Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Kompost:

Kompostování je přirozená přírodní cesta recyklace organických materiálů, a dosáhnout snížení množství odpadu, a jeho následného využití na zahradě jako hnojivo i jako substrát pro zlepšení mechanicko - fyzikálních vlastností půdy.

Co je vhodné ke kompostování

·  ovocné a zeleninové odpady

·  kávové a čajové zbytky

·  novinový papír, lepenka, papírové ručníky

·  mléčné produkty

·  posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky

·  třísky, piliny, hobliny, kůra

·  trus hospodářských zvířat

·  popel ze dřeva

·  skořápky z ořechů

Co není vhodné ke kompostování

·  kosti, odřezky masa, tuky

·  chemicky ošetřené materiály

·  rostliny napadené chorobami

·  slupky z tropického ovoce, pecky

·  popel z uhlí, cigaret

·  časopisy

·  oddenková plevel, listí ořešáku

·  plasty, kovy, sklo, kameny

Základní podmínky pro kompostování

·  vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1

·  vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %

·  materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.

·  hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části

·  pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdy či hotového kompostu

1. Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.

2. Velmi důležité při kompostování je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.

3. V průběhu kompostování je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).

V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek. Hromada kompostu se může zahřát až na teplotu 65°C. V druhé fázi kompostování dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi kompostování, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.

Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).

Vliv měsíce:

Vliv Měsíce spočívá v přitažlivé síle, kterou působí na všechny tekutiny na zeměkouli, přičemžnejznámějším příkladem je příliv (nádech) a odliv (výdech).

Měsíc dorůstající a couvající  
Měsíc ovlivňuje proudění mízy a šťávy v rostlinách. Když dorůstá, stoupají vzhůru, čímž se posiluje tvorba listů, květů a plodů, a při výdechu naopak klesají, čímž se posiluje tvorba kořene. Podle tohoto jednoduchého pravidla byste se měli řídit.

Když Měsíc dorůstá, je čas na:

Když Měsíc couvá, je čas na:

V době úplňku a novoluní je vhodné nevysévat, nevysazovat ani nepřesazovat vůbec nic! V období novoluní se doporučuje upravit nadzemní části rostlin, protože nejsou tak citlivé na bolestivé zásahy a v následující fázi Měsíce se dobře uzdraví. Naopak při úplňku jsou nadzemní části rostlin velmi citlivé, takže řezu stromů a keřů či zaštipování rostlin se vyhněte. 

Rostlinolékařské informace – jaro

Na zahrádkách začíná být živo, ale ožívají nejen rostliny a pěstitelé, ale také mnoho chorob a škůdců. Zde je pak věčné dilema jak proti těmto nepřátelům, námi pěstovaných rostlin, bojovat, případně zda vůbec bojovat. V přírodě existuje určitá biologická rovnováha, která však není pravidelná, ale probíhá v určitých cyklech. To znamená, že se rozmnoží nějaký škůdce, jeden rok totálně zničí určité porosty. Následně se začnou množit predátoři tohoto škůdce až je škůdce úplně potlačen. Predátoři pak zahynou hladem a z několika přeživších škůdců a predátorů vznikají nové populace. Tyto cykly se po několika letech opakují. Mnozí jste si všimli u Odry dubů, které jednou za 4 až 8 let totálně ožerou housenky obaleče dubového a v srpnu jsou tyto stromy úplně bez listů. Podobné cykly probíhají v přírodě u všech rostlin, někdy jsou nenápadné bez výrazných projevů, někdy jsou dobře viditelné.  Člověk do toho však zasáhl dvěma způsoby:

1)  vytvořil velké plochy jednoho druhu rostliny (monokultury)

2)  přivezl z jiných zemí nové škůdce, kteří zde nemají přirozené nepřátele a jediná ochrana je chemická.  Podobně je tomu u chorob, kdy naše rostliny nemají žádnou obranu vůči těmto novým chorobám. Nezbývá než chemie a také šlechtění na odolnost.

Teď již ale několik praktických rad.

Škůdci: 

1)  Právě se objevili brouci květopase jabloňového, je to malý, asi 4 mm velký šedivý brouk nosatec. Samička klade vajíčka do květních pupenů, larvy vyžerou pestík, pupeny hnědnou a zasychají. Když takový pupen roztrhneme, uvnitř je bílá larva květopase, larva přelézá do dalších pupenů a zničí několik poupat.  Když je květopasu málo a jabloně mají velkou násadu květů, tak za nás udělají probírku.  Horší je, že si vybírají některé odrůdy, které pak nemají ani jablíčko a někde je úroda velká a plody malé. Jestli máte na zahradě květopase se přesvědčíte, když ráno, kdy je chladno vezmete velký světlý deštník, obracený dáte pod větev, do které pak klepnete. Ztuhlí brouci napadají do deštníku. Ovocnáři považují za škodlivou hranici tří a více brouků na sto poupat. Květopas je náš domácí a má spoustu přirozených nepřátel, jeho škodlivost není proto pravidelná. Postřik se provádí teď.  Jakmile se první květy otvírají, již je postřik neúčinný. 

2) Další škůdce, který se na nás chystá, je pilatka švestková, je to drobná muška, šedočerné barvy, několik mm velká. Patří mezi blanokřídlý hmyz. Její larvy vyžírají začínající semeno v malém plůdku po odkvetení. Někdy můžete pozorovat opad 4 až 5 mm velkých plodů. Když takový plod rozříznete, je uvnitř vykousaný, někdy tam najdete i larvu. Jedna larva vykouše 3 až 4 plody. Někdy bývá zničeno až 90 % plodů a přes bohaté kvetení zůstane na stromě jen několik plodů. Pilatka napadá hlavně slivoně (švestky, ryngle, mirabelky). O množství pilatek se přesvědčíte vyvěšením bílých lepových desek na strom na počátku kvetení peckovin. Vlastní chemická ochrana se provádí, když začínají opadávat bílé korunní plátky.  V tuto dobu již včely květy nenavštěvují a pilatky začínají klást vajíčka.   

Choroby:  

1) Kadeřavost listů broskvoní:  
Jeden postřik již měl být provedený v době, kdy prášily jehnědy lísek, teď můžeme provést další postřik. Doporučuje se přidat vhodné smáčedlo.   
2) Višně, třešně, meruňky – moniliový úžeh květů. Je podmíněn chladným a deštivým počasím v době kvetení.  Když je v době kvetení suché a slunné počasí, není postřik nutný. Je to houba. která prorůstá z květu do větviček a v případě silného napadení hnědnou a odumírají plodonosné větvičky, případně i celé větve. Postřik provádíme na počátku kvetení, a ještě jednou v plném květu. Povolené přípravky nesmí být toxické pro včely. Některé odrůdy jsou vůči této chorobě odolnější.  

3) Angrešt – hnědé padlí (americké padlí). Hodně se šířící choroba, která dovede úplně zničit angrešty. Kupujete-li nové rostliny, žádejte odrůdy odolné vůči této nemoci.  Ošetření 1x při rašení – před květem a 2 – 3x brzy po odkvětu. Vhodný je také 1 postřik po sklizni.   

4) Strupovitost jabloní. Je to hodně rozšířená a nebezpečná choroba.  Důležité je vědět, že houba přezimuje na spadaném listí, plodech, a hlavně na drobných zaschlých plodech, které zůstaly přes zimu na stromech. V období rašení jabloní se z těchto zdrojů uvolňuje velké množství výtrusů. Důležitá je proto preventivní ochrana, to znamená spadané listí kompostovat, nenechat na stromech suché plody (houba umí zabránit, aby tyto napadené plody spadly na zem). Problém je v případě, že tuto prevenci neudělá soused a pak nezbývá než chemické ošetření.   

 
Rostlinolékařské informace – podzim

Na podzim toho již mnoho není, ale něco se dá ještě stihnout.

1)  U broskvoní je možné preventivně ošetřit rostliny již teď (po opadu listů) proti kadeřavosti mědnatými přípravky, např. Kuprikol.

2)  Odstranit ze stromů zaschlé napadené plody. Houby, které způsobují hniloby plodů, umí zabránit jejich opadů na zem a tím si brzy na jaře zajistí rychlé šíření výtrusů na okolní stromy z těchto mumifikovaných plodů.

3)  Opadané listy i plody je možné bez problému kompostovat, tyto patogenní houby v půdě nepřežívají. Kompost je možné vylepšit páleným vápnem, nebo dusíkatým vápnem.