Přestože brambory nepatří k typickým zahradním plodinám
pěstuje, alespoň ty rané většina zahrádkářů.
Pamatujte, že brambory není vhodné pěstovat stále na stejném
místě, jinak hrozí zamoření hnilobami, háďátkem i mandelinkou. Ideální je
interval 4 roky.
Brambory vyžadují dobře vyhnojený pozemek nejlépe hnojem, alespoň
4 kg/m2 a na jaře pak NPK v dávce 80 - 100 g/m2. Před výsadbou
je nutné prokypření půdy, aby se lépe prohřála, pro rané výsadby se dokonce
doporučuje půdu asi týden před výsadbou po přihnojení zakrýt průhlednou fólií,
ta zvýší teplotu půdy až o 5 oC a urychlí počáteční růst.
I vzhledově pěkná sadba od známého může být promořena
virovými chorobami, které dokáží snížit výnos až na polovinu, proto sadbu
používáme raději novou a především uznanou.
Pro rané sklizně brambory předkličujeme při teplotě 10 - 18 oC
po dobu 3 až 4 týdnů. Hlízy rozložíme do bedýnek v jedné vrstvě, nemusíme je
zasypávat zemí a umístíme je na světle, vytvoří se tak krátké pevné zelené
klíčky, často i se zárodky kořínků. Ve větším množství je vhodné sadbu
alespoň narašit umístěním do místa s teplotou 15 oC po dobu 14 dnů před
výsadbou. Předklíčená sadba poskytne sklizeň o 2-3 týdny dříve, narašená asi o
týden. Nejvíce urychlíme sklizeň, kromě výše uvedených opatření, zakrytím
porostu po výsadbě průhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme
na porostu až do odeznění jarních mrazů, odkrýváme ji jen při okopávce a
přihrnování.
Brambory můžeme pěstovat i pod černou textilií položenou na zemi
- hlízy sázíme do sponu 30 x 30 cm do otvorů tvaru T a textilii odstraníme až před
sklizní. Odpadá kultivace, pletí i nahrnování hrůbků.
Termín výsadby brambor je podmíněn příchodem jarních mrazů.
Mnozí zahrádkáři spěchají a sází již koncem března, ale u předklíčené sadby
a předehřáté půdy se může snadno i při výsadbě v polovině dubna stát, že
mladé rostliny popálí mráz i přes dostatečné přihrnutí. Porost je pak vhodné
přihnojit dusíkatým hnojivem nebo předem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme příliš na husto, hustý porost nedá větší
výnos, naopak trpí více houbovými chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u raných
50 x 30). Hlízy sázíme mělce, 6 - 8 cm, do prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při
výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní
orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.
Během vegetace je nutné u klasického hrůbkového pěstování
několikrát okopávat a 2 - 3 x přihrnout zem. Hrůbek musí být dostatečně vysoký a
shora plochý alespoň 15 cm, jinak se hlízy vytvářejí těsně pod povrchem, snadno
zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah - ať okopávku
či přihrnování ukončíme před květem rostlin (při výšce porostu 20 - 30 cm),
poté již kořínky špatně regenerují a dochází k poškození mladých hlíz.
Nejčastější chorobou je plíseň bramborová. U raných porostů se
ochrana neprovádí, ale pokud pěstujete brambory pro uskladnění je nutné preventivní
ošetření 1 - 2 x před zapojením porostu a dále postřik 2 - 3 opakovat vždy při
vhodných podmínkách k šíření plísně - teplé počasí po několikadenních
deštích. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Pokud ošidíte
chemickou ochranu je nutné včas napadenou nať z pozemku odstranit - nejlépe pokosením
těsně u země, totéž děláme u zdravého porostu asi 14 dnů před plánovanou
sklizní.
Nejzávažnějším škůdcem je mandelinka bramborová. Pokud
pěstujeme brambory opakovaně na stejném pozemku musíme počítat s jejím líhnutím
přímo v porostu. V současné době je na trhu dostatek povolených přípravků. Optimální zásah je
při objevení mladých larev, starší jsou odolnější, a většinou stačí likvidovat
jen bodově ohniska výskytu.
Při sklizni je nutné hlízy chránit před zbytečným poškozením,
14 dnů před sklizní odstraníme nať a sklízíme za sucha při teplotách nad 12 oC.
Sklizené brambory před naskladněním do sklepa necháme 10 - 14 dnů tzv. vydýchat na
tmavém suchém místě při běžné denní teplotě. Během této doby hlízy zacelí
poranění a sníží své dýchání. Před uskladněním nezapomeneme vytřídit
poškozené, hnilobami či plísní napadené hlízy.
Ing. Miloš Kožešník, nakl. Květ,
ČZS
Rukověť zahrádkáře 2003