Historie
( Něco z kronik i vzpomínek naších pamětníků )
Psal se únor 1936, kdy došlo k založení spolku zahrádkářů ,, Praizler „ v Olomouci a okolí. K tomuto aktu došlo v restauraci u Zlaté koule na dnešní třídě Míru ( mimo jiné, tato restaurace existuje do dnešních dnů ). Územní sdružení vlastní vzácný dokument - a to kroniku - se zápisem o založení uvedeného spolku. Dále je nutné upozornit , že až do dnešních dnů činnost spolku vlastně nebyla přerušena, i když se měnili názvy a místo sekretariátu . Ale to nese doba a pokrok.
Spolek Praizler byl jedním z prvních na střední Moravě a asi třetí až pátý na Moravě.
Něco o historii spolku a navazujících organizací
V roce 1935 se pánové a sice pan učitel Dvořáček, pan učitel Penker a pan učitel Augustín Pospíšil v Neředíně dohodli, že je nutné do Olomouce zavolat nějakého odborníka zahrádkáře k provedení odborné přednášky věnované zahrádkářské činnosti. Toto rozhodování a dohadování trvalo bezmála půl roku. Na vánoce roku 1935 byl do Prahy – Radotína zaslán dopis panu Praizlerovi s požadavkem na uskutečnění odborné přednášky. Organizátoři měli stále obavy, aby akce neskončila nezdarem. Báli se že nebude dostatečná účast posluchačů. V zápětí došla stručná odpověď od pana Praizlera. Stavím se někdy v únoru 1936 v Olomouci. V kronice se posléze uvádí cituji „ … bylo rozesláno na 300 dopisů, udělány a vyvěšeny plakáty a zváno dům od domu tak jako o volbách…“
Již dne 18. Ledna 1936 o 5 hod . odpolední pan Praizler do Olomouce přijel a týž den se konala večer schůzka organizátorů s panem Praizlerem v hostinci u Koule ( dnes u Zlaté koule ). V kronice se dále uvádí : „ V neděli ráno jsme netrpělivě čekali a čekali jaká bude návštěva. Odhadovali jsme tak 30 až 50 lidí. V 9.oo hod již nebylo kde sednout. V uvedený den se přihlásilo 83 členů „ .
Pan Praizler vždy rád do Olomouce zajížděl a měl zde vždy zvídavé posluchače. Mezi posluchači byl i tehdy 30 tiletý pan Nitka. V roce 2013 dne 14.8. zemřel ve věku nedožitých 107 let. Narodil se 22.11.1907.
K zamyšlení několik čísel
V roce 1982 ZO ČZS Olomouc - město měla 525 řádných členů. V současnosti se stav členů pohybuje okolo 100. Okres Olomouc v uvedeném roce měl 63 ZO ČZS , dnes je jich 38. Tehdy bylo v okrese 6 150 členů, dnes má okres 1 551 řádných členů .
* Na Moravě byly v minulosti tyto spolky :
1767 až 1770 c.k. vlastenecko hospodářská společnost
1820 –založen pomologický spolek Čech a Moravy
1868 - ustavena stálá komise pro ovocnictví
1837 – 1847- působil na území Čech a Moravy spolek pěstitelů jiřinek
1843- česká zahradnická společnost
1900- zemský ovocnický spolek pro markrabství Moravské později moravskoslezské
V období první republiky vznikaly organizace a spolky jednak živelně, jednak dle požadavků v různých místech, obcích a městech, jako např.:
- zahrádkářská organizace = ústřední sdružení zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva
- společnost přátel zahrad, řada místních poboček
- vzdělávání, osvětová činnost, propagační aktivity, výstavy, kurzy, exkurze, okrašlovací místní spolky apod.
Po německé okupaci spolky v pohraničí byly zrušeny a začleněny do říšskoněmeckých organizací. V protektorátu většina spolků byla zrušena. V Olomouci spolek Praizler pracoval bez přerušení.
Po 2. světové válce byl stav následující :
1946 – 1949 svaz zahradnicko vinařský
1945 – v českých zemích vytvořen Jednotný svaz Českých zemědělců(JSČZ), zrušen v roce 1950
Zahrádkářské spolky a organizace vycházely z činnosti zahradnických, ovocnářských, vinařských, okrašlovacích a jiných spolků působících v českých zemích již v 19. Stol a před 1 světovou válkou. Již tehdy docházelo k postupnému oddělování amatérského pěstování od poloprofesionálního a taky od profesionálních činností.
* Ještě několik informací k historii :
V roce 1917 vznikl ústřední svaz spolků pro zakládání zahrádkových kolonií ze sídlem v Praze. V roce 1925 byl založen Svaz zahrádkářů a přátel přírody v Brně. V roce 1934 vzniklo ústřední sdružení zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva. V roce 1945 obnovena činnost uvedeného spolku. V roce 1947 název změněn na Jednotu zahrádkářů. V roce 1957 název změněn v součinnosti ze vznikem krajů, transformací do Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů. Od roku 1979 změna na Český zahrádkářský svaz.
Zahrádkářské spolky od prvopočátku své existence se významně podílely na šíření poznatků v pěstování a zužitkování zahradních výpěstků a plodin. V osmdesátých letech měl svaz až 450 tisíc členů.
Po roce 1989 nebyla obnovena ani založena žádná stavovská organizace, která by sjednocovala a hájila zájmy všech zahradnických oborů.
V současné době sekretariát PÚR ČZS pro okres Olomouc sídlí na ulici 1. Máje č. 5 v Olomouci. Olomoucká PÚR pořádá pravidelná oblastní školení, odborné exkurze, pravidelně a dlouhodobě spolupracuje s výstavištěm Flora a.s. Olomouc, zúčastňuje se výstav na uvedeném výstavišti. Spolupracuje ze zahrádkáři ze Slovenska a Polska. Dříve i se zahrádkáři s Lipska a Drážďan. Značná část místních ZO spolupracuje s obecními či městskými úřady a zastupitelstvy. Za těch 77 let organizované činnosti zahrádkáři zanechali důležitou stopu. Žel současná doba nepřeje příliš naší bohulibé činnosti. Chybí nám dorost, který nemá zájem o zahrádkaření a většina z mladších ročníků vidí smysl života jinak něž pohyb na zdravém vzduchu, při smysluplné práci a v přírodě. To že si touto činností prodlužují život jim zatím nějak nedochází.
Tak jako v minulosti ČZS spočívala činnost hlavně v oblasti osvětové, odborně vzdělávací, tak je tomu i nyní. Je nutné si uvědomit , že zahrádkáři zúrodňovali mnohdy ladem ležící půdu, nevhodnou pro jinou činnost, u rodinných domů upravují předzahrádky, mnohde ošetřují veřejnou zeleň, veřejné plochy apod. Zejména na Moravě jsou v mnoha obcích vidět výsledky zahrádkářského umu, nadšení a pracovitosti zdejších lidí.
Snad se dočkáme lepšího porozumění jak ze strany politiků, školských zařízení a především pak v rodinném zázemí. Věřme, že budeme mít pokračovatele a nadšence pro zahrádkářskou činnost.
Zpracoval : Jiří Skarupský tajemník PÚR ČZS Olomouc