[Ovocné dřeviny]
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Škodí především na jabloních. Napadené listy se svinují,
konce letorostů se zkrucují. Výhonky chřadnou a celé usychají. Sají-li mšice na
stopkách, může dojít k předčasnému opadu plodů. Mladé plody po napadení
zakrňují, deformují se, zůstávají žlutozelené a jsou bez chuti. Mšice jsou
zelené nebo zelenočerné. Přezimují vajíčka vykladená na jednoletých větévkách
a na kůře v blízkosti květních a listových pupenů. Během vegetace se vyvine
několik generací. Okřídlení jedinci přelétají a osidlují další stromy.
Mšice jitrocelová (Disaphis plantaginea)
Škodí především na jabloních. Způsobuje svinování a
deformace listů. Znetvořené zkadeřené listy žloutnou a červenají. Na letorostech
tvoří hustá hnízda. Napadené mladé výhonky se deformují. V květnu, červnu a
červenci okřídlené mšice odlétají na jitrocele, kde sají na listech a kořenech.
Od září se vracejí na jabloně. Přezimují černá matná vajíčka, vykladená na
jabloních. Mšice jsou různě zbarvené, nejčastěji růžové až hnědé.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae)
Bezkřídlé živorodé samičky jsou oválně vejčité, 1,5 -
2,5 mm dlouhé. Mají mohutně vyvinuté čelní hrbolky, z nichž po stranách
vyrůstají tykadla, která jsou o něco kratší než tělo. Sifunkuli jsou tenké a
dlouhé, uprostřed mírně zduřelé. Zbarvení těla je většinou zelené, ale bývá
též žluté, žlutozelené, nahnědlé nebo narůžovělé. Přezimují černá
vajíčka, vykladená do trhlin kůry broskvoní a dalších peckovin. Larvy se líhnou ze
zimních vajíček na všech hostitelích, další vývoj v zakladatelky však může
proběhnout jen na broskvoni. Mšice na jaře sají na spodní straně listů broskvoní a
způsobují jejich deformace a svinování. Výhonky zasychají. V květnu až začátkem
června okřídlené mšice přelétají na byliny, kde se dále rozmnožují. Na podzim
se vracejí na broskvoně, kde kladou zimní vajíčka.
Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi)
Na jaře na slivoních hnízdovitě nahloučené, zkrabacené a
svinuté listy. Znetvořené listy později hnědnou a usychají. Napadené letorosty
usychají. Přezimují černá vajíčka na slivoních u báze pupenů. Na jaře vylíhlé
zelené larvy sají na květních pupenech a postupně se vyvíjejí v nachově hnědé
zakladatelky. Larvy zrozené zakladatelkami jsou zelené a sají na rubu mladých listů.
Dospívají v dubnu a začátkem května. V červnu odlétají na hvězdnicovité
rostliny, ale i na šťovíky, jetele a pomněnky. Na podzim se vracejí na slivoně, kde
kladou zimní vajíčka.
Mšice bodláková (Brachycaudus cardui)
Listy slivoní úzce svinuté a zkadeřené. Mšice jsou žluté,
tmavozelené, hnědé až hnědočerné. Letní pokolení mšic se vyvíjejí na
hvězdnicovitých rostlinách (bodlák, pcháč, heřmánek, rmen, starček, kopretina) a
na některých brutnákovitých (hadinec, kostival, kamejka). Přezimují zimní vajíčka
na slivoních.
Mšice hnízdotvorná (Appelia schwartzi)
Mšice sají na spodní straně listů broskvoní. Postižené
listy se svinují a vznikají nápadná hnízda. Znetvořené listy žloutnou a
opadávají, letorosty se zkrucují a často koncem léta usychají. Poškozené letorosty
jsou v příštím roce neplodné. Mšice jsou různě zbarveny. Napadají též mandloň,
trnku i jiné příbuzné dřeviny. V červnu odlétají na hvězdnicovité rostliny,
zvláště na bodláky. Na podzim se stěhují zpět na broskvoně, kde kladou zimní
vajíčka.
Mšice švestková (Hyalopterus pruni)
Napadené listy slivoní jsou na rubu pokryty nápadným voskovým
povlakem a postupně zasychají. Výhonky ustávají v růstu, a často od vrcholu
usychají. Plody se špatně vyvíjejí a opadávají. Bezkřídlé mšice jsou zelené se
dvěma světle zelenými proužky na hřbetě. Celé tělo mají pokryto bílým voskovým
práškem. Na rubu listů a na mladých výhoncích tvoří velké kolonie. Napadají
též broskvoně a meruňky. Letní pokolení žije až do podzimu na rákosu a na
bezkolenci. Přezimují zimní vajíčka na slivoních a dalších dřevinách.
Mšice třešňová (Myzus cerasi)
Na konci letorostů zkroucené a zkadeřené listy, na jejich
spodní straně jsou kolonie velkých černých a lesklých mšic. Mšice vylučují
medovici, na níž se vyvíjejí černě. Letorosty jsou zdeformované a usychají.
Začátkem července se stěhují na různé byliny, zvláště na svízele a mařinku
vonnou. Na podzim se vracejí a na kůru větévek třešní a višní kladou černá
vajíčka.
Povolené přípravky [Ovocné dřeviny] | ||||
-1- | -2- | -3- | -4- | -5- |
AGRION DELTA # | PAP | §2 | 28 | |
|
||||
BI 58 EC NOVÉ (0,6 l; 0,1 %) | P,R | Xn | 28 | |
|
||||
CALYPSO 480 SC (0,1-0,2 l; 0,01-0,02 %) # | P,R | Xn | 14 | |
|
||||
DURSBAN 480 EC (2 l; 0,2 %) # | P,R | Xn,J,§1 | 28 | |
|
||||
FAST K, FAST M # | PAP | §2 | AT | |
|
||||
MIDO 20 SL (0,035 %) | P,R | OP II.st. | 28 | |
|
||||
MOSPILAN 20 SP (0,13 kg; 0,013 %) # | P,R | Xn,§3 | 28 | |
|
||||
NEUDOSAN (2 %) # | P,R | 0 | ||
|
||||
NEUDOSAN AF # | PAP | 0 | ||
|
||||
PERFEKTHION (1-1,25 l; 0,1-0,125 %) | P,R | Xn | 28 | |
|
||||
PIRIMOR 50 WG (0,5-0,75 kg;0,05-0,075 %)# | P,R | Xn | 7 | |
|
||||
RELDAN 22 (2,7 l; 0,27 %) | P,R | Xi,Š,§4 | 28 | |
|
||||
SPRUZIT FLUSSIG (0,1 %) # | 2 | |||
|
Mšice jabloňová |
Mšice jabloňová poškozený plod |
Mšice jabloňová pokroucené větve |
Mšice broskvoňová |
Mšice jitrocelová na jabloni |
Mšice hnízdotvorná na broskvoni |
Mšice švestková na slivoni |
Mšice třešňová |
detail |
Aktualizováno pro rok 2014