Aktuality - radíme si


předchozí následující
Pěstování zeleniny

Dobří sousedé pro zeleninu aneb Které druhy sázet vedle sebe

Při pěstování ovoce a zeleniny si běžně vypomáháme postřiky a hnojením. Podpořit růst rostlin, jde i jinak. Naši předkové vypozorovali, že některé druhy rostlin se navzájem podporují v růstu, nebo se dokáží ochránit. Ale funguje to i naopak a některým druhům sousedství nesvědčí. Nechte se inspirovat výhodným sousedstvím rostlin na užitkové zahradě.

Ze začátku to samozřejmě nemusí být úplně lehké a možná si i řeknete, že sesazování vhodných druhů rostlin k sobě nemá rychlý efekt. Výsledky budou pozorovatelné spíše za delší období, přeci jen plodiny na zahradě každý rok nemusí napadat stejný škůdce jako rok minulý. Přesto je tato forma zahradničení, kdy využíváme výhodné vlastnosti rostlin, nejen ekologická, ale také zábavná. Zeleninu a ovocné rostliny podporují různé druhy bylinek, ale mnohdy stačí nechat vyrůst i některé druhy plevelů, které zastanou úplně stejnou službu.

licho-e-i-nice-ochr-n-okurky-a-d-n-.jpgZdroj: archiv redakce

JAK JE TO SE ŠKŮDCI

Jistě jste se někdy setkali s doporučením, že by se některé plodiny po sobě neměli několik let pěstovat, toto doporučení se týká především mrkve nebo brukvovitých rostlin. Stejně tak byste měli střídat cibuli a česnek. Je to tím, že se v půdě mohou přemnožit některé choroby a škůdci, kteří během další sezony danou plodinu napadnou prakticky okamžitě, takže se nedočkáte téměř žádné, nebo minimálně nekvalitní, sklizně. Každé dva roky například po sobě střídejte pěstování brukvovité zeleniny.

Stejně tak berte v úvahu požadavky plodin na živiny obsažené v půdě. Není třeba dobré po sobě dva roky pěstovat brambory, které vyžadují půdu bohatou na živiny. Plodiny se většinou orientují na určité zastoupení prvků v půdě, které pak vyčerpají. Ideálně si tyto požadavky hlídejte a druhým rokem na půdě pěstujte rostliny, které jsou buď méně náročné, nebo si vystačí s jiným zastoupením minerálních látek.

Určitý deficit lze dohnat hnojením hnojem nebo kompostem, v tomto případě se ovšem informujte, jestli se plánovaná plodina snese s čerstvou organickou hmotou. Například cibuli na čerstvě nahnojený záhon nevysazujte, trpěla by houbovými chorobami.

CO SI PŘÍLIŠ NEROZUMÍ

Někdy vás mohou potrápit různé choroby a škůdci na brokolici, která je ohrožena především ve velkoplošné monokultuře. Určitě ji nepěstujte, podobně jako další brukvovitou zeleninu, vedle rajčat, jahodníku a tyčkových fazolí. Cibuli nesázejte poblíž hrachu a fazolí. Popínavé fazole nevysévejte v blízkosti kedluben a řepy.

Pokud na své zahradě rádi pěstujete květák, měli byste vědět, že si tato oblíbená plodina nerozumí s rajčaty ani s jahodníkem, proto by mezi nimi měla být dostatečná vzdálenost. Rajčata jistě vypadají jako nesnášenlivá plodina, což je do jisté míry i pravda. V jejich blízkosti nepěstujte dokonce ani brambory ani fenykl, navzájem se totiž inhibují v růstu.

pa-itka-a-r-zn-druhy-esneku-a-cibule-odpozuj-r-zn-p-dn-k-dce-728x409.jpgZdroj: archiv redakce

CO SI ROZUMÍ

Lilek vejcoplodý bude skvěle prosperovat v sousedství fazolí, které ho perfektně ochrání proti mandelince, která ho napadá podobně často jako nať brambor. Stejně tak lilek ochrání merlík bílý, díky kterému tato zelenina získá rezistenci vůči škůdcům.

Aromatické rostliny jako kopr vonný, celer, šalvěj lékařská, rozmarýn lékařský nebo heřmánek pravý mají všeobecně skvělý efekt na většinu pěstovaných plodin, protože svou výraznou vůní dokáží odpuzovat různé hmyzí škůdce, ale mnohdy příliš nevoní ani hryzcům a krtkům. Do sousedství je proto vysazujte třeba vedle brokolice, která navíc dobře poroste i poblíž brambor, řepy a cibule. Poslední zmiňovaná plodina, cibule, je všeobecně dobrým sousedem pro různé druhy zeleniny. Skvěle si sedne třeba s řepou, rajčaty, salátem a mnohými bylinkami, mezi kterými stojí za zmínku saturejka horská.

Ochranu okurek a dýní před škodlivým hmyzem vám zajistí výsev ředkviček, které vysejte poblíž této zeleniny. Podobnou službu zastane lichořeřišnice větší, kterou vysévejte s větším předstihem, aby ji dýně brzy nezastínily, ačkoli si s tím tato aromatická rostlina do jisté míry dokáže poradit.

Abyste od květáku odradili housenky běláska zelného, pěstujte poblíž například aromatický celer, který hmyz do velké míry odradí od této pochoutky. Rajčata se navzájem příliš nemají v lásce s brukvovitou zeleninou, naopak se ovšem skvěle podporují s cibulí, pažitkou, měsíčkem lékařským a mrkví. Bazalka pěstovaná v jejich podrostu je ochrání svou výraznou vůní před škůdci a navíc dodá plodům skvělou chuť. Ve vitalitě rajčata podpoří dokonce i kopřivy nebo divoce rostoucí merlík.

Tip redakce: Ohrožují hlávkové zelí zajíci? Pak mezi jednotlivé hlávky vysaďte jakoukoli cibulovitou zeleninu a uvidíte ten rozdíl. Stejně tak stačí rostliny poprášit dřevěným popelem, díky kterému zajícům přejde chuť na křupavou zeleninu.

Foto a autor : Lucie Peukertová


15. 4. 2020 - Vavruša zpět na zprávy

Kadeřavost broskvoní:

ochrana stromů začíná na podzim, pokračuje zjara

Zdroj : Abeceda zahrady  - autor  7. 3. 2012 | Alena Menclová

Jednou z nejnebezpečnějších chorob broskvoní, napadajících stromy bez rozdílu odrůdy a věku, je kadeřavost. Ochrana proti ní je možná a účinná, seznámíte-li se s vývojem jejího původce a dodržíte termíny ošetření stromů.

Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.

V posledních letech se kadeřavost broskvoní stává postrachem zahrádkářů. U napadených broskvoní se zhoršuje zdravotní stav natolik, že jsou mnohem náchylnější k dalším chorobám a hůře vzdorují nepříznivým klimatickým podmínkám. 

Co dokáže mikroskopická houba

Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.

Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě k „zdárnému“ vývoji i rosa, ulpívající na špičkách pupenů.

Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.

Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.

Ubrání se broskvoně?

Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů. 

Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.

Vyskytuje-li se kadeřavost v některých oblastech každoročně, na broskvoních mohou odumírat nejvyšší větve a po čase oslabené stromy uhynou. Ve vlhkých letech a na vlhčích lokalitách jsou napadány nejprve vrcholky výhonů, choroba se pak postupně rozšíří i do spodních pater.

Podzim: první fáze boje s puchýřnatkou 

Jakmile broskvoně shodí listy, což bývá v listopadu (mrazivé počasí je zbaví olistění téměř naráz), je ta pravá doba na první fázi obrany proti zákeřné chorobě. Houba se totiž právě přesunula do šupin budoucích pupenů, kde hodlá přečkat zimu.

Za dnů, kdy nehrozí mrazy a počasí je relativně pěkné (suché), můžete začít s ochranou: namíchejte půlprocentní roztok Sulky nebo připravte Kuprikol 50 (případně Kuprikol 250 SC) v koncentraci šest desetin procenta. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale také kmen stromu. Na škodu není postřik po dvou týdnech opakovat, pokud to počasí dovolí.

Jar druhá fáze boje s puchýřnatkou

Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.

Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Opět můžete použít zmíněný Kuprikol, výborným přípravkem je i Champion 50 WP. Znovu postříkejte nejen větve, ale celý kmen.

Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například Delan 700 WSG, Syllit WP, Dithan DG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik, a to Rubiganem či Clarinem. 


Kdo zmešká, má smůlu

Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.

Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.