Aktuality - radíme si


předchozí následující
Řez peckovin - slivoň

Řez  peckovin  – slivoň

13. 1. 2014 | AUTOR: JAROSLAV.KRAUS | RUBRIKA: ZAHRADA


V seriálu o řezu peckovin poradíme, jak postupovat při řezu slivoně. U slivoně provádíme během roku tyto druhy řezu:

1.  Řez po výsadbě stromku

2.  Řez v době rašení a nakvétání

3.  Řez zmlazovací v době začínajícího růstu nových letorostů

4.  Řez v době vegetace v 6. až 8. měsíci

5.  Řez po sklizni plodů

1. Řez po výsadbě stromku

Při výsadbě slivoně postupujeme stejně jako u meruňkového stromku. U slivoní je nejlepším kmínkem čtvrtkmen. Korunka by měla být pyramidální s úhlem koruny 120°.

2 . Řez v době rašení a nakvétání

V tomto období provádíme řez výchovný a udržovací, přičemž stejně jako u ostatních ovocných dřevin dbáme na zapěstování pevných kosterních větví. Plodný obrost na kosterních větvích a terminálu by proto neměl přerůst přes třicet centimetrů. U slivoní můžeme zapěstovat buď korunu přirozenou, kdy na středním výhonu vyrůstají kosterní větve na genetické spirále v odstupech okolo dvaceti centimetrů, nebo strom s korunou patrovou, kdy spodní patro od hořejšího vymezuje odstup asi 120 centimetrů.

V patrové koruně ve spodním patře pěstujeme čtyři kosterní větve, v hořejším patře tři. U obou tvarů koruny musíme po celé délce kosterních větví zakracovat plodný obrost. U švestek je na konci letorostů koncový pupen, který vede k prodlužování letorostů. Pod ním jsou dva konkurenční pupeny se silným růstem, které je nutné řezem potlačovat. Čtvrtý a pátý pupen jsou již růstově kratší, 6. a 7. pupen už většinou nedávají žádný růst. Proto je u neprořezávané staré švestky uvnitř přerostlá houština, plná proschlých větviček.

3. Řez zmlazovací v době začínajícího růstu nových letorostů

Zmlazování plodného obrostu provádíme každoročně, jinak často přerůstá do větví. Zaměřujeme se zejména na snížení koruny stromu, tedy kosterních větví a středního výhonu.

Pokud bychom však zmlazení řezem provedli příliš silné, mohlo by dojít k odumření části kořenů i svazků pletiv v kmenu stromu. Proto při zmlazování odebíráme jen 40 % větví v koruně stromu. Dělá se to sesazením kosterních větví řezem na spodní odbočující výhony ven z koruny. Peckoviny bychom měli udržovat jen do takové výšky, kam dosáhneme z hliníkových štaflí se sedmi příčkami a s výsuvným žebříkem.

4. Řez v době vegetace: 6. až 8. měsíc

V tomto období prohlížíme a zaštipujeme mladé stromy. Zpomalujeme tak růst konkurenčních letorostů na kosterních větvích a letorosty, které na plodném obrostu mají snahu růst nadměrně. Odstraňujeme i nevhodné letorosty, které rostou dovnitř koruny, a letorosty svislé (vlky), ale i letorosty křižující, nemocné, odumřelé, zalomené.

 

 

 

 

 

 

 

5. Řez po sklizni plodů v září až v říjnu

Zaměřujeme se hlavně na starší stromy. V této době se nesmí řezat silnější větve od 3 do 6 cm v průměru. Řez provádíme stejný jako v době rašení až na uvedené výjimky. Takto upravené a ošetřené stromy jsou připravené na jarní ochranné postřiky i na případný mráz v zimě. Rány větší než jeden centimetr by měly být ošetřeny stromovým balzámem.

 

TEXT: JAROSLAV KRAUS
FOT JAROSLAV KRAUS A MARTINA LŽIČAŘOVÁ

 


1. 2. 2014 - Vavruša zpět na zprávy

Kadeřavost broskvoní:

ochrana stromů začíná na podzim, pokračuje zjara

Zdroj : Abeceda zahrady  - autor  7. 3. 2012 | Alena Menclová

Jednou z nejnebezpečnějších chorob broskvoní, napadajících stromy bez rozdílu odrůdy a věku, je kadeřavost. Ochrana proti ní je možná a účinná, seznámíte-li se s vývojem jejího původce a dodržíte termíny ošetření stromů.

Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.

V posledních letech se kadeřavost broskvoní stává postrachem zahrádkářů. U napadených broskvoní se zhoršuje zdravotní stav natolik, že jsou mnohem náchylnější k dalším chorobám a hůře vzdorují nepříznivým klimatickým podmínkám. 

Co dokáže mikroskopická houba

Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.

Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě k „zdárnému“ vývoji i rosa, ulpívající na špičkách pupenů.

Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.

Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.

Ubrání se broskvoně?

Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů. 

Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.

Vyskytuje-li se kadeřavost v některých oblastech každoročně, na broskvoních mohou odumírat nejvyšší větve a po čase oslabené stromy uhynou. Ve vlhkých letech a na vlhčích lokalitách jsou napadány nejprve vrcholky výhonů, choroba se pak postupně rozšíří i do spodních pater.

Podzim: první fáze boje s puchýřnatkou 

Jakmile broskvoně shodí listy, což bývá v listopadu (mrazivé počasí je zbaví olistění téměř naráz), je ta pravá doba na první fázi obrany proti zákeřné chorobě. Houba se totiž právě přesunula do šupin budoucích pupenů, kde hodlá přečkat zimu.

Za dnů, kdy nehrozí mrazy a počasí je relativně pěkné (suché), můžete začít s ochranou: namíchejte půlprocentní roztok Sulky nebo připravte Kuprikol 50 (případně Kuprikol 250 SC) v koncentraci šest desetin procenta. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale také kmen stromu. Na škodu není postřik po dvou týdnech opakovat, pokud to počasí dovolí.

Jar druhá fáze boje s puchýřnatkou

Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.

Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Opět můžete použít zmíněný Kuprikol, výborným přípravkem je i Champion 50 WP. Znovu postříkejte nejen větve, ale celý kmen.

Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například Delan 700 WSG, Syllit WP, Dithan DG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik, a to Rubiganem či Clarinem. 


Kdo zmešká, má smůlu

Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.

Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.