Příspěvky/Články
|
Zahrádkaření je činnost spjatá s pěstitelstvím, fyzickou prací, s pobytem na zahrádce a aktivním odpočinkem. V dnešní uspěchané době přináší potěšení, klid a také hmotný užitek. Někteří zahrádkáři chovají včely, a tím přispívají k vyšší úrodě.
Chatařství je následníkem prvorepublikového úniku z industrializovaného města. K vyhlášeným lokalitám středních Čech nepatří jen malebná kopcovitá krajina kolem dolní Berounky a dolní Sázavy, ale také střední Polabí s poetikou velké řeky lemované topoly, loukami a poli v klidné krajině.
Počátky organizovaného zahrádkaření
U počátků organizovaného zahrádkářství v Čelákovicích stál „Spolek pro zakládání sadů a okrašlování v Čelákovicích a okolí se sídlem v Čelákovicích“ založený r. 1898. R. 1935 byl přejmenován na „Spolek okrašlovací a zahrádkářů“ a rozšířen o obor zahrádkářský. Spolek se zasloužil o ozelenění prostředí města: vysazoval aleje podél cest, postaral se o výsadbu stromů na městském hřbitově, pořádal přednášky, kurzy, exkurze, pečoval o ochranu stromů před škůdci, pořádal výstavy květin, ovoce a zeleniny. R. 1937, po dokončení betonových chodníků, zřídil trávníkové pásy podél nově vydlážděné silnice na náměstí. Jen r. 1939 vysadil při silnicích tyto počty ovocných stromů: K Mochovu 194 ks, k Toušeni 58 ks a k Sedlčánkám 106 ks. V předsednické funkci vystřídal r. 1935 Františka Šulce MUDr. Václav Došek, po válce byl předsedou MUDr. Karel Major. Neúnavným dlouholetým jednatelem byl Josef Lokaj. V r. 1940 měl spolek kolem 350 členů.
Pro zajímavost: K oslavě 40. výročí spolku bylo r. 1938 vydáno 5 čísel skromného, útlého časopisu „Pro krásu domova“. 18. 1. odeslal spolek prosbu spisovateli Karlu Čapkovi o svolení k otištění výňatků z jeho knihy fejetonů Zahradníkův rok. Karel Čapek vyhověl a fejetony byly otištěny.
Nechuť poúnorového režimu vůči samostatným, aktivním spolkům dostihla i čelákovický okrašlovací spolek. Byl dotlačen k sebe rozpuštění na mimořádné valné hromadě 4. 10. 1951, neboť „podstatu činnosti okrašlovacích spolků provádějí nyní MNV řádným plánováním a stálými odborníky“.
Založení nové organizace a vznik osad
R. 1956 přišel po teplém lednu krutý únorový mráz s minimy pod -30 °C, jenž zničil ovocné stromy. Tato katastrofa přiměla vedení státu k „uvolnění otěží“ a k podpoře zahrádkaření, jež mělo pomoci zásobit trh ovocem a zeleninou. R. 1957 vznikl Československý ovocnářský a zahrádkářský svaz, do něhož byly začleněny místní, regionální a oborové organizace.
V Čelákovicích se skupina 25 přátel ovocnářství sešla 26. 3. 1958 v restauraci U Bohuslavů a po vzoru organizací z Brandýsa n. L. a Záp založila za řízení Vincence Urbáška místní organizaci zahrádkářů. Mottem dle zápisu ze schůze bylo „Bude-li naše zahrádka hezká, bude i naše město krásné“. Přihlásilo se prvních 18 členů a vznikl první výbor organizace ve složení František Fiala – předseda, Antonín Novotný – místopředseda, Milan Weinzettl – pokladník, Vincent Urbášek – jednatel a Václav Veselský – zapisovatel.
Organizace měla 3 odbory – ovocnářský, květinářský a zelinářský. Zabývala se osvětovými přednáškami, prodejem hnojiv a sadby i výstavami květin, zeleniny a ovoce (1961). 26. – 29. 10. 1963 proběhla výstava 206 vzorků jablek, 46 vzorků hrušek, 2 vzorků vína, 2 vzorků ořechů, 1 vzorku mišpule a expozice stromových škůdců.
Organizace v počátcích sdružovala členy, kteří pracovali na zahrádkách u svých domů. Stoupal však zájem i u lidí, kteří bydleli v panelové zástavbě. Vytvářel se tím tlak na město, a tak r. 1960 vznikla osada č. 1 na pozemcích u husitského kostela. Jejím prvním předsedou se stal V. Urbášek. R. 1963 vnikla osada č. 3 na místě starého švestkového sadu u starého hřbitova, r. 1964 následovala osada č. 4 vedle osady č. 3 směrem k zahradnictví. Osada č. 3 přešla v roce 2008 restitucí do majetku římskokatolické církve a po delším jednání byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou. Půda, na které noví zahrádkáři začali pracovat, byla převážně jílovitá, zaplevelená a zarostlá. To, do jakého stavu se dostaly osady dnes, svědčí o nesmírném úsilí a práci, kterou museli vynaložit, aby se z pustiny stala úrodná půda přinášející užitek, krásu a aktivní odpočinek.
R. 1982 vznikla osada č. 2 u vlakové zastávky u silnice na Brandýs n. L. o velikosti 24 parcel. Po r. 1989 přešla do vlastnictví jednotlivých členů a nadále je členem základní organizace. Rovněž v r. 1982 byla v prostoru bývalého švestkového sadu u Kovohutí založena osada č. 5 složená ze tří částí. I zde muselo dojít ke kultivaci převážně písčité půdy Tato osada je největší, má celkem 90 členů. Největší zásluhu na vzniku této osady měl tehdejší předseda Měst NV Josef Fouček, sám velký zahrádkář, který zahrádkaření aktivně propagoval, za což mu patří velký dík.
Osady nejenom vznikají, ale také zanikají. R. 2002 zanikla osada č. 6 u Volmanovy vily z důvodu pozdější výstavby strojírenského podniku.
I v této době zahrádkáři pořádali výstavy, například 24. – 26. 9. 1982 výstavu ovoce, zeleniny, květin a kaktusů a v říjnu 1984 opět výstavu ovoce a zeleniny.
V roce 1983 spravovala naše organizace 6 osad asi s 250 členy.
R. 1988 po složitých jednáních vznikly osady č. 7 a č. 8 v prostorech náletových dřevin, skládek a vzrostlých stromů mezi Kovohutěmi a nynější cyklostezkou u Labe. Nezměrným úsilím se podařilo z tohoto prostoru vytvořit životaschopnou zahrádkářskou oblast. Parcely na těchto osadách byly odkoupeny jednotlivými členy od majitelů pozemků a vznikl tak spolek Nedaniny. R. 2012 osada č. 7 ukončila svoji činnost, a tím zanikla. Zůstalo pouze 13 členů osady č. 8.
Dnešek
V současnosti vykonává zahrádkářskou činnost asi 220 členů v 6 osadách včetně skupiny členů hospodařících u svého domu. Organizace hospodaří na základě nájemní smlouvy na pozemcích v majetku římskokatolické církve, ve vlastnictví fyzických osob a v osobním vlastnictví. Proběhl restituční soudní proces o vydání pozemků osady č. 4 a č. 5 římskokatolické církvi a v roce 2019 rozhodnutím soudu pozemky římskokatolická církev získala. Následně byla na tyto pozemky dne 31. 12. 2019 uzavřena nájemní smlouva.
Organizace zahrádkářů v Čelákovicích má pětičlenné vedení: (předseda , hospodářka, jednatel, revizní komise a zapisovatelka. Na každé osadě musí být tříčlenný osadní výbor ve složení předseda, pokladník a hospodářka ). Tyto funkce jsou vykonávány převážně bez finančního ohodnocení, přesto je to činnost nutná, protože funkcionáři zastupují zahrádkáře ve vztahu k pronajímateli. V minulých třech letech vyhlásil výbor program na finanční pomoc osadám, díky němuž mohly osady zlepšit své technické vybavení. Dotace města Čelákovic, o něž jsme požádali, byly použity pro činnost organizace, nákup hnojiv, autobusové zájezdy našich členů za zahrádkářskou tematikou a pro společenský večer na ukončení sezony.
Byl schválen nový zahrádkářský zákon č. 221/2021 Sb, který jednoznačně určuje postavení zahrádkářů a jejich organizace ve společnosti. Je dobré vědět, kdo měl zájem zákon prosadit a kdo ne. Zahrádkáři tímto zákonem nejsou nejslabším partnerem v zájmu o půdu.
Mnohé osobnosti z dlouhé historie zahrádkaření v Čelákovicích v ní zanechaly osobitou stopu. Josef Bejbl, dlouholetý člen hlavního výboru, byl živou kronikou zahrádkářů, nešetřil nikdy radou a pomocí. Dalším je Josef Khánský, rostlinolékař, který pomáhal zahrádkářům v boji proti škůdcům a svými přednáškami přispěl k ochraně rostlin. Známým zahrádkářem byl Hynek Volkmer, pěstitel jiřin, který svými květinami vždy potěšil návštěvníky výstav. Dlouholetým předsedou organizace byl Václav Bartůněk, který stál u zrodu některých osad a řídil organizaci při změnách po r. 1989. Všem jmenovaným i dalším dobrovolným „tahounům“, které bychom zde ani nemohli vypsat, je potřeba poděkovat za jejich práci a popřát hodně zdraví do jejich další práce.
Předpokládáme, že do budoucna, i vzhledem k velkému zájmu našich občanů, se bude zahrádkářská obec rozvíjet a že ve spolupráci s městskými orgány najdeme nové plochy vhodné pro zahrádkářskou činnost.
Jaromír Kurka
zpět