Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži. 

Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
Mladý zahrádkář 2016 - XXIX. ročník

Obr: 166
Nejhezčím zážitkem byla prohlídka skleníku v botanické zahradě.

Soutěž Mladý zahrádkář se konala 17.-19. 6. ve Střední odborné škole stavební a zahradnické v Praze 9 na Jarově. Nad soutěží převzal záštitu ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka, náměstek primátorky hl. města Prahy Petr Dolínek a radní městské části Prahy 3 Mgr. Jaroslava Suková.

Velké poděkování patří i sponzorům soutěže - Plastimex Prostějov, SEMO Smržice, Zahradnictví Novosadovi, Hrdibořice, Magistrát hl. m. Prahy, Ministerstvo zemědělství ČR, městská část Praha 3, Typograf, s.r.o. za jejich hmotnou a finanční podporu soutěže.

Slavnostní zahájení proběhlo v budově Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Soutěž slavnostně zahájil předseda ČZS Stanislav Kozlík a předsedkyně komise ČZS pro děti a mládež Mgr. Vlasta Ambrožová. Zahájení se zúčastnili i vzácní hosté, RNDr. Štěpán Kyjovský z Magistrátu Hl. m. Prahy, Ing. Zdeněk Trnka z Ministerstva zemědělství, Mgr. Jana Suková z Městské části Praha 3, Mgr. Miroslav Janeček, ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické a Jaroslav Buman z Územního sdružení ČZS Praha-město.

Po slavnostním zahájení na účastníky již čekal film Kniha džunglí promítaný přímo v kinosále Městské knihovny a zážitek to byl dle mnohých moc pěkný, neboť film byl 3D.

V sobotu ráno zahájila soutěž paní Mgr. Vlasta Ambrožová a Ing. Zuzana Švábenská ze Střední odborné školy stavební a zahradnické soutěž několika technickými pokyny a všichni se pustili do vyplňování testů, kde na účastníky čekalo 40 docela záludných otázek - zvláště u kategorie středoškoláků. Otázky pro středoškoláky připravil Ing. František Pazdera ze Střední zemědělské školy Rakovník, ve které se soutěž konala v loňském roce.

Celkem do soutěže přijelo 36 mladších a 36 starších žáků a 13 středoškoláků.

Po skončení písemných testů následovala obvyklá poznávačka rostlin. Tu připravila hostitelská Střední škola pod vedením Ing. Jaroslava Čuby. V poznávačce byly semena zelenin, rostliny polních plodin, plevelů, pokojových květin, zelenin, ovocných a okrasných dřevin. Jednalo se tedy o průřez všemi skupinami, kterým se věnuje zahradnický obor.

Po skončení teoretické části testů měli soutěžící jedinečnou příležitost poznat zahradnickou část střední školy přímo v botanické zahradě v Praze 9 Pod Táborem 17. Botanická zahrada byla zřízena v historickém parku se zámečkem, který původně vlastnil průmyslník Jirásko, Během války zde bylo velitelství gestapa a po válce od roku 1947 zde sídlilo zahradnické učiliště SLZ Praha, z něhož se po roce 1990 stala střední zahradnická škola.

Samotný park byl založen v roce 1920 a projektoval ho známý zahradní architekt František Thomayer. Dendrologická hodnota parku je postavena nejen na původních sbírkových výsadbách, ale i na nových přírůstcích, které se dosazují průběžně, a tak v parku najdete takové zajímavosti jako Liriodendron tulipifera, Taxodium distichum, Metasequoia glyptostroboides, Sequoiadendron giganteum a dalších několik set zajímavých u nás exotických dřevin.

V zadní části parku je postaven nový skleník. Byl zprovozněn v roce 2011 a jeho výstavbu investovalo město Praha částkou 100 milionů Kč. Skleník obsahuje nespočet sbírkových rostlin a jeho expoziční část je přístupná veřejnosti, tak případní zájemci mohou park i skleník navštívit. Skleníkem nás prováděl Ing. Jaroslav Čuba, který odhaduje, že botanická zahrada má nyní kolem 5000 taxonů, ale soutěžící uklidnil, když jim sdělil, že po studentech takovou šíři nepožadují, že v rámci studia postačí asi 700 taxonů.

Po zajímavé exkurzi v Botanické zahradě se již všichni těšili na vyhlášení výsledků. Tomu jaké bylo výsledné pořadí a jak kdo dopadnul, ale předcházelo ještě nezbytné seznámení s otázkami a jejich správnými odpověďmi.

Na průběh soutěže a předání cen soutěžícím se můžete podívat v následujícím videozáznamu.

Výsledková listina kategorie A (mladší žáci)

Umístění  Jméno okres   BODY   Cekem
      test poznáv. body
1. Veselková Vendula Frýdek-Místek 37 37 74
2. Ambrožová Linda Prostějov 38 35 73
3. Hopjanová Jana  Opava 33 38 71
4. Mlčúchová Sabina Karviná 34 37 71
5. Hanušková Karina Břeclav 32 35 67
6. Daška Petr Prostějov 33 34 67
7. Soběhartová Michaela Klatovy 33 33 66
8. Ambrozková Markéta Hodonín 29 35 64
9. Vránová Anna Praha-město 30 31 61
10. Košátková Kateřina Tachov 30 31 61
11. Rambousková Marta Častolovice 29 31 60
12. Štumpová Jitka Karlovy Vary 29 31 60
13. Bačák Vojtěch Nový Jičín 32 28 60
14. Karpíšková Eliška Plzeň-Jih 28 31 59
15. Reslová Barbora Náchod 30 29 59
16. Vávrová Magdalena Plzeň-sever 31 28 59
17. Adámková Barbora Praha-východ  32 27 59
18. Hejníčková Petra Kroměříž 31 27 58
19. Košetický Jan Žďár n/S. 32 24 56
20. Malinská Dorothea Pardubice 30 25 55
21. Šimůnková Sára Chrudim 31 24 55
22. Milotová Alena Plzeň-jih 30 24 54
23. Hrušková Marie Sokolov 30 24 54
24. Havlíčková Eliška Třebíč 29 24 53
25. Šimánek Petr Pelhřimov 29 24 53
26. Šípková Eliška Ústí n/O 31 22 53
27. Dlouhý Jindřich Šumperk 33 20 53
28. Kopečná Lenka Svitavy 28 24 52
29. Jůzová Eliška Kladno 32 20 52
30. Čadek Denis Plzeň-město 26 24 50
31. Kalátová Michaela Č.Budějovice 26 24 50
32. Podaná Antonie Benešov 24 25 49
33. Mikláš Jan Uh.Hradiště  31 18 49
34. Macourková Kateřina Ostrava 23 22 45
35. Plíšková Kristýna Kolín 26 19 45
36. Dymáček Michal Blansko 28 17 45


Výsledková listina kategorie B (starší žáci)

Umístění  Jméno okres   BODY   Cekem
      test poznáv. body
1 Horáková Vendula Nový Jičín 36 38 74
2 Skalová Anna Plzeň-Jih 34 38 72
3 Vaněk Jan Opava 36 36 72
4 Stehlíková Marta Hodonín 34 34 68
5 Klečková Klára Frýdek-Místek 31 36 67
6 Pražák Tomáš Náchod 28 38 66
7 Hofer Adam Frýdek-Místek 31 35 66
8 Novotná Michaela Č. Budějovice 36 30 66
9 Hanušková Marika Břeclav 30 35 65
10 Voltrová Veronika Tachov 31 33 64
11 Pivoda Adam Přerov 31 33 64
12 Hýžďalová Justýna Prostějov 35 29 64
13 Thienelová Klára Karviná 28 35 63
14 Matějček Jiří Kroměříž 26 36 62
15 Vorlová Alžběta Benešov 29 33 62
16 Hrubá Magdalena Ostrava 30 32 62
17 Pazderková Anna Chrudim 32 30 62
18 Klepárníková Hana Blansko 26 35 61
19 Olbrechtová Eliška Nový Jičín 28 33 61
20 Kuruc Adam Rychnov n/Kn. 30 31 61
21 Večeře Jakub Svitavy 31 29 60
22 Denková Lucie Klatovy 30 30 60
23 Vojtek Ondřej Šumperk 23 33 56
24 Vránková Ivana Plzeň-město 24 30 54
25 Krejčí Linda Pelhřimov 30 24 54
26 Brůnová Adéla Ústí n/Orlicí 23 29 52
27 Šmejcová Zuzana Kolín 24 27 51
28 Beníčková Barbora Uh. Hradiště 31 20 51
29 Kotuláková Barbora Praha-město 23 25 48
30 Kozák Stanislav Pardubice 24 24 48
31 Machotová Petra Praha-východ 21 22 43
32 Lörinczová Eliška Cheb 25 17 42
33 Kvítková Marie Kladno 23 18 41
34 Dočekalová Eliška Třebíč 16 24 40
35 Pešová Nikola Žďár n/Sáz. 23 17 40
36 Tomanová Ester Plzeň-sever 20 17 37


Výsledková listina kategorie S (středoškoláci)

Umístění  Jméno okres   BODY   Cekem
      test poznáv. body
1 Hron Václav Rakovník 38 35 73
2 Majerová Lenka Klatovy 30 34 64
3 Mlčúchová Daniela Karviná  24 39 63
4 Červenka Ondřej Kladno 26 36 62
5 Bracek Filip Blansko 23 38 61
6 Hladíková Tereza Tachov 24 33 57
7 Skřipčák Tony Ostrava 24 32 56
8 Horáková Jiřina Hodonín 22 30 52
9 Vestfálová Anežka Rakovník 30 20 50
10 Činčura Přemysl Rakovník 28 21 49
11 Mikulecká Anna Marie Klatovy 13 33 46
12 Šnajdr Roman Prostějov 14 31 45
13 Cerulová Sabina Karviná  16 25 41

TESTY NÁRODNÍ KOLO MLADÝ ZAHRÁDKÁŘ PRAHA  2016


Skupina A – Mladší žáci

1.  Plod vrby jívy nazýváme
a)  lusk
b)  nažka
c)  tobolka
d)  oříšek

2.  Která z rostlin má listy složené:
a)  dub lesní
b)  javor klen
c)  ořešák královský
d)  líska obecná

3.  K hvězdnicovitým rostlinám se zařazují:
a)  svlačec rolní
b)  pcháč oset
c)  vlčí mák
d)  lilek brambor

4.  Které z uvedených rostlin mají svazčité kořeny?
a)  obilniny
b)  okopaniny
c)  luskoviny
d)  olejniny

5.  Základní látkou pro vznik půdy je:
a)  různé druhy plastů
b)  soubor rostlin a živočichů
c)  matečná hornina
d)  zbytky rostlin

6.  Vyber důvod, proč je vhodné ponechat půdu určitý čas jako úhor:
a)  můžeme ji přitom lépe kultivovat
b)  obnoví se struktura půdy a nahromadí se humus
c)  zpřístupní se výdej živin rostlinám
d)  není žádný důvod

7.   Humus v půdě je nutný pro:
a)  barvu půdy
b)  zvýšení obsahu jílovitých částic
c)  vázání živin v půdě
d)  nemá v půdě žádný význam

8.   Která z těchto letniček není určena k řezu – do vázy
a)  Ostálky
b)  Hvozdíky- karafiáty
c)  Lobelky
d)  Hledíky 

9.   Hlízy jiřin sázíme: 
a)  v dubnu, květnu
b)  v červnu
c)  v září
d)  v listopadu

10.  Kaktusy a sukulentní rostliny pěstujeme v:
a)  v rašelině
b)  lehkém vzdušném substrátu                                   
c)  v těžké , jílovité půdě
d)  v bažinách

11.  Do zahrady patří i vodní rostliny. Kterou z těchto nedáš do jezírka?
a)  puškvorec
b)  žabník
c)  stulík
d)  rozmarýn

12.  Rhododendrony- pěnišníky  vyžadují  stanoviště: 
a) slunné až polostinné
b) úplně zastíněné
c) na plném slunci
d)  ve vodní nádrži

13.  Výrazně vonícími květy je keř:  
a) pámelníku
b) šeříku
c) tavolníku
d) mochyně dřevité
 
14.  Označ skupinu vhodných dřevin na pergoly: 
a) vistarie, trubač, plamének plotní    
b) azalky, rododendrony
c) dřišťál, skalník
d) zimostráz, cesmína

15.  Ušlechtilá forma smrku se roubuje  na podnož semenáče:
a) jedle
b)  smrku
c) modřínu
d) borovice

16.  Která z těchto dřevin kvete na jaře nejdříve  
a)  šeřík
b)  ptačí zob
c) ořechokřídlec
d) zlatice    

17.  Jak nejlépe trhat v koruně jabloně, obtížně dostupná jablka?
a) ulomením větve
b) ze židle
c) srážet holí
d) pomocí trháčku    

18.  Jak se pozná sever podle pařezu?
a) podle výšky pařezu  
b) podle kořenů pařezu  
c) podle hustoty letokruhů  
d) podle  velikosti pařezu

19.  Potraviny označené BIO jsou:
a) zásadně dovážené z Itálie
b) jen ty které jsou krásně vybarvené a uměle dobarvené
c) ty, které jsou vyrobeny z plodin bez chemických postřiků a hnojiv 
d) dovážené z Číny

20.  Mšice škodí:
a) vyžíráním květních pupenů
b) vysáváním šťáv z listů
c) ožíráním kůry mladých stromů
d) kladením vajíček

21.  Vašek tvrdí, že bílé bobule pámelníku jsou jedlé. Má pravdu?
a) má, ale musí se uvařit
b) nemá, bobule jsou jedovaté
c) má, z celého keře jsou jedlé jen plody  
d) nemá, bobule jsou hrozně kyselé

22.  Které rostliny odpuzují hmyz?  
a) tulipány
b) majoránka 
c) afrikány  
d) jiřiny

23.  Zranění na pozemku: 
a) okamžitě hlásíme dospělé osobě
b) hlásíme jenom taková zranění, která je třeba ošetřit
c) nehlásíme, ošetříme doma
d) hlásíme jenom v případě, když nám teče krev

24.  Tetanus je onemocnění, které vzniká:
a) při styku s jedovatou rostlinou
b) když  se nečistota dostane do trávicího ústrojí
c) když se nečistota dostane do rány
d) když sníme neumytou zeleninu

25.  Nářadí používané na zahrádce
a) pokládáme nejraději do trávy
b) postavíme vždy tak, aby bylo vidět
c) zavěsíme do větví stromu
d) schováme do keře

26.  Při vniknutí chemického přípravku do oka: 
a) oko vysušíme kapesníkem
b) vyplachujeme oko 5 – 10 minut čistou vodou
c) oko zakryjeme a necháme v klidu
d) napijeme se vlažné vody

27.  Po požití jedovaté látky:  
a) vyvoláme zvracení
b) podáme vlažnou vodu
c) podáme mléko nebo alkohol
d) sníme nějakou zeleninu nebo ovoce

28.  Nejranějším ovocem na zahrádce jsou:
a) jahody
b) třešně
c) plody zimolezu
d) plody muchovníku

29.  Jaké číslo budeš volat, když potřebuješ rychlou zdravotní pomoc? 
a) 150
b) 158
c) 155
d) 152

30.  Čím trpí někteří lidé při větším množství pylu v ovzduší. 
a) depresí
b) stresem
c) tetanem
d) alergií

31.  Herbicid je přípravek na hubení  
a) hmyzu
b) plevele
c) potkanů
d) vos

32.  Proti mšicím nám pomáhají bojovat 
a) mravenci
b) chrousti
c) slunéčka sedmitečná
d) žížaly

33. Kterou část stromu lípy srdčité použijeme na léčivý čaj?
a) květy
b) listy
c) kůru
d) mladé výhonky

34.  Jako léčivá rostlina se nepoužívá:
a) měsíček lékařský
b) mateřídouška
c) brukev
d) divizna

35.  Žlutý květ má:
a) konvalinka
b) talovín
c) pomněnka
d) vlčí mák

36.  Maliník obecný patří mezi rostliny:
a) břízovité
b) liliovité
c) růžovité
d) hluchavkovité

37. Josta byla získána:
a) opylením květu maliny pylem z černého rybízu
b) opylením květů černého rybízu pylem z angreštu
c) opylením květů angreštu pylem z ostružin
d) opylením květů ostružiny pylem z černého rybízu

38. Plody švestky nejsou bohaté na vitamín:
a) skupiny B
b) vitamín E
c) vitamín C
d) vitamín H

39. Odrůda ořešáku královského, která má karmínově červené jádro se nazývá:
a) Mars
b) Sychrov
c) Jupiter
d) Saturn

40. Strupovitost jablek způsobuje:
a) krupobití
b) obaleč jablečný
c) houbová choroba
d) vosy


Skupina B – Starší žáci

1. Která z uvedených rostlin má vstřícné postavení listů?

a) jabloň
b) třešeň
c) šeřík
d) meruňka

2. Vyber krytosemennou jednoděložnou rostlinu:

a) modřenec hroznatý
b) orsej jarní
c) fazol obecný
d) sasanka hajní

3. Okvětím u rostlin rozumíme:

a) květní lístky rozlišené
b)
květní lístky nerozlišené
c) nerozvinutý květ
d) kalich a korunu

4. Pupeny obsahují:

a) jen základy listů
b) jen zárodky květů
c)
základy listů i květů
d) zárodky kořenů

5. Zásobní látky jsou u bledule jarní:

a) v oddenku
b) v hlíze
c)
v cibuli
d) ve stonku

6. Močovinu řadíme do hnojiv:

a) fosforečných
b) draselných
c)
dusíkatých
d) vápenatých

7. Co rozumíme rekultivací?

a) zúrodňování neúrodných půd
b) způsob orby
c) kypření půdy
d) zavlažování půdy

8. Agrotechnická lhůta je:

a) postupná doba setí a sázení
b) plán setí a sázení
c)
nejvhodnější doba setí a sázení
d) doba sklizně

9. Rozklad organických látek v půdě způsobují především:

a) bakterie
b) viry
c) prvoci
d) kroužkovci

10. Která z těchto skupin pokojových květin nevyžaduje příliš světla a může být i v málo osvětlené místnosti.

a) dracena, kaktusy
b) orchideje, toulitka
c) břečtan, aralka, kořenokvětka

d) begonie královská, netík

11. Mnohé květiny mají jedlé květy, nebo semena. Označ tu, která jistě mezi ně nepatří.

a) durman
b) lichořeřišnice, sedmikráska,
c) denivka,violka,
d) slunečnice, len setý

12. Která z těchto letniček není určena k řezu – do vázy

a) Ostálky
b) Hvozdíky- karafiáty
c) Lobelky

d) Hledíky

13. Trvalka okrasná dvoubarevným listem je:

a) černucha
b) bohyška
c) pivoňka
d) kosatec

14. Hlízy jiřin sázíme :

a) v dubnu, květnu
b) v červn
c) v září
d) v listopadu

15. Kaktusy a sukulentní rostliny pěstujeme v :

a) v rašelině
b) lehkém vzdušném substrátu
c) v těžké , jílovité půdě
d) v bažinách

16. Tvar koruny květu macešky je:

a) trojčetný
b) motýlokvětý
c) souměrný pětičetný

d) zvonkovitý

17. Od srpna do října kvete modře jedna medonosná dřevina. Označ tu správnou:

a) tavolník
b) ořechokřídlec
c) pámelník
d) ptačí zob

18. Letní šeřík-komule, se také nazývá :

a) olověnec
b) motýlí keř
c) jasmín
d) granátové jablíčko

19. Který z těchto stromů nemá složený list:

a) jasan
b) svitel
c) jerlín
d) bříza

20. Trubač- krásná popínavá dřevina , má ještě jiné české jméno, které to je?

a) křivouš
b) jasmín nahokvětý
c) zimoléz
d) skalník

21. Co mám udělat s olejem po smažení řízků?

a) vylít do záchodu
b) vylít do dřezu
c) skladovat v nádobě a odvézt do sběrného dvora
d) vylít do odpadové nádoby

22. Co použijeme na postřik stromů, aby lépe plodily?

a) roundup
b) kyselinu citronovou
c) postřik proti chorobám a škůdcům
d) močovinu

23. Jak se pozná sever podle pařezu?

a) podle výšky pařezu
b) podle kořenů pařezu
c) podle hustoty letokruhů
d) podle velikosti pařezu

24. Co uděláme s nespotřebovanými léky?

a) vhodíme do odpadu
b) pohnojíme zahrádku
c) spláchneme do záchodu
d) vrátíme do lékárny

25. Vitamin "K" jako KREV, její správné vlastnosti ohlídá tento vitamín obsažený :

a) v listové zelenině
b) v plodech ořechů
c) citrusových plodech
d) pouze v celeru

26. Která z uvedených rostlin je celá jedovatá?

a) lebeda lesklá
b) ocún jesenní
c) ostřice jarní
d) olše lepkavá

27. Vyber výluh, který se hodí proti mšicím.

a) kejda
b) kopřiva
c) černý bez
d) smetánka lékařská

28. Co provedeme, když se při práci na zahrádce zraníme a rána krvácí

a) zatlačíme ji rukou
b) počkáme až rána přestane krvácet a pokračujeme v práci
c) ránu omyjeme čistou vodou, ovážeme a vyhledáme odborné ošetření
d) přiložíme jitrocel a ovážeme kusem látky

29. Jaké číslo budeš volat, když potřebuješ rychlou zdravotní pomoc?

a) 150
b) 158
c) 155
d) 152

30. Alergie na pyl je :

a) zvláštní schopnost rozeznávat jednotlivé druhy pylu
b) přecitlivělost organismu, způsobující zhoršení zdravotního stavu
c) zvýšená produkce pylu u některých rostlin
d) při pojídání jahod

31. Co jsou to herbicidy

a) látky podporující kvetení
b) látky podporující růst plodů
c) látky k ničení plevelů
d) látky k ničení mravenců

32. Naučné stezky

a) chrání přírodu
b) chrání turisty
c) seznamují s přírodními zajímavostmi dané lokality
d) u nás neexistují

33. Broskve pochází z:

a) Kavkazu
b) Číny
c) Itálie
d) Nového Zélandu

34. Rzivost hrušní je dnes velkou pohromou zahrádek. Houba, která způsobuje

rzivost potřebuje ke svému vývoji dvě hostitelské rostliny a to:

a) túji a hrušeň
b) kdoulovec a jalovec
c) jalovec a hrušeň
d) borovici a hrušeň

35. Řez švestek provádíme

a) v zimě
b) až po narašení, před květem
c) za vegetace
d) na podzim

36. Lidově známý angrešt není:

a) srstka angrešt
b) srstka obecná
c) meruzalka srstka
d) srstka muchovník

37. Při nachlazení pijeme čaj z:

a) konvalinky
b) ocúnu
c) květu divizny
d) jmelí

38. Jako léčivá rostlina se nepoužívá:

a) jílek vytrvalý
b) bez černý
c) jitrocel kopinatý
d) plicník lékařský

39. Mezi hvězdicovité rostliny patří:

a) petržel zahradní
b) meduňka lékařská
c) kozlík lékařský
d) podběl lékařský

40. K bio ochraně rostlin proti mšicím použijeme výluh z:

a) kůry jabloní
b) kopřiv
c) pampelišky
d) kořené kostivalu


zpět


Galerie

následující
Obr: 243.jpg Obr: 244.jpg Obr: 245.jpg Obr: 246.jpg Obr: 247.jpg
Obr: 248.jpg Obr: 249.jpg Obr: 250.jpg Obr: 251.jpg Obr: 252.jpg

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.


Závazná pravidla soutěže


Soutěž je pořádaná pro tři kategorie

  1. kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie C – žáci středních škol


Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:

  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.


Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:

  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
  2. Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.


Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.

Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.


Vědomostní test

K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.

Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.

Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.


Poznávačka

V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.

Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.

Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.


Výsledné pořadí soutěžících

Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.


Postup v soutěži

Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.

Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.

Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.

ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).

V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.


Garant soutěže

Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.