Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži. 

Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
Mladý zahrádkář 2019 - XXXII. ročník

Obr: 264
Celostátní kolo proběhlo v Praze ve dnech 14.-16. června ve Střední odborné škole Jarov
 

K soutěži v pátek odpoledne do Prahy přijelo 37 mladších žáků, 38 straších žáků a 9 středoškoláků. Většina soutěžících byla ubytována v Odborné škole Jarov a jen menší část ve střední škole Na Třebešíně.

Oficiální zahájení soutěže proběhlo v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí. Kromě předsedy ČZS Stanislava Kozlíka a předsedkyně komise pro práci s mládeží ČZS Vlasty Ambrožové uvítali soutěžící vzácní hosté. Za hlavní město Praha se zahájení zúčastnila zastupitelka RNDr. Jana Plamínková, zastupitel a radní Mgr. Vít Šimral, Ph.D. a nescházela ani Ing. Zuzana Švábenská ze Střední odborné školy Jarov.

Všichni popřáli soutěžícím dobré umístění a připomněli, že již to, že se probojovali do finále je velmi významné. Následovala volná prohlídka historické Prahy s možností využít doprovodu průvodců, kteří měli v repertoáru návštěvu nejvýznamnějších míst.

V sobotu ráno hned po snídani a oficiálním zahájení se soutěžící pustili do testů a poznávačky. Test tvořilo tradičně 40 otázek s volbou správné odpovědi a v poznávačce bylo připraveno 40 živých rostlin, nebo jejich semen. Na testy a seznam rostlin v poznávačce se můžete podívat dále. Rodiče a další dospělí doprovázející žáky měli během testů možnost s doprovodem studentky SŠ navštívit botanickou zahradu Střední odborné školy Jarov v historickém parku v ulici Pod Táborem.

Po obědě se soutěžící vydali v několika skupinách za dalším programem. Největší část navštívila Botanickou zahradu hl. města Prahy v Troji, menší Botanickou zahradu PřF UK Na Slupi, pro zbylé bylo poslední doporučené místo k návštěvě Národní zemědělské muzeum. Komise pro práci s mládeží se odpoledne věnovali především hodnocení testů a poznávaček a přípravě diplomů. 

Po večeři pak následovalo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže a předání cen a diplomů. Předávání se zúčastnila i radní a členka Rady hl. města Prahy pro oblast sociální, politiky a zdravotnictví JUDr. Hana Marvanová, která je zároveň předsedkyní Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Praze Lysolajích.

V tomto roce bylo hodnoceno jen prvních deset v každé skupině, ti obdrželi hodnotné ceny, všichni pak obdrželi i masožravou rostlinu a upomínkové předměty od Magistrátu hl.m.Prahy a od ČZS.

Většina soutěžících se domů rozjela až v neděli, protože využila nedělní dopoledne pro svůj individuální program.


Pořádání soutěže by se neobešlo bez sponzorů:
  • Magistrát hl. města Prahy
  • Ministerstvo zemědělství ČR
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • SEMO, Smržice
  • Plastimex Prostějov
  • Zahradnictví Novosadovi Hrdibořice
  • Vitar s.r.o.
  • NohelGarden
  • AROS - travní směsi
  • Derma Guard
Za sponzorování soutěže jim ČZS děkuje.


Výsledné umístění soutěžících


Skupina A - mladší žáci

Umístění  Jméno okres   BODY   Celkem
      test poznáv. body
1. Adam Zedek Benešov 39 28 67
2. Aleš Konečný  Boskovice 34 26 60
3. Nela Mlčúchová Karviná 32 26 58
4. Šárka Miarková Praha-východ 32 21 53
5. Filip Ekl Kladno  32 19 51
6. Patricie Kmentová Prostějov 34 16 50
7. Anna Trhlíková Kroměříž 28 21 49
8. Karolína Halbrštátová Ústí n/Orlicí 29 19 48
9. Vít Lounek Rychnov n/Kn. 30 18 48
10. Viktorie Lorencová  Tachov 25 22 47
11. Elena Melichar Cheb 30 17 47
12. Mariana Jarešová Kolín 30 17 47
13. Magdalena Křížová Pelhřimov 30 15 45
14. Andrea Hrušová Praha-město 26 18 44
15. Ludmila Karpíšková Plzeň-jih 29 15 44
16. Anežka Ševčíková Náchod 25 18 43
17. Veronika Lazecká Opava 24 18 42
18. Jan Vospálek Rakovník 26 16 42
19. Michal Ambrozek Hodonín 28 14 42
20. Marie Stryjová Frýdek-Místek 29 13 42
21. Hana Martinková Nový Jičín 28 13 41
22. Eva Štumpová Karlovy Vary 29 11 40
23. Marie Popilková Pardubice 20 19 39
24. Ondra Schmíd Svitavy 29 9 38
25. Amálie Jedličková Břeclav 22 15 37
26. Adam Wagner Šumperk 27 9 36
27. Eliška Steiningerová Klatovy 21 13 34
28. Filip Michálek Plzeň-město 21 11 32
29. Karolína Filipová Třebíč 22 10 32
30. Natálie Koubová Chrudim 17 13 30
31. Denisa Volná Uherské Hradiště 19 10 29
32. Ondřej Zach Žďár n/Sázavou 21 8 29
33. Tereza Boušová Plzeň-jih 17 11 28
34. Daniela Švecová Plzeň-sever 18 8 26
35. Adam Hruška Sokolov 19 7 26
36. Aleš Andrýsek Přerov 20 6 26
37. Anna Mülerová Břeclav 14 7 21


Skupina B - starší žáci

Umístění  Jméno okres   BODY   Cekem
      test poznáv. body
1. Jana Hopjanová Opava 35 33 68
2. Jitka Štumpová Karlovy Vary 35 30 65
3. Libor Jára Plzeň-jih 36 28 64
4. Ondřej Ambróš Kroměříž 35 27 62
5. Sabina Mlčúchová Karviná 35 27 62
6. Jana Matyášová Třebíč 32 29 61
7. Markéta Ambrozková Hodonín 34 27 61
8. Adéla Majerová Klatovy 36 24 60
9. Eliška Karpíšková Plzeň-jih 37 23 60
10. Anna Sýkorová Boskovice 32 26 58
11. Eliška Francová Rychnov n/Kn 33 24 57
12. Marie Hrušková Sokolov 33 22 55
13. Tomáš Kolář Pelhřimov  34 21 55
14. Eliška Kucharčíková Benešov 35 19 54
15. Michaela Soběhartová Klatovy 33 20 53
16. Kateřina Hasová Prostějov 35 18 53
17. Martin Redlich Plzeň-jih 27 25 52
18. Jana Bartošová Šumperk 31 21 52
19. Adéla Sabo Kolín 31 21 52
20. Anna Skybová Uherský Hradiště 32 19 51
21. Jakub Dvořák Rakovník 35 16 51
22. Zora Lisníková Frýdek-Místek 30 20 50
23. Bohumiála Matyášová Ústí n/Orlicí 30 20 50
24. Barbora Reslová Náchod 33 17 50
25. Veronika Klingerová Nový Jičín 28 20 48
26. Dorothea Malinská Pardubice 30 16 46
27. Kateřina Košátková Tachov 30 16 46
28. Tereza Koubová Chrudim 29 16 45
29. Marie Šmídová Praha-město 28 16 44
30. Eliška Procházková Cheb 26 16 42
31. Barbora Adámková Praha-východ 28 14 42
32. Jakub Černý Kladno 29 13 42
33. David Fogelton Přerov 23 16 39
34. Jana Šašková Plzeň-sever 26 12 38
35. Lenka Kopečná Svitavy 20 15 35
36. Anna Stránská České Budějovice 23 12 35
37. Lucie Kořenková Ostrava 24 9 33
38. Hana Křížová Žďár n/Sázavou 18 8 26


Skupina C - středoškoláci

Umístění  Jméno okres   BODY   Cekem
      test poznáv. body
1. Tomáš Pražák Náchod 22 34 56
2. Adam Hofer Frýdek-Místek 21 32 53
3. Magdalena Ambrozková Hodonín 22 31 53
4. Veronika Voltrová Tachov 27 24 51
5. Daniela Šímová Rakovník 30 14 44
6. Richard Pochman Rakovník 32 12 44
7. Helena Radochlíbová Benešov 16 25 41
8. Eliška Boučková Náchod 16 17 33
9. Anna Marie Fejtková Rakovník 25 8 33



Test - kategorie A


1. Která z rostlin nepatří mezi vytrvalé:

a) talovín

b) afrikán

c) kosatec

d) bršlice kozí noha


2. Polníček je název pro

a) druh celeru

b) zahradní nářadí

c) koření

d) listovou zeleninu


3. Hydroponie je:

a) bahenní travina

b) druh leknínu

c) způsob pěstování rostlin

d) pokojová rostlina


4. Mezi luční trávy patří:

a) psárka

b) chrastavec

c) řebříček

d) kopretina


5. Do půdy čerstvě vyhnojené chlévským hnojem vyséváme (vysazujeme)

a) mrkev, petržel

b) hrách, fazole

c) brambory, rajčata

d) salát, špenát


6. Stonek pšenice se  nazývá:

a) kmen

b) lodyha

c) stéblo

d) stvol


7. Vytrvalou zeleninou je:

a) křen, rebarbora

b) česnek, ředkev

c)  zelí, květák

d) okurka, cuketa


8. Plodem třešně je:

a) souplodí

b) bobule

c) peckovice

d) malvice


9. Součástí samičího květu jsou:

a) tyčinky

b) pestík

c) tyčinky i pestík

d) nic z výše uvedeného


10. Dužnatý plod je:

a) nažka

b) lusk

c) peckovice

d) obilka


11. Mezi těžké půdy patří půda:

a) písčitá

b) hlinitojílovitá

c) hlinitopísčitá

d) hlinitá


12.  Mezi chráněné druhy rostlin patří:

a) mák vlčí

b) chrpa modrá

c) bledule jarní

d) borovice lesní


13. Nejdelší vegetační dobu od výsevu po sklizeň má:

a) ředkvička

b) salát

c) raná kedluben

d) růžičková kapusta


14. U brokolice sklízíme:

a) nať 

b) květenství

c) plod

d) kořen


15. Mezi dřeviny nepatří:

a) fíkovník

b) banánovník

c) maliník

d) jabloň


16. Řapík je:

a) stopka listu

b) plochá lupenitá část listu

c) žilnatina listu

d) název pro stonek


17. Fíkus benjamina je:

a) trvalka

b) letnička

c) pokojová rostlina

d) méně známá ovocná dřevina


18. Mezi skalničky patří:

a) netřesk zední

b) jahodník obecný

c) astra čínská

d) pámelník bílý


19. Název kapie používáme:

a) pro pojmenování kapénkové závlahy

b) je to škůdce pokojových rostlin

c) je to netkaná textilie

d) je to druh papriky


20. Kterou bylinku nepěstujeme pro jedlé květy:

a) violku vonnou

b) lichořeřišnici větší

c) ocún jesenní

d) denivku žlutou


21. Ve kterém období sázíme ovocné stromy:

a) v průběhu letních prázdnin

b) na podzim s výjimkou broskvoní

c) na jaře po skočení mrazů

d) po deštích


22. Při výsadbě ovocného stromu dáváme do jámy:

a) kompost

b) rašelinu

c) hnůj

d) zelené hnojení


23. Červivost jablek způsobuje:

a) mšice jabloňová

b) obaleč jablečný

c) sviluška ovocná

d) píďalka podzimní


24. Které budeš volat číslo pro zdravotní první pomoc:

a) 150

b) 158

c) 155

d) 156


25. Do jaké nádoby odložíš bioodpad ?

a) žluté

b) modré

c) zelené

d) hnědé


26. Z neomyté zeleniny nebo jahod se do těla mohou dostat cizopasníci s názvem:

a) čmelíci

b) škrkavka dětská

c) zákožka svrabová

d) housenka obecná


27. Při práci se nám dostane do oka prach, co uděláme?

a) oko propláchneme jakoukoli studenou vodou

b) na oko přiložíme teplý obklad

c) oko propláchneme čistou pitnou vodou

d) oko zavážeme


28. Mezi kořeninovou zeleninu patří:

a) petržel

b) majoránka

c) pampeliška

d) listový salát


29. Kapustu množíme:

a) výsevem

b) hřížením

c) odnožemi

d) kořenovými řízky


30. Roubování u rostlin zeleniny se používá u:

a) ředkvičky

b) zelí

c) okurky

d) papriky


31. Sakura je okrasná:

a) hrušeň

b) třešeň

c) vrba

d) broskvoň


32. Který z těchto keřů lze použít do živého plotu:

a) barvínek

b) jalovec poléhavý

c) plamínek plotní

d) zlatice


33. Který z těchto keřů kvete žlutě:

a) pámelník

b) šeřík

c) dřišťál

d) skalník


34. Orchideje budeš pěstovat v:

a) rašelině

b) borové kůře

c) písku

d) jezírku


35. Která z těchto trvalek má modré květy:

a) čemeřice

b) třapatka

c) levandule

d) pivoňka


36. Co je to petunie:

a) skalnička

b) trvalka

c) květina k řezu

d) letnička vhodná do truhlíků


37. Která z těchto cibulovin kvete velmi brzy na jaře:

a) sněženka

b) řebčík královský

c) lilie

d) okrasný česnek


38. Co je to klimatologie:

a) nauka o půdě

b) nauka o podnebí

c) nauka o spánku

d) nauka o rostlinách


39. Lepové desky na stromech slouží:

a) k okrase

b) odhánějí ptáky, aby nezobali květy

c) označují větve, které se mají ořezat

d) signalizují a lapají škůdce


40. Co je to rekultivace:

a) způsob orby

b) kypření půdy

c) zúrodňování neúrodných půd

d) způsob hnojení



Test kategorie B


1.  Jabloně nelze rozmnožovat

a)  roubováním

b)  šlahouny

c)  semeny

d)  očkováním


2.  Mezi odrůdy jabloní patří:

a)  Saxa, Rampouch, Kvarta

b)  Rujana, Dita, Karmen

c)  Domácí velkoplodá, Chrudimská, Stenley

d)  Matčino, Rubín, Golden


3.  Nejranější z vyjmenovaných ovocných druhů je:

a)  jabloň

b)  hrušeň

c)  třešeň

d)  slivoň švestka


4.  Kamčatská borůvka (zimolez) má při dozrání plody barvy:

a)  modré

b)  červené

c)  hnědé

d)  zelené


5.  Banánovník je:

a)  liána

b)  strom

c)  bylina

d)  dřevina


6.  Vegetativní rozmnožování se děje:

a)  semeny

b)  plody

c)  jinými částmi rostlin

d)  semenem a jinými částmi rostlin


7.  Které hnojivo podporuje růst rostlin

a)  dusíkaté

b)  fosforečné

c)  draselné

d)  vápenaté


8.  Jak běžně množíme chryzantémy ?

a)  semeny

b)  hlízami

c)  řízkováním

d)  oddenky


9.  Základní látkou pro vznik půdy je:

a)  humus

b)  matečná hornina

c)  soubor rostlin a živočichů

d)  voda


10.  Lehké půdy trpí:

a)  nedostatkem vzduchu

b)  nedostatkem základních živin pro rostliny

c)  nedostatkem vody

d)  nadbytkem vápníku


11.  Narcis patří mezi rostliny:

a)  hlíznaté

b)  cibuloviny

c)  letničky

d)  dvouletky


12.  Jedovatou rostlinou rostoucí na zahradách je:

a)  kokoška pastuší tobolka

b)  hluchavka bílá

c)  konvalinka vonná

d)  chrpa modrá


13.  Jako léčivá rostlina se běžně nepoužívá:

a)  heřmánek pravý

b)  kopřiva dvoudomá

c)  sedmikráska chudobka

d)  tulipán


14.  Chráněným druhem živočicha, se kterým se můžeme setkat na zahradě je:

a)  včela medonosná

b)  čmelák zemní

c)  vosa obecná

d)  myš domácí


15.  Pnoucí rostlinou není:

a)  zimolez

b)  šeřík

c)  břečťan

d)  plamének


16.  Semenem běžně nemnožíme

a)  kosatce

b)  slaměnky

c)  macešky

d)  aksamitník


17.  Mezi plodovou zeleninu patří:

a)  petržel

b)  celer

c)  cuketa

d)  česnek


18.  Nejkratší dobu od výsevu do sklizně má:

a)  řeřicha setá

b)  mrkev karotka

c)  ředkvička

d)  hlávkový salát


19.  Přímý výsev se neprovádí u této zeleniny:

a)  hrách

b)  mrkev

c)  fazol

d)  celer


20.  Co je to ikebana ?

a)  úzká vysoká váza

b)  květinový záhon

c)  způsob úpravy řezaných květin

d)  japonská zahrada


21.  Co je to molice:

a)  samička mola jablečného

b)  škůdce skleníkových a pokojových rostlin

c)  nádoba na mouku

d)  škůdce způsobující červivost kořenů


22.  Kterou z těchto zelenin nevyséváme každoročně ?

a)  rebarboru

b)  salát

c)  pór

d)  brokolici


23.  Co nenajdeš u tyčinek ?

a)  pyl

b)  semeník

c)  nitku

d)  prašník


24.  Humus je v půdě nutný pro

a)  barvu půdy

b)  zvýšení obsahu jílovitých částic

c)  vázání živin v půdě

d)  zvýšení obsahu písčitých částic


25.  Mrazuvzdornost ovocných dřevin snižuje:

a)  pozdní přihnojení draslíkem

b)  pozdní přihnojení vápnem

c)  pozdní přihnojení fosforem

d)  pozdní přihnojení dusíkem


26.  Klíčící rostliny fazolu obecného, vyrostlé v šeru mají:

a)  krátkou lodyhu

b)  vytáhlou lodyhu

c)  krátkou lodyhu, bledé listy

d)  sytě zelenou lodyhu


27.  Tmavou barvu záhonu způsobuje:

a)  prokypření půdy

b)  obsah vápníku

c)  vysoký obsah humusu

d)  obsah vápna


28.  Lilek vejcoplodý rozmnožujeme:

a)  hlízami, které sázíme na jaře do řádků

b)  předpěstováváme jej ze semen

c)  řízky

d)  Je to vytrvalý keřík


29.  Klejotok se projevuje výronem pryskyřice z ran u:

a)  peckovin

b)  révy vinné

c)  ořešáků

d)  brusinek


30.  Pomologie je obor, který:

a)  určuje místo pro pěstování ovoce

b)  zabývá se studiem života drobného hmyzu a larev

c)  zabývá se posuzováním jednotlivých odrůd ovoce

d)  předpovídá povětrnostní podmínky


31.  Z ovocných druhů jeřáb řadíme do:

a)  peckovin

b)  jádrovin

c)  drobného ovoce

d)  skořápkového ovoce


32.  Která z uvedených možností představuje bioindikátory prostředí:

a)  smetanka lékařská, komár pisklavý

b)  moucha domácí, violka vonná

c)  kočka, mrkev

d)  lišejník, rak říční


33.  Jak se nazývá jev, kdy zvýšené množství oxidu uhličitého brání vyzařování tepelné energie ze Země?

a)  zvýšená radiace

b)  fotosyntéza

c)  skleníkový efekt

d)  fenologie


34.  Co je to meliorace ?

a)  pouhé zavlažování půd

b)  souborný název pro zavlažování a odvodňování půd

c)  pouhé odvodňování půd

d)  kypření půd


35.  Jak můžeš dostat tetanus:

a)  při opakovaném styku s jedovatými rostlinami

b)  při jídle špinavýma rukama

c)  poraněním při práci pokud nejsi očkován

d)  při chůzi na zahradě bez bot


36.  Předpěstování a přesazování jednotlivých rostlin nepoužíváme u:

a)  okurky

b)  rajčete

c)  papriky

d)  česneku


37.  Jak zařadíš magnolii do výsadby v parku:

a)  jako soliterní rostlinu

b)  do skalky

c)  do živého plotu

d)  do jezírka


38.  Šeříky tvarujeme řezem:

a)  před květem

b)  na jaře po odkvětu

c)  v době květu

d)  v zimě


39.  Na podzim seřežeme záhonové, ale i velkokvěté růže

a)  5 cm nad zemí

b)  10 cm nad zemí

c)  neřežeme vůbec

d)  odřežeme jen odkvetlé květenství


40.  Dvouletky např. macešky vyséváme

a)  v zimě (leden, únor)

b)  brzy na jaře v březnu

c)  v červenci

d)  v říjnu

  

  Test kategorie C
  1. Do jaké čeledi spadá levandule lékařská?
  1. miříkovité (Apiaceae)
  2. merlíkovité (Chenopodiaceae)
  3. rdesnovité (Polygonaceae)
  4. hluchavkovité (Lamiaceae)
  1. Které rostliny jsou dvoudomé?
  1. kukuřice setá
  2. smrk ztepilý
  3. tis červený
  4. bříza bělokorá
  1. Plodem badyánu je:
  1. nažka
  2. osmicípé souplodí
  3. měchýřek
  4. pěticípá hvězdička
  1. Z jaké oblasti pochází pažitka ?
  1. z Afriky
  2. ze západní Evropy
  3. z Číny
  4. ze severní Ameriky
  1. Tuhá fáze půdy je složena z minerálního a organického podílu. Organický podíl činí:
  1. 2 – 5 %
  2. 10 – 20 %
  3. 80 – 90 %
  4. 95 – 98%
  1. Půda jílovitohlinitá, jako půdní druh:
  1. neexistuje
  2. patří mezi půdy lehké - písčité
  3. patří mezi půdy střední - hlinité
  4. patří mezi půdy těžké – jílovité
  1. Běžné členění zemědělského půdního fondu v ČR je následující:
  1. orná půda, trvalé kultury, trvalé travní porosty, zahrady
  2. zemědělská půda, orná půda, lesní půda
  3. zemědělská půda, lesní půda, vodní plochy
  4. orná půda, lesní půda, nezastavěné plochy 
  1. Mezi hlavní degradační faktory, které významně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy v České republice NEpatří?
  1. ztráta půdní biodiverzity
  2. eroze půdy
  3. alkalifikace půd
  4. acidifikace půd
  1. Osevní postup je:
  1. postup zakládání porostu
  2. rozmístění plodin na půdě v rámci zemědělského podniku
  3. agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin v prostoru a čase
  4. sled plodin na stejném pozemku v jednotlivých letech
  1. V historii střídání plodin se uplatňoval tzv. trojpolní (trojhonný) systém. Rotující části se označovaly:
  1. jetelovina, ozim, jařina
  2. jař, ozim, ozim
  3. luskovina, ozim, jař
  4. úhor, ozim, jař
  1. Jaké jsou hlavní druhy meziplodin?
  1. pícní, protierozní, přerušovací
  2. hnojařské, produkční, neprodukční
  3. jednoleté, víceleté, vytrvalé
  4. ozimé, letní, podsevové
  1. Co je to půdní únava?
  1. utuženost půdy
  2. nedostatečné hnojení půdy
  3. nedostatek vláhy v půdě
  4. dočasná nevhodnost pro pěstování stejné nebo příbuzné plodina na pozemku
  1. Která živina má v rostlině velmi omezenou pohyblivost?
  1. dusík
  2. síra
  3. draslík
  4. vápník
  1. Nedostatek fosforu se projevuje na rostlinách následujícím zbarvením:
  1. žlutým
  2. červenofialovým
  3. světle zeleným
  4. tmavě zeleným
  1. Sláma je z makrobiogenních živin nejbohatší na:
  1. draslík
  2. dusík
  3. vápník
  4. fosfor 
  1. Koncentrace živin v rostlině se s věkem:
  1. snižuje
  2. zvyšuje
  3. nemění se
  4. kolísá
  1. Poruchy jsou způsobeny:
  1. škůdci
  2. patogeny
  3. nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory
  4. plevely
  1. Háďátka škodí na rostlinách:
  1. okusováním mladých pletiv
  2. vysáváním rostlinných buněk a vypouštěním slin
  3. vyžíráním vnitřních pletiv pupenů a listů
  4. okusováním kořenového vlášení
  1. Vlnovník rybízový (Cecidopsyopsis ribis):
  1. je původce červivosti angreštu
  2. saje na kořenech rybízu
  3. přeměňuje pupeny černého rybízu v kulovité hálky
  4. způsobuje holožíry na listech angreštu, rybízu a malin
  1. Původcem červivosti kořene mrkve jsou:
  1. larvy vrtalky mrkvové
  2. larvy kratonosců
  3. larvy dřepčíků
  4. larvy pochmurnatky mrkvové
  1. Remontace je:  
  1. střídavá plodnost
  2. opakované kvetení nebo plodnost rostlin běhen jednoho vegetačního období
  3. speciální způsob očkování, používaný někdy u hrušní
  4. symbióza hub s kořeny rostlin
  1. Podnož pro jabloně M 4 se řadí mezi:  
  1. velmi silně vzrůstná (100 %)
  2. středně silně vzrůstná (80 – 60 %)
  3. slabě vzrůstná (50 – 30 %)
  4. velmi slabě vzrůstná (< 30 %)
  1. Plody zimolezu jedlého dozrávají:
  1. ve druhé polovině května
  2. koncem měsíce června
  3. ve druhé polovině července
  4. začátkem měsíce srpna
  1. Roubování za kůru je nejvhodnější:
  1. v období, kdy je podnož v zimním klidu (dormanci)
  2. v období, kdy má podnož dostatek mízy
  3. v období, kdy má roub dostatek mízy
  4. kdykoliv – proudění mízy nemá žádný vliv
  1. Endivie (štěrbák) tvoří:
  1. otevřenou růžici z listů
  2. z listů uzavřenou měkkou hlávku
  3. z listů uzavřenou tvrdou hlávku
  4. zdužnatělé květenství
  1. Okurky nakládačky vyséváme nejlépe:
  1. koncem března
  2. koncem dubna
  3. v první polovině května
  4. ve druhé polovině května
  1. Zdravotnicky odůvodněná spotřeba zeleniny na osobu za rok činí:
  1. 80 kg
  2. 100 kg
  3. 120 kg
  4. 140 kg
  1. Na jakou přípravu pokrmů se nejčastěji využívá mochyně peruánská?
  1. jako náhražka špenátu (neobsahuje kyselinu šťavelovou)
  2. na sladké pokrmy a ovocné saláty
  3. do masových směsí
  4. na polévky
  1. Mečíky vysazujeme:
  1. od poloviny dubna do hloubky 5 – 6 cm
  2. od poloviny května do hloubky 8 – 12 cm
  3. od poloviny dubna do hloubky 8 – 12 cm
  4. v první polovině září do hloubky 5 – 6 cm
  1. Mezi popínavé letničky patří:
  1. Limonium - limonka
  2. Tropaeolum - lichořeřišnice
  3. Zinnia – ostálka, cinie
  4. Phlox – plamenka
  1. Rouby citlivých druhů, po naroubování, ošetřujeme po celé délce:
  1. voskem
  2. stromovým balzámem
  3. vodní lázní o teplotě 18 – 22 °C
  4. fungicidem
  1. Světlomilné pokojové rostliny a vysoké druhy pokojových rostlin pěstujeme z hlediska expozičníh
  1. na západní expozici
  2. na východní expozici
  3. na severní expozici
  4. na jižní expozici 
  1. Nauka zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím je:
  1. environmentalistika
  2. etologie
  3. ekologie
  4. biologie
  1. Primární producenti jsou:
  1. heterotrofní organismy, které ve svém těle nevytváří organické látky
  2. autotrotrofní organismy, které ve svém těle vytváří organické látky z anorganických
  3. organismy, které rozkládají mrtvou organickou hmotu
  4. organismy, které mohou žít ve vodě i na souši
  1. Ochrana dřevin se podle zákona o ochraně přírody vztahuje na:
  1. lesní porosty
  2. jen dřeviny rostoucí ve zvláště chráněných územích
  3. jen na památné stromy rostoucí mimo les
  4. na stromy a keře rostoucí mimo les
  1. Koncepce územních systémů ekologické stability (ÚSES) se zrodila:  
  1. v Nizozemí
  2. v Německu
  3. v České republice
  4. v USA
  1. Které látky obsahují šalvěj lékařská a kozlík lékařský?
  1. alkaloidy
  2. hydratika
  3. antihydratika
  4. steroidy
  1. Měsíček zahradní (Calendula officinalis) používali naši předkové:
  1. k barvení másla
  2. k léčbě žilní nedostatečnosti
  3. k rituálům přivítání jara
  4. k zahánění únavy
  1. Ze kterého stromu tlumí kůra horečky a tiší bolesti?  Vyráběl se z ní aspirin.
  1. vrby
  2. bezu černého
  3. břízy
  4. tisu
  1. Rulík zlomocný je jedovatá, ale i léčivá rostlina. Co se z ní získává?
  1. akonitin
  2. antioxidanty
  3. atropin
  4. taxaicin


  Poznávání rostlin - společná pro všechny skupiny
Semena a plody kulturních rostlin  
kukuřice setá (semeno) 1
rajče jedlé (semeno) 2
aksamitník rozkladitý (semeno)  3
tykev velkoplodá (semeno) 4
cibule kuchyňská (semeno) 5
   
bylinky   
smil italský 6
šalvěj lékařská 7
rozmarýn lékařská 8
máta peprná 9
levandule zoubkatá  10
   
plevele polí a zahrad  
jílek vytrvalý 11
rmen rolní  12
pcháč rolní  13
jitrocel kopinatý 14
kokoška pastuší tobolka 15
   
pokojové rostliny  
africká kopřiva  16
šáchor  papírodárný  17
asparágus Šprengerův 18
zelenec chocholatý 19
dužnatka  20
   
zelenina  
lilek jedlý 21
kedlubna bílá 22
paprika roční  23
čekanka štěrbák  24
tykev cuketa  25
   
ovocné rostliny  
ořešák královský  26
jabloň domácí  27
hrušeň domácí  28
ostružiník křovitý 29
meruňka obecná 30
   
okrasné dřeviny  
skalník vodorovný  31
kalina vrásčitolistá 32
pustoryl věncový 33
tavolník japonský 34
bobkovišeň lékařská 35
   
zemědělské plodiny  
hrách setý  36
řepka olejka 37
ječmen setý 38
pšenice setá 39
cibule kuchyňská  40




--- < Archivní část > ---

Vyhlášení soutěže a informace zveřejněné před soutěží

ČZS vyhlásil 32. ročník vědomostní soutěže.


Soutěž je tříkolová:

  1. kolo - školní - pořádají ZO ČZS nebo ZŠ za pomoci členů ČZS - vyhodnotit žáky pro postup do okresního kola
  2. kolo - okresní (duben, květen) - pořádá příslušné územní sdružení ČZS ve dvou kategoriích: mladší žáci (4. - 6. třída), starší žáci (7. - 9. třída) + odpovídající ročníky víceletých gymnázií
  3. kolo - národní se bude konat 14.-16. června v Střední odborné škole Jarov, Učňovská 1, Praha 9 - pořádá komise pro práci s dětmi a mládeží + ústředí ČZS, účastní se jej vítězové okresních kol

Kategorie STŘEDOŠKOLÁCI Školní a okresní kolo je nahrazeno testem, který je zveřejněn v období od 15. 11. do 15. 1. daného školního roku. Více informací najdete zde.

PROGRAM:

Pátek 14.6. 

  • 17.00   zahájení v Městské knihovně Praha, Mariánské nám. 98/1, Praha 1
  • 17.30 – 21.00  doprovodný program

Sobota  15.6. 

  • 7.00 –  8.00   snídaně
  • 8.15 –  11.30  soutěž
  • 11.30 – 13.00  oběd
  • 13.00 – 18.00  doprovodný program
  • 18.00 – 19.00  večeře
  • 19.00  slavnostní vyhlášení výsledků soutěže

Neděle 16.6.  snídaně

  • individuální prohlídka Prahy a odjezd

      Tuto pozvánku - plakátek k vytištění si můžete stáhnout zde   

 Celostátní kolo se koná v Střední odborné škola Jarov. 

Dopravní spojení 

  • z Hlavního nádraží: tramvaj č. 9 směr konečná "Spojovací"
  • z Masarykova nádraží (střed): tramvaj č. 26, 15, během cesty přestoupit (v úseku trasy Hlavní nádraží - Olšanské náměstí na č. 9).

Škola je přímo na konečné tramvaje č. 1, 9 a 11.

I. SKUPINA 

Pokyny pro ubytované na internátě Střední odborné školy JAROV

Pátek  14. 6. 2019 

  • Příjezd na ubytování v době 12.00 – 16.00 hod. – tramvaj č. 9, konečná stanice Spojovací
  • Odjezd do Městské knihovny (Mariánské nám. č. 1, Praha 1) nejpozději v 16.15 hod.
  • 17.00 hod. – slavnostní zahájení v Městské knihovně 
  • Po ukončení prohlídka Prahy dle vlastního uvážení + samostatný návrat na ubytování . 

Sobota 15. 6. 2019 

  • 7.15 – 7.45 hod. – snídaně v budově školy SOŠ Jarov
  • 8.15 hod. shromáždění v sále SOŠ, pokyny
  • 8.30 – 11.30 hod. soutěž  (řešení testů, poznávačky)
  • 11.45 – 13.00 hod. oběd po skupinách dle čísla skupiny
  • 13.00 – 18.00 hod. možnost výběru 
    • prohlídka botanické zahrady v Tróji, 
    • prohlídka botanické zahrady Na Slupi, 
    • prohlídka Zemědělského muzea, jiná volba
  • 18.00 – 19.00 hod. večeře po skupinách
  • 19.00 hod. – shromáždění v sále školy (přízemí)
    Slavnostní vyhlášení výsledků

Neděle  16. 6. 2019

  • Snídaně – volný program, odjezd

Doprovodný program bude na základě přání účastníků tentokrát méně organizovaný.

Jízdné po Praze si budou všichni účastníci hradit z vlastních prostředků.

Obratem prosím sdělte, o kterou prohlídku budete mít v sobotu odpoledne zájem na adresu vlasta.ambr@seznam.cz, tel.: 731 616 535

II. SKUPINA

Pokyny pro ubytované na internátě Střední průmyslové školy Praha 10, Na Třebešíně

Pátek  14. 6. 2019 

  • Příjezd na ubytování na SPŠ Třebešín v době 12.00 – 16.00 hod.
  • Odjezd do Městské knihovny (Mariánské nám. č. 1, Praha 1) nejpozději v 16.15 hod.
  • 17.00 hod. – slavnostní zahájení v Městské knihovně 
  • Po ukončení prohlídka Prahy dle vlastního uvážení + samostatný návrat na ubytování . 

Sobota 15. 6. 2019 

  • 6.30 – 7.30 Přesun do SOŠ Jarov
    (ze zastávky Třebešín bus. 133 -> Biskupcova
    - přestup na tramvaj č. 1. 11. 9 směrem konečná Spojovací)
  • 7.30 – 8.00 hod. – snídaně v budově školy SOŠ Jarov
  • 8.15 hod. shromáždění v sále SOŠ, pokyny
  • 8.30 – 11.30 hod. soutěž  (řešení testů, poznávačky)
  • 11.45 – 13.00 hod. oběd po skupinách dle čísla skupiny
  • 13.00 – 18.00 hod. možnost výběru 
    • prohlídka botanické zahrady v Tróji, 
    • prohlídka botanické zahrady Na Slupi, 
    • prohlídka Zemědělského muzea, jiná volba
  • 18.00 – 19.00 hod. večeře po skupinách
  • 19.00 hod. – shromáždění v sále školy (přízemí)
    Slavnostní vyhlášení výsledků

Neděle  16. 6. 2019

  • Snídaně – volný program, odjezd

Doprovodný program bude na základě přání účastníků tentokrát méně organizovaný.

Jízdné po Praze si budou všichni účastníci hradit z vlastních prostředků.

Obratem prosím sdělte, o kterou prohlídku budete mít v sobotu odpoledne zájem na adresu vlasta.ambr@seznam.cz, tel.: 731 616 535

Pro přesun lze zvolit i krátkou procházku - cca 2 km viz následující mapka

 

zpět

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.


Závazná pravidla soutěže


Soutěž je pořádaná pro tři kategorie

  1. kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie C – žáci středních škol


Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:

  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.


Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:

  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
  2. Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.


Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.

Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.


Vědomostní test

K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.

Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.

Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.


Poznávačka

V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.

Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.

Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.


Výsledné pořadí soutěžících

Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.


Postup v soutěži

Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.

Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.

Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.

ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).

V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.


Garant soutěže

Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.