Aktuality - radíme si
V řezu peckovin vám doporučíme, jak postupovat při řezu třešně a višně.
U peckovin se musíme zaměřit na tyto zásahy řezem:
1. Řez po výsadbě
Při výsadbě stromku třešně postupujeme stejně jako u meruňkového stromku. Kmínek třešně by měl být vysoký okolo 1 metru.
2. Řez v době rašení a nakvétání
V době rašení pupenů provádíme u třešně řez výchovný a u stromku v plné plodnosti řez udržovací. Ve výchovném řezu třešní zapěstováváme kosterní větve pod úhlem 45°. Zkracování kosterních větví vždy provádíme od nejslabší kosterní větve, kterou podle síly upravíme. Ostatní silnější větve zkrátíme do rovnováhy. Terminální, středový výhon pak zkrátíme okolo 20 cm nad kosterními větvemi. Vznikne nám úhel koruny okolo 120°. Již v prvních letech na kosterních větvích vzniká plodný obrost, který zkracujeme, pokud by zahušťoval korunu stromku.
U třešní, hlavně na podnoži ptáčnice, nesmíme dovolit žádné kosterní větvi, aby rostla pod vzpřímenějším úhlem. Vznikl by tzv. dvoják terminálního výhonu, vidlice. U třešní a též u meruněk dochází u dvojáku k prasknutí v místě terminálu. Vytváříme přirozený tvar s vedoucím středním výhonem. Kosterních větví udržujeme asi pět.
Nyní už existují slaběji rostoucí podnože typu P. HL. A a B nebo Gisela 5, které narostou dle půdních podmínek do výšky 3 až 4 metry.
Terminální střední výhon nemusí u peckovin růst jako svíčka, ale může se vychylovat do strany. Plodný obrost u třešní může být delší, třeba 50 cm, ale nesmí zahušťovat korunu a křižovat výhony a přerůstat do větví dalšího řádu. Třešně jsou světlomilné, proto udržujeme korunu dostatečně světlou s pravidelným rozvětvením. U třešní stačí přírůstky nových letorostů 15 – 20 cm. Každoročně musí být obnoveno mladé dřevo v koruně.
3. Řez zmlazovací
Provádí se v době začínajícího růstu nových letorostů. U starších stromů můžeme zmlazovat jen 40 % koruny stromu. Větší zmlazení může vést k odumírání části kořenů. Lépe je zmlazovat postupně – vždy sesazením na spodní odbočující výhon, který směřuje ven z koruny. Rány po řezu by neměly mít větší plochu než 6 cm, aby rána vytvářela hojivé pletivo kalus. Pokud u třešně je podnož ptáčnice, která roste do velké výšky, je dobré zmlazovat každé 3 roky při sklizni. Zmlazujeme odříznutím hořejších větví s třešněmi, které nejdou očesat – ty pak očešeme na zemi. Rány po zmlazení zatíráme štěpařským voskem, aby dřevo nepraskalo. Menší rány po řezu u peckovin zatíráme stromovým balzámem.
Řez v době vegetace provádíme hlavně umladých stromků, jako u broskvoní a meruněk. Při tomto řezu se odstraňují křižující a konkurující výhony, větve, případně vlky.
5. Řez v září
V září, když stromy ukončují ukládání zásobních látek do větví a kořenů, je vhodná doba pro druhý průklest třešní. U mladých stromků necháme řez na příští jaro, u starších třešní můžeme dát strom řezem a průklestem do pořádku. Na jaře pak odstraňujeme už jen případné odumřelé výhony. Na jarní období necháme též řez, při kterém by vznikly větší rány – zhruba od tří do šesti centimetrů.
1. 2. 2014 - Vavruša zpět na zprávy
Kadeřavost broskvoní:
ochrana stromů začíná na podzim, pokračuje zjara
Zdroj : Abeceda zahrady - autor 7. 3. 2012 | Alena Menclová
Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.
V posledních letech se kadeřavost broskvoní stává postrachem zahrádkářů. U napadených broskvoní se zhoršuje zdravotní stav natolik, že jsou mnohem náchylnější k dalším chorobám a hůře vzdorují nepříznivým klimatickým podmínkám.
Co dokáže mikroskopická houba
Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.
Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě k „zdárnému“ vývoji i rosa, ulpívající na špičkách pupenů.
Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.
Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.
Ubrání se broskvoně?
Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů.
Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.
Vyskytuje-li se kadeřavost v některých oblastech každoročně, na broskvoních mohou odumírat nejvyšší větve a po čase oslabené stromy uhynou. Ve vlhkých letech a na vlhčích lokalitách jsou napadány nejprve vrcholky výhonů, choroba se pak postupně rozšíří i do spodních pater.
Podzim: první fáze boje s puchýřnatkou
Jakmile broskvoně shodí listy, což bývá v listopadu (mrazivé počasí je zbaví olistění téměř naráz), je ta pravá doba na první fázi obrany proti zákeřné chorobě. Houba se totiž právě přesunula do šupin budoucích pupenů, kde hodlá přečkat zimu.
Za dnů, kdy nehrozí mrazy a počasí je relativně pěkné (suché), můžete začít s ochranou: namíchejte půlprocentní roztok Sulky nebo připravte Kuprikol 50 (případně Kuprikol 250 SC) v koncentraci šest desetin procenta. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale také kmen stromu. Na škodu není postřik po dvou týdnech opakovat, pokud to počasí dovolí.
Jar druhá fáze boje s puchýřnatkou
Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.
Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Opět můžete použít zmíněný Kuprikol, výborným přípravkem je i Champion 50 WP. Znovu postříkejte nejen větve, ale celý kmen.
Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například Delan 700 WSG, Syllit WP, Dithan DG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik, a to Rubiganem či Clarinem.
Kdo zmešká, má smůlu
Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.
Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.