Už dávno je známo, že rostliny jsou schopny přijímat živiny nejen kořeny, ale i jinými orgány, jako jsou listy, mladé plody, pupeny, kůra apod. Jestliže rostlinám dodáváme živiny tak, že je přijímají jinými orgány než kořeny, hovoříme o mimokořenové výživě.
Přestože ovocné dřeviny jsou schopny přijímat živiny, (například železo, zinek a bor) i v období vegetačního klidu, v praxi se rozšířila mimokořenová výživa především v době vegetace.
Živiny dodané mimokořenovou výživou působí ihned a rychlost příjmu (asi 50 %) je následující:
Mimokořenová výživa je prostředkem na rychlé a účinné řešení nedostatku kterékoli živiny v období vegetace, ze jména však dusíku, hořčíku a stopových prvků. Množství základních živin, jež lze dodat mimokořenovou výživou, je omezené, proto nemůže nahradit hnojení do půdy, nýbrž jej pouze vhodně doplňuje.
Při silném nedostatku některé živiny je účinek mimokořenové výživy krátkodobý, a proto zásah musíme vícekrát opakovat. Potřebu jednotlivých živin zjišťujeme hlavně pozorováním pěstovaných rostlin a také rozborem listů (rostlin).
Mimokořenová výživa je vhodná při omezeném přijímají živin ovocnými plodinami, i když je v půdě dostatek živin. Stává se to například po výsadbě, přesazení, když dojde k silnému poškození kořenové soustavy, dále při poškození kůry ohryzem zvěří, při dlouhotrvajícím suchu, po poškození krupobitím apod. Mimokořenová výživa je vhodná i pro překlenutí škod způsobených mrazy, chorobami a škůdci.
K mimokořenové výživě lze použít buď jednotlivé živiny, například močovinu, hořkou sůl (síran horečnatý) a soli stopových prvků (tab. 1 až 3), nebo speciální přípravky s obsahem několika živin, které jsou převážně v kapalné formě a nazývají se listová hnojiva. Jejich výhodou je, že lze najednou odstranit skrytý (latentní) nedostatek několika živin, nebo mu předejít. Vhodné jsou také, když jde o ne zcela přesně definovatelný nedostatek živin. Například lze uvést Fytovit, Harmavit, MKH-18 a Vegaflor, které se používají podle návodu zpravidla v koncentraci 0,5 %.
Mimokořenová výživa močovinou
| Druh | Termín postřiku | Koncentrace (%) |
| Jabloně, hrušně | po odkvětu 2 - 4x v 8 - 14denních intervalech | 0,5 |
| před opadem listů | 2,0-4,0 | |
| Třešně, višně | 2 postřiky po odkvětu, před vytvořením pecky | 0, 5 |
| Slivoně, meruňky | 2 postřiky v období vytváření pecky | 0,5 |
| Broskvoně | 2 - 3 postřiky po odkvětu | 1,0 - 2,0 |
| Bobuloviny a jahody | během celého růstu v 10 až 14 denních intervalech | 0,5 |
| Fazole, okurky | v raném období vegetace, kdy jsou listy dostatečně velké | 0,3 |
| Rajčata, paprika | v raném období vegetace, kdy jsou listy dostatečně velké | 0,5 |
| Celer, zelí | v raném období vegetace, kdy jsou listy dostatečně velké | 1,0 |
| Mrkev, cibule | v raném období vegetace, kdy jsou listy dostatečně velké | 1,2 - 2,5 |
Poznámka: místo močoviny lze použít kapalné hnojivo DAM 390
Mimokořenová výživa hořkou solí
| Druh | termín postřiku | koncentrace (%) |
| Brambory | s ochranou rostlin, několikrát | 3,0 - 5,0 |
| Košťáloviny | od stádia 6 listů až do poloviční velikosti hlávky | 5,0 |
| Luštěniny | před květem | 5,0 |
| Ostatní zelenina | s ochranou rostlin | 2,0 - 3,0 |
| Rychlené kultury | pomocí kapénkové závlahy | 2,0 - 3,0 |
| Ovocné dřeviny | k tvorbě plodů, s ochranou proti strupovitosti, několikrát | 2,0 - 3,0 |
| Réva vinná | nejpozději do začátku srpna 1 - 2 x | 3,0 - 5,0 |
| Jehličnany | několikrát při žloutnutí a hnědnutí | 3,0 - 5,0 |
Mimokořenová výživa ovocných dřevin stopovými prvky
| Prvek / hnojivo | termín postřiku | koncentrace (%) |
| mangan síran manganatý |
květen - červen | 0,3 |
| na kůru v době vegetačního klidu | 4,0 - 5,0 | |
| zinek síran zinečnatý |
květen - červen | 0,1 - 0,2 |
| na kůru v době vegetačního klidu | 4,0 - 5,0 | |
| bór borax |
v plném květu | 0,2 |
| po opadu květních lístků | 0,2 - 0,3 | |
| v době tvorby plodů při červnovém opadu | 0,3 - 0,5 | |
| po sklizni nebo před rašením | 1,0 |
Optimální příjem živin se uskutečňuje při teplotě asi 20°C. Při teplotách nad 25 °C a pod 15 °C příjem živin listy silně klesá. Menší vlhkost vzduchu a zvyšující se teplota zpomalují příjem živin listy. Déšť bezprostředně po postřiku snižuje nebo anuluje účinek mimokořenové výživy. Nejvhodnější denní dobou pro aplikaci mimokořenové výživy je brzo ráno nebo v podvečer za bezvětrného počasí. Úspěšně lze využít l oblačné dny, kdy neprší.
Mimokořenová výživa je hlavní způsob dodávání stopových prvků
Ing. Miroslav Kalina
Rukověť zahrádkáře 2003