě, protože to způsobuje silný růst stromů, zvyšuje zastínění, a tím klesá kvalita ovoce. Z toho důvodu pro větve „stolu“ je zaveden stejný způsob řezu jako u terminálu. Když větev dosáhne požadovanou délku, provádíme zkracování řezem na „klik“ napoprvé 1/3 jednoročního přírůstku. Získáme tím silný přírůst na konci výhonu a založení květních pupenů na jeho vnitřní části. Druhý řez na klik provádíme krátce na 10 cm, vždy na vzrůstnějším výhonu rostoucím nahoru, konkurenty pro tento výhon nekompromisně odstraňujeme. Když začínáme s řezem na „klik“, konec větví začíná růst směrem nahoru, proto nevzniká riziko, že větev bude příliš dlouhá a bude překážet. Podstatnou přednosti řezu na „klik“ větví „stolu“ je udržování plodností v dolní části stromu, dále kontrola síly růstu – silnější na konci výhonů, a slabší na starším dřevě, což zaručuje lepší plodnost.

6.zásada

Okna, jaké známe z domova mají za úkol propouštět co nejvíce světla do místností. Podobný úkol má okno v ovocnářství. Jedná se o patro koruny stromu těsně nad větvemi prvního řádu – stolu, kde v délce 50-60 cm těsně nad tímto stolem se nenacházejí žádné výhony, někdy se vyskytují pupeny nebo krátký obrost přímo na terminálu. Okno má zaručit odpovídající prosvětlení spodních větví, což by mělo zaručovat v celé koruně vyrovnanou jakost plodů.

7.zásada

Víme jíž jak postupovat z vrcholem stromu i z koncí větví stolu, rovněž že je nutné odstraňovat z konců listové pupeny. Dále se dozvíme, které výhony je nutné odstranit. Máme-li udržovat vysokou kvalitu ovoce, musíme se postarat o to, aby v koruně se nacházely pokud možno nejmladší větve. Nejkvalitnější ovoce se objevují na větvích ne starších než tříletých. Abychom v koruně ponechávali jen takové větve, musíme z terminálu – osy odstraňovat jednu třetinu výhonů, vždy počínajíc od nejsilnějších a nejstarších.

Musíme mít na paměti, že nemůžeme odstranit třetinu větví v jednom místě na terminálu, ale musíme je odstraňovat po celé délce. Totéž se týče větví stolu. Jejich osa musí být pokud možno jednoduchá, nemůže se rozvětvovat, protože se může rozlomit pod tíhou ovoce. Zásadní rozdíl je ten, že odstraňujeme starší výhony než dvouleté, zřídka tříleté, což znamená, že každoročně odstraňujeme jednu polovinu z nich včetně výhonů směřujících směrem dolu. Je velice důležité, abychom toto rozhodnutí neodkládali, protože při odstraňování příliš silných výhonů dosáhneme příliš slabou vzrůstovou reakci nebo její zánik.

Pamatujeme o tom, že odstraňujeme větve pro to, aby v dalším roce na jejích místě vyrostly mladé, nadějné jednoleté výhony ukončené květními pupeny. Odstraňováním nevhodných větví ve správnou dobu způsobujeme, že máme kratší přírůstky s více květních pupenů na hlavních větvích.

8.zásada

Jak již bylo řečeno, co máme řezat, je vhodné ještě vysvětlit jak řezat. Veškeré odstraňované větve/výhony v koruně vždy řežeme na tzv. „čípek“, je to základ odstraňovaného výhonu, několika centimetrový úsek, který zaručuje vyrašení nových mladých výhonů zakončených květními pupeny. Přídavnou hodnotu plynoucí z ponechání „čípků“ je odsunutí řezné rány od hlavní osy terminálu nebo větví. Zabezpečujeme tímto stromek před infekcemi kůry i dřeva a rovněž omezujeme riziko zimního promrzání. Krátké výhony, které vyrůstají z takových „čípků“ představují méně probírky přírůstků a vyšší jakost plodů.

9.zásada

Při odstraňování výhonů na terminálu, musíme pamatovat, aby „čípek“ dosahoval odpovídající délky: čím silnější je odstraňována větev, tím delší musí být „čípek“. Pamatujme, že u odrůd se sklonem k vyholování ponecháváme delší „čípky“.

10.zásada

Poslední zásadou je, že všechny výhony zkracujeme za spícím listovým pupenem. Zkracování větví za květním pupenem povzbuzuje k růstu její vnitřní část. Navazuje to na skutečnost, že z  květního pupenu nevyrůstá časným jarem mladý výhon, který by vytvářel auxiny, uspokojující v růstu výhony na starším dřevě.

klikZávěrem chci říct, že metoda řezu „na klik“ uspokojuje ve vzrůstu ty části stromu, na kterých chceme udržet plodnost co nejdéle. Provádí se to skrz povzbuzování k růstu vrcholu a konce větví „stolu“ přes řez vždy na jednoletém dřevě za listovým pupenem. Z takto zkráceného výhonu časným jarem vyraší výhony vytvářející rostlinné hormony (auxiny) proudící větvemi a terminálem ve směru kořenů. Efekt můžeme pozorovat hlavně na vrcholu stromu, čím dále od něho, tím je koncentrace hormonů větší a výhony postranní jsou čím dál více kratší, vyrůstají pod tupým úhlem a jsou ukončené dobře vyvinutými květními pupeny.

Základní podstatou způsobu řezu na „klik“ je vytvoření jednoduché metody, snadno se školící, pro sezonní pracovníky v ovocných sadech. V neposlední řadě, používání této metody dovoluje příjemně trávit čas v zahradě.

Volně přeložil z polštiny Ing. Vladislav Samek, odborný instruktor ČZS Karviná

zdroj: http://owk.pl/zasady-ciecia-na-klik/


6. 4. 2017 - balnar zpět na zprávy

Ořechy si vzít nenecháme

Označit muflona, kamzíka, pstruha duhového, "ořech", "kaštan", či řepu cukrovku za invazní druhy, které je třeba z české krajiny vymýtit, je úřední výmysl, kterému je třeba zabránit.

Zástupci zájmových svazů reprezentující dohromady 600 tisíc českých myslivců, lesníků, rybářů, zahrádkářů, zemědělců a včelařů zasednou v úterý 25. října 2016 ke kulatému stolu. Ke společné iniciativě je donutilo rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, připravit do konce roku 2016 novelu zákona o ochraně přírody a rozšířit tak seznam invazních nepůvodních druhů, který má být mnohem "papežštější" a obsahovat až 6x více druhů živočichů a rostlin nad rámec nového nařízení EU. Připravovaný český "černý seznam" zahrnuje nejen přírodě a člověku opravdu škodlivé druhy, s jejichž omezením bezvýhradně souhlasíme, ale bohužel i hospodářsky významné druhy zvěře, stromů a ryb, které se již před řadou desetiletí až staletí staly běžnou součástí české krajiny a přírody.

Na navrhovaných "seznamech smrti", které počítají s likvidací, usmrcením či zamezením rozmnožování, se ocitli například muflon, kamzík horský, koza bezoárová, z rostlin pak ořešák královský (lidově "ořech"), jírovec maďal (lidově "kaštan"), řepa obecná cukrovka, akát, topinambur, borovice černá, borovice vejmutovka, dub červený, a z ryb, pstruh duhový, amur bílý, tolstolobik bílý, siven americký.

Ministerstvo životního prostředí připravuje regulaci nepůvodních invazních druhů už delší dobu víceméně v tichosti bez účasti skupin hospodařících v krajině, tedy bez myslivců, rybářů, lesníků, zahrádkářů, včelařů, ale například i bez chovatelů exotických druhů. Je pro nás principiálně nepřijatelné, abychom se k této legislativě mohli vyjadřovat možná až někdy v rámci meziresortního připomínkového řízení. Naše zkušenosti minulých legislativních procesů totiž ukazují, že až dostane Ministerstvo zemědělství od Ministerstva životního prostředí návrh na stůl, zpravidla zbývá pak jen velmi malý časový prostor na naše kvalifikované připomínky.

Jsme přesvědčení, že tato mimořádně kontroverzní a složitá legislativa nemá vznikat "o nás bez nás", bez celospolečenské a široké odborné diskuze, a už vůbec ne bez účasti těch, kterých se to nejvíce týká, a kteří v praxi regulaci nepůvodních druhů již dávno vykonávají a budou vykonávat. V rámci kulatého stolu si chtějí české zájmové svazy vyjasnit postoje k tomuto procesu i názory na relevantnost návrhů jednotlivých živočichů a rostlin uvedených na seznamu. Budou rovněž hovořit o společném postupu při jednáních na Ministerstvu životního prostředí. Věcná a konstruktivní diskuse by následně měla vyústit do přijetí společného prohlášení.

TZ ČMMJ