Kalendář zahrádkáře
LEDEN
Podle počasí, nikoliv podle astronomů, je leden prostředním měsícem zimy. Průměrné teploty ovzduší jsou -1 °C v nadmořské výšce 200 m a na každých sto metrů se snižují téměř o půl stupně a tak v 600 m je průměr -2,9 °C.
Vegetace je v hlubokém útlumu, půda je promrzlá v celé orniční vrstvě: na povrchu je -1,8 °C, v hloubce 20 cm změříte -0,3 °C, v 60 cm 2,3 °C a ve 100 cm 4,1 °C. Ochlazování pokračuje až do konce ledna o další 2 °C.
Vodní srážky výhradně sněhové činí v průměru 36 mm ve 200 m. n. m., pak po 100 metrech je 39, 42, 48, 58, 68 až v 800 metrech je 73 mm srážek, tedy dvojnásobek než v nížinách. Často se vyskytují námrazy a poledovice.
Den trvá o Novém roce 8,05 hodin, na konci ledna již 9,15 hodiny a slunečního svitu je pouze okolo 50 hodin, což je jen 3 % z celoroční sumy.
v Leden jako měsíc hlubokého vegetačního klidu dopřává zahrádkářům ještě relativní odpočinek od intenzivní práce na zahrádce. Každý by si měl důkladně rozmyslet co bude následující rok na své zahrádce pěstovat, s čím byl loni spokojen a čemu se naopak na zahrádce nedařilo. Nejprve než budete obcházet obchody s osivem prohlédněte zásoby z minulých let.
v Osivo si podržuje klíčivost i několik let. Např. cibule, pór, mrkev, petržel, čekanka, salát, špenát klíčí i po třech letech, košťálová zelenina, rajče, paprika asi 5 let a okurky a tykve až 10 let. Před nákupem si můžete klíčivost vyzkoušet na malém vzorku, pro orientaci stačí jen 10 semen, ty zanořte do vlhkého papíru na talířku a zakryjte tak, aby nevyschly. Za jeden až dva týdny na teplém místě budete vědět, jak na tom osivo je. Statistická chyba z malého vzorku pro hrubou orientaci není podstatná, neboť obvykle sejeme větší množství a sadbu přebíráme nebo na záhonu jednotíme.
v Před výsevem se osivo doporučuje mořit, to je možné na sucho tak, že jej promícháte s přebytkem mořidla, které na sítku odstraníte, nebo při mokrém moření odvážené množství mořidla vmícháte do navlhčeného osiva, to pak necháte vyschnout a poté vyséváte. Pamatujte, že by se osivo mělo uchovávat v originálních obalech, zvláště pokud se jedná o vícevrstevné kovoplastové fólie a na místě, kde teplota nepřekračuje 12 °C.
v U sadby brambor nespoléhejte jen na zásoby z vlastní sklizně, ale sadbu obměňujte, i relativně pěkná sadby muže být promořena virovými chorobami. O výběru vhodných odrůd brambor se dozvíte v samostatném článku, vybírejte je především podle varných typů.
v Na zahrádce zaměřte svou pozornost na kontrolu neporušenosti oplocení a výšku sněhové pokrývky, zjištěná poškození je třeba ihned opravit a přebytečný sníh vyvézt ke starším stromům, nebo na záhony, aby do zahrádky nemohla vniknout zvěř, která by ohryzala stromky - pokud není sníh pamatujte, že zajíci a králíci využijí kdejaké skuliny při zemi a pochutnají si i na zazimované zelenině.
v Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin - důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem. Pro jarní množení bobulovin (rybíz, angrešt) můžeme dřevité řízky uchovat obdobně.
v Majitelé broskvoní by již nyní měli pamatovat na kadeřavost - ta se sice projeví až na prvních listech, ale ochrana se provádí i pokud jsou přes zimu teplejší období, houbě způsobující kadeřavost stačí již několikadenní oteplení nad 10 - 12 °C, což je i v tužší zimě celkem obvyklé.
v Na zeleninových záhonech přezimují některé druhy kořenových, ale i košťálových zelenin - pastinák a černý kořen, růžičková kapusta, kadeřávek, pór, polníček nebo i špenát. Využíváme jejich mrazuodolnost a podle potřeby je sklízíme za příznivých podmínek postupně až do jara. Kadeřávek sklízíme odřezáváním listů od okraje, společně s růžičkovou kapustou je můžeme sklízet i za mrazu. Po sklizené zelenině záhony za bezmrazého počasí co nejdříve zryjte.
v Uskladněnou zeleninu ve sklepě je nutné pravidelně a pečlivě kontrolovat. Houbové choroby dokáží za příznivých zvláště vlhkých podmínek celou skládku rychle zničit, sklep je nutné pravidelně větrat i pokud mírně mrzne. Je nutné ihned odstranit případná ohniska napadení. Naopak písek pro založenou kořenovou zeleninu je nutné mírně vlhčit, aby kořeny nepřeschly.
v Podle potřeby odebíráme ze zahrady i kadeřavou petržel, kterou je dobré před příchodem zimy zakrýt chvojím. I když není k dispozici sklep, poskytne nám zahrádka tuto zeleninu čerstvou během celé zimy. S déletrvajícími mrazy a sněhovou pokrývkou je nutné předem počítat a část přezimující zeleniny pro kuchyňskou potřebu si připravit v zakrytém pařeništi.
v Zelinařit v tomto období může i ten, kdo nemá žádnou zahrádku ani menší záhonek pod oknem, či balkon. V bytě lze narychlit pažitku, která poskytuje čerstvou, zdravou a chutnou nať. Pro své rychlení chce jen teplo a světlé místo. Stačí jí na podzim přesadit do květináče a nyní přenést na teplé a světlé místo. Podobně lze v této době rychlit i nať petržele, naťového celeru, cibuli zimní-sečku, či čekanku salátovou. Postupným výsevem se dá v bytě pěstovat i řeřicha, které jako pěstební substrát stačí vlhká buničitá vata na tácku, či v nepotřebném kelímku. Do vytápěného skleníku, či teplého pařeniště můžeme koncem měsíce začít s výsevem celeru, protože má dlouhou vegetační dobu, pro rychlení vyséváme salát (JANTAR, SMARAGD), ředkvičky, rané kedlubny (např. PRAGA, DVORANA nebo modrý AZUR). Ve studeném pařeništi můžete pěstovat i salát HUMIL, který dobře snáší nízké teploty.
v Semena skalniček a jiných trvalek, která vyžadují přemrznutí, vyséváme již v tuto dobu.
v Pokud dovolí počasí, může vinařící zahrádkář v tuto dobu navážet kompost do viničky, opravit si zdivo terasy, impregnovat kolíky pro jarní výsadbu a podle potřeby opravovat ochranu kmínků révy. Ve sklepě kontroluje víno, které podle potřeby čeří bentonitem.
v Pozornost zasněžení a stavu sněhové pokrývky vyžadují i jehličnany, které jsou zvláště choulostivé na polámání tíhou těžkého sněhu (odstraňujeme sníh nejlépe hráběmi a kontrolujeme svázání snadno rozklesávajících druhů dřevin), dále okrasné keře, z nichž jsou některé zvlášť choulostivé na holomrazy (tamaryšky, ibišky, či kdoule).
v Na podzim vysázené rostliny, zvláště stálezelené dřeviny musíme v bezmrazých dnech zalévat i během zimy - mráz totiž snadno půdu vysuší, hloubku promrznutí půdy můžeme ovlivnit nastýláním kořenového balu. Dostatečné přikrytí žádají i trvalky. Na holomrazy je potřebné pamatovat i u skalky a dostatečně ji smrkovým chvojím zakrýt. Pokud není dostatečně vysoká sněhová pokrývka, je potřebné obdobně ošetřit i růže nastýlkou z listí, nebo chvojí.
v Odebíráme dřevité řízky z listnatých keřů a stromů, které chceme namnožit, Pokud máme poloteplé pařeniště či skleník, můžeme řízkováním množit ještě nyní snadněji kořenící jehličnany.
v Tvarované živé ploty z listnáčů je možné za bezmrazých dnů stříhat, za příznivého počasí se můžete pustit i do průklestu dřevin. U keřových tvarů bobulovin (angrešt, rybíz) odstraňte čtyřleté a starší výhony - řežte je až u země a nenechávejte pahýly, které bývají napadány houbovými chorobami, tak je udržíte stále v dobré kondici. U stromkových tvarů odstraňte uschlé větve a podle potřeby korunky mírně prosvětlete.
v Nezapomeňte na přikrmování sýkorek a dalších pěvců, kteří jsou na vaší zahrádce velkými pomocníky v ochraně před škůdci. Pokud budete ptákům stavět krmítko můžete využít kdejaké dřevění zbytky, jen pamatujte na to, aby bylo přehledné a na přehledném místě - do krmítka, kde mají strach z napadení ptáci chodí velmi neradi.
v Pokud hodláte podpořit početní stavy opeřenců na své zahrádce, investujte do jejich bydlení a postavte jim vhodné budky. Přes zimu na to bývá trochu více času. Budky lze i zakoupit hotové pak pamatujte, že pro malé druhy sýkorek postačí vletový otvor 2,6 - 3 cm, pro rehky černohlávky a brhlíky pak 3 - 3,5 cm. Celkové rozměry nejsou příliš kritické, budka by měla mít asi dvojnásobnou výšku oproti šířce a objem kolem 2,5 - 3 litrů s otvorem v horní polovině budky. Orientace vletového otvoru uzpůsobte spíše situaci, vyberte raději zastíněné místo a hlavně nedávejte budky příliš blízko vedle sebe. Doporučená vzdálenost je více než 20 m.
v Pokud to počasí dovolí a je nad nulou, můžete se pustit do přehazování kompostu tak, aby vše co leželo na povrchu se dostalo dovnitř a naopak. Kompost má být alespoň metr vysoký s rovnou plochou nahoře asi 60 - 100 cm širokou. Do přehazování se můžete pustit i pokud je slabší vrstva na povrchu zmrzlá, vzniklé hroudy pomohou uvnitř kompostu jeho provzdušnění a díky biologické činnosti rychle roztají.
v Popel ze dřeva, který vám přes zimu přebývá nepoužívejte ke hnojení záhonů přímo, je dobré jej přidat do kompostu, nejlépe při jeho přehazování.
v Hotový kompost můžete během zimy navážet na zryté záhony, na jaře navezený kompost jen důkladnějším přehrabáním promícháte s povrchovou vrstvou půdy a můžete sázet.
v Pokud máte na zahrádce pařeniště je konec ledna vhodný termín k přípravě na novou sezonu. Pařeniště vyvezte do hloubky 20 - 50 cm a nechte několik dnů zakryté odpočinout, v únoru do něj navezete hnůj a založíte jej k teplému nebo poloteplému rychlení.