O nás
Činnost zahrádkářů a ovocnářů v Čechách a na Moravě se datuje od roku 1816, kdy v Brně organizace tohoto charakteru vznikla.
Postupně se tato činnost ve zvýšené míře rozšiřovala ve východních Čechách, zejména na Hradecku a okolí Chlumce n.Cidlinou.
V okolí nymburska to byl děkan kat.farnosti pan Matěj Rossler z Poděbrad, který koncem 18. století měl ve své zahradě více než 200 ks ovocných stromů které získal z celé Evropy a nadále je šlechtil a rouboval.
V samotném městě Nymburce byl založen obdobný spolek kterému předsedal Dr. Antonín Brzorád. Spolek měl tehdy necelých 20 členů, převážně se však jednalo o majitele rodinných domů se svojí zahradou. On sám měl na svém pozemku desítky ovocných a okrasných stromů a za tím účelem měl i svého zahradníka ubytovaného společně s rodinami štolby a řidiče svého osobního vozu. Byty byly podél dnešního chodníku v Poděbradské ulici od rod. domu. Celá zahrada měla výměr cca 4 hektary pozemku na jedné straně až ke statku p. Janka a na druhé dnes Smetanovy ulice až k Husově sboru. To bylo v roce 1915.
Později se stal předsedou pan primář Dr. Ruffer a ve výboru byli již p.Šmídek, p.Bobek, p.Fadrhonc ze zálabí, jehož syn byl krátký čas trenerem nár. mužstva kopané a později se proslavil jako uznávaný trener nár. mužstva Holandska.
V té době byli již v Nymburce známí sadaři, zejména pak mezi řekou Mrlinou a řekou Labem, kde měli svoje sady p.Vantech, Kynčl, Vosyka, Altman, kde převažovaly ovocné stromy třešně a višně, z nichž p. Vantoch vyráběl známou Griotku - r. 1930.
V této době působil již na blízkém Patříně odborník p. Václav Koch, který následně působil ve vedení v Holovousicích. V Nymburce přímo to byl p. Jonáš v Hunatovské ulici, který na své zahradě pěstoval jabloně a hrušky ve stěnách podél natažených drátů. Byl uznávaným odborníkem až do doby, kdy byl nucen svoje pozemky opustit, dům zbourat a více se již k této činnosti nevrátil. Byl to objekt na rohu se souběžnou ulicí nyní Poděbradskou, vedle známého zahradnictví pí. Jindrové.
V Nymburce nebyla tehdy ještě žádná osada nebo kolonie, kde by se členové ve větším rozsahu věnovali této činnosti a tak se stávalo, že členové výboru chodili o nedělích na přání zájemců stříhat nebo roubovat stromy v soukr. zahradách, většinou zdarma.
Poté byl zvolen p. Rástočný, názvy spolku se neustále měnily, až v roce 1957 byl přijat název Čs. svaz zahradkářů a ovocnářů se sídlem v Praze. V té době neměl zdejší spolek svoji místnost a tak schůze výroční, neb výborové byly vždy konány dle možnosti v některé restauraci či hotelu, ponejvíce v hotelu Grand. Moštárna fungovala na rohu podloubí vedle statku p. Schreyera, který se ale věnoval ve velké míře pěstování zeleniny na svých polích u Komárna, který objekt mu také patřil.
V roce 1983 bylo zahájeno jednání mezi nymb. organizací p.Rástočným a vedením města o možnosti získat pro spolek pozemek, na kterém by se dala realizovat myšlenka tehdejšího vedení na vybudování společenské budovy včetně moštárny. To se podařilo, Jednota-družstvo nám přenechala materiál z provizorního obchodu potravin a masny v místě mezi dnešní lékárnou a budovou Pošty na náměstí Přemyslovců. Zatím je z této doby známa pouze 1 foto, toho času v soukromé sbírce = zatím nedostupná. Budova obchodu (tesko barák) se brigádně tento obchod postupně rozebral, označil a odvezl na pozemek vedle tratě, směr železniční most, odkud se pak navážel na pozemek - v té době znám jako parkán/pargán - v Tyršově ulici v místě, kde je soutok Velká a Malá vala, zde se postupně opět budova smontovala a tak vznikla naše Moštárna. Celý objek byl vybudován brigádní činností členů a díky vedení spolku a pochopením městského úřadu Nymburk. Lis na ovoce byl pořízen Krajskými orgány a byl vyroben v SONP Kladno. Jeho tehdejší pořizovací cena byla 150 000,- Kčs.
V té době byla již založena první koloni v Lipové ulici v sousedství p. Šmídka. Pak přibývaly další, až na počet 15 koloni s 460 členy. Již za předsednictví p.Jar.Šimůnka. Založení každé kolonie však předcházelo usilovné jednání, zvlášť po roce 1989, kde již do tohot zasahovali restituenti, kteří měli svoje představy o výši nájmu. Byla škoda, že některým majitelům pozemků nedalo město náhradní pozemek, mohly dnes být ušetřeny zvýš. poplatky za nájem a některá i zdlouhavá jednání.
Od roku 2007 byl zvolen předsedou 1.ZO p.Burian Vlastimil a tato organizace má 465 členů, 2.ZO,předseda p.Ing.Petera má cca 20 členů. Předsedou Územního sdružení na našem okrese je p.Pánek Miroslav, též člen ZO Nymburk.
I když v rámci České republiky si nymb.organizace vede dobře a jehodnocena mezi úspěšnými zájmovými organizacemi, máme velmi daleko k přiblížení sdružení stejných cílů cílů a charakteru na západ od našich hranic, kde tato seskupení mají daleko větší podporu od státních i místních orgánů a nejen z hlediska financí.
Závěrem tedy lze konstatovat, že ovocnářství a zahrádkářství není jak je někdy mylně uváděno výmyslem socialismu, ale má zde tradici více jak 200 let a vždy byli nositelem této myšlenky občané s vysokým osobním kreditem a vzděláním.
Závěrem použiji výrok též jednoho z členů naší organizace: "Kdo si neváží svých předků, neváží si ani sám sebe"...
Tyto paměti sepsal p. Karel Svoboda