Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži.

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.

 
 
 
Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

následující
Mladý zahrádkář 2022 - XXXV ročník

Obr: 381
Jubilejní 35. ročník vědomostní soutěže se konal po druhé ve střední škole informatiky poštovnictví a finančnictví v Brně. 

Škola poskytla pro soutěž kompletní zázemí v jedné budově od ubytování přes stravování až po jednotlivé učebny pro testy a sál pro zahájení a vyhlášení a tak nebylo nutné řešit žádné přesuny a vše se organizovalo na jednom místě.

Soutěž se konala opět jako dvoudenní v sobotu 18. a neděli 19. června. Během dopoledne se postupně sjížděli soutěžící, doprovázeni učiteli nebo nebo rodiči. Po registraci a ubytování se všichni posilnili obědem a následovalo slavnostní zahájení v hlavním sále školy.

Přivítat soutěžící přijel tradičně předseda ČZS Stanislav Kozlík a Vlasta Ambrožová předsedkyně komise pro práci s mládeží. Za město Brno přivítala soutěžící starostka městské části Komín Milada Blatná a starostka městské části Žabovřesky Mgr. Lucie Pokorná. Všichni popřáli soutěžícím co nejlepší výsledky v soutěži.

Po nezbytných technických pokynech a rozdělení podle skupin následoval test a poznávačka - výsledky jsou zveřejněny níže. 

Po absolvování obou odborných procedur se soutěžící vydali po částech buď do planetária na Kraví hoře nebo na rozhlednu.

Ve večerních hodinách se někteří podívali do blízké základní organizace ČZS kde si mohli opéct buřta.

Výsledné pořadí a dosažené body

Kategorie A - mladší žáci
Umístění  Jméno okres   BODY     Celkem
      test poznáv. pom.body body
1. Mariana Ambrozková Hodonín 31 31   62
2. David Roubínek Chrudim 26 35 10 61
3. Lucie Jakešová Č.Budějovice 36 23   59
4. Antonín Sýkora Boskovice 29 29   58
5. Anna Hrazdirová Přerov 25 31   56
6. Kristýna Veselá Rakovník 30 26   56
7. Kateřina Mačáková Prostějov 32 20   52
8. Marie Urbanová Benešov 19 32   51
9. Matěj Gottwald Rychnov n/Kn. 25 25   50
10. Barbora Stryjová Frýdek-Místek 30 19   49
11. Monika Papírníková Brno-město 30 18   48
12. František Mildorf Praha-východ 21 25   46
13. Markéta Janebová Ostrava 25 21   46
14. Alžběta Lebedová Opava 20 23   43
15. Hana Turjanicová Klatovy 24 19   43
16. Leona Zbranková Kroměříž 25 18   43
17. Vojtěch Maschtowski Karviná 17 25   42
18. Adéla Sedláková Plzeň-město 21 21   42
19. Damián Štefka Karviná 24 18   42
20. Mikuláš Pernička Praha-město 25 17   42
21. Matyáš Jarolík Hodonín 21 20   41
22. Robert Lubojacki Šumperk 25 15   40
23. Lenka Vymetálková Ústí n/Orlicí 21 18   39
24. Kryštof Zvara Náchod 22 16   38
25. Adam Kalus Prostějov 25 13   38
26. Eliška Bartošová Č.Budějovice 16 21   37
27. Pavlína Jurková Žďár n/Sázavou 20 15   35
28. Lucie Jandíková Plzeň-jih 13 21   33
29. Eliška Hyplová Nový Jičín 16 11   27
30. Alex Příkazský Břeclav 18 5   23

Kategorie B - starší žáci
Umístění  Jméno okres   BODY     Cekem
      test poznáv. pom.body body
1. Aleš Konečný Boskovice 38 40   78
2. Adam Zedek Benešov 35 38 1 73
3. Patricie Kmentová Prostějov 37 36   73
4. Marie Stryjová Frýdek-Místek 35 36   71
5. Saša Blažek Rakovník 39 32   71
6. Anna Trhlíková Kroměříž 34 34 6 68
7. Anna Sýkorová Boskovice 34 34 1 68
8. Michal Ambrozek Hodonín 32 34   66
9. Nela Mlčúchová Karviná 34 32   66
10. Vít Lounek Rychnov n/Kněžnou 30 35   65
11. Elena Melichar Cheb 30 33 2 63
12. Jakub Váňa Náchod 27 32 3 59
13. Filip Michálek Plzeň-město 30 29 1 59
14. Jiří Chuda Ostrava 35 24   59
15. Karolína Halbrštátová Ústí n/Orlicí 26 32   58
16. Nikola Šrámková Chrudim 26 28   54
17. Hana Martínková Nový Jičín 26 27   53
18. Lada Růžičková Šumperk 34 18   52
19. Radim Mikeš Přerov 24 27   51
20. Antonín Przeczek Frýdek-Místek 28 23   51
21. Klára Denková Klatovy 19 29   48
22. Eliáš Hulva Opava 24 24   48
23. Petr Juráš Plzeň-jih 24 23   47
24. Emílie Turzová Brno-město 24 20   44
25. Anna Salajková Břeclav 16 25   41
26. Tereza Báborová Žďár n/Sázavou 19 22   41
27. Natálie Červinková Kladno 18 22   40
28. Veronika Andělová České Budějovice 15 20   35

Kategorie C - junioři
Umístění  Jméno okres   BODY     Cekem
      test poznáv. pom.body body
1. Jana Hopjanová Opava 24 38   62
2. Jana Matyášová Třebíč 28 33 20 61
3. Tomáš Kolář Pelhřimov 24 35 2 59
4. Jakub Dvořák Rakovník 29 30 1 59
5. Marie Hrušková Sokolov 25 33 3 58
6. Kateřina Hrazdirová Přerov 19 35 3 54
7. Sabina Mlčúchová Karviná 20 33 4 53
8. Eliška Karpíšková Plzeň-město 21 30 4 51
9. Zora Lisníková Frýdek-Míístek 17 31 5 48
10. Tereza Lichnovská Ostrava 21 26 7 47
11. Jakub Čermák Rakovník 25 17 1 42
12. Anežka Motyčková Ústíí n/Orlicíí 15 26 7 41


Test 

KATEGORIE A

1. Mezi lesní dřeviny zařadíme

a) lísku obecnou

b) ptačí zob obecný

c) javor klen

d) slivoň švestku


2. Listy rostlin mohou být jednoduché nebo složené.

Která z rostlin má listy složené?

a) dub lesní

b) ořešák královský

c) javor klen

d) bříza bělokorá


3. Biotechnologie se zabývá

a) zkoumáním neživých přírodnin

b) zkoumáním živých přírodnin

c) využitím činnosti organismů

d) zkoumáním počasí


4. Zásobní látky jsou u bledule jarní

a) v oddenku

b) v cibuli

c) v hlíze

d) v listech


5. Mezi dužnaté plody patří

a) nažka

b) peckovice

c) lusk

d) oříšek


6. Základní látkou pro vznik půdy je

a) humus

b) soubor rostlin a živočichů

c) matečná hornina

d) voda


7. Vzorky půd k rozboru se berou

a) na jednom místě

b) na několika místech

c) pouze z míst, kde se nic neurodí

d) z okraje pole


8. Mulčováním se rozumí

a) kypření půdy okolo rostlin

b) rozprostření organické látky po povrchu půdy

c) druh vegetativního rozmnožování

d) zalévání speciálním hnojivem


9. Které hnojivo podporuje růst rostlin

a) dusíkaté

b) vápenaté

c) draselné

d) fosforečné


10. Jedovatou zahradní rostlinou je

a) náprstník

b) tařička

c) hvozdík

d) astra


11. Astry zahradní množíme většinou

a) dělením trsů

b) odnožemi

c) semeny

d) listovými řízky


12. Jako hřížení označujeme

a) způsob křížení rostlin

b) druh vegetativního rozmnožování

c) techniku setí semen

d) roubování


13. Na jakém tvaru začne stejná odrůda nejdříve plodit

a) na zákrsku

b) na čtvrtkmenu

c) na polokmenu

d) na vysokokmenu


14. Nahnilé ovoce můžeme po vykrojení zpracovat

a) na kompoty

b) na mošty

c) nezpracováváme vůbec – dáváme do odpadu

d) na marmelády


15. Mezi drobné ovoce nepatří

a) angrešt

b) vlašský ořech

c) borůvka

d) rybíz


16. Mezi jádrové ovoce patří

a) lískový ořech

b) švestka

c) hruška

d) meruňka


17. Jaká je nejvhodnější doba pro výsadbu jahodníku

a) říjen – listopad

b) červenec – srpen

c) duben – květen

d) únor – březen


18. Broskvoň je ovocná dřevina

a) teplomilná

b) středně odolná

c) otužilá

d) chladnomilná


19. Brokolice má růžici

a) žlutou

b) zelenou

c) bílou

d) červenou


20. U kterých rajčat vyštipujeme boční výhony

a) u keříčkových

b) u tyčkových

c) u všech

d) boční výhony se nevyštipují


21. Při konzervaci si zachovají nejvíce vitamínů

a) cibule

b) okurky

c) kysané zelí

d) rajčata


22. Patizony řadíme mezi zeleniny

a) plodové

b) luskové

c) kořenové

d) košťálové


23. Okurky nakladačky vyséváme na záhon nejlépe

a) v březnu

b) od 24. dubna

c) po 15. květnu

d) koncem června


24. Pro kterou část pěstujeme pórek

a) pro listovou čepel

b) pro semena

c) pro vybělenou část listů

d) pro kořeny


25. Pikýrováním se rozumí

a) protrhávání vysetých rostlin

b) opakované přesazení rostlin

c) provzdušňování půdy

d) odplevelování půdy


26. Přes zimu se může na záhoně ponechat

a) ředkvička

b) kedluben

c) černý kořen

d) salát


27. Čemu říkáme kadeřávek

a) druhu kapusty

b) petrželi kadeřavé

c) celeru

d) druhu salátu


28. Která z těchto zelenin se pěstuje z přímého výsevu

a) rajčata

b) špenát

c) papriky

d) květák


29. Mezi kořenovou zeleninu nepatří

a) petržel

b) celer

c) mrkev

d) pažitka


30. Která z uvedených rostlin je celá jedovatá

a) lebeda lesklá

b) konvalinka vonná

c) ostřice jarní

d) olše lepkavá


31. Lokalita je

a) omezené území výskytu rostliny či živočicha

b) pomalý vývoj

c) přírodní rezervace

d) naučná stezka


32. Botanický název plodu třešně je

a) bobule

b) peckovice

c) malvice

d) tobolka


33. Zaprášené listy pokojových rostlin

a) očistíme kartáčem

b) otřeme hadříkem

c) omyjeme vlažnou vodou

d) ponecháme zaprášené


34. Vyber rostlinu, ke které je vhodné přidat rašelinu

a) mrkev

b) brambory

c) azalka

d) hrách


35. Co patří k základnímu zpracování půdy

a) orba

b) smykování

c) válení

d) vláčení


36. Narcis patří mezi rostliny

a) hlíznaté

b) cibuloviny

c) letničky

d) dvouletky


37. Mezi plodovou zeleninu patří

a) petržel

b) celer

c) cuketa

d) česnek


38. Která z plodin se seje nejhlouběji

a) mrkev

b) okurka

c) fazol

d) ředkev


39. Polníček je název

a) listovou zeleninu

b) druh celeru

c) zahradní nářadí

d) koření


40. Čemu říkáme značkovací odrůda

a) výborné odrůdě určité zeleniny

b) zelenině, která brzy vzchází a tím označuje řádek

c) zelenině s výraznou barvou listů

d) nově vypěstované odrůdě zeleniny



KATEGORIE B


1. Plodem hrušně je

a) souplodí

b) bobule

c) peckovice

d) malvice


2. Štěpováním rozumíme

a) zkracování větví

b) odstranění suchých větví

c) očkování a roubování

d) vysazování ovocných stromků


3. Trvalky přežívají zimu

a) listy a stonky

b) oddenky nebo cibulemi

c) květy

d) odnožemi


4. Ladoňka patří mezi

a) dvouletky

b) cibuloviny

c) suchomilné rostliny

d) letničky


5. Bohyška (funkie) je okrasná rostlina

a) listem

b) květem

c) plodenstvím

d) barvou větví a pupenů


6. Plody skalníku mají barvu

a) bílou

b) červenou

c) žlutou

d) černou


7. Co je to kordon

a) hmyzí škůdce

b) speciální výsev do řádků

c) tvar koruny stromů

d) hojivý zával na poraněném místě stromů


8. Jaký účinek mají draselná hnojiva

a) podporují tvorbu pletiv a tím růst rostliny

b) nemají žádné účinky

c) ovlivňují kvetení rostlin

d) podporují dobrý zdravotní stav a zvyšují odolnost rostlin


9) Obsah humusu v půdě by měl být alespoň

a) 1%

b) 2%

c) 3%

d) 4%


10. Sedmikráska chudobka je

a) letnička

b) dvouletá bylina

c) exotická

d) trvalka


11. Mezi pukavé řadíme plody

a) dubu, buku

b) slunečnice

c) řepky olejky, akátu

d) lísky, lípy


12. Houbovité choroby ničíme

a) herbicidy

b) insekticidy

c) fungicidy

d) jakýmkoliv postřikem


13. Kadeřavá kapusta patří mezi zeleniny

a) lahůdkové

b) listové

c) plodové

d) košťálové


14. Co mají společného listovka a drnovka

a) jsou to rostliny

b) jsou to druhy zeminy

c) jsou to hnojiva

d) jsou to cizokrajné zeleniny


15. Hlízy mečíků vysazujeme

a) v červenci

b) v dubnu

c) v září

d) v říjnu


16. Do jaké nádoby odložíš bioodpad

a) žluté

b) modré

c) zelené

d) hnědé


17. Roubování u rostlin zeleniny se používá u

a) zelí

b) ředkvičky

c) papriky

d) okurky


18. Co je to rekultivace

a) způsob orby

b) kypření půdy

c) způsob hnojení

d) zúrodňování neúrodných půd


19. K čemu se používají brány

a) na orbu

b) na urovnání a prokypření povrchu půdy

c) pro sklizeň

d) pro rytí


20. Která květina se šlechtí v Klatovech

a) tulipán

b) karafiát

c) narcis

d) chryzantéma


21. Křen rozmnožujeme

a) kořenovými řízky

b) listovými řízky

c) semeny

d) předpěstovanou sadbou


22. Pastinák je zelenina podobná

a) petrželi

b) póru

c) černé ředkvi

d) černému kořeni


23. Na zimu vyndáváme ze země

a) tulipány

b) narcisy

c) modřence

d) mečíky


24. Lehké půdy trpí nedostatkem

a) vzduchu

b) humusu

c) vody

d) živin


25. Jak se nejčastěji množí letničky

a) odkopky

b) podzemními hlízami

c) výsevem semen

d) dělením trsů


26. Mezi rostliny, jejichž semena rozšiřují zvířata, patří

a) javor mléč

b) svízel přítula

c) jedle bělokorá

c) netřesk střešní


27. Nejdelší vegetační dobu má

a) salát

b) kapusta růžičková

c) ředkvička

d) hrách


28. Brambor patří do čeledi

a) lilkovité

b) miříkovité

c) borovicovité

d) hvězdnicovité


29. Kolik základních varných typů rozlišujeme u brambor

a) více než pět

b) tři

c) dva

d) jeden


30. Okrasné trávy patří také do zahrad. Jak se ošetřují na zimu

a) vykopou se a uschovají ve sklepě

b) ořežou se u země a ponechají takto celou zimu

c) vysoké se svážou do svazku, popřípadě zakryjí smrkovými větvemi

d) zaryjí se a na jaře se sází nové


31. Mezi chráněné živočichy patří

a) myš domácí

b) slunéčko sedmitečné

c) ropucha obecná

d) nosatec lískový


32. Šalvěj lékařská patří mezi rostliny

a) krtičníkovité

b) slézovité

c) hluchavkovité

d) hvězdnicovité


33. Označ prostředek, který nepůsobí proti kyselé půdní reakci

a) pálené vápno

b) rašelinový substrát

c) mletý vápenec

d) cukrovarnické kaly


34. Co jsou to biogenní prvky

a) stopové prvky

b) všechny existující prvky

c) prvky nezbytné k tvorbě rostlinné hmoty

d) prvky, které jsou součástí atmosféry


35. Kde u rostlin dozrávají pylová zrna

a) v semeníku

b) v blizně

c) v korunní trubce

d) v prašníku


36. Jabloně nelze rozmnožovat

a) roubováním

b) šlahouny

c) semeny

d) očkováním


37. Nejranější z vyjmenovaných ovocných druhů je

a) jabloň

b) hrušeň

c) třešeň

d) slivoň švestka


38. Konifery jsou

a) zakrslé dřeviny

b) listnaté dřeviny

c) jehličnany

d) okrasné stromy


39. Mezi luční trávy patří

a) chrastavec rolní

b) řebříček obecný

c) psárka luční

d) jitrocel kopinatý


40. Ohnutím větví do vodorovné polohy u ovocných stromů docílíme

a) zesílení větví

b) urychlení růstu větví

c) zastavení růstu větví a tvorbu květné násady

d) nemá na nic vliv



Skupina C – Středoškoláci - řešení


1. Květenství jabloně a hrušně je: 
a) vrcholík
b) okolík
c) chocholík
d) hrozen

2. Podle nároků rostlin na délku osvětlení a zastínění se rostliny rozlišují na: 
a) zelené a parazitické
b) dlouhodenní a krátkodenní
c) světlomilné a stínomilné
d) s generativním a vegetativním rozmnožováním

3. Líska je rostlina:
a) hmyzosnubná, jednodomá s oboupohlavními květy
b) větrosnubná, dvoudomá s jednopohlavními květy
c) větrosnubná, dvoudomá s oboupohlavními květy
d) větrosnubná, jednodomá s jednopohlavními květy

4. Srstka angrešt (Ribes uva-crispa) patří do botanické čeledi: 
a) angreštovité
b) meruzalkovité
c) srstkovité
d) rybízovité

5. Obsah 30–45 % jílovitých částic mají půdy: 
a) písčité
b) písčito-hlinité
c) hlinité
d) jílovité

6. Mezi dynamické prvky půdní úrodnosti patří:
a) stanoviště
b) půdní poměry
c) vodní poměry
d) živinný režim

7. Která složka půdy zaujímá nejmenší podíl ve složení půdy?
a) minerální část pevné fáze půdy
b) organická část pevné fáze půdy
c) plynná fáze
d) kapalná fáze

8. Rozplavení (peptizaci) a destrukci agregátů půdy a narušení půdní struktury působí:
a) velké množství vody po deštích nebo závlaze
b) používání těžké mechanizace
c) jednomocné kationty (Na+, NH4+ a K+)
d) dvojmocné kationty (Ca2+, Mg2+)

9. Ve vývoji osevních postupů využívala jedna soustava hospodaření část pozemku k zatravnění na dobu 10-12 let a tato část se využívala jen k pastvě, byla to: 
a) žďárová soustava
b) přílohová soustava
c) úhorová soustava
d) Norfolkská soustava

10. Která plodina je nevhodná pro zařazení na záhon, kde byly předtím pěstovány brambory? 
a) kořenová zelenina
b) listová zelenina
c) rajčata
d) okurky

11. Mrkev a petržel patří mezi plodiny druhé tratě, což znamená, že: 
a) nesnesou zařazení po sobě na stejném pozemku
b) nesnesou hnojení minerálními hnojivy
c) nesnesou přímé vápnění
d) nesnesou hnojení čerstvým hnojem

12. Která z uvedených plodin má nejvyšší nesnášenlivost při pěstování po sobě? 
a) oves
b) brambory
c) luskoviny
d) jeteloviny

13. Nedostatek hořčíku způsobuje:
a) malý růst
b) malé nasazení květů
c) špatné dozrávání
d) chlorózu listů

14. Průměrný obsah celkového dusíku v chlévském hnoji skotu činí přibližně:
a) 24 %
b) 17 %
c) 0,48 %
d) 0,11 %

15. Pod názvem DASA je nabízeno:
a) práškové hnojivo s obsahem draslíku
b) granulované hnojivo s obsahem síry
c) krystalické hnojivo s obsahem stopových prvků
d) kapalné hnojivo pro přihnojování na list

16. Jediný mikroprvek dostupný rostlinám na neutrální až alkalické půdě je:
a) bór
b) mangan
c) molybden
d) zinek

17. Chemické přípravky proti háďátkům se nazývají:
a) moluskocidy
b) nematocidy
c) akaricidy
d) rodenticidy

18. Co je to abionóza?
a) neinfekční, neparazitické poškození rostlin, vzniklé působením abiotických podmínek 
b) infekční, ale neparazitické poškození rostlin, vzniklé působením infekce rostlin
c) neinfekční, ale parazitické poškození rostlin, vzniklé působením parazitů rostlin
d) infekční a parazitické poškození rostlin, vzniklé působením biotických podmínek

19. V jakém stádiu přezimuje vrtule třešňová?
a) vajíčko
b) kukla v pupariu
c) larva
d) dospělec

20. Půdní herbicidy označované jako postemergentní jsou::
a) kontaktní, aplikují se po vzejití kulturní rostliny
b) systémové, aplikují se během vegetace
c) používané po zasetí před vzejitím kulturní rostliny
d) používané před setím se zapravením do půdy

21. Termín remontantní odrůdy znamená, že: 
a) plodí bez omezení
b) mají střídavou plodnost
c) kvetou a plodí ještě jednou mimo hlavní období plodnosti
d) kvetou a plodí jen jednou během vegetace

22. Která z odrůd nepatří mezi jabloně? 
a) Bohemia
b) Bohemika
c) Admiral
d) Rubín

23. Myrobalán zařazujeme v ovocnářství mezi: 
a) slivoně
b) pološvestky
c) pravé višně
d) plstnaté peckoviny

24. Muchovník (Amelanchier) je známý také pod názvem: 
a) velkoplodá borůvka
b) kamčatská borůvka
c) indiánská borůvka
d) indická borůvka

25. Pod jakým názvem známe také tyčková rajčata? 
a) indeterminantní
b) determinantní
c) kolumnární
d) hybridní

26. Ve kterém z uvedených druhů zeleniny je nejvíce vitamínu C? 
a) paprika
b) cibule a česnek
c) kapusta a květák
d) kysané zelí

27. Zelenina obsahuje:
a) hodně energie i hodně vitamínů, ale málo minerálních látek
b) hodně energie, hodně vitamínů, málo minerálních látek
c) málo energie, málo vitamínů, ale hodně minerálních látek
d) málo energie, ale hodně vitamínů a minerálních látek

28. Pod gastronomickým názvem rukola je známější méně známá listová zelenina:
a) roketa setá
b) šrucha zelná
c) novozélandský špenát
d) salát chřestový

29. Jako bieny označujeme: 
a) chráněné rostliny
b) jednoleté rostliny (letničky)
c) dvouleté rostliny
d) trvalky

30. Mezi okrasné popínavé rostliny nepatří: 
a) břečťan
b) lantana (libora)
c) trubač
d) zimolez

31. Ve kterém měsíci řežeme růže? 
a) leden-únor
b) březen-duben
c) květen-červen
d) červenec-srpen

32. Rododendrony před zimou: 
a) okopeme a namulčujeme 
b) ošetříme proti chorobám a škůdcům
c) dohnojíme vápencem
d) důkladně zalijeme

33. Ekologické faktory zahrnují:
a) pouze biotické podmínky prostředí
b) pouze abiotické podmínky prostředí
c) biotické i abiotické podmínky prostředí
d) pouze vlivy člověka na prostředí

34. Environmentalistika je: 
a) nauka o vzájemných vztazích mezi živými organismy a jejich životním prostředím
b) nauka o živých organismech, včetně člověka
c) nauka o ochraně životního prostředí
d) veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je zvyšování spoluzodpovědnosti lidí za současný i příští stav životního prostředí

35. Nejmladší vyhlášenou Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) v ČR je: 
a) CHKO Český les
b) CHKO Brdy
c) CHKO Železné hory
d) CHKO Poodří

36. Mezi kriticky ohrožené druhy rostlin naší přírody patří: 
a) hlaváček jarní
b) střevíčník pantoflíček
c) rosnatka anglická
d) růže rolní

37. Která léčivá rostlina je známa pod lidovým názvem baldrián či odolen? 
a) Řepík lékařský
b) levandule lékařský
c) meduňka lékařská
d) kozlík lékařský

38. K demenci může vést nedostatek jednoho vitamínu. Víte kterého? 
a) vitamín A
b) vitamín C
c) vitamín B1 - thiamin
d) vitamín B12 - riboflavin

39. Proč se pije odvar z máty peprné? 
a) tiší podrážděný žlučník
b) pročišťuje játra
c) tlumí křeče při zažívání
d) ulevuje od bolestí v krku

40. Rostlina má bílé květy ve tvaru trubky a ostnaté plody, nepříjemně páchne. Všechny její části jsou smrtelně jedovaté. Které jedovaté rostlině odpovídá tento popis? 
a) oměj šalamounek
b) durman obecný
c) rulík zlomocný
d) rozpuk jízlivý


zpět


POZNÁVAČKA ROSTLIN

následující
Obr: 2149.jpg Obr: 2150.jpg Obr: 2151.jpg Obr: 2152.jpg Obr: 2153.jpg
Obr: 2154.jpg Obr: 2155.jpg Obr: 2156.jpg Obr: 2157.jpg Obr: 2158.jpg

Závazná pravidla soutěže

 
Soutěž je pořádána pro tři věkové kategorie:
  1. kategorie – mladší žáci 4.–6. tř. (odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie – starší žáci 7.–9. tř. (odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie – středoškoláci, učni (odpovídající ročníky gymnázií)
 
Pro kategorie žáků je soutěž tříkolová:
  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Je pořádána koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Ústředím ČZS, je pořádáno v druhé polovině června 
Pro kategorii středoškoláků je soutěž dvoukolová:
  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem zahrnujícím vědomostní test z 40 otázek a poznávačku z 40 rostlin na webových stránkách ČZS.
  2. Celostátní kolo je společné s kategoriemi žáků.
 
Celostátní kolo je třídenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží ČZS a ústředí ČZS. 
Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je vybrána zpravidla odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. 
Podílí se na něm i pracovníci středních zemědělských škol v místech, kde se národní kola konají a další odborní pracovníci z oblasti přírodních věd. Ti pro děti organizují také další doprovodné akce v rámci třídenního programu. Součástí bývají praktické ukázky roubování, aranžování květin, návštěva zemědělských pracovišť atd.
 
 
Vědomostní test
K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami, ke kterým jsou k výběru vždy 3 až 4 odpovědi, kdy jen jedna je správně.  Na vypracování testu je určena jedna hodina.
Správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
Test je pro 1. kola připraven v kroužcích MZ nebo na škole pedagogickým pracovníkem dané školy. Pro vyšší kola je test připraven komisí pro práci s mládeží - v rámci ÚS ČZS nebo Ústředí ČZS.
Každá správná odpověď je hodnocena jedním bodem.
 
Pro kategorii středoškoláků je on-line test připraven komisí pro práci s mládeží na Ústředí ČZS. Na tento test je časový limit 1 hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.
 
 
Poznávačka
V rámci poznávačky je účastníkům předloženo k rozpoznání 40 vzorků živých i suchých rostlin, semen, plodů. U 1. a 2. kola žáků je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně jeho druhový název, případně i latinský název. Správná odpověď je ohodnocena 1 bodem, za uvedení správného druhového názvu nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.
Poznávačka je shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků či územních sdružení v místě konání.
 
 
Výsledné pořadí soutěžících
Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících. Vítězí soutěžící s nejvyšším počtem bodů. V případě shody dosažených bodů je větší váha dána počtu bodů z poznávačky, v případě další shody je přihlédnuto k doplňkovým bodům.
 
 
Postup v soutěži
  • Ze základních kol do okresního kola postupuje různý počet finalistů (1-3). O počtu rozhodnou jednotlivá ÚS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení horního počtu soutěžících dané prostorovými možnostmi.
  • Z okresních kol postupují vždy finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé věkové kategorii.
 
 
Garant soutěže
Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží, která je zřízena na Ústředí ČZS. Její členové mají dlouhodobé zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.