AKTUALITY
Potvrzen hojný výskyt housenek zavíječe zimostrázového na krušpáncích (= Buxus, zimostráz). Apelujeme na všechny majitele těchto stálezelených okrasných keřů, aby velmi důkladně a pravidelně kontrolovali keře. Zavíječ zimostrázový, škůdce původem z Asie, sužuje ČR několik posledních let. V minulém roce byl jeho stav v některých částech republiky téměř kalamitní. Tento škůdce má u nás 2-3 generace, přezimující generace se objevuje od poloviny měsíce března. Druhá generace se objevuje v červenci, třetí pak na podzim - přezimuje do jara.
Při prvním výskytu housenek je třeba provést ihned postřik. Obecně platí - čím měnší vývojové stádium housenky, tím rychlejší a lepší účinek postřiku. Postřik lze provést standartním insekticidem, my však doporučujeme přírodní cestu - použití přípravku na bázi Bacillus thuringiensis - bakterie, která napadá trávicí trakt housenky. Housenka přestává do několika hodin po pozření ošetřených listů žrát a během 2-3 dnů hyne.
Doporučujeme nepodcenit zásah proti této generaci housenek, výrazně tím omezíte sílu další generace tohoto škůdce.
12. 8. 2017 - balnar zpět na zprávy
Ořechy si vzít
nenecháme
Označit muflona,
kamzíka, pstruha duhového, "ořech", "kaštan", či řepu
cukrovku za invazní druhy, které je třeba z české krajiny vymýtit, je úřední
výmysl, kterému je třeba zabránit.
Zástupci zájmových
svazů reprezentující dohromady 600 tisíc českých myslivců, lesníků, rybářů,
zahrádkářů, zemědělců a včelařů zasednou v úterý 25. října 2016 ke kulatému
stolu. Ke společné iniciativě je donutilo rozhodnutí Ministerstva životního
prostředí, připravit do konce roku 2016 novelu zákona o ochraně přírody a
rozšířit tak seznam invazních nepůvodních druhů, který má být mnohem
"papežštější" a obsahovat až 6x více druhů živočichů a rostlin nad
rámec nového nařízení EU. Připravovaný český "černý seznam" zahrnuje
nejen přírodě a člověku opravdu škodlivé druhy, s jejichž omezením bezvýhradně
souhlasíme, ale bohužel i hospodářsky významné druhy zvěře, stromů a ryb, které
se již před řadou desetiletí až staletí staly běžnou součástí české krajiny a
přírody.
Na navrhovaných
"seznamech smrti", které počítají s likvidací, usmrcením či zamezením
rozmnožování, se ocitli například muflon, kamzík horský, koza bezoárová, z
rostlin pak ořešák královský (lidově "ořech"), jírovec maďal (lidově
"kaštan"), řepa obecná cukrovka, akát, topinambur, borovice černá,
borovice vejmutovka, dub červený, a z ryb, pstruh duhový, amur bílý,
tolstolobik bílý, siven americký.
Ministerstvo životního
prostředí připravuje regulaci nepůvodních invazních druhů už delší dobu
víceméně v tichosti bez účasti skupin hospodařících v krajině, tedy bez
myslivců, rybářů, lesníků, zahrádkářů, včelařů, ale například i bez chovatelů
exotických druhů. Je pro nás principiálně nepřijatelné, abychom se k této
legislativě mohli vyjadřovat možná až někdy v rámci meziresortního
připomínkového řízení. Naše zkušenosti minulých legislativních procesů totiž
ukazují, že až dostane Ministerstvo zemědělství od Ministerstva životního
prostředí návrh na stůl, zpravidla zbývá pak jen velmi malý časový prostor na
naše kvalifikované připomínky.
Jsme přesvědčení, že
tato mimořádně kontroverzní a složitá legislativa nemá vznikat "o nás bez
nás", bez celospolečenské a široké odborné diskuze, a už vůbec ne bez
účasti těch, kterých se to nejvíce týká, a kteří v praxi regulaci nepůvodních
druhů již dávno vykonávají a budou vykonávat. V rámci kulatého stolu si chtějí
české zájmové svazy vyjasnit postoje k tomuto procesu i názory na relevantnost
návrhů jednotlivých živočichů a rostlin uvedených na seznamu. Budou rovněž
hovořit o společném postupu při jednáních na Ministerstvu životního prostředí.
Věcná a konstruktivní diskuse by následně měla vyústit do přijetí společného
prohlášení.
TZ ČMMJ