Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži. 

Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
36. ročník soutěže Mladý zahrádkář

Obr: 439

O víkendu ve dnech 17. a 18. června proběhlo celostátní kolo soutěže Mladý zahrádkář na Střední odborné škole Jarov v Praze, která nám poskytla kompletní zázemí, za což jim moc děkujeme!

K soutěži se v sobotní dopoledne sjelo 31 mladších žáků, 31 straších žáků a nakonec pouze 7 středoškoláků. Většina soutěžících byla ubytována v Odborné škole Jarov a jen menší část ve střední škole Na Třebešíně.

Po obědě proběhlo oficiální zahájení soutěže v moderně zrekonstruovaném sále místní školy, kde soutěžící přivítal předseda ČZS Stanislav Kozlík a předsedkyně komise pro práci s mládeží ČZS Mgr. Vlasta Ambrožová. Za SOŠ Jarov všem soutěžícím popřál mnoho úspěchu její ředitel Mgr. Miloslav Janeček a nescházela ani Ing. Zuzana Švábenská.

Soutěžícím byla připomenuta pravidla soutěže a po rozdělení do jednotlivých kategoriích se pustili do testů a poznávačky. Test tvořilo tradičně 40 otázek s volbou správné odpovědi a k poznávačce bylo připraveno 40 rostlin, nebo jejich semen.

Po náročnější části dne následoval oddechový program, konkrétně návštěva botanické zahrady Střední odborné školy Jarov, která od roku 2011 disponuje moderními tropickými a subtropickými skleníky a patří tak mezi největší skleníkové komplexy mezi botanickými zahradami v ČR a návrat na večeři.

Po nedělní snídani měli všichni zúčastnění možnost navštívit Národní zemědělské muzeum nebo dopoledne využít pro svůj individuální program. Obědem posilněni se pak všichni nedočkavě přesunuli do sálu, kde se dozvěděli, kdo má v letošním roce největší znalosti v oblastech botaniky, ekologie, ochrany přírody a krajiny aj., ale i přehled v poznávání rostlin či semen. Výsledky najdete níže.

Všichni soutěžící obdrželi praktické ceny od Českého zahrádkářského svazu, muškát ze Zahradnictví Sinco a upomínkové předměty od Městské části Prahy 3, Ministerstva Zemědělství a Magistrátu hl. města Prahy, Semo a.s. a Plastimex Prostějov. Za podporu děkujeme i Národnímu zemědělskému muzeu v Praze.

 

Výsledné umístění soutěžících

 
Skupina A - mladší žáci
 
Umístění  Jméno okres Body celkem
1. Václav Vlčnovský Plzeň město 56
2. František Hošek Šumperk 54
3. Eliška Kmošťáková Frýdek Místek 52+
4. Marie Urbanová Benešov 52
5. Karolína Vávrová Pelhřimov 50+++
6. Vladimír Kopecký Praha 50++
7. Mariana Ambrozková Hodonín 50+
8. Miluše Staňková Rakovník 50
9. Robin Bíža Chrudim 49
10. Lucie Jandíková Plzeň jih 48
11. Magda Drahošová Praha východ 46+
12. Vanessa Tichá Prostějov 46
13. Anna Opršalová Svitavy 43
14. Kryštof Klein Opava 42++
15. Vanessa Šindelková Boskovice 42+
16. Sylva Němečková Cheb 42
17. Nikola Kučerová Nový Jičín 41
18. Ludmila Matyášová Ústí nad Orlicí 40
19. Markéta Kosková Ústí nad Orlicí 39+
20. Kateřina Prouzová Náchod 39
21. Eliška Žáková České Budějovice 38+
22. Klára Nováková Kladno 38
23. Petr Boček Ostrava 37
24. Lukáš Szlauko Karlovy Vary 36
25. Blanka Bartesová Třebíč 33
26. Kateřina Volavá Brno město 32+
27. Kamila Kovaříčková Rychnov nad Kněžnou 32
28. Denisa Košťálová Žďár nad Sázavou 31
29. Kristián Kyselý Karviná 29++
30. Marie Blažková Pardubice 29+
31. Tomáš Havránek Tachov 29

Skupina B - starší žáci
 
 
Umístění 
Jméno okres Body celkem

1. Aleš Konečný Boskovice 74
2. Patricie Kmentová Prostějov 61
3. Josef Mičulka Nový Jičín 60
4. Anna Hrazdírová Přerov 59
5. Natálie Šikulová Boskovice 57+
6. Eliška Jánová Svitavy 57
7. Magdaléna Houdková Karviná 54++
8. Jan Zahradník Benešov 54+
9. Ondřej Jan Rozsypal Opava 54
10. Jan Vospálek Rakovník 53
11. Anežka Švecová Frýdek Místek 52
12. Michal Ambrozek Hodonín 51
13. Julie Jarůšková Brno město 50
14. Tereza Klimková Ostrava 49
15. Natálie Jarkovská Rychnov nad Kněžnou 48++
16. Anna Koutná Chrudim 48+
17. Lada Růžičková Šumperk 48
18. Magdaléna Křížová Pelhřimov 46
19. Lenka Hromádková Chrudim 45
20. Petr Juráš Plzeň jih 44
21. Ludmila Karpíšková Plzeň město 43
22. Jan Hanák Prostějov 42++
23. Adam Hruška Sokolov 42+
24. Amálie Vrbková Třebíč 42
25. Adéla Táborská Pardubice 41
26. Lucie Prouzová Náchod 40+
27. Nikola Bažantová Břeclav 40
28. Jan Sedelmayer Praha město 39
29. Alžběta Tichá Cheb 34
30. Eliška Rejfková Praha východ 33+
31. Pavlína Jurková Žďár nad Sázavou 33

Skupina C - středoškoláci
 
Umístění  Jméno okres Body celkem
1. Eliška Karpíšková Plzeň jih 68
2. Marie Hrušková Sokolov 56
3. Lukáš Paděra Olomouc 52
4. Sabina Mlčúchová Karviná 47
5. Nela Mlčúchová Karviná 41
6. Tomáš Kolář Pelhřimov 40
7. František Kožnar Znojmo 18
 
TEST

Kategorie A

1. Pupeny obsahují

a) jen zárodky květů

b) základy listů i květů

c) jen základy listů

d) základy větviček

 

2. Z následujících hnojiv urči vícesložkové hnojivo

a) draselná sůl

b) kainit

c) cererit

d) mletý vápenec

 

3. Kdy kvete zlatice?

a) na jaře

b) v létě

c) na podzim

d) nekvete

 

4. Strupovitost jabloní způsobuje

a) mšice

b) obaleč jablečný

c) houba

d) bělásek zelný

 

5. Co je to artyčok?

a) méně známá zelenina

b) jižní ovoce

c) květina

d) keř

 

6. Karotka má proti mrkvi seté vegetační dobu

a) kratší

b) stejně dlouhou

c) delší

 

7. Vyber z rostlin léčivku

a) podběl obecný

b) srha říznačka

c) ostřice jarní

d) lipnice luční

 

8. Česnek kuchyňský vysazujeme

a) pouze na jaře

b) na podzim i na jaře

c) pouze na podzim

d) v létě

 

9. Co patří do skupiny drobného ovoce

a) višně, třešně

b) rybíz, angrešt

c) lískové ořechy

d) jablka, hrušky

 

10. Hyacint kvete

a) jenom růžově

b) jenom modře

c) jenom bíle

d) různými barvami

 

11. Kyselé deště

a) oslabují rostliny

b) podporují růst rostlin

c) působí jako hnojivo

d) nemají na nic vliv

 

12. Mezi jádroviny nepatří

a) jabloň

b) kdouloň

c) mirabelka

d) hrušeň

 

13. Pomologie je obor, který

a) se zabývá posuzováním jednotlivých odrůd ovoce

b) určuje místo pro pěstování ovoce

c) zabývá se studiem života drobného hmyzu

d) předpovídá povětrnostní podmínky

 

14. Jak se rozmnožují jahody:

a) mladými rostlinkami na šlahounech

b) dělením trsů

c) řízkováním

d) odkopky

 

15. Co je to řízkování?

a) prořezávání stromů a keřů

b) jeden ze způsobů nepohlavního rozmnožování

c) prořezávání keřů na podzim

d) příprava plátků dřívek pro modelářství

 

16. Ve kterém období sázíme ovocné stromy:

a) v průběhu letních prázdnin

b) na podzim s výjimkou broskvoní

c) na jaře po skončení mrazů

d) po deštích

 

17. Název kapie používáme pro

a)  pojmenování kapénkové závlahy

b)  broučka, který škodí na pokojových květinách

c)  netkanou textilii

d)  druh papriky

 

18. V zimních měsících pěstujeme rostlinku, kterou doplňujeme vitamín C

a) červenou řepu

b) okurku salátovou

c) levanduli lékařskou

d) řeřichu zahradní

 

19. Bonsaj je název pro

a) miniaturní formy dřevin

b) japonský způsob aranžování

c) tropickou masožravou rostlinu

d) cizokrajnou rostlinu

 

20. Okvětím rozumíme

a) květní lístky nerozlišené

b) květní lístky rozlišené

c) nerozvinutý květ

d) kalich a korunu

 

21. Při fotosyntéze uvolňují rostliny

a) oxid uhličitý

b) vodu

c) dusík

d) kyslík

 

22. Pro vysoký obsah vitamínu C se sbírá

a) růže šípková (plody)

b) mateřídouška obecná

c) prvosenka vyšší

d) přeslička rolní

 

23. Mezi škůdce košťálovin patří

a) bekyně mniška

b) slunéčko sedmitečné

c) páchník hnědý

d) bělásek zelný

 

24. Fosfor rostlina potřebuje především

a) aby byla mrazuvzdorná

b) pro rychlý růst

c) pro lepší příjem vody

d) pro tvorbu květů a plodů

 

25. Fikus benjamina je

a) trvalka

b) letnička

c) pokojová rostlina

d) méně známá ovocná dřevina

 

26. Mezi skalničky patří

a) netřesk zední

b) jahodník obecný

c) astra čínská

d) pámelník bílý

 

27. Semenem běžně nemnožíme

a) kosatce

b) slaměnky

c) petúnie

d) afrikány

 

28. Listy jednoduché srdčité má

a) šeřík obecný

b) javor mléč

c) dub letní

d) jasan ztepilý

 

29. Pylová zrna se vytvářejí v květu

a) v blizně

b) v semeníku

c) v nitce

d) v prašníku

 

30. Do čeledi hluchavkovité nepatří

a) hluchavka

b) máta

c) popenec

d) zvonek

 

31. Nejkratší vegetační dobu od výsevu do sklizně má

a) paprika

b) rajče

c) ředkvička

d) mrkev

 

32. Do skupiny plodové zeleniny patří

a) petržel

b) rajče

c) špenát

d) česnek

 

33. Plastový odpad odkládáme do nádoby barvy

a) bílé

b) zelené

c) hnědé

d) žluté

 

34. Při nachlazení se doporučuje čaj z

a) lípy srdčité

b) konvalinky bílé

c) hlívy ústřičné

d) přesličky rolní

 

35. Polyantky jsou

a) pnoucí růže

b) jehličnany

c) skupina růží

d) druh slepic

 

36. Mezi půdy těžké patří půda

a) písčitá

b) hlinitojílovitá

c) hlinitopísčitá

d) hlinitá

 

37. Slaměnka je

a) letnička

b) cibulovina

c) trvalka

d) hlíznatá rostlina

 

38. Která z následujících zelenin se nepěstuje pro list

a) řepa salátová

b) salát dubáček

c) čínské zelí

d) petržel kadeřavá

 

39. Mangold je zelenina, ze které se sklízí

a) stonek

b) kořeny

c) listy

d) plody

 

40. Pšenice má květenství

a) latu

b) klas

c) hrozen

d) hlávku


Kategorie B

1. Pokojová rostlina okrasná květem je:

a)      potos

b)      monstera

c)      zelenec

d)      azalka

2.  Aksamitník (afrikán) patří mezi:

a)      letničky

b)      dvouletky

c)      rostliny vytrvalé

d)      cibuloviny

 

3.  Mezi chráněné rostliny ČR patří:

a)      chrpa modrá

b)      dřípatka horská

c)      lipnice luční

d)      konvalinka vonná

 

4.  Mezi zeleninu nepatří:

a)      jahodník

b)      rajče

c)      paprika

d)      artyčok

 

5.  Maliník běžně rozmnožujeme

a)      semeny

b)      cibulkami

c)      odkopky

d)      listovými řízky


6.      Mezi rostliny, které vykvétají v pozdním létě (na podzim) patří:

a)      tulipány

b)      narcisy

c)      ocúny

d)      bledule

 

7.      Dřín obecný a jeho odrůdy se pěstují převážně jako:

a)      ovocný keř

b)      okrasný keř

c)      léčivá rostlina

d)      jako podnož pro meruňky a broskvoně

 

8. Který plyn potřebují rostliny při fotosyntéze?

a)      dusík

b)      kyslík

c)      oxid uhličitý

d)      oxid siřičitý


9. Plody jedné ovocné rostliny jsou jedlé většinou až po přemrznutí. Jedná se o:

a)      hrušeň

b)      kamčatskou borůvku

c)      rakytník

d)      mišpule

 

10. Mezi statková hnojiva nepatří:

a)      močovina

b)      chlévský hnůj

c)      zelené hnojení

d)      kompost

 

11. Roubování ovocných stromů například jabloní se provádí:

a)      na jaře

b)      v létě

c)      na podzim

d)      v zimě

 

12. Mezi odrůdy jabloní patří:

a)      Matčino, Rubín, Gala

b)      Klapova, Konference, Milka

c)      Mělnická, Regina, Charlotte

d)      Amy, Hamík, Slovana

 

13. Mezi semena rozšiřující se větrem patří semena této rostliny:

a)      líska obecná

b)      brukev řepka olejka

c)      třešeň ptačí

d)      pampeliška (smetanka) lékařská 

 

14. Květenstvím šeříku je:

a)      strboul

b)      hlávka

c)      lata

d)      okolík

 

15. Mrazuvzdornost ovocných dřevin snižuje pozdní hnojení

a)      dusíkem

b)      draslíkem

c)      fosforem

d)      vápníkem

 

16. SO2 se dostává do ovzduší

a) spalováním nekvalitního uhlí

b) jako vedlejší produkt fotosyntézy

c) jako odpad jaderných elektráren

d) z vodních toků

 

17. Čím se zabývá fytopatologie?

a) studiem chorob a škodlivých činitelů rostlin

b) studiem způsobu hnojení

c) studiem podnebí

d) je to nauka o půdě

 

18. Plod vrby jívy nazýváme:

a) tobolka

b) lusk

c) nažka

d) oříšek

 

19. Postavení listů u prvosenky je

a) vstřícné

b) přízemní růžice listů

c) střídavé

d) v přeslenu

 

20. Na zimu vyndáváme ze země

a) mečíky

b) tulipány

c) narcisy

d) sněženky

 

21. Který z prvků nemusíme do půdy dodávat

a) C – uhlík

b) N – dusík

c) K – draslík

d) Ca – vápník

 

22. Vzorky půd k rozboru se berou

a) na jednom místě

b) na několika místech

c) pouze z míst, kde se nic neurodí

d) z okraje pozemku

 

23. Při nedostatku dusíku v půdě jsou listy

a) bledé a malé

b) sytě zelené

c) s hnědými skvrnami

d) hnědé

 

24. Jako hřížení označujeme                                                 

a) druh generativního rozmnožování                                                             

b) způsob křížení rostlin                                                

c) druh vegetativního rozmnožování                             

d) techniku setí semen

                                                                                                                                                              

25. Mezi jádrové ovoce patří

a) lískový ořech

b) švestka

c) hruška

d) malina

 

26. Podle velikosti zrn půdy rozlišujeme

a) půdní druh

b) půdní typ

c) kyselost půdy

d) obsah půdy

 

27. Hlinitojílovitá půda obsahuje více

a) hlíny

b) jílu

c) obojí stejným dílem

d) písku

 

28. Které hnojivo podporuje růst rostlin

a) dusíkaté

b) draselné

c) fosforečné

d) vápenaté

 

29. Jak se nazývá obor, který se zabývá studiem půdy?

a) patologie

b) ekologie

c) pedologie

d) pediatrie

 

30. Vyber vytrvalou pnoucí rostlinu

a) plamének

b) hrachor

c) krásnoočko

d) mochna husí

 

31. Která rostlina má lidové pojmenování „bez“?

a) šeřík obecný

b) kalina vonná

c) krušpánek

d) pámelník

 

32. Herbicid je přípravek na hubení

a) potkanů

b) hmyzu

c) plevelů

d) hub

 

33. Co to znamená, když použijeme u léčivky Radix

a) list

b) kořen

c) nať

d) květ

 

34.  Brambor patří do čeledi

a) lilkovité

b) miříkovité

c) borovicovité

d) hvězdnicovité

 

35. Jako léčivá rostlina se běžně nepoužívá

a) heřmánek pravý

b) kopřiva dvoudomá

c) sedmikráska chudobka

d) tulipán

 

36. Nejdelší vegetační dobu má

a) salát

b) ředkvička

c) karotka

d) kapusta kadeřavá

 

37. Z ovocných druhů JEŘÁB řadíme do

a) jádrovin

b) peckovin

c) drobného ovoce

d) skořápkového ovoce

 

38. Červivost jablek způsobuje

a) mšice jabloňová

b) obaleč jablečný

c) sviluška ovocná

d) píďalka podzimní

 

39. Klejotok se projevuje výronem pryskyřice z ran u

a) révy vinné

b) peckovin

c) ořešáků

d) brusinek

 

40. Která z uvedených rostlin nemá jedlé plody

a) violka vonná

b) lichořeřišnice větší

c) ocún jesenní

d) denivka žlutá

                                                

                                                                                       

 


 

zpět


Galerie

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.


Závazná pravidla soutěže


Soutěž je pořádaná pro tři kategorie

  1. kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie C – žáci středních škol


Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:

  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.


Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:

  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
  2. Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.


Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.

Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.


Vědomostní test

K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.

Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.

Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.


Poznávačka

V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.

Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.

Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.


Výsledné pořadí soutěžících

Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.


Postup v soutěži

Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.

Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.

Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.

ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).

V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.


Garant soutěže

Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.