V posledních letech dochází stále častěji ke kalamitním výskytům slimáků a plzáků. Zejména na stanovištích silně ovlivněných člověkem, jako jsou například zahrádky, kulturní louky, ruderální plochy apod., působí plži velké škody. Jedná se hlavně o plzáka španělského, který se původně vyskytoval na Pyrenejském poloostrově a zhruba před padesáti léty se začal šířit dál. Asi od roku 1995 se vyskytuje také na většině území Čech a Moravy.
Všichni naši plži jsou oboupohlavní, to znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Jednotlivé kusy se oplodňují vzájemně a proto každý jedinec v populaci klade vajíčka jako samice. Dospělí slimáci a plzáci jsou podle druhu 30 až 150 mm dlouzí. Ke svému životu potřebují vlhké prostředí. Kladou svá vajíčka po 15 až 200 kusech do půdy nebo pod rostlinný odpad. Za příznivých podmínek se líhnou okamžitě, jinak vajíčka přežívají tak dlouho, dokud se podmínky nezlepší. V průběhu jednoho roku proběhnou většinou 2 generace, pokud je léto vlhké, i více. Plzák španělský má pouze jednu generaci do roka. Dospívá v červenci a srpnu, kdy se páří a v srpnu až září klade maximum vajíček.
Přibližně 90% populace slimáků je možno nalézt v půdě, pouze 10% vylézá v noci ven a požírá rostlinný materiál. Plži mají v přírodě řadu antagonistů. Jsou to například parazitické mouchy čeledi vláhomilkovitých, v půdě jsou napadáni parazitickými háďátky Phasmarhabditis hermaphrodita. Vajíčka a mladé jedince požírají střevlíci, drabčíci, světlušky a další čeledi brouků. Plží se živí i řada druhů obratlovců, jako ježci, rejsci, krtci, slepýši a některé skupiny ptáků, například vrubozobí a hrabaví, kam patří také domácí husy, kachny a slepice.
Přesto dochází v současnosti v naší středoevropské, člověkem silně pozměněné krajině ke kalamitním výskytům. Příčiny lze hledat v narušení zpětných vazeb mezi populacemi plžů a jejich antagonisty. Zajímavá je například hypotéza, že masová chemická ochrana ve formě granulovaných návnad má v případě predátorů, hlavně obratlovců paradoxně opačný efekt. Pozření mrtvolky plzáka se zbytkovým obsahem jedovaté účinné látky naučí totiž predátory poměrně rychle se plžům vyhýbat.
V důsledku přemnožení slimáků a plzáků dochází k významným poškozením porostů. Jeden jedinec je schopen pohltit v průběhu 24 hodin potravu o hmotnosti poloviny svého těla. Vyžírá semena, požírá kořeny a děložní listy, okusuje listy a poškozuje květy. Poškození na rostlinách otvírá bránu pro vstup mnoha dalším nemocím a následným problémům při skladování. Také slizký výměšek způsobuje ztráty na kvalitě a vzhledu květů a listů.
Možnosti biologické ochrany
Pro boj proti škodlivým plžům se v poslední době začíná u nás používat parazitické háďátko (Phasmarhabditis hermaphrodita). Invazní larvy tohoto parazita žijí v půdě, kde aktivně napadají především mladé jedince mnoha druhů plžů. Pronikají do těla plžů především dýchacími otvory. Typickým příznakem napadení plže je zduření hřbetního štítu. Uvnitř těla napadeného jedince vyvrhnou invazní larvy háďátka ze svého trávícího traktu symbiotickou bakterii, která plže během 3 - 5 dnů usmrtí. V těle mrtvého plže dochází k dokončení vývojového cyklu parazitických háďátek a jejich dalšímu množení. Z uhynulého plže po jeho rozkladu migruje další generace háďátek do okolí a vyhledává další plzáky a slimáky. Takto vyvolaná infekce byla v pokusech vysoce účinná po dobu šesti týdnů. Je nutno podotknout, že háďátka jsou mikroskopická, pouhým okem neviditelná a napadají selektivně pouze plže. Nejsou tedy nebezpečná žádným jiným organismům, včetně člověka.
Přípravek Nemaslug - obsahuje invazní larvy zmíněného háďátka. Doporučená dávka je 300.000 jedinců na 1 m2. Preparát se aplikuje buď kropící konví (2 litry vody/m2) nebo postřikem. Je důležité, aby přípravek byl aplikován nejlépe navečer na vlhký povrch půdy a po aplikaci byla ošetřená místa ještě znovu pokropena vodou. Půda se udržuje vlhká ještě po dobu minimálně dvou týdnů, hlístice jsou velmi drobné a snadno vysychají. Vhodná teplota je 5 - 20 oC, optimální pak 15 oC, je tedy ideální přípravek aplikovat především na jaře a potom koncem léta a na podzim. Jako velmi účinná se ukázala instalace tzv. "návnadových pastí". Jedná se o prkénka, která se rozmístí cca týden před aplikací po ploše zamořené slimáky. Je nutné udržovat půdu pod prkénky vlhkou. Na tato místa se plži stahují a následné ošetření "pastí" pak činí zásah mnohem efektivnějším. Líhní slimáků a plzáků jsou rovněž komposty, měly by být tedy také ošetřeny. Tento způsob ochrany je vhodné kombinovat se sběrem a mechanickým hubením dospělých plzáků. Součástí systému ochrany zahrádek před plži by mělo být i pravidelné vyžínání jinak nevyužívaných ploch a odstraňování eventuálních úkrytů plžů.
Ing. Josef Bogar, Biocont Laboratory s.r.o.
Rukověť zahrádkáře 2003