Společně s výběrem vhodného stanoviště a
odpovídající odrůdy je to nejdůležitější opatření ovlivňující krásu této
popínavé rostliny. Po výsadbě je třeba výchovným řezem zapěstovat základ
rostliny a v pozdějších letech prosvětlovat, odstraňovat nevyzrálé dřevo a
případně regulovat růst. Řezem je dobré stimulavat tvorbu nového dřeva
důležitého pro bohatou násadu květů.
Výchovný řez je důležitý pro udržení hustých a pěkných
rostlin odspodu. Po výsadbě u keřů kvetoucích v létě a na podzim musíme řezat v
únoru až březnu, po skončení mrazů, ale ještě před začátkem rašení. Ve 2. a
3. roce zkrátíme loňské výhony na 10 - 20 cm, aby se rostliny odspodu dobře
rozvětvily. V dalších letech řežeme již méně, ale důležité je dostatečné
prosvětlení. U velkokvětých odrůd je vhodné každoroční zkrácení hlavních
výhonů z předešlého roku na 30 až 60 cm.
Pro správnou techniku řezu v dalších letech se plaménky dělí do
3 odlišných skupin podle doby kvetení, velikosti květů a charakteru růstu. Rod
Clematis totiž obsahuje mnoho druhů, hybridů a kultivarů. Nejdůležitější je doba
řezu, která musí odpovídat době květu a stáří dřeva, na kterém se květy
tvoří.
1. skupina - typ Clematis montana
Plamének horský a jeho kultivary
(´Elizabeth´,´Tetrarose´,´Rubens´) je nejbujněji rostoucím ze všech plaménků.
Jsou to plně otužilé opadavé keře. Drobné jednotlivé květy rozkvétají od konce
jara do začátku léta na zralém dřevě z loňského roku. Dokážou rychle porůst
velké plochy nebo vyšplhat vysoko do korun stromů. Když odrostou, je dobrý řez pouze
k úpravě jejich velikosti.
Řežeme, je-li to nutné, ihned po odkvětu.
Druhy patřící do této skupiny potřebují silnou konstrukci, zpravidla dřevěnou
mřížku nebo vodicí dráty. Mladé výhony zaštipujte, ale odrostlé keře řezejte
minimálně. Odstraňte všechny výhony poškozené mrazem, dlouhé výhony seřízněte
na zdravé pupeny jakmile pomine nebezpečí pozdních jarních mrazíků. Staré,
přehoustlé keře je dobré prořezat, je-li nutné celkové zmlazení pak seříznout po
odkvětu téměř na bázi. Zmlazovací řez není dobré opakovat dříve než po třech
letech.
2. skupina - velkokvěté, ušlechtilé
Kultivar ´NELLY MOSER´ je typickým představitelem. Převážně
opadavé hybridy kvetoucí obzvláště nádherně dvakrát do roka - prvně začátkem
léta na loňském dřevě, podruhé koncem léta na letorostech nově narostlých. Při
dobrém řezu se obě období mohou překrývat, nebo dokonce splynout a keře tak kvetou
nepřetržitě velmi dlouho.
Řežeme koncem zimy nebo začátkem jara ještě před vyrašením.
U odrostlých keřů je důležitá stimulace nových přírůstků, aby se
květy tvořily v co největším množství. Nutné je ovšem zachovat kostru ze starého
dřeva. Je proto dobré rozložit řez do několika etap a některé větve seříznout na
zdravé pupeny později, aby se prodloužila doba květu.
Pokud se tyto plaménky hluboce seříznou jednou za 3 - 5 let jako C. montana,
mohou se pěstovat s minimálním řezem. Po hlubokém seříznutí začátkem léta
nevykvetou, ale koncem léta se obalí květem na nově narostlých letorostech.
3. skupina - pozdní velkokvěté odrůdy, později kvetoucí druhy, drobnokvěté
odrůdy a bylinné typy
Patří sem plamének vlašský (C. viticella), jeho
kultivary a kříženci, kteří kvetou jako některé velkokvěté hybridy koncem léta
na letorostech. Protože každoročně obrážejí z báze novými výhony, mohou se
pravidelně seřezávat.
Řežeme koncem zimy nebo v předjaří, když začínají rašit pupeny.
U odrostlých keřů je nutné stejně jako u velkokvětých hybridů posilovat
řezem přírůstky pro zlepšení násady květů. Stonky seřezávat na dvojice silných
pupenů asi 15 -30 cm nad zemí. Zmrzlé a přestárlé kmínky odřezáváme, protože
rostliny dobře obrážejí z kořenů.
Výčet častějších druhů a kultivarů plaménků
podle jejich zařazení do skupin
1. SKUPINA
C. montana - kvetou v první polovině roku na vyzrálém loňském dřevě. C.
ALPINA, (včetně ´Columbine´,´Frances Rivis´, ´Ruby´), C. ´BLUE BIRD´, C.
CIRRHOSA (včetně ´Baelarica´), C. MACROPETALA (včetně ´Markham´s Pink´), C.
´ROSIE O´GRADY´), C. x VEDRARIENSIS.
Nerostou tak bujně a proto zřídka vyžadují řez. Přerostou-li, prořezávají se
jako u C. montana.
C. ARISTATA, C. ARMANDII, C. MARATA, C. PANICULATA, C. PETRIEI.
Stálezelené - vyžadují proto chráněné polohy aby listy netrpěly výsušnými
větry, zejména v zimě.
C. armandii - může být časem příliš těžký, vyžaduje proto silnou oporu.
Odrostlé seřezávejte jen pokud je nutné regulovat jejich velikost.
2. SKUPINA
Rané velkokvěté hybridy, které prvně kvetou začátkem léta na vyzrálém
loňském dřevě, podruhé koncem léta a na podzimních letorostech.
C. ´BARBARA DIBLEY´, C. ´BARBARA JACKMAN´, C. ´BEE´S JUBILEE´, C. ´BELLE OF
WOKING´, C. ´BEAUTY OF WORCESTER´, C. ´CARNABY´, C. ´COUNTESS OF LOVELACE´, C.
´DANIEL DERONDA´, C. ´DUCHESS OF EDINBURGH´, C. ´EDITH´, C. ´ELSA SPATH´, C.
´GENERAL SIKORSKI´, C. ´HENRYI´, C. ´H. F. YOUNG´, C.´JERZY POPIELUSZKO´, C.
´JOHN WARREN´, C. ´LASURSTERN´, C. ´MARIE BOISSELOT´, C.´MATKA THERESA´,
C.´ORNOSHIRO´, C. ´PROTEUS´, C. ´RICHARD PENNELL´, C. ´THE PRESIDENTˇ, C. ´VYVYAN
PENNELL´, C. ´W. E. GLADSTONE´, C. ´WILLIAM KENNET´.
Řez jako u C. ´Nelly Moser´.
3. SKUPINA
Plaménky této skupiny kvetou ve druhé polovině léta na letorostech.
C. ´ABUNDANCE´, C. ´ETOILE VIOLETTE´, C. ´ERNEST MARKHAM´, C. ´DUCHESS OF ALBANY´,
C. ´GRAVETYE BEAUTY´, C. ´LADY BETTY BALFOUR´, C. ´MADAME JULIA CORREVON´, C.
´ROYAL VELOURS´, C. ´VILLE DE LYONS´ a další plaménky ze skupiny viticella a
texensis.
Řez jako u C. viticella.
C. ´BILL MACKENZIE´, C. ´BURFORD VARIETY´, C. ´CORRY´, C. ´HELIOS´, C. ´ORANGE
PEEL´, C. ORIENTALIS, C. SERRATIFOLIA, C. TANGUTICA, C. TIBETANA ssp. VERNAYI.
Rostou-li v omezeném prostoru a na malých zahradách, řez jako C. viticella. Můžeme
je však nechat s minimálním řezem a přerostou-li, pak prořežeme jako C. montana,
ale na jaře, neboť kvetou na konci léta na letorostech.
C. ´COMTESSE DE BOUCHAUD´, C. ´GIPSY QUEEN´, C. ´HAGLEY HYBRID´, C. ´JACKMANII´,
C. ´JACKMANII SUPERBA´, C. ´JOHN HUXTABLE´, C. ´NIOBE´, C. ´PERLE D´ AZUR´, C.
´ROUGE CARDINAL´, C. ´STAR OF INDIA´ a další ze skupiny jackmanii.
Řez buď jako C. viticella, nebo jako C.´Nelly Moser´, kdy ponecháváme kostru ze
starého dřeva, z níž vyrostou a vykvetou výhony dříve než po hlubokém řezu. Při
kombinaci obou uvedených způsobů ponechte některé kmínky bez řezu a ty ostatní
seřízněte až na bázi. Z nich vyrazí nové výhony a prodlouží se tak doba květu.
Ing. Ivana Kožešníková
(vloženo V. 2007)