České zahrádkáře čeká v rámci tradičního podzimního Hortikomplexu (5.- 8. října 2017, výstaviště Flora Olomouc), jedna z největších zahrádkářských událostí posledních desetiletí. Český zahrádkářský svaz zde oslaví 60. výročí svého založení a zároveň zde uspořádá mezinárodní výstavu starých ovocných odrůd Europom 2017.

V roce 2017 slaví Český zahrádkářský svaz 60. výročí své novodobé existence. Dne 29. září 1957 se uskutečnil I. Ustavující sjezd Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů (později název upraven na Český zahrádkářský svaz), který navázal na původní Jednotu zahrádkářů. Začala se tak psát novodobá historie Českého zahrádkářského svazu. "Jedná se o výjimečnou akci, mimořádnou nejen svým obsahem ale i rozsahem. Po desetiletí útlumu zažívá Český zahrádkářský svaz svou renesanci spojenou se zájmem lidí o vlastní výpěstky, komunitní pěstování i bio kvalitu zeleniny a ovoce. Zájem Čechů o pěstování nás samozřejmě těší. Říjnové oslavy 60. výročí ČZS mají připomenout nelehkou práci statisíců našich členů v průběhu desetiletí a zároveň poskytnout pozitivní pohled do budoucna."

Princip a význam Europomu
Program oslav v Olomouci

60 LET ČZS

Počátky zahrádkaření
Češi mají skutečně silný a specifický vztah k zahrádkaření, a to i ve vztahu k okolním zemím.
Kořeny zahrádkaření můžeme hledat již v době průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali z vesnic do měst. Ve 2. polovině 19. století se drobní pěstitelé začali díky volnější atmosféře ve společnosti sdružovat do řady spolků a založili mj. tradici četných velkolepých zahrádkářských výstav.
Hluboká hospodářská krize ve 30. letech byla pro mnohé nezaměstnané i dělníky doslova bojem o přežití a výpěstky ze zahrádky tak byly nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale mnohdy jediným jídlem těchto lidí. Neutěšenou sociální situaci dělníků si uvědomovali i osvícení továrníci. Za vůbec první skutečnou zahrádkovou nájemní osadu v ČR lze považovat soubor zahrádek s poetickým názvem „Sluneční ostrov zdraví“, který v roce 1906 na ploše tří hektarů založil osvícený varnsdorfský továrník Moritz Schnitzer. Zajímavé je, že oněch 66 zahrádek zde zůstalo dodnes.

Zahrádky za socialismu
Skutečným fenoménem se stalo zahrádkaření v době socialismu, kdy představovalo jednu z mála aktivit povolených a podporovaných režimem. Pro řadu lidí to rovněž byla, kvůli nemožnosti vycestovat, jediná možnost relaxace i rekreace. Po roce 1989 se s otevřením hranic a pestrou nabídkou dalších aktivit samozřejmě zájem o organizované zahrádkaření výrazně snížil. Zatímco před rokem 1989 bylo v Českém zahrádkářském svazu organizováno téměř půl miliónu lidí, nyní se tento počet pohybuje kolem 140.000.
Jakkoli je období totality vnímáno negativně, mělo i jeden pozitivní vedlejší efekt. V době, kdy bylo v obchodech těžké sehnat potřebné zboží, si lidé vypěstovali mimořádnou schopnost improvizace. I proto jsou dnes Češi na pracovním trhu v zahraničí tak žádaní. Dokáží si poradit téměř se vším.

Zahrádkáři zachraňují český trh
Na začátku roku 1976 požádali zástupci Ministerstva zemědělství a výživy české zahrádkáře o pomoc při řešení problémů v zásobování a spotřebě česneku. Na domácím trhu ho tehdy chybělo nejméně 300 tun. Řešení se nedalo odkládat, svaz se obrátil na členy vyhlášením výzvy "Každý člen ČOZS nejméně 1 kg česneku pro nákupní organizace." Na konci roku 1976 přes pozdní vyhlášení a přes nepříznivé počasí vypěstovali členové ČOZS přes 1320 tun česneku, z toho dodali nákupním organizacím 517 tun, což představovalo 172 % přijatého závazku.

Fenomén zahrádkaření
Zahrádka byla pro statisíce lidí za paneláků jediným útočištěm, kde se mohli scházet v uvolněném duchu s rodinou a přáteli, měli pocit, že mají kousek něčeho vlastního, byly to ostrůvky dočasné svobody a úniku ze šedé reality. K tomu se samozřejmě přidala radost z výpěstků. V posledních letech jsme svědky toho, že euforie z nových možností, které se nabídly po roce 1989, opadá. Lidé jsou zasyceni technikou, jejíž vývoj už ani nedokáží sledovat, rozvádí se každé druhé manželství, klesá fyzická zdatnost dětí. Stejně jako v šedých 60. až 80. letech se mnoho lidí stává součástí systému, který je neuspokojuje, nevyvolává v nich radost, ani je nenaplňuje. Lidé se proto znovu vrací k tomu, co třeba zažili jako děti. Přemýšlejí více o tom, co jí. Zjišťují, že život na zahrádce je naplňuje a přináší skutečně viditelné výsledky jejich úsilí. Stejně jako v době totality, jsou zahrádky únikem z reality a návratem ke kořenům.

Vlastnictví zahrádek
Existují dva základní druhy organizace zahrádkářské činnosti. Osady, které jsou organizované v Českém zahrádkářském svazu a nečlenské osady. Podstatné je ale vlastnictví pozemků. Většina půdy pod zahrádkářskými koloniemi je v majetku obcí a zahrádkáři zde platí nájmy. Některé pozemky se vrátily restituentům, v poslední době církvím. Často bohužel nájmy dosahují nereálných výšek. Poměrně běžně zahrádkáři platí například v Praze nájem 11 Kč za metr čtverečný, což je 110.000 Kč ročně za hektar. Za tržní nájem zemědělské půdy v ČR se přitom platí 1000 až 4000 Kč za hektar. Zahrádkáři jsou však vázání k jednomu pozemku, ke své chatičce a nemohou jako třeba zemědělci jen tak odejít na „jiné pole“ a využívat tak výhod tržního prostředí. Pokud chtějí zahrádkáři zůstat, musí cenu akceptovat. Na řadě míst již byli zahrádkáři nuceni s těžkým srdcem své zahrádky opustit. Na náhradu nyní nemají nárok, ani když pozemky patří obci. Tento stav by měl řešit zahrádkářský zákon, vetovaný v roce 2010 prezidentem Václavem Klausem. Ochranu zahrádkářské činnosti jsme se pokusili prosadit znovu, bohužel návrh nového zahrádkářského zákona byl poslaneckou sněmovnou vrácen k přepracování koncem roku 2016.

Nástup nové generace
Našimi členy jsou většinou lidé, kteří začínali zahrádkařit v 60. a 70. letech minulého století. Často však mají tito šedesátníci i sedmdesátníci více energie a elánu než mladší ročníky. Kvůli společenskému vývoji počátkem 90, let, kdy Češi objevili nové možnosti realizace a na zahrádky tak trošku pozapomněli, nám chybí celá jedna generace. Setkáváme se proto s obrovským zájmem mladé generace, která navazuje na práci svých dědů a babiček.

Nové trendy
Velký boom v České republice zaznamenávají tzv. komunitní zahrady, byť tento nový trend k nám přišel s poměrně velkým odstupem od západoevropských zemí. Více než potřeba samozásobit se vlastním ovocem či zeleninou je to jakýsi vzdor současné době, snaha znovuobnovit komunity v centrech měst a vdechnout jim nový život a smysl. Nesmíme samozřejmě zapomínat na to, že lidé stále více pátrají po původu potravin v obchodech. Začali dávat přednost tuzemským potravinám. Obrazně řečeno opouští své dlouholeté zvyky. Jsou častěji ochotní opustit pohodlí nákupních center a najít si svého pěstitele. Zjišťují, že české jablko chutná podstatně lépe, než to dovozové. Možná o něco hůře vypadá, ale není zatíženo četnými dávkami postřiků a nemusí se na pulty obchodů trmácet tisíce kilometrů, dokonce napříč kontinenty.
Rovněž rostoucí zájem o pěstování domácí zeleniny a bylinek jednoznačně souvisí s celkovou změnou životního stylu Čechů. Lidé si více hlídají svůj jídelníček, volí lehká, spíše zeleninová jídla; věnují se sportu. Zájem o bylinkové zahrádky nepochybně podnítily i četné kulinářských pořady, které učí Čechy využívat bylinek ke zpestření jídelníčku.

Čeští zahrádkáři prospívají celé společnosti
Smyslem Českého zahrádkářského svazu není pouze hájení zájmů členů ČZS, poskytování odborného a právního poradenství. Čeští zahrádkáři mimo jiné uspořádají ročně na 610 akcí pro mládež, do kterých se zapojují desetitisíce dětí (v roce 2015 to bylo 27.780 dětí). Každým rokem pořádá tři celostátní soutěže podporované ministerstvem školství a tělovýchovy a ministerstvem zemědělství. Jedná se o vědomostní soutěž Mladý zahrádkář, výtvarnou soutěž a floristickou soutěž. Po řadu let odborní pracovníci ČZS suplují praktickou výchovu v oblasti pěstování rostlin, která byla vyjmuta ze školních osnov. Děti jsou tak díky řadě kroužků informování o zákonitostech v přírodě a učí se manuální zručnosti.
Na mnoha místech jsou zahrádkářské spolky jedním z mála organizací, které se starají o spolkový život v obcích. Pořádají regionální výstavy košty vína, moštů, ale pořádají i dětské dny a další oslavy v průběhu roku.

Členská základna
Před rokem 1989 bylo registrovaných zahrádkářů cca 480.000 a zahrádek odhadem asi 270.000. V současnosti má ČZS cca 140.000 členů, kteří obhospodařují zahrádky o ploše cca 9500 hektarů půdy. Jedná se však o členy organizované v ČZS, zahrádkářů je ve skutečnosti několikanásobně víc. Většinou je ve svazu registrován pouze jeden člen rodiny, ale z našich zkušeností víme, že jednu zahrádku často užívá několik generací či dokonce několik rodin najednou.

Rušení osad
Zejména ve velkých městech jako je Praha a Brno jsou stále silné tlaky získat pozemky, na kterých se zahrádkové osady nacházejí. Jsou to povětšinou lukrativní místa plná zeleně, která byla roky kultivovaná, je na ně mnohdy zavedena voda a elektřina. Navíc zahrádkáři, přiznejme si to, jsou snadným cílem. Nemají tak ostré lokty a už vůbec ne peníze na právníky. Jejich setrvání často záleží na rozhodnutí města, často tak čelí snahám o změny územních plánů, které otevírají cestu ke stavebním projektům. V Praze již takto zanikly desítky osad, ostatní jsou v silném ohrožení. Od roku 2002 bojují o svou existenci například zahrádkáři z osady na Libeňském ostrově, která vznikla již v roce 1923 a je tak vůbec nejstarší osadou na území Prahy.
Časté argumenty, že mnohé zahrádky hyzdí své okolí, jsou dle nás velmi zavádějící. Je třeba vzít v úvahu, že například na rozdíl od sportu a kultury nejdou z veřejných peněz na podporu zahrádkářské činnosti téměř žádné prostředky. Výrazněji a dlouhodoběji nás v současnosti podporuje pouze ministerstvo zemědělství. Ano, zahrádky jsou občas v neudržovaném stavu, ale týká se to lokalit, kde lidí přišli o jakoukoli jistotu a mají sjednány krátkodobé nájmy, třeba jen na období jednoho roku. Logicky tak nechtějí do jejich údržby investovat.

Budoucnost zahrádkaření
Zahrádkaření je svým způsobem životní postoj. Bohužel jeho význam není vždy dobře chápán a oceňován. Lidé na radnicích si často neuvědomují, že když zahrádkovou osadu zruší a nechají místo ní postavit obytný dům nebo komerční objekt, už nikdy se zeleň na toto místo nevrátí. Zahrádková osada přitom městu generuje zajímavý a stabilní příjem v podobě nájmů od uživatelů. Město navíc údržba této městské zeleně nic nestojí, o vše se starají zadarmo zahrádkáři. Navíc je to i strategická rezerva pro budoucí generace.
Málokdo také ví, jaký pozitivní vliv mají zahrádky na prostředí měst. Plní klimatizační službu, podporují malý vodní cyklus, produkují kyslík, podílí se na biodiverzitě a mají i významnou roli v případě tzv. bleskových povodní
Budoucnost zahrádkaření závisí na tom, jak bude naše hnutí dál vnímat společnost i příslušní lidé na radnicích. Zahrádkové osady najdete v hojné míře i ve vyspělých západních státech. Například v Berlíně zabírají plochu 3000 hektarů, což je asi 3,5 procenta rozlohy města. Jediný rozdíl je tom, že na západ od nás má zahrádkaření výraznou podporu radnic. Představitelé veřejné a státní správy se zúčastňují akcí zahrádkářů, podporují komunitu v místě. Chtějí mít přeci spokojené občany, kteří mají prostor pro svůj koníček a ještě se k tomu zdarma starají o městskou zeleň i společenský život. Takováto situace u nás panuje v menších městech a na vesnicích, kde k sobě mají lidé tradičně blíž. Ve velkých městech nám toto vnímání zahrádkářů zatím chybí, přitom právě zde mají zahrádkové osady jako zelené plíce měst svou nezpochybnitelnou roli. Buducnost přesto vidíme pozitivně. Zdá se, že přichází nová generace lidí, kteří vidí dále než na jedno volební období.
V posledních letech se snaží Český zahrádkářský svaz budovat v místech vysoké poptávky po zahrádkách nové osady, k realizaci projektů však chybí větší podpora zastupitelstev měst při změnách územních plánů. Zahrádkářský zákon, který měl označit zahrádkaření za veřejně prospěšnou činnost, byl v závěru roku 2016 vrácen navzdory četným příslibům politiků k přepracování a jeho schválení v rámci tohoto volebního období již není reálné.

PRINCIP A VÝZNAM EUROPOMU

Mezinárodní přehlídku ovoce pod značkou Europom® založila skupina převážně neziskových organizací vedených dobrovolníky, která se zabývá pomologií, konzervací tradičních a lokálních ovocných druhů. Od svého vzniku se Europom® rozrůstal o další organizace z různých částí Evropy. Každý rok se během výstavy Europom® tyto organizace setkávají a představují široké veřejnosti své aktivity a ovocné druhy. Jsme potěšeni tím, že se Český zahrádkářský svaz rozhodl pořádat Europom® 2017. Tím, že se odehraje poprvé ve východní Evropě, budou se moci zúčastnit další organizace z tohoto regionu a ukázat místní veřejnosti důležitost jednotlivých odrůd pro genetickou diverzitu.
Co je to Europom®?
Myšlenka Europomu® vznikla koncem 80. let jako odpověď na industrializaci a unifikaci v ovocnářském průmyslu. Tradiční vysokokmenné sady, které mívaly směs tradičních, místních
i rezistentních odrůd, rychle ustupovaly novým odrůdám. V různých koutech Evropy se drobné nevládní organizace snaží popsat, studovat a přechovat místní a historické ovocné odrůdy, aby je
zachovaly pro příští generace. Jedním z cílů výstav Europomu® je tedy každoroční setkání těchto nevládních organizací, jejich propojení a sdílení informací a osvědčených strategií. Dále pak propagace historických a lokálních ovocných druhů před nejširší veřejností. Součástí Europomu® bývají i vzdělávací aktivity, odborný program a ochutnávky. První mezinárodní výstavu ovoce pod názvem Europom® uspořádala v roce 1989 belgická nezisková organizace Nationale Boomgaardenstichting (NBS) na univerzitě Diepenbeek/Hasselt. Návštěvníci zde mohli shlédnout na 1000 druhů ovoce z 6 různých evropských zemí. Postupem času se Europom® stal každoroční akcí, kterou hostí pokaždé jiná organizace z jiné země. Výstavu tak mohli vidět lidé v Lucembursku, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Velké Británii a Belgii a letos poprvé i ve východní Evropě v České republice. Za dobu své existence se už Europom® zúčastnilo více než 30 organizací z celé Evropy, které tak měly možnost prezentovat své lokální odrůdy na 21 mezinárodních výstavách.

PROGRAM
Výstaviště Flora, Wolkerova 37/17, 771 11 Olomouc

Čt 5. října
09:00–18:00 zahájení výstavy Flora Olomouc (Hortikomplex)

Pá 6. října
Den Europomu®
Program v pavilonu A
9:30 slavnostní zahájení Europomu® na hlavním podiu v pavilonu A
10:00–10:45 Mapování starých odrůd Slezska – Radim Lokoč
12:00–12:30 Zahradou poznání – Miroslav Šobr
12:45–13:15 Specifika hledání tradičních odrůd v Jižních Čechách – Zdeněk Buzek
13:30–14:00 Slivoně v krajině – Hedvika Psotová
14:10–15:00 Záchranné sortimenty, databáze archiv starých odrůd a databáze genofondových ploch – Martin Lípa
16:00–16:45 Ovocný strom jako součást sídelní zeleně – Stanislav Boček
16:50–17:20 Standardy pro pěstování stromů v krajině – Zdena Koberová
17:25–17:50 Národní park Podyjí – program obnovy starých ovocných sadů v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu – Veronika Dubovská

So 7. října
Den oslav 60. výročí svazu
Program na pódiu Samba:
9.45–10.00 hudba (ALTER EGO)
10.00–10.05 zahájení
10.05–10.45 Peter Gajdoštin – Chilli papričky (s degustací)
10.45–10.50 hudba (ALTER EGO)
10.50–11.25 Florentýna – Úroda na našem stole
11.25–11.30 hudba (ALTER EGO)
11.30–12.05 Jaroslav Rod – Aktuální problémy v ochraně rostlin
12.05–12.10 hudba (ALTER EGO)
12.10–12.45 Ivan Dvořák – Co vás zajímá aneb z vašich dotazů
12.45–12.55 hudba (ALTER EGO)
13.00–15.00 předávání cen
15.00–15.10 hudba (ALTER EGO)
15.10–15.45 Josef Sus – Aktuální problémy ovoce na zahrádkách
15.45–15.50 hudba (ALTER EGO)
15.50–16.50 Vystoupení floristky Pavlíny Švecové
16.50–17.00 závěr, hudba (ALTER EGO)

Ne 8. října
09:00–17:00 volný program

Mezinárodní přehlídka ovoce Europom 2017 zahrnuje i bohatý odborný program.

Přinášíme anotace hlavních přednášek, které se uskuteční v pátek 6. října 2018 na olomouckém výstavišti. 

Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin

Ing. Martin Lípa

Ing. Lípa je odborným garantem programu Staré a krajové odrůdy ovocných dřevin Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Představí koncepci programu "Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin" v letech 2011-2021 zpracované ČSOP. Program se zaměřuje na uchování všech starých odrůd typických pro českou krajinu. Představí i Archiv odrůd a Databázi genofondových ploch.

Prioritou programu je mapování tzv. starých a krajových odrůd v jednotlivých regionech ČR, zanesení těchto informací do centrální databáze, uchovávání genofondu starých a krajových odrůd ovocných dřevin v zakládaných genofondových sadech, údržba významných sadů, stromořadí a jedinců (pouze drobná opatření) a výsady krajových odrůd do volné krajiny. Důležitou součástí programu je jeho popularizace na veřejnosti.

WEB

---

Slivoně a jejich uplatnění v tvorbě krajiny

Ing. Hedvika Psotová

"Se změnou nazírání na ovocné stromy jistě souvisí i současný útlum společenského života na venkově. Sousedé se již tak často nesetkávají na lavičkách pod korunami stromů, ať už na návsích, v ulicích před domy nebo na dvorech," uvádí ing. Psotová ve svém příspěvku.

Přednáška bude věnována historii pěstování slivoní, ale i obecné funkci ovocných dřevin v krajině. Autorka popíše aktální stav slivoní na území ČR a představí slivoně vhodné pro krajové výsadby. V závěru se zmíní o obnově krajiny za přispění výsadeb slivoní.

---

Odrůdy jabloní vyšlechtěné v Holovousích

Ing. Jan Blažek

Dlouholetý pracovník Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích (VŠÚUO Holovousy), šlechtitel pracující ve šlechtitelském výzkumu jádrovin a slivoní, autor mnoha odrůd známých v ČR i za hranicemi.

Ve svém příspěvku popíše sortiment vyšlechtěných odrůd s jejich charakteristikami – vzrůst, bujnost, plodnost, odolnost k chorobám, chuť, sklizeň, skladovatelnost a celkové hodnocení.

---

Ovocný strom v krajině

Ing. Stanislav Boček, Ph.D.

Ovocný strom v krajině. Ovocný strom jako společník člověka, ovocné stromy na návsích i jako součást městské architektury, stromové aleje. Ovocný strom v selských zahradách, v extenzivních sadech a zahradách u zahrádkářů. Vhodnost jednotlivých ovocných druhů a odrůd do těchto architektonických řešení.

---

Program obnovy starých ovocných sadů v Národním parku Podyjí

Ing. Veronika Dubovská

Na Správě Národního parku Podyjí se mj. věnuje krajinné ekologii a péči o nelesní zeleň s výskytem ovocných dřevin. Představí programe Správy Národního parku Podyjí, který zajišťuje péči a obnovu zbytků krajinných formací zeleně typu extenzivního ovocného sadu, stromořadí, alejí či jednotlivých solitérních ovocných dřevin.

Cílem je zachování vzácných typů biotopů, které umožňují přežití vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a zachování genotypů původně pěstovaných ovocných dřevin v oblasti jižní Moravy. Budou představena odborná východiska a cíle programu a také jednotlivé typy opatření a postupů realizovaných v zájmovém území. Přednáška bude doplněna souborem fotografií, na nichž budou tato opatření podrobně představena.

---

Odrůdy třešní z Holovous

Ing. JItka Blažková

Výzkumná pracovnice VŠÚO Holovousy, pracující ve šlechtitelském výzkumu u třešní. Dále pracuje ve výzkumu pěstitelských technologií u vyšlechtěných odrůd třešní. Součástí její práce je hodnocení odrůd třešní.

V přednášce představí jednotlivé odrůdy třešní vyšlechtěné v Holovousích – charakteristika odrůd, růst, plodnost, doba květu a sklizně, opylení, odolnost chorobám, velikost plodů, celkové hodnocení.

---

Ovocnářský průzkum na území KRKNAP a jeho ochranného pásma

Ludmila Harčariková

Pracovnice oddělení ochrany přírody na Správě KRNAP. Zabývá se ochranou fytogeofondu, chráněných a ohrožených rostlin Krkonoš. Pracuje v genofondové zahradě ve Vrchlabí, spravuje semennou banku ohrožených druhů rostlin Krkonoš, podílí se na ovocnářském průzkumu v Krkonoších, na péči o sad starých a krajových odrůd.

Představí Ovocnářský průzkum na území Krkonošského národního parku, který začal v roce 1994 a s různou intenzitou probíhá do současnosti. V letech 1994 - 2004 bylo nalezeno 81 odrůd jabloní, 19 odrůd hrušní, 15 odrůd třešní, 9 odrůd višní a 10 odrůd slivoní. Z vybraných stromů se odebraly rouby na napěstování, bohužel řada vybraných stromů se již nedožila záchrany.

---

Záchrana starých a krajových odrůd v českém Slezsku

Mgr. Radim Lokoč, Ph.D.

Absolvent Fakulty sociálních studií pracuje pro Místní akční skupinu Hlučínsko a Sdružení obcí Hlučínska. Zaměřuje na mapování, výsadbu a péči o staré a krajové odrůdy ovocných dřevi. Založil a udržuje pet genofondových sadů těchto dřevin.

Ve svém příspěvku bude referovat o konkrétních opatřeních vedoucích k záchraně starých a krajových odrůd, což zajistí uchování jedinečných a nezaměnitelných odrůd s určitými vlastnostmi ovoce (velikost, chuť, zbarvení, konzistence dužniny, doba zralosti, způsob využití atd.), stromu (vzrůstnost, tvar koruny, doba kvetení atd.), s odolností vůči mrazu a chorobám. Těchto vlastností lze rovněž využít ve šlechtění nových odrůd, u nichž je cílem zejména zlepšení odolnosti proti mrazu, strupovitosti, vzrůstnosti či chuti.

---

Specifika hledání tradičních odrůd v jižních Čechách

Zdeněk Buzek

Původně šlechtitel polních plodin pracuje od roku 2014 na vzniku vlastní ovocné školky produkující tradiční odrůdy. V příspěvku zmapuje historický význam starých krajových odrůd, seznámí s mapováním jejich výskytu v zahradách, panských sídlech i v obecných sadech a alejích. Představí znovuobjevené odrůy a jejich vlastnosti.

---

Zahrada poznání a návrat krajových dřevin do krajiny

Ing. Miroslav Šobr

Působí jako vedoucí oddělení ekologie krajiny, kde se věnuje ochraně přírody. Představí rozsáhlý ekologický osvětový projekt města Strakonic "Zahrada poznání, 2013 – 2018", který netradičním a inspirativním způsobem už čtyři roky navrací do jihočeské krajiny starší a krajové odrůdy ovocných dřevin (jabloně, hrušně, třešně, švestky). V rámci poetického i naučného projektu se každý rok na několika místech vysazují původní odrůdy ovocných stromů, zejména jabloní a hrušní. Do projektu jsou zapojeny i školy a veřejnost.

---

Standardy péče o přírodu a krajinu

Ing. Zdena Koberová

Pracuje na správě Chráněné krajinné oblasti Železné hory, členka Českého zahrádkářského svazu a externí spolupracovnice Českého svazu ochránců přírody. Dlouhodobě se věnuje zachování velkých ovocných stromů v krajině východních Čech.

Představí vhodnou výsadbu krajových starých odrůd ve volné krajině a povýsadbovou údržbu těchto extenzivních výsadeb, která se často podceňuje.

ÚS Ústí n. O.

Polsko - 1

více

ÚS Cheb

Německo - 1

více

ÚS ČZS Liberec

Německo - 1

více

ÚS Tachov

Německo - 2

více

ÚS Domažlice

Německo - 1

více

ÚS Havlíčkův Brod

Holandsko - 1

více

ÚS Pelhřimov

Slovensko - 1 Polsko - 1

více

ÚS Břeclav

Slovensko - 4

více

ÚS Hodonín

Slovensko - 3

více

ÚS Frýdek - Místek

Slovensko - 5 Polsko - 2

více

ÚS Karviná

Polsko - 3 Slovensko - 2

více

ÚS Opava

Polsko - 3

více

ÚS Kroměříž

Slovensko - 3

více

ÚS Uherské Hradiště

Slovensko - 3

více

Praha - město

Německo - 1

více

Ústředí ČZS

Slovensko - 1

více

• ÚS Ústí n. O.

  Polsko - 1

  více

• ÚS Cheb

  Německo - 1

  více

• ÚS ČZS Liberec

  Německo - 1

  více

• ÚS Tachov

  Německo - 2

  více

• ÚS Domažlice

  Německo - 1

  více

• ÚS Havlíčkův Brod

  Holandsko - 1

  více

• ÚS Pelhřimov

  Slovensko - 1 Polsko - 1

  více

• ÚS Břeclav

  Slovensko - 4

  více

• ÚS Hodonín

  Slovensko - 3

  více

• ÚS Frýdek - Místek

  Slovensko - 5 Polsko - 2

  více

• ÚS Karviná

  Polsko - 3 Slovensko - 2

  více

• ÚS Opava

  Polsko - 3

  více

• ÚS Kroměříž

  Slovensko - 3

  více

• ÚS Uherské Hradiště

  Slovensko - 3

  více

• Praha - město

  Německo - 1

  více

• Ústředí ČZS

  Slovensko - 1

  více

Spolupráce organizací ČZS se zahraničními partnery

Český zahrádkářský svaz - zapsaný hlavní spolek se sídlem v Praze a pobočné spolky ČZS:

• Územní sdružení ČZS
• Základní organizace ČZS

Z celkového počtu 74 Územních sdružení má v současné době uzavřenou mezinárodní spolupráci 15 ÚS, a to se zahrádkáři v Polsku, na Slovensku, Německu a dokonce i v Holandsku. Mezinárodní spolupráce u pobočných spolků ČZS ať už přímo na územních sdružení nebo základních organizacích v celkovém počtu 38 + 1 (Ústředí ČZS z.s. Praha) je zaměřena na:

Oblast výstavnictví ( organizace se účastní výstav konaných v místech obou partnerů)

• Oblast odborná – účast na odborných přednáškách v místech obou partnerů
• Návštěva vzájemných organizací, návštěva zahrádkových osad
• Soutěže dětí z oblasti zahrádkaření
• Soutěže floristické

Rozdělení spolupráce v Českém zahrádkářském svazu dle krajů:

Středočeský kraj

V tomto kraji nemají pobočné spolky uzavřenou spolupráci se zahraničními organizacemi.

Praha - město
V tomto kraji probíhají 2 spolupráce, a to na ÚS Praha - město a na Ústředí ČZS z.s. 

• ČZS hlavní spolek se sídlem v Praze má uzavřenou spolupráci se SZZ se sídlem v Bratislavě.
• ZO Opukova - mezinárodní spolupráce se ZO Norimberk ve městě Norimberk v Německu.

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Jihočeský kraj

V tomto kraji dosud pobočné spoky nenavázaly spolupráci se zahraničními organizacemi.

Plzeňský kraj

V tomto kraji jsou uzavřeny 3 spolupráce, a to na ÚS Domažlice 1 a ÚS Tachov 2. 

• ÚS Domažlice – mezinárodní spolupráce s Kreisverband für Gartenbau und Landespflege Cham ve městě Cham v Německu. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací , na vzájemnou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

• ÚS Tachov udržuje spolupráci s OGV Bärnau ve městě Bärnau v Německu a s Kreisverband fïur Gartenbau und Landespflege Tirschenreuth e.v. ve městě Tirshenreuth v Německu. 

Spolupráce je zaměřena na návštěvy jednotlivých zahrádkářských organizací, na vzájemnou pomoc a účast na výstavách a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji je uzavřena 1 spolupráce, a to na ÚS Cheb. 

• ÚS Cheb - mezinárodní spolupráce s ZO Tirschnreuth ve městě Tirschenreuth v Německu. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací , na vzájemnou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji nemají pobočné spolky uzavřeny spolupráce se zahraničními organizacemi.

Liberecký kraj

V Libereckém kraji mají uzavřenou 1 spolupráci, a to na ÚS Liberec. 

• ÚS Liberec – mezinárodní spolupráce se ZO Territorialverband Zittau der Kliengärten e.v. v německém Sasku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji nemají pobočné spolky uzavřeny vzájemné spolupráce se zahraničními organizacemi.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji mají uzavřenu 1 spolupráci a to na území ÚS Ústí nad Orlicí. 

• ZO Králíky – mezinárodní spolupráce s PZD Rodzinnym ogródem dzialkówców osada Tecza v Miedzyleslu ve městě Miedzylesiu v Polsku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Kraj Vysočina

Na území kraje Vysočina máme evidovány 3 spolupráce, a to na území ÚS Havlíčkův Brod 1 a na území ÚS Pelhřimov 2 vzájemné spolupráce. 

• ZO Přibyslav - mezinárodní spolupráce se ZO Mook en Midelaar ve městě Mook en Mdelaar v Holandsku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

•  ZO Žirovnice – spolupráce s SZO Gladiola Martin okres Martin na Slovensku a rovněž se Spolkem milostników kwiatów Gladiol a lilií Rybník, město Rybník v Polsku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji evidujeme 7 mezinárodních aktivit, a to 4 na území ÚS Břeclav a 3 na území ÚS Hodonín.

• ÚS Břeclav - spolupráce s OV SZZ Trnava ve městě Trnava na Slovensku
• ZO Tvrdonice – spolupráce se ZO SZZ Gbely okres Trnava na Slovensku
• ZO Bulhary – spolupráce se ZO SZZ Smolenice okres Trnava na Slovensku
• ZO Šitbořice – spolupráce se ZO SZZ Biely Kostol okres Trnava na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

• ZO Petrov – spolupráce se ZO SZZ Skalica na Slovensku
• ZO Sudoměřice – spolupráce se ZO SZZ na Slovensku
• ZO Strážnice – spolupráce se ZO SZZ Skalica na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

Olomoucký kraj

V tomto kraji nemají pobočné spolky uzavřeny vzájemné spolupráce se zahraničními organizacemi.

Moravskoslezský kraj

Na území tohoto kraje je uzavřeno celkem 15 dohod o vzájemné spolupráci, a to na území ÚS Frýdek Místek 7 spolupráci na území ÚS Karviná 5 , na území ÚS Opava 3.

• ÚS Frýdek Místek – spolupráce s OV SZZ Čadca okres Čadca na Slovensku
• ZO Fryčovice – spolupráce se ZO SZZ Stráňavy okres Čadca na Slovensku
• ZO Stará Ves nad Ondřejnicí – spolupráce se ZO SZZ Raková okres Čadca na Slovensku
• ZO Nebory – spolupráce s Milostniki ogródów i kwiatów v Cieszyne město Cieszyn v Polsku
• ZO Dobrá – spolupráce s PZD Rodzinnym ogródem dziálkowców v Goleszowe v Polsku
• ZO Dobrá – spolupráce s ZO SZZ Ochotnica ve městě Starý Leskovec okres Čadca na Slovensku
• ZO Jablunkov – spolupráce s ZO SZZ Skalité okres Čadca na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

• ÚS Karviná – spolupráce s PZD Okreg Slaski w Katowicach ve městě Katowice v Polsku
• ÚS Karviná – spolupráce s PZD Delegatura Bielsko Biala ve městě Bielsko Biala v Polsku
• ÚS Karviná – spolupráce PZD Rodzinny ogród dzialkówców Karolinka v Cieszyne , město Cieszyn v Polsku
• ÚS Karviná – spolupráce s OV SZZ Čadca okres Čadca na Slovensku
• ÚS Karviná – spolupráce s ZO SZZ Kysucké Nové Město okres Čadca na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích. Vzájemná spolupráce a účast dětí na mezinárodních soutěžích v zahrádkářských znalostech a ve floristice v rámci pořádání krajské výstavy v Ostravě.

• SZO Iris Hlučín – spolupráce s ZO Rybnicki klub milostników kwiatów ve městě Rybnik v Polsku
• ZO Štěpánkovice – spolupráce s PZD Rodzinny ogród Welur ve městě Kietrz v Polsku
• ZO Štěpánkovice – spolupráce PZD Rodzinny ogród ZGODA ve městě Kietrz v Polsku.

 Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

Zlínský kraj

V Zlínském kraji je uzavřeno celkem 6 vzájemných mezinárodních dohod o spolupráci a to na území ÚS Kroměříže 3 a na území ÚS Uherské Hradiště 3 spolupráce.

• ÚS Kroměříž – spolupráce s OVSZZ Nitra okres Nitra na Slovensku
• ZO Holešov – spolupráce s ZO SZZ Lužianky okres Nitra na Slovensku
• ZO 1 Bystřice pod Hostýnem – spolupráce s ZO SZZ Zlaté Moravce okres Nitra na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

• ZO Nivnice – spolupráce se ZO SZZ Jablonka, okres Nové Město nad Váhom na Slovensku
• ZO Nivnice – spolupráce se ZO SZZ Bošaca ,okres Nové Město nad Váhom na Slovensku
• ZO Uherský Brod – spolupráce se ZO SZZ Pod Rovencom , okres Nové Město nad Váhom na Slovensku. 

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích.

Zpracovala : Marcela Urbanová, členka představenstva odpovědná za oblast informační, dokumentační a mezinárodní spolupráci

Po úspěšných zemských kolech v Praze a Prostějově už známe všechny účastníky velkého finále Floristické soutěže ČZS, které se uskuteční 14. července na výstavě Květy v Lysé nad Labem.

V roce 2017 slaví Český zahrádkářský svaz 60. výročí své novodobé existence. Dne 26. března 1957 schválilo ministerstvo vnitra nové stanovy Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů (později název upraven na Český zahrádkářský svaz), který navázal na původní Jednotu zahrádkářů. Dne 29. září 1957 byl svolán I. ustavující sjezd Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů do Prahy, čímž se začala psát novodobá historie Českého zahrádkářského svazu.

Počátky zahrádkaření
Češi mají skutečně silný a specifický vztah k zahrádkaření, a to i ve vztahu k okolním zemím.
Kořeny zahrádkaření můžeme hledat již v době průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali z vesnic do měst. Ve 2. polovině 19. století se drobní pěstitelé začali díky volnější atmosféře ve společnosti sdružovat do řady spolků a založili mj. tradici četných velkolepých zahrádkářských výstav.
Hluboká hospodářská krize ve 30. letech byla pro mnohé nezaměstnané i dělníky doslova bojem o přežití a výpěstky ze zahrádky tak byly nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale mnohdy jediným jídlem těchto lidí. Neutěšenou sociální situaci dělníků si uvědomovali i osvícení továrníci. Za vůbec první skutečnou zahrádkovou nájemní osadu v ČR lze považovat soubor zahrádek s poetickým názvem „Sluneční ostrov zdraví“, který v roce 1906 na ploše tří hektarů založil osvícený varnsdorfský továrník Moritz Schnitzer. Zajímavé je, že oněch 66 zahrádek zde zůstalo dodnes.

Zahrádky za socialismu
Skutečným fenoménem se stalo zahrádkaření v době socialismu, kdy přestavovalo jednu z mála aktivit povolených a podporovaných režimem. Pro řadu lidí to rovněž byla, kvůli nemožnosti vycestovat, jediná možnost relaxace i rekreace. Po roce 1989 se s otevřením hranic a pestrou nabídkou dalších aktivit samozřejmě zájem o organizované zahrádkaření výrazně snížil. Zatímco před rokem 1989 bylo v Českém zahrádkářském svazu organizováno téměř půl miliónu lidí, nyní se tento počet pohybuje kolem 140.000.
Jakkoli je období totality vnímáno negativně, mělo i jeden pozitivní vedlejší efekt. V době, kdy bylo v obchodech těžké sehnat potřebné zboží, si lidé vypěstovali mimořádnou schopnost improvizace. I proto jsou dnes Češi na pracovním trhu v zahraničí tak žádaní. Dokáží si poradit téměř se vším.

Fenomén zahrádkaření
Zahrádka byla pro statisíce lidí za paneláků jediným útočištěm, kde se mohli scházet v uvolněném duchu s rodinou a přáteli, měli pocit, že mají kousek něčeho vlastního, byly to ostrůvky dočasné svobody a úniku ze šedé reality. K tomu se samozřejmě přidala radost z výpěstků. V posledních letech jsme svědky toho, že euforie z nových možností, které se nabídly po roce 1989, opadá. Lidé jsou zasyceni technikou, jejíž vývoj už ani nedokáží sledovat, rozvádí se každé druhé manželství, klesá fyzická zdatnost dětí. Stejně jako v šedých 60. až 80. letech se mnoho lidí stává součástí systému, který je neuspokojuje, nevyvolává v nich radost, ani je nenaplňuje. Lidé se proto znovu vrací k tomu, co třeba zažili jako děti. Přemýšlejí více o tom, co jí. Zjišťují, že život na zahrádce je naplňuje a přináší skutečně viditelné výsledky jejich úsilí. Stejně jako v době totality, jsou zahrádky únikem z reality a návratem ke kořenům.

Vlastnictví zahrádek
Existují dva základní druhy organizace zahrádkářské činnosti. Osady, které jsou organizované v Českém zahrádkářském svazu a nečlenské osady. Podstatné je ale vlastnictví pozemků. Většina půdy pod zahrádkářskými koloniemi je v majetku obcí a zahrádkáři zde platí nájmy. Některé pozemky se vrátily restituentům, v poslední době církvím. Často bohužel nájmy dosahují nereálných výšek. Poměrně běžně zahrádkáři platí například v Praze nájem 11 Kč za metr čtverečný, což je 110.000 Kč ročně za hektar. Za tržní nájem zemědělské půdy v ČR se přitom platí 1000 až 4000 Kč za hektar. Zahrádkáři jsou však vázání k jednomu pozemku, ke své chatičce a nemohou jako třeba zemědělci jen tak odejít na „jiné pole“ a využívat tak výhod tržního prostředí. Pokud chtějí zahrádkáři zůstat, musí cenu akceptovat. Na řadě míst již byli zahrádkáři nuceni s těžkým srdcem své zahrádky opustit. Na náhradu nyní nemají nárok, ani když pozemky patří obci. Tento stav by měl řešit zahrádkářský zákon, vetovaný v roce 2010 prezidentem Václavem Klausem. Ochranu zahrádkářské činnosti jsme se pokusili prosadit znovu, bohužel návrh nového zahrádkářského zákona byl poslaneckou sněmovnou vrácen k přepracování koncem roku 2016.

Nástup nové generace
Našimi členy jsou většinou lidé, kteří začínali zahrádkařit v 60. a 70. letech minulého století. Často však mají tito šedesátníci i sedmdesátníci více energie a elánu než mladší ročníky. Kvůli společenskému vývoji počátkem 90, let, kdy Češi objevili nové možnosti realizace a na zahrádky tak trošku pozapomněli, nám chybí celá jedna generace. Setkáváme se proto s obrovským zájmem mladé generace, která navazuje na práci svých dědů a babiček.

Nové trendy
Velký boom v České republice zaznamenávají tzv. komunitní zahrady, byť tento nový trend k nám přišel s poměrně velkým odstupem od západoevropských zemí. Více než potřeba samozásobit se vlastním ovocem či zeleninou je to jakýsi vzdor současné době, snaha znovuobnovit komunity v centrech měst a vdechnout jim nový život a smysl. Nesmíme samozřejmě zapomínat na to, že lidé stále více pátrají po původu potravin v obchodech. Začali dávat přednost tuzemským potravinám. Obrazně řečeno opouští své dlouholeté zvyky. Jsou častěji ochotní opustit pohodlí nákupních center a najít si svého pěstitele. Zjišťují, že české jablko chutná podstatně lépe, než to dovozové. Možná o něco hůře vypadá, ale není zatíženo četnými dávkami postřiků a nemusí se na pulty obchodů trmácet tisíce kilometrů, dokonce napříč kontinenty.
Rovněž rostoucí zájem o pěstování domácí zeleniny a bylinek jednoznačně souvisí s celkovou změnou životního stylu Čechů. Lidé si více hlídají svůj jídelníček, volí lehká, spíše zeleninová jídla; věnují se sportu. Zájem o bylinkové zahrádky nepochybně podnítily i četné kulinářských pořady, které učí Čechy využívat bylinek ke zpestření jídelníčku.

Čeští zahrádkáři prospívají celé společnosti
Smyslem Českého zahrádkářského svazu není pouze hájení zájmů členů ČZS, poskytování odborného a právního poradenství. Čeští zahrádkáři mimo jiné uspořádají ročně na 610 akcí pro mládež, do kterých se zapojují desetitisíce dětí (v roce 2015 to bylo 27.780 dětí). Každým rokem pořádá tři celostátní soutěže podporované ministerstvem školství a tělovýchovy a ministerstvem zemědělství. Jedná se o vědomostní soutěž Mladý zahrádkář, výtvarnou soutěž a floristickou soutěž. Po řadu let odborní pracovníci ČZS suplují praktickou výchovu v oblasti pěstování rostlin, která byla vyjmuta ze školních osnov. Děti jsou tak díky řadě kroužků informování o zákonitostech v přírodě a učí se manuální zručnosti.
Na mnoha místech jsou zahrádkářské spolky jedním z mála organizací, které se starají o spolkový život v obcích. Pořádají regionální výstavy košty vína, moštů, ale pořádají i dětské dny a další oslavy v průběhu roku.
Širokou veřejností ceněné jsou výstavy výpěstků ovoce a zeleniny, které Český zahrádkářský svaz pořádá například na výstavištích v Litoměřicích, Lysé nad Labem, Olomouci.

Počty zahrádkářů
Před rokem 1989 bylo registrovaných zahrádkářů cca 480.000 a zahrádek odhadem asi 270.000. V současnosti má ČZS cca 140.000 členů, kteří obhospodařují zahrádky o ploše cca 9500 hektarů půdy. Jedná se však o členy organizované v ČZS, zahrádkářů je ve skutečnosti několikanásobně víc. Většinou je ve svazu registrován pouze jeden člen rodiny, ale z našich zkušeností víme, že jednu zahrádku často užívá několik generací či dokonce několik rodin najednou.

Rušení osad
Zejména ve velkých městech jako je Praha a Brno jsou stále silné tlaky získat pozemky, na kterých se zahrádkové osady nacházejí. Jsou to povětšinou lukrativní místa plná zeleně, která byla roky kultivovaná, je na ně mnohdy zavedena voda a elektřina. Navíc zahrádkáři, přiznejme si to, jsou snadným cílem. Nemají tak ostré lokty a už vůbec ne peníze na právníky. Jejich setrvání často záleží na rozhodnutí města, často tak čelí snahám o změny územních plánů, které otevírají cestu ke stavebním projektům. V Praze již takto zanikly desítky osad, ostatní jsou v silném ohrožení. Od roku 2002 bojují o svou existenci například zahrádkáři z osady na Libeňském ostrově, která vznikla již v roce 1923 a je tak vůbec nejstarší osadou na území Prahy. Přitom se jedná přesně o typ lokality, která je pro zahrádkovou osadu ideální. Libeňský ostrov je zahrnut mezi záplavová území. Osada byla již mnohokrát zatopena a zahrádkáři ji vždy na vlastní náklady obnovili. S těmito komplikace jsou smíření a počítají s nimi. Zdálo by se nerozumné, předávat toto území developerům. Přesto jsou zde stále snahy o komerční využití této lokality a vyhnání zahrádkářů.
Před třemi lety padla například zahrádkářská osada Nové Vysočany. Podlehla rychlému netransparentnímu prodeji Českých drah, které byly majitelem pozemku a prodaly ji kupci se stavebním záměrem. Ten dosud nebyl realizován a pozemek je v neutěšeném stavu. Takových podobných případů jsou jen Praze skutečně desítky.
Časté argumenty, že mnohé zahrádky hyzdí své okolí, jsou dle nás velmi zavádějící. Je třeba vzít v úvahu, že například na rozdíl od sportu a kultury nejdou z veřejných peněz na podporu zahrádkářské činnosti téměř žádné prostředky. Výrazněji a dlouhodoběji nás v současnosti podporuje pouze ministerstvo zemědělství. Ano, zahrádky jsou občas v neudržovaném stavu, ale týká se to lokalit, kde lidí přišli o jakoukoli jistotu a mají sjednány krátkodobé nájmy, třeba jen na období jednoho roku. Logicky tak nechtějí do jejich údržby investovat.

Budoucnost zahrádkaření
Zahrádkaření je svým způsobem životní postoj. Bohužel jeho význam není vždy dobře chápán a oceňován. Lidé na radnicích si často neuvědomují, že když zahrádkovou osadu zruší a nechají místo ní postavit obytný dům nebo komerční objekt, už nikdy se zeleň na toto místo nevrátí. Zahrádková osada přitom městu generuje zajímavý a stabilní příjem v podobě nájmů od uživatelů. Město navíc údržba této městské zeleně nic nestojí, o vše se starají zadarmo zahrádkáři. Navíc je to i strategická rezerva pro budoucí generace.
Málokdo také ví, jaký pozitivní vliv mají zahrádky na prostředí měst. Plní klimatizační službu, podporují malý vodní cyklus, produkují kyslík, podílí se na biodiverzitě a mají i významnou roli v případě tzv. bleskových povodní
Budoucnost zahrádkaření závisí na tom, jak bude naše hnutí dál vnímat společnost i příslušní lidé na radnicích. Zahrádkové osady najdete v hojné míře i ve vyspělých západních státech. Například v Berlíně zabírají plochu 3000 hektarů, což je asi 3,5 procenta rozlohy města. Jediný rozdíl je tom, že na západ od nás má zahrádkaření výraznou podporu radnic. Představitelé veřejné a státní správy se zúčastňují akcí zahrádkářů, podporují komunitu v místě. Chtějí mít přeci spokojené občany, kteří mají prostor pro svůj koníček a ještě se k tomu zdarma starají o městskou zeleň i společenský život. Takováto situace u nás panuje v menších městech a na vesnicích, kde k sobě mají lidé tradičně blíž. Ve velkých městech nám toto vnímání zahrádkářů zatím chybí, přitom právě zde mají zahrádkové osady jako zelené plíce měst svou nezpochybnitelnou roli. Budoucnost přesto vidíme pozitivně. Zdá se, že přichází nová generace lidí, kteří vidí dále než na jedno volební období.
V posledních letech se snaží Český zahrádkářský svaz budovat v místech vysoké poptávky po zahrádkách nové osady, k realizaci projektů však chybí větší podpora zastupitelstev měst při změnách územních plánů. Zahrádkářský zákon, který měl označit zahrádkaření za veřejně prospěšnou činnost, byl v závěru roku 2016 vrácen navzdory četným příslibům politiků k přepracování a jeho schválení v rámci tohoto volebního období již není reálné.

Co vás na Europomu 2017 čeká?

Poznání i zážitky

• Bohaté expozice ovoce
• Rodokmeny ovocných druhů
• Přednášky
• Historické odrůdy ovoce
• Doplňkový prodej
• Zábavné moštování
• Koutky pro kreativní děti
• Bezplatné poradny
• Oslavy 60. výročí Českého zahrádkářského svazu

Europom výhodně

• Základní vstupné 140 Kč (cca 6 €)
• 120 Kč online na www.flora-ol.cz

 Speciální slevy pro zájezdy

• 20% sleva ze vstupného při objednávce minimálně 20 ks vstupenek
• 30% sleva ze vstupného pro členy ČZS při objednávce minimálně 20 ks vstupenek 
• Objednávky odeslané do 15. 9. 2017

Jak ještě ušetřit?

• studenti (+15) a důchodci 80 Kč
• děti od 6 – 15 let 30 Kč
• rodinné vstupné (dvě dospělé osoby a jedno až čtyři děti) 300 Kč
• Na Europom 2017 a výstavu Flora Olomouc – Hortikomplex můžete ve dnech 5.–8. října 2017 cestovat pohodlně s Českými drahami. Při koupi jízdenky zmiňte akci Vlak+ Flora. Jízdné budete mít o 50 % levnější. Jen si nezapomeňte jízdenku na Výstavišti potvrdit ve stánku Českých drah.

LETÁK EUROPOM 2017 ke stažení

·         Speciální slevy pro zájezdy:

·         20% sleva ze vstupného při objednávce minimálně 20 ks vstupenek

·         30% sleva ze vstupného pro členy ČZS při objednávce minimálně 20 ks vstupenek

·         Objednávky odeslané do 15. 9. 2017

Nabídka ubytovacích kapacit v Olomouci je opravdu pestrá. Spokojený zde bude běžný turista, hledající levné ubytování, i ten, kdo si chce při pobytu v Olomouci dopřát skutečný relax. V souvislosti s připravovanou akcí Europom 2017 oslovil Český zahrádkářský svaz provozovatele hotelů a pensionů v Olomouci. Jejich nabídku určenou přímo návštěvníkům Europomu najdete v přehledu níže. K dispozici je samozřejmě širší nabídka hotelů. Jejich kompletní přehled najdete například na BOOKING.COM.

Hotel Senimo ***

Komfortní ubytování v moderním, čistém a přátelském prostředí se slevou pro účastníky Europomu! Ubytování kousek od hlavního vlakového nádraží, vlastní parkoviště před hotelem ZDARMA, pohodlně do centra pešky, před hotelem MHD - autobus.

• Pasteurova 905/10, Olomouc
• Tel.: +420 585 209 800
• Kontaktní osoba: Bc. Dagmar Zajíčková
• Sleva Europom: 25% (Při rezervaci uvést sleva zahrádkář/europom2017)
• Cena dvoulůžkový pokoj (po slevě): 1425 Kč
• Cena jednolůžkový pokoj (po slevě): 1125 Kč
• Děti do 6 let: Zdarma bez nároku na lůžko
• Kapacita: 55 lůžek
• Strava: v ceně je zahrnuta snídaně formou bufetu
• Služby v objektu: restaurace, parkování, wi-fi připojení, obchodní dům naproti hotelu

více informací

---

Hotel Hanácký Dvůr ***

Hotel se nachází v klidné části Olomouce, necelých 2,5 kilometru od hlavního nádraží a jeho umístění umožňuje snadnou a rychlou cestu do centra během 15-20 minut. Tento hotel je ze všech hotelů v Olomouci umístěn nejblíže k Svatému kopečku, 100 metrů od něj rovněž začíná cyklistická trasa ve směru Šternberk-Svatý kopeček.

• Selské náměstí 56, Chválkovice, Olomouc
• Tel.: +420 585 314 065
• Kontaktní osoba: Zdeněk Sláma
• Sleva Europom: 200 Kč (nahlaste - sleva Europom)
• Cena dvoulůžkový pokoj: po slevě 1250 Kč
• Cena jednolůžkový pokoj: po slevě 890 Kč
• Cena třílůžkový pokoj pokoj: po slevě 1350 Kč
• Kapacita: 19 dvojlůžkových pokojů, 2 trojlůžkové pokoje, 1 dvojlůžkový pokoj s pevnou přistýlkou (170cm) vhodný pro páry s dítětem
• Strava: Snídaně v ceně. Možnost obědů a večeří dle domluvy.
• Služby v objektu: V objektu hotelu je restaurace – možnost obědů a večeří
• Poznámka: Možnost parkování přímo u hotelu, bezpečné a přehledné parkoviště.

více informací

---

Penzion BELLIS * * *

Rodinná atmosféra, milý personál, útulné prostředí, nekuřácký prostor, vlastní kavárna s ručně vyráběnými zákusky a skvělá dostupnost historického centra Olomouce. Tolik krás nabízí Penzion Bellis. Hosté se mohou ubytovat v jednom jednolůžkovém, pěti dvoulůžkových pokojích, dvou třílůžkových, v jednom čtyřlůžkovém pokoji a v jednom čtyřlůžkovém rodinném apartmá.

• Adresa: Šemberova 46/2, Olomouc 779 00
• tel: +420 777 986 689
• kontaktní osoba: Miroslav Pospíšil
• Cena dvoulůžkový pokoj: 1.350,-CZK
• Cena jednolůžkový pokoj: 1.050,-CZK
• Cena třílůžkový pokoj: 1.850,-CZK
• Cena čtyřlůžkový pokoj: 2.100,-CZK
• Kapacita: 25 lůžek
• Strava: možnost objednání snídaně 130,-Kč/osoba a noc
• Služby v objektu: Kavárna v přízemí penzionu
• Poznámka: Parkování v okolních ulicích penzionu

více informací

---

Pension Moravia ***

Ubytování v rodinném pensionu blízko centra Olomouce, pouze 10 minut chůze od historického centra, 5 minut chůze od výstaviště Flora, 1 minuta od autobusové zastávky, odkud se s využitím autobusů č. 19 nebo 26 a poté tramvajové dopravy dostanete do jakékoli části Olomouce a okolí.

• Dvořákova 37, Olomouc, 779 00
• tel: +420 603 784 188
• Kontaktní osoba: Ing. L. Siriški
• Cena dvoulůžkový pokoj: 900 Kč (pokoj č. 1 a 5); 1000 Kč (č. 2 a 3); 900 Kč (č. 4 a 6)
• Cena jednolůžkový pokoj: 700 Kč (č. 1 a 5); 800 Kč (č. 4 a 6)
• Cena 3-lůžkový pokoj: 1400 Kč (č. 2 a 3) 1300 Kč (č. 4 a 6)
• Kapacita: 6 pokojů
• Strava: bez stravy
Poznámka: Vlastní koupelna s vysoušečem vlasů, WC. Lednička, varná konvice, mikrovlnná trouba (pokoje 1 a 5 na požádání), hrnky na kávu/čaj, sklenice na víno. Kabelová LCD TV, rychlé připojení na Internet WiFi zdarma. Dle přání hostů zajišťujeme: bezpečné parkování osobních aut, motorek a kol ve dvoře za plotem - bez poplatku, půjčení žehličky a žehlícího prkna - bez poplatku. Možnost vzít si sebou domácí zvíře - s poplatkem.

více informací

---

Penzion v Jízdárně ***

Penzion se nachází v klidném prostředí městské části Lazce, nedaleko od historického centra města Olomouc. Je také součástí jezdeckého Areálu Equine Sport Centre Olomouc, který uspokojí potřeby všech milovníků koní. Doprava k pensionu autobusem č. 21, který odjíždí ze zastávky Hlavní nádraží nebo autobusem č. 22 a 17 ze zastávky Náměstí hrdinů. Ubytování je vhodné pro rodiny s dětmi. Pouze nekuřácké pokoje.

• Lazecká 576/81, Olomouc 779 00
• Tel.: +420 601 373 834 – recepce, +420 588 881 007
• Kontaktní osoba osoba: Silvie Blahová
• Cena dvoulůžkový pokoj: 1300 Kč
• Cena jednolůžkový pokoj: 1100 Kč
• Dítě: zdarma
• Cena apartmán: 2300 Kč
• Kapacita: 20 pokojů
• Strava: Restaurace v areálu hotelu
• Služby v objektu: možnost přistýlky

Poznámka: bezbariérový přístup, parkoviště u penzionu zabezpečené kamerovým systémem,telefon, televize, rádio, internet na pokoji. Restaurace, kavárna v bezprostřední blízkosti, možnost ubytování se psem / kočkou.

více informací

---

Ubytovna Statek Olomouc

Jedno z nejlevnějších ubytování v Olomouci. Od výstaviště Flora je vzdálené pouhých 7 minut autem. Nachází se poblíž dálnice a poskytuje parkování zdarma. Návštěvníci v recenzích oceňují zejména milé a vstřícné majitele, domácí prostředí, klid a čistý pokoj, který příjemně překvapil.

• Samota 198, 78301 Olomouc
• Tel.: +420 608 115 411
• Kontaktní osoba: Kateřina Velzelová
• Cena jednolůžkový pokoj: 459 Kč - 527 Kč
• Cena dvojlůžkový pokoj : 621 Kč - 784 Kč
• Cena apartmán pro 6 osob: 1864 Kč
• Kapacita: 13 osob
• Strava: není
• Služby v objektu: wifi zdarma

více informací