Pěstitelské rady
Budeme moci v Bohuňovicích pěstovat hrušky?
Problém rzivosti hrušně očima zahrádkářů
Jistě jste si povšimli, že v letošním roce v intravilánu naší obce se na hrušních, přestože na jaře bohatě kvetly, objevila pramalá či žádná úroda hrušek. Hrušně jsou již řadu let napadány agresivním patogenem – houbou rzí hrušňovou Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoudomou nižší houbu, která v průběhu roku napadá dva hostitele. Primárně na hrušních se tato houba projevuje po odkvětu zhejména na listech oranžovými skvrnami se žlutým okrajem, uprostřed často s černými rozptýlenými drobnými útvary. V průběhu léta se na spodní straně listů pod těmito skvrnami vyvíjejí vyvýšené zduřené špičaté výrůstky (aecie). Začátkem podzimu tyto výrůstky praskají a spory houby jsou větrem roznášeny na druhého hostitele – okrasné jalovce rodu Juniperus. Jsou to jalovec prostřední (J. media), jalovec chvojka (J. sabina), jalovec čínský (J. chinense) případně další druhy. Na těchto okrasných koniferách rez přezimuje na větvích. Při rozhrnutí zelených větviček můžeme uvnitř keře pozorovat oranžové zduřeniny, oblepující větévku, které se za vlhkého a deštivého počasí stávají slizovitými až rosolovitými. Z nich se v době květu hrušní, tedy převážně v dubnu až květnu, uvolňují spory, které se opět větrem a vzdušnými proudy přenášejí na hrušně. Napadená hrušeň má malou listovou plochu, plody na ní se vůbec nevyvinou, případně jsou malé, zakrnělé a zkroucené.
Ještě před 8 lety odborná literatura udávala, že silné napadení chorobou mají hrušně vzdálené do 50 m od mezihostitelského jalovce. Dnes už se hovoří o 200 až 500 m jako o vzdálenosti, na jakou je patogen přenášen vzdušnými proudy a může efektivně „likvidovat“ hrušně.
Stojíme zde před problémem, že v řadě našich přídomních zahrad jsou starší a vysoké hrušně, které ještě před 15 lety dávaly dobrou úrodu kvalitních hrušek. Řada těchto stromů již byla pokácena, protože následkem choroby buď neměly plody nebo se tyto plody nedaly konzumovat. V současné době není proti této chorobě povolen žádný chemický přípravek, lze použít povolené fungicidy pro jádroviny (např. proti strupovitosti), ale kdo z nás může účinně nejméně dvakrát postříkat třeba 5 m vysokou hrušeň? O blahodárnosti konzumace hrušek z vlastní produkce již bylo napsáno nemálo a není namístě se tím zde zabývat.
Zahrádkáři v letošním roce monitorovali výskyt mezihostitele – jalovce v obci. Konzultovali tento problém s odborníkem – okrasným zahradníkem panem Václavem Kotkem. Dle něj totiž nelze jednoznačně určit, které kultivary jalovců (a existují i mezidruhové křížence!) vlastně rez hrušňovou přenášejí. Některé zdroje uvádějí, že zatímco chorobu nepřenášející planě rostoucí jalovec obecný (J. communis), známý z horských pastvin a luk, který po promnutí v ruce krásně voní jalovčinkami, do vůně „špatných“ jalovců se mísí nepříjemný chemický či acetonový pach. Naučit se tyto vůně rozeznat je velmi obtížné, jalovce navíc mohou mít různý vzrůst – od přízemních keříků, až po keře 2-3 m vysoké. Rozlišit kultivar je tak i pro odborníka obtížné.
V letošním poměrně vlhkém jarním počasí byly v dubnu pozorovány silné nálepy rezavých zduřenin na jalovci mezi budovami základní školy a jídelny a na jalovcích v ulici Pod Mlékárnou. Jalovce v převážné většině tvoří stálezelnou keřovou zeleň obecních ploch, jsou oblíbeny pro svou nenáročnost na půdu i na údržbu vzrůstu. Další významné výsadby jalovce jsou například v rozích ulic Pod Lipami, u Husova pomníku na ul. 6. května, na návsi v Moravské Loděnici, na ul. Lhotka naproti domu č. 807 a na hřbitově. V okolí do 100 m od těchto lokalit (ale i jinde) jsou v zahradách vidět silně napadené rzivé hrušně. Jediný téměř zdravý hrušňový sad je v ul. Za Humny vedle domu č. 818, kde také nikde v bližším okolí jalovce nejsou.
Nechceme zde řící: Vykácejme všechny jalovce v obci! Je to zbytečně drastické, když i dle pana Václava Kotka patří řada těchto jalovců k těm kultivarům, které chorobu nepřenášejí. Spíše apelujeme na všechny zvídané občany: Pozorujte od konce března do poloviny května jalovce ve vašem okolí, rozhrňte keře a podívejte se na větvičky, jsou-li olepeny oranžovými prášivými či rosolovitými zduřeninami. Pouze nad takovými keři má cenu se zamyslet, zda jsou naší obci ku prospěchu či ku škodě. Výsadby zeleně se dají nahradit jinými koniferami podobného vzrůstu – cypřišky, tisy či tújemi. Nesázejme rozhodně nové jalovce – mají své místo v rozlehlých městských parcích ale nikoli mezi produkčními zahradami v obci. Kdo chcete pěstovat hrušky, zvažte, zda také u vás na zahradě či u souseda na zahradě právě takový „špatný“ jalovec neroste.
Nahlaste nám na e-mailovou adresu: zahradkari.bohunovice@seznam.cz svá pozorování o výskytu rzi na jalovcích a poté můžeme spolu s vedením obce zvážit změnu druhové výsadby veřejné zeleně tak, abychom co nejvíce snížili infekční tlak na naše hrušně. Znovu pak budeme moci říci – máme u nás v Bohuňovicích zdravé hrušně a hrušky z nich jsou bez postřiku a vynikající!
Obrázek 1 : Prášivé zduřeniny rzi hrušňové na jalovci u základní školy
Obrázek 2: Rosolovité zduřeniny na jalovci u základní školy
Obrázek 3: Napadené listy hrušně
Článek vznikl za přispění pánů Václava Kotka a ing. Jaroslava Roda s laskavým svolením k využití článku Rzivost hrušně z časopisu Zahrádkář č. 4/2019.
Za ZO ČZS Bohuňovice napsala: Ing. Mgr. Miroslava Müllerová