Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži.

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.

 
 
 
Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
Celostátní kolo soutěže Mladý zahrádkář 2021

Obr: 361

Finále soutěže se i přes složité hygienické podmínky konalo téměř v normálním režimu jen ve zkrácené podobě. Dříve třídenní soutěž se musela stihnout za sobotu odpoledne a neděli dopoledne.

Proto se během sobotního dopoledne 23. října sjelo přes 120 soutěžících a doprovodů do Brna na Střední školu informatiky, poštovnictví a finančnictví.

Po obědě se ihned konal test pro žáky a poznávačka pro středoškoláky. Po vyplnění testů se žáci pustili do poznávačky a středoškoláci si šli vyplnit o něco složitější test.

V odpoledních hodinách všechny čekala prohlídka Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kde se v té době konala výstava citrusů.

Ve sklenících kvetla právě viktorie královská, ale k obdivování byly i ucelené sbírky sukulentních, subtropických i tropických rostlin.Druhý den v dopoledních hodinách za poměrně mrazivého počasí následovala prohlídka ZOO v Brně Bystrci. Po návratu a obědě bylo na řadě slavnostní vyhlášení výsledků, kdy byli soutěžící seznámeni s dosaženými body jak za test tak z poznávačky.

 

Výsledné pořadí

 

Kategorie A

Umístění  Jméno okres   BODY   Celkem
      test poznáv. pom.body body
1 Michal Ambrozek Hodonín 35 30 6 65
2 Jan Hanák Prostějov 33 27 4 60
3 Anna Hrazdirová  Přerov 30 27 5 57
4 Alexandra Frydrychová Frýdek-Místek 30 27 3 57
5 Veronika Klimková Ostrava 29 26 12 55
6 Petr Juráš Plzeň-město 29 23 10 52
7 Kristýna Veselá Rakovník 28 24 9 52
8 Michaela Medková Brno-město 30 20 1 50
9 Ludmila Karpíšková Plzeň-jih 29 20 12 49
10 Barbora Stryjová Frýdek-Místek 22 22 7 44
11 Lenka Vymetálková Ústí n/Orlicí 25 19 1 44
12 Adéla Kašparová Svitavy 28 16 0 44
13 Martina Šmídová Náchod 20 23 7 43
14 Eliška Baránková Břeclav 24 19 3 43
15 Vanessa Šindelková Blansko 25 18 3 43
16 Adéla Sedláková Plzeň-jih 17 26 0 43
17 Vojtěch Maschtowsky Karviná 21 19 2 40
18 Alex Pospíšil Žďár n/Sázavou 23 15 2 38
19 Libor Oujezdský Svitavy 23 14 7 37
20 Vincent Petr Praha-město 22 13 3 35
21 Dominika Šreflová Ústí n/Orlicí 21 13 0 34
22 Laura Bauerová Plzeň-sever 19 13 2 32
23 Kateřina Volavá Brno-město 13 18 2 31
24 Filip Drábek Svitavy 16 13 0 29

 

Kategorie B

 

             
      test poznáv. pom.body body
1 Aleš Konečný Boskovice 35 40 22 75
2 Nela Mlčúchová Karviná 38 36 6 74
3 Marie Stryjová Frýdek-Místek 37 34 14 71
4 Tomáš Kolář Pelhřimov 34 34 11 68
5 Patricie Kmentová Prostějov 35 32 8 67
6 Marie Plechová Uherské Hradiště 36 25 7 61
7 Eliška Karpíšková Plzeň-jih 30 29 12 59
8 Tereza Klimková Ostrava 25 32 14 57
9 Karolína Schmidtová Nový Jičín 27 30 8 57
10 Anežka Ševčíková Náchod 29 26 9 55
11 Tereza Šopáková Opava 27 27 4 54
12 Jan Vospálek Rakovník 29 24 12 53
13 Jana Baránková Břeclav 27 26 7 53
14 Adleta Laštůvková Šumperk 29 24 4 53
15 Petr Klíč Brno-město 21 32 3 53
16 Anežka Motyčková Ústí n/Orlicí 29 22 10 51
17 Patrik Zapletal Brno-město 29 20 0 49
18 Pavla Šafrová Žďár n/Sázavou 24 24 5 48
19 Filip Michálek Plzeň-město 21 26 7 47
20 Anna Bohdálková Plzeň-sever 21 24 2 45
21 Tereza Sovková Hodonín 15 25 8 40
22 Nikola Křičenská Ústí n/Orlicí 18 19 7 37
23 Sham Almasalma Svitavy 15 14 0 29

 

 

Kategorie C

 

 

      test poznáv. body
1. Jana Matyášová Třebíč 28 34 62
2. Zora Lisníková Frýdek-Místek 25 31 56
3. Barbora Reslová Náchod 19 34 53
4. Dmytro Kotlan Náchod 15 21 36
mimo kateg. Daniela Mlčúchová-super junior Karviná 26 40 66

 


Testy pro kategorii A

 

 

1. Jedlou částí kedlubny je:
a) nadzemní bulva
b) zdužnatělá hlávka
c) stonková hlíza
d) zdužnatělé květenství

 

2. Kukuřici sejeme
a) v únoru
b) v září
c) v květnu
d) na podzim

3. Humus je v půdě nutný pro
a) barvu půdy
b) zvýšení obsahu jílovitých částic
c) nemá žádný význam
d) vázání živin v půdě

4. Pikýrováním nazýváme
a) protrhávání vysetých rostlin
b) opakované přesazení rostliny
c) provzdušnění půdy
d) zvláštní způsob zálivky rostliny

5. Nářadí po každé práci
a) očistíme a uklidíme

b) necháme oschnout na záhoně
c) očistíme a namažeme vazelínou proti korozi
d) neočištěné uklidíme

6. Koriandr setý je
a) kvetoucí trvalka
b) skalnička
c) jednoletá kořeninová bylina
d) cibulovina

7. Jedovatou rostlinou na záhoně je
a) náprstník

b) hvozdík
c) tařička
d) sedmikráska chudobka

8. Lodyhou nazýváme
a) stonek bylin s listy

b) dutý stonek
c) rýhovaný stonek
d) stonek bez listů

9. Co patří k základnímu zpracování půdy
a) orba

b) smykování
c) válení
d) vláčení

10) Na zimu ze země vyndáváme
a) tulipány
b) mečíky
c) narcisy
d) modřence

11) Mezi odrůdy jabloní patří
a) Saxa, Rampouch, Kvarta
b) Rujana, Dita, Karmen
c) Domácí velkoplodá
d) Matčino, Rubín, Golden

12. Jako léčivá rostlina se běžně nepoužívá
a) heřmánek pravý
b) kopřiva dvoudomá
c) sedmikráska chudobka
d) tulipán

13.Co nenajdeš u tyčinek
a) pyl
b) semeník
c) nitku
d) prašník

14. Kterou z těchto zelenin nevyséváme každoročně
a) rebarboru

b) salát
c) pór
d) brokolici

15. Nektarinky jsou
a) plody broskvoní s hladkou slupkou

b) renklódy
c) špendlíky
d) pološvestky

16. Mezi peckoviny nepatří
a) mirabelka
b) mišpule
c) renklóda
d) mandloň

17. Netřesky jsou vhodné
a) pouze do stínu
b) na skalku
c) do jezírka
d) za okno

18. Jak se nazývá obor zabývající se půdou
a) patologie
b) pedologie
c) ekologie
d) pediatrie

19. Pouze z přímého výsevu můžeme vypěstovat
a) pór
b) hrách
c) celer
d) rajče

20. Co je to baklažán
a) lilek jedlý

b) druh brambor
c) okrasná mandloň
d) tropické ovoce

21. Při nachlazení se pije čaj z
a) lípy srdčité

b) konvalinky bílé
c) hlívy ústřičné
d) přesličky rolní

22. Potos je
a) letnička
b) dvouletka
c) pokojová rostlina
d) okrasný keř

23. Brambor patří do čeledi
a) lilkovité

b) miříkovité
c) borovicovité
d) hvězdnicovité

24. Nejdelší vegetační dobu má
a) ředkvička
b) salát
c) raná kedlubna
d) růžičková kapusta

25. Která rostlina je okrasná květem
a) fíkus
b) tenura
c) ledviník
d) brambořík

26. Mezi ovocné druhy nepatří
a) jahodník
b) slivoň
c) meloun
d) hrušeň

27. Pelargonie množíme především
a) odkopkem
b) hřížením
c) řízkováním
d) semeny

28. Čemu se říká osivo
a) jsou to cibulky rostlin
b) jsou to hlízy rostlin
c) semena určená k výsevu
d) všechno, co se sází

29. Která rostlina se pěstuje pro květ
a) heřmánek římský

b) bazalka pravá
c) majoránka
d) anýz

30. Při výsadbě ovocných stromů dáváme ke kořenům
a) chlévskou mrvu
b) strojená hnojiva
c) dobře proleželý kompost
d) močůvku

31. K zakrytí zdí a plotů se hodí
a) loubinec pětilistý

b) šalvěj zářivá
c) šrůcha pětilistá
d) růže šípková

32. Při práci na zahrádce nás ochrání před tetanem
a) okamžité vysátí případné rány
b) přiložení listů smetanky lékařské
c) očkování
d) vymytí rány

33. Mezi dřeviny nepatří
a) fíkovník
b) banánovník
c) maliník
d) jabloň

34. Plastový odpad odkládáme do nádoby barvy
a) bílé
b) zelené
c) hnědé
d) žluté

35. Brokolice patří mezi
a) zeleninu

b) drobné ovoce
c) trvalky
d) letničky

36. Květenství jetele lučního je
a) hlávka

b) okolík
c) hrozen
d) lata

37. Mezi pukavé řadíme plody
a) slunečnice
b) dubu, buku
c) lísky, lípy
d) řepky olejky, akátu

38. Při nedostatku dusíku v půdě jsou listy rostlin
a) sytě zelené
b) bledé a malé
c) s hnědými skvrnami
d) velké

39. Ve kterém období sázíme ovocné stromy
a) v průběhu letních prázdnin
b) na podzim s výjimkou broskvoní
c) na jaře po skončení mrazů
d) po deštích

40. Mezi těžké půdy patří půda
a) písčitá
b) hlinitojílovitá
c) hlinitopísčitá
d) hlinitá

 

Testy pro kategorii B

1. Plodem třešně je
a) souplodí
b) bobule
c) peckovice
d) malvice

2. Název kapie používáme
a) pro pojmenování kapénkové závlahy
b) je to škůdce pokojových rostlin
c) je to netkaná textilie
d) je to druh papriky

3. Hlíznatou rostlinou je
a) bledule
b) begonie
c) tulipán
d) narcis

4. Nejrozšířenějším půdním typem u nás je
a) černozem
b) podzolové půdy
c) hnědozem a hnědá půda
d) ornice

5. Které z uvedených prvků řadíme mezi stopové
a) kyslík, dusík
b) uhlík, vodík
c) zinek, měď
d) draslík, vápník

6. Houbovité choroby ničíme
a) herbicidy
b) insekticidy
c) fungicidy
d) jakýmkoliv postřikem

7. Na půdě vyhnojené čerstvou chlévskou mrvou nepěstujeme
a) plodovou zeleninu
b) košťálovou zeleninu
c) brambory
d) fazole

8. Hydroponie je
a) druh leknínu
b) bahenní travina
c) způsob pěstování rostlin
d) okrasný keř

9. Jako pereny označujeme
a) letničky
b) trvalky
c) jehličnany
d) cibuloviny

10. Mezi luční trávy patří
a) chrastavec rolní
b) řebříček obecný
c) psárka luční
d) jitrocel kopinatý

11. Tmavou barvu záhonu způsobuje
a) vysoký obsah humusu

b) obsah vápníku
c) prokypření půdy
d) pravidelné zalévání

12. Který z prvků podporuje především růst rostlin
a) vápník
b) dusík
c) fosfor
d) draslík

13. Nejvhodnější doba pro výsadbu jahodníku je
a) duben - květen
b) červenec – srpen
c) říjen – listopad
d) listopad – prosinec

14. Bobtnání jsou schopna
a) jen klíčivá semena
b) jen semena luskovin
c) všechna semena
d) jen semena živá

15. Ze které uvedené kořeninové zeleniny se používá nať s listy
a) kmín kořenný
b) kopr vonný
c) anýz
d) paprika

16. Co je to NPK
a) druh postřiku
b) kombinované hnojivo
c) jednosložkové hnojivo
d) zkratka podniku

17. Co je to Florex
a) aranžovací hmota

b) přírodní hnojivo
c) mulčovací látka
d) umělé hnojivo

18. Jak běžně množíme chryzantémy
a) semeny
b) hlízami
c) řízky
d) oddenky

19. Základní látkou pro vznik půdy je
a) humus
b) matečná hornina
c) soubor rostlin a živočichů
d) voda

20. Pnoucí rostlinou není
a) loubinec
b) šeřík
c) břečťan
d) plamének

21. Lilek vejcoplodý rozmnožujeme
a) hlízami
b) předpěstováváme jej ze semen
c) řízky
d) je to vytrvalý keřík

22. Jak zařadíš magnolii do výsadby v parku
a) jako soliterní rostlinu

b) do skalky
c) do živého plotu
d) do jezírka

23. Která z následujících zelenin se nepěstuje pro list
a) salátová řepa

b) salát dubáček
c) čínské zelí
d) kadeřavá petržel

24. Slézová růže dorůstá do výšky
a) 10 cm
b) 50 cm
c) 70 cm
d) více než 1 m

25. Do které čeledi řadíme plevel pýr
a) orobincovité
b) lipnicovité
c) šáchorovité
d) vstavačovité

26. Slaměnka je
a) letnička

b) cibulovina
c) trvalka
d) hlíznatá rostlina

27. Herbicid je přípravek na hubení
a) hmyzu
b) potkanů
c) plevelů
d) hub

28. Co je to cyklámen
a) africká fialka
b) brambořík
c) fíkus
d) hrachor

29. Vyber léčivou rostlinu
a) bodlák obecný
b) bršlice kozí noha
c) drchnička rolní
d) vlaštovičník větší

30. Jak docílíme vyšší kyselosti půdy
a) přidáním rašeliny

b) přidáním vápna
c) přidáním mletého vápence
d) zaléváním

31. Kdy se provádí podmítka
a) na jaře
b) na podzim
c) před setím
d) ihned po sklizni

32. Která z uvedených rostlin má nejkratší vegetační dobu
a) paprika
b) rajče
c) ředkvička
d) květák

33. Polníček je název pro
a) listovou zeleninu

b) druh celeru
c) zahradní nářadí
d) koření

34. Co nepatří mezi statková hnojiva
a) močovina

b) zelené hnojení
c) močůvka
d) chlévský hnůj

35. Stonek trav se nazývá
a) kmen
b) lodyha
c) stéblo
d) stvol

36. Odrůdy paprik jsou
a) Lednický roh, Král máje
b) Velkopavlovická
c) Rubín
d) Amy, Hamík

37. Kontejner na papír má barvu
a) červenou
b) žlutou
c) zelenou
d) modrou

38. Mezi stálezelené rostliny patří
a) zlatice
b) pustoryl
c) buxus
d) ibišek

39. Jiřiny necháváme na stanovišti
a) trvale
b) do odkvětu
c) dva roky
d) tři roky

40. Salát kvete
a) v tomtéž roce po výsadbě

b) ve 2. roce po výsadbě
c) ve 3. roce po výsadbě
d) nekvete vůbec

 

Testy pro středoškoáky

 
1. Do jaké čeledi spadá pastinák?
a) hvězdnicovité (Asteraceae)
b) rdesnovité (Polygonaceae)
c) miříkovité (Apiaceae)
d) merlíkovité (Chenopodiaceae)
 
2. Mezi metamorfózy kořene nepatří:
a) hlízy jiřinky zahradní
b) bramborové hlízy
c) příčepivé kořeny břečťanu
d) oddenek kosatce žlutého
 
3. Dvojité oplození probíhá u rostlin:
a) jen dvouděložných
b) jen krytosemenných
c) jen nahosemenných
d) jen nahosemenných a dvouděložných
 
4. Symbiózou s nitrogenními bakteriemi se vyznačuje čeleď:
a) pryskyřníkovité
b) bobovité
c) miříkovité
d) merlíkovité
 
5. Půdní druh je určen:
a) diagnostickým horizontem
b) zrnitostním rozborem
c) barvou
d) Kopeckého přístrojem
 
6. V ČR se nejvíce vyskytuje následující typ půdy:
a) černozem
b) podzol
c) fluvizem (nivní půda)
d) kambizem (hnědá půda)
 
7. Proces vzniku půdy se označuje jako:
a) pedologie
b) pedogeneze
c) pediatrie
d) půda nevzniká, je na zemském povrchu přítomna od zchladnutí Země po Velkém třesku
 
8. Vrstvička půdy o síle 1 cm vzniká za běžných podmínek:
a) 2 – 5 let
b) 10 – 50 let
c) 80 – 150 let
d) více než 200 let
 
9. Vyberte správnou odpověď – Střídání plodin na poli:
a) snižuje biologickou rovnováhu v kulturní krajině
b) vede k vyššímu vyčerpání živin z půdy
c) zamezuje přemnožení škůdců zemědělských plodin
d) je nejefektivnějším způsobem boje s rostlinnými invazemi
 
10. Která plodina nahradila úhor v trojhonném systému hospodaření a vedla k výraznému zvýšení zemědělské produkce?
a) kukuřice setá
b) krmná řepa
c) jetel luční
d) oves setý
 
11. Vyberte kombinaci sledu dvou plodin, která je nereálná:
a) cukrovka – ječmen jarní
b) pšenice ozimá – ječmen jarní
c) ječmen ozimý – řepka ozimá
d) kukuřice na zrno – řepka ozimá
 
12. Co je to meziplodina?
a) plodina pěstovaná na okraji honu
b) plodina pěstovaná v meziřádku
c) plodina pěstovaná mezi dvěma hony
d) plodina pěstovaná v meziporostním období
 
13. Vyberte správné tvrzení:
a) z anorganických hnojiv dochází k pozvolnějšímu uvolňování živin než z hnojiv organických
b) guarana, trus nahromaděný v hnízdních koloniích mořských ptáků, je jedním z nejkvalitnějších organických hnojiv pro svůj vysoký obsah fosforu
c) organická hnojiva, která se v půdě rozkládají postupně, významně zvyšují schopnost půdy zadržovat vodu
d) kompost nepatří mezi organická hnojiva
 
14. Pod označením diamid kyseliny uhličité je známé minerální hnojivo:
a) ledek amonný
b) dusíkaté vápno
c) močovina
d) uhličitan vápenatý – mletý vápenec
 
15. Která dusíkatá hnojiva zvyšují kyselost půdy?
a) dusičnanová
b) amonná
c) nitráto-amonná
d) amidová
 
16. V jaké podobě se vyskytuje fosfor v superfosfátu?
a) fosforečnanové
b) hydrogenfosforečnanové
c) dihydrogenfosforečnanové
d) polyfosfátové
 
17. Larva pilatky třešňové se nazývá:
a) housenka
b) housenice
c) ponrava
d) nymfa
 
18. Z následujících skupin brouků vyberte predátory:
a) střevlíkovití
b) tesaříkovití
c) nosatcovití
d) mandelinkovití
 
19. Monitoring obalečů provedeme:
a) sklepáváním
b) použitím feromonových lapáků
c) sledováním údajů ze sacích pastí o letové aktivitě dospělců
d) využitím bílých lepových desek
 
20. Aficidy se v zahradnictví používají zejména proti:
a) mšicím
b) krtkům
c) slimákům
d) háďátkům
 
21. Tittelův způsob štěpování se používá:
a) k očkování
b) ke značení podnoží
c) k přeroubování vzrostlých stromů a silnějších větví
d) u vinné révy
 
22. Jaká je ochrana proti virovým patogenům na jabloni a hrušni? 
a) správný řez
b) zajištění zdravého výsadbového materiálu
c) správný spon výsadby
d) postřik vhodnými chemickými přípravky
 
23. Nejvhodnější doba pro výsadbu broskvoní je: 
a) jaro
b) léto
c) časný podzim - září
d) pozdní podzim – říjen - listopad
 
24. Která z odrůd nepatří mezi jabloně?
a) Bohemia
b) Topaz
c) Bohemika
d) Admiral
 
25. Jakou barvu dužniny má černý kořen:
a) bílou až světle žlutou
b) tmavě hnědou až černou
c) světle růžovou až fialovou
d) světle až tmavě červenou
 
26. Která rostlina má podobné kulinářské využití jako špenát?
a) kerblík třebule
b) okra
c) mangold
d) ačokča
 
27. Z jedlých cibulovin se nerozmnožuje semeny:
a) cibule kuchyňská
b) česnek pažitka
c) pór zahradní
d) česnek kuchyňský
 
28. Do čeledi Brassicaceae (brukvovité) patří:
a) tuřín, kadeřávek, ředkev
b) pastinák, vodnice, rebarbora
c) perila, okra, rebarbora
d) jakon, černý kořen, okra
 
29. Mezi rostliny (květiny) krátkého dne nepatří:
a) Aster (astry, hvězdnice)
b) Chrysanthemum (chryzantéma, listopadka, dušička)
c) Dianthus (hvozdík, karafiát)
d) Kalanchoe (kolopejka)
 
30. Tulipány a narcisy vysazujeme:
a) v říjnu a listopadu
b) v srpnu a září
c) v červnu a červenci
d) v dubnu a květnu
 
31. Mezi pokojové rostliny dekorativní listem pro chladné prostředí patří:
a) dračinec
b) tchýnin jazyk
c) fíkus
d) kořenokvětka
 
32. Astry zahradní množíme většinou:
a) dělením trsů
b) odnožemi
c) hlízami
d) semeny
 
33. Jaká je v současnosti celková plocha našich chráněných území v ČR?
a) kolem 5 %
b) asi 10 %
c) přes 15 %
d) téměř 20 % plochy ČR
 
34. Introdukované druhy rostlin byly na naše území:
a) záměrně vysazeny
b) bezděčně zavlečeny
c) úmyslně i neúmyslně přeneseny
d) opětovně přeneseny
 
35. Která plodina je světově nejčastěji pěstovaná jako GMO?
a) hrách
b) sója
c) kukuřice
d) brambory
 
36. Rozsah zeleně na jednoho obyvatele ve městech by měl být: 
a) 50 – 70 m2
b) 30 – 50 m2
c) 90 – 100 m2
d) 10 – 20 m2
 
37. Proč se sbírá kopřiva dvoudomá?
a) pomáhá při gynekologických obtížích
b) pročišťuje játra
c) hodí se proti nespavosti
d) je vhodná na pročištění krve a krvetvorbu
 
38. Pro posílení imunitního systému se používají extrakty:
a) z jinanu dvoulaločného 
b) ze zlatobýlu obecného
c) z třapatky nachové
d) z divizny velkokvěté
 
39. Močopudné a dezinfekční účinky jsou připisovány:
a) rakytníku
b) moruším
c) brusinkám
d) kaštanovníku
 
40. Encefalitida je:
a) bakteriální nemoc přenášená klíšťaty
b) virová nemoc přenášená klíšťaty
c) nemoc přenášená klíšťaty, proti které se nelze očkovat
d) nemoc přenášená veškerým krev sajícím hmyzem
 

zpět


Galerie

následující
Obr: 1930.jpg Obr: 1949.jpg Obr: 1956.jpg Obr: 1931.jpg Obr: 1935.jpg
Obr: 1963.jpg Obr: 1951.jpg Obr: 1954.jpg Obr: 1953.jpg Obr: 1934.jpg

Závazná pravidla soutěže

 
Soutěž je pořádána pro tři věkové kategorie:
  1. kategorie – mladší žáci 4.–6. tř. (odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie – starší žáci 7.–9. tř. (odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie – středoškoláci, učni (odpovídající ročníky gymnázií)
 
Pro kategorie žáků je soutěž tříkolová:
  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Je pořádána koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Ústředím ČZS, je pořádáno v druhé polovině června 
Pro kategorii středoškoláků je soutěž dvoukolová:
  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem zahrnujícím vědomostní test z 40 otázek a poznávačku z 40 rostlin na webových stránkách ČZS.
  2. Celostátní kolo je společné s kategoriemi žáků.
 
Celostátní kolo je třídenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží ČZS a ústředí ČZS. 
Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je vybrána zpravidla odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. 
Podílí se na něm i pracovníci středních zemědělských škol v místech, kde se národní kola konají a další odborní pracovníci z oblasti přírodních věd. Ti pro děti organizují také další doprovodné akce v rámci třídenního programu. Součástí bývají praktické ukázky roubování, aranžování květin, návštěva zemědělských pracovišť atd.
 
 
Vědomostní test
K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami, ke kterým jsou k výběru vždy 3 až 4 odpovědi, kdy jen jedna je správně.  Na vypracování testu je určena jedna hodina.
Správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
Test je pro 1. kola připraven v kroužcích MZ nebo na škole pedagogickým pracovníkem dané školy. Pro vyšší kola je test připraven komisí pro práci s mládeží - v rámci ÚS ČZS nebo Ústředí ČZS.
Každá správná odpověď je hodnocena jedním bodem.
 
Pro kategorii středoškoláků je on-line test připraven komisí pro práci s mládeží na Ústředí ČZS. Na tento test je časový limit 1 hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.
 
 
Poznávačka
V rámci poznávačky je účastníkům předloženo k rozpoznání 40 vzorků živých i suchých rostlin, semen, plodů. U 1. a 2. kola žáků je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně jeho druhový název, případně i latinský název. Správná odpověď je ohodnocena 1 bodem, za uvedení správného druhového názvu nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.
Poznávačka je shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků či územních sdružení v místě konání.
 
 
Výsledné pořadí soutěžících
Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících. Vítězí soutěžící s nejvyšším počtem bodů. V případě shody dosažených bodů je větší váha dána počtu bodů z poznávačky, v případě další shody je přihlédnuto k doplňkovým bodům.
 
 
Postup v soutěži
  • Ze základních kol do okresního kola postupuje různý počet finalistů (1-3). O počtu rozhodnou jednotlivá ÚS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení horního počtu soutěžících dané prostorovými možnostmi.
  • Z okresních kol postupují vždy finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé věkové kategorii.
 
 
Garant soutěže
Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží, která je zřízena na Ústředí ČZS. Její členové mají dlouhodobé zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.