V roce 2023 připravujeme: přednáška - Pěstování růží, přednáška bylinkáře p.Steinbauera, floristické kursy pro žáky a studenty, Floristická soutěž - zámek Holešov, výstava soutěžních prací v arkádách zámku, Mezinárodní výstava mečíků - zámek Holešov, moštování, vaření povidel, Adventní tvoření.
více
75 let od založení ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov
Když jsem na počátku roku 2023 byla požádána paní Čablovou, zda bych nenapsala článek k tomuto výročí, myslela jsem si, že si přečtu pár stránek Pamětní knihy spolku zahrádkářů v Holešově, založenou v roce 1950 a za hodinku bude hotovo.
Sedla jsem si večer ke kronice a kolem třetí ráno jsem zjistila, že nejsem ani v polovině. Po celém pokoji lístečky s poznámkami a hlavně udivená, kolik toho za ta léta členové odvedli v organizaci výstav, setkávání, zájezdů, práce pro mladé začínající zahrádkáře i při výstavbě Domu zahrádkářů atp.
Pokusila jsem se udělat takový výtah z těch 75 let existence ZO.
První zmínka o zahrádkářství v Holešově pochází již z roku 1884!!! V tomto roce byl založen Okresní hospodářský spolek – zaměřený na zemědělství a ovocnářství. V červnu 1946 byla v Holešově zřízena pobočka Svazu zahrádkářů, která měla 15 členů. Prvním předsedou se stal pan učitel Vincenc Krejcárek. Když byl posléze založen Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů, byly do něj začleněny i pobočky Svazu zahrádkářů. Ačkoliv byl Spolek zahrádkářů Holešov zapsán u Svazu zahrádkářů v Praze již 18.6. 1946, byl uznán administrativně až v roce 1948. V tomto roce byl nově zvolen předsedou svazu pan Vladimír Pecha.
V dalších letech se činnost opravdu hekticky rozvíjela. Budovaly se zahrádkářské osady, klubovny, moštárny. Na počátku 80let minulého století se začal budovat areál na Dlažánkách a to hlavně prací členů- zahrádkářů. V roce 1961 měl svaz již 272 členů a byla založena provozovna moštárny a sušička ovoce a varna povidel. Ve vedení je jako předseda pan Zaoral Emil.
Z kroniky jsem se dozvěděla, že např. v roce 1964 bylo pro členy zajištěno 1200 kg cereritu, 70 sudů, 2600 zeleninových semen, 106 sazenic vinné révy a další. Ovšem ovocných stromků bylo nedostatek, protože školky zásobovaly přednostně soc. sektor a také velkou vídeňskou výstavu. I s takovými starostmi se tehdejší vedení zahrádkářů muselo „poprat“.
Činnost Svazu zahrádkářů byla a doposud je, opravdu neskutečně rozsáhlá. Nejen zajišťování sazenic a potřeb zahrádkářských pro členy. Např. v roce 1977 v rámci „týdne úcty ke stáří“, proběhla beseda s nejstaršími členy organizace. Zavzpomínali na začátky činnosti, úspěchy i těžkosti.
A pokračuji: např. v roce 1981 měla organizace 616 členů. Výbor s tehdejším předsedou p. Galatíkem se schází co 14 dní a věnoval této činnosti 1156 hodin! To jen tak pro zajímavost, kolik času musely předchozí, stávající a určitě i budoucí výbory věnovat své činnosti, aby vše klapalo. Také pokračuje /v roce 1980 započata/, výstavba nové provozovny na Dlažánkách. Členové zde odpracovali 1912 brigádnických hodin. Avšak již v roce 1982 je v kronice poznámka, že účast na brigádách je čím dál nižší. V roce 1983 je však stavba ukončena a byl ji dán název „Dům zahrádkářů“.
Přeskočím pár let a jsem v roce 1995. V září byla zrušena výstava ovoce a zeleniny. Kvůli krupobití z předchozího roku, je absolutní nedostatek těchto komponentů. Spojovacím článkem mezi výborem a členy je Zpravodaj, kde jsou uvedeny veškeré informace o činnosti a akcích ZO. K dispozici je odborná knihovna, která čítá v té době 342 kusů knih i odborné časopisy.
A přehoupneme se do třetího tisíciletí. V roce 2000 je předsedou pan Galeta Ladislav. V kronice je konstatováno, že výborová účast se pořád zlepšuje. Členů je 188. Je zajímavé, že ačkoliv se členská základna zmenšila /rok 1981 - 616 členů/, činnost je pořád velmi obsáhlá. Také jsem získala informaci od paní Čablové proč byla tak velká členská základna právě v roce 1981. Kdo chtěl pálit ovocný kvas, musel být členem Zahrádkářského svazu. A také ,že si zahrádkáři kupovali své zahrady do vlastnictví jak od pozemkového fondu, tak města a původních vlastníků. Svazu pak zůstaly jen 3 osady a i další dvě na Žopské se po 10 letech užívání musely být odkoupeny od PF. Ano i takového problémy musel výbor řešit.
A jsme v roce 2010. Je to vlastně poslední zápis v kronice. Bohužel začíná smutně. Stávající předseda pan Vyňuchal Ladislav opouští nečekaně tento svět přímo na schůzi členské základny. Pevně věřím, že on i další členové Svazu zahrádkářů, kteří již nejsou mezi námi, si užívají v té nekonečné nebeské zahradě. Tam jim Sv. Petr – patron počasí, zajišťuje ten nejlepší déšť či sluníčko, žádné kroupy a vše jim roste k jejich potěše.
Počet členů je 120 a zastupujícím předsedou se stává paní Vlasta Čablová.
A co na konec? V tomto výročním roce 2023 je členů 98 a ZO má ve vlastnictví již jen jednu osadu s 8. nájemci a to Za rybníčkem. Předsedou je i nadále paní Vlasta Čablová.
S tímto shrnutím 75 let činnosti ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov, bych se rozloučila myšlenkou pana Galetky Ladislava, který byl předsedou v roce 1999.
„Význam zahrádkaření pro společnost? Zahrádky a sady vytvářejí plynulý přechod lidských obydlí do volné přírody. A tam, kde parkové plochy chybí, představují ideální vegetační infrastrukturu. Jsou také prostředkem pro rozvíjení životního stylu a významným faktorem v procesu samočištění ovzduší ve městech.“ Pro Holešov jsou zahrádkové osady límcem kolem města , obklopují jej skutečně ze všech stran.
A já jen dodám svou myšlenku: „kdo miluje zahrádku, práci a pečování o ni, prodlužuje si život!“
Mnoho úspěšné práce i v budoucích letech v ZO Českého zahrádkářského svazu Holešov členům i výboru přeje
Stáňa Nováková